SpaceX se ve vývoji zcela znovupoužitelné Starship v posledních dvou letech zaměřovalo primárně na motor Raptor a horní stupeň ve formě 50 metrů vysoké kosmické lodi. Příští rok by ale měla přijít řada také na orbitální testovací lety, které už budou potřebovat nosnou raketu Super Heavy. První exemplář tohoto 72 metrů vysokého nosiče už je ve výrobě a krátké zkušební skoky by měly podle Elona Muska proběhnout už „za pár měsíců“. Návrh rakety prošel v posledních letech mnoha úpravami (několikrát se změnil například vzhled a počet přistávacích nohou) a nyní Elon Musk překvapil prohlášením, že Super Heavy by se nakonec měla obejít bez nohou, protože ji bude před dosednutím zachytávat mechanismus přímo na rampě. Působí to jako šílený nápad nebo vtip, ale Musk to zřejmě myslí vážně. Co přesně prozradil o způsobu přistání Super Heavy a jak by to celé mohlo vypadat?
Oficiální render z roku 2019 ukazuje původně plánovaný vzhled rampy pro Starship v Boca Chica v Texasu (Zdroj: SpaceX)
Obecný princip přistání rakety Super Heavy bude podobný jako u prvních stupňů raket Falcon. Oficiální dokumentace z roku 2019 popisovala přistání následovně. Necelé 3 minuty po startu Super Heavy vypne své motory přibližně ve výšce 70 km, načež dojde k odpojení Starship, která ve výšce kolem 80 km zažehne své motory a poletí na cílovou orbitální dráhu. Super Heavy provede zpětný zážeh svých osmi středových motorů Raptor, které raketu navedou nad místo přistání. Super Heavy se mezitím dostane až do výšky 130 km a poté začne klesat, přičemž dosáhne rychlosti vyšší než Mach 6. Musk doufá, že nosič bude dostatečně bytelný, aby dokázal přečkat návrat do atmosféry i bez provedení zpomalovacího vstupního zážehu, který provádějí rakety Falcon. Ve výšce kolem 8 km raketa zpomalí pod rychlost zvuku a poté přistane pomocí finálního zážehu motorů.
Podle nejnovějších informací měla nosná raketa Super Heavy mít výšku 72 metrů, průměr 9 metrů, čtyři fixní přistávací nohy a pohánět ji mělo až 28 motorů Raptor ve dvou variantách. To už ale úplně neplatí, protože SpaceX opět koketuje s myšlenkou přistání rakety bez nohou, která vám může být povědomá, protože o ní neslyšíme poprvé. Úplně první verze nosiče, která byla představena v roce 2016 v rámci vize marsovské rakety Interplanetary Transport System, měla průměr 12 metrů a neměla nohy, protože byla navržena pro přistání přímo na vypouštěcím stole na rampě, odkud by pár minut předtím bývala odstartovala. Tento způsob přistání tehdy ukazovala i oficiální animace (v čase 1:52):
Nosná raketa by v takovém případě byla po přistání velice rychle zkontrolována, natankována a použita na další start. Takový způsob přistání by však vyžadoval velkou přesnost, a proto měla být raketa vybavena výkonnými metanovými tryskami pro rychlé manévrování. Později ale došlo k úpravě celkového konceptu a přejmenování jednotlivých prvků. Raketa Super Heavy nakonec má menší průměr 9 metrů a má být alespoň ze začátku vybavena jen klasickými tryskami na stlačený plyn (metanové trysky by ale měly být přidány později). Elon Musk proto před časem uvedl, že Super Heavy nebude mimimálně v první verzi schopná přistávat přímo na startovní rampě. Jako další důvod odklonu od tohoto typu přistání pak Musk uvedl riziko zničení rampy v případě nezdařeného přistání.
Nový plán tedy byl ještě letos v listopadu takový, že Super Heavy bude přistávat na zemi pomocí čtveřice fixních nohou. Místo přistání by se však nacházelo jen kousek od startovní rampy (aby nedošlo k poškození v případě selhání při přistání), ale zároveň dostatečně blízko, aby raketu dokázal přesunout na vypouštěcí stůl stejný jeřáb, který by pak před startem k Super Heavy připojil loď Starship. Přistání kousek od místa startu bylo možné vidět také v zatím nejnovější animaci o Starship z minulého roku (čas 1:00):
Takto nejspíš budou přistávat alespoň první exempláře Super Heavy, ale Elon Musk nyní prozradil, že dlouhodobý plán je ambicióznější. SpaceX se prý pokusí chytat rakety Super Heavy pomocí mechanického ramene umístěného na věži na rampě. Zdá se to jako dost šílený nápad, ale podle Muska by tato metoda měla hned několik výhod. Raketa by vůbec nepotřebovala nohy, což by snížilo hmotnost a výrobní náklady, a zároveň by rameno mohlo téměř okamžitě po zachycení přesunout raketu zpět na vypouštěcí stůl, aby mohla „do hodiny startovat znovu“. Další výhodou pak je, že tlumiče nárazu, které by normálně musely být integrovány do přistávacích nohou, by mohly být místo toho být součástí mechanismu zachytávacího ramene, což opět pomáhá se snížením hmotnosti rakety. Absence nohou by také pravděpodobně zlepšila aerodynamické vlastnosti rakety. Ve výsledku bude zachytávání při přistání vlastně dost podobné původně plánovanému přistání přímo na rampě, ale s tím rozdílem, že požadavky na přesnost finálního manévru budou o něco nižší, neboť zachytávací rameno nabídne určitou toleranci vůči nepřesnosti. Elon Musk však neuvedl, jak tento koncept přistání zabrání poškození rampy v případě selhání.
Řízení nosiče před přistáním budou stejně jako v případě raket Falcon zajišťovat roštová kormidla. U Super Heavy však budou mít odlišný tvar a budou ze svařované oceli místo z titanu. Jejich konstrukce nejspíš bude muset být dost bytelná, jelikož podle Muska bude raketa při přistání zachytávána právě za kormidla, která tak budou vystavena největšímu náporu a budou muset unést váhu celé rakety (ta však bude mít při přistání téměř prázdné nádrže).
Jak přesně by vypadala věž se zachytávacím ramenem, můžeme zatím jen spekulovat, protože Elon Musk nic moc konkrétního neprozradil. Uživatel smallstars na Twitteru nasdílel následující animaci, která znázorňuje jeho představu o tom, jak by mohl celý koncept fungovat. Video ukazuje raketu, která do zachytávacího mechanismu „zapluje“ pomocí horizontálního manévru.
Elon Musk na animaci reagoval s tím, že raketa se bude při přistání pohybovat primárně vertikálně, takže bude potřeba, aby mechanismus byl z horní strany otevřený (na rozdíl od animace). Jak by to mohlo vypadat, ukazují následující neoficiální rendery, tentokrát od uživatele ErcXspace. Těžko říct, jestli se blíží realitě více.
Elon Musk připouští, že nohy rozhodně jsou jedním z potenciálních řešením problému přistání rakety Super Heavy, ale jeho mantra je „nejlepší součástka je žádná součástka“. Musk si zároveň uvědomuje, že nastíněný koncept přistání bez nohou je dost ambiciózní, a tak počítá s tím, že cesta k úspěchu této metody může být trnitá.
Další přehled nových zakázek SpaceX začneme vyjasněním situace kolem vynášení družic BlueBird společnosti AST SpaceMobile.…
Noland Arbaugh, první uživatel rozhraní Neuralinku, chystá na tento víkend trochu bláznivou výzvu – chce…
Rozhovor s neurochirurgem Mattem MacDougallem nabízí fascinující pohled do zákulisí inovativní technologie mozkových implantátů. MacDougall…
V přehledu novinek o síti Starlink se nejprve podíváme, jak satelitní konstelace na nízké oběžné…
Nová kniha Reentry od Erica Bergera se zaměřuje na vývoj Falconu 9 a kosmické lodi…
Dnešní článek vám představí novou anténu určenou pro příjem signálu družic Starlink. Na rozdíl od…
Zobrazit komentáře
Tak trochu si myslím, že zatím tajemný Elon nebude zachytávat SH ramenem a riskovat poškození, ale postaví tak do stometrové výšky nějakou kruhovou konstrukci (třeba z běžného lešení), kolem které omotá kabely a vytvoří tak sestavu obřích cívek, SH zabrzdí nejdříve Raptory, nasměruje dovnitř kruhu a potom dobrzdí a zakotví SH v magnetickém poli. Pak ji od stolu pomalu posadí magnetickým polem bez jeřábu na zem a po nějakém sofistikovaném otevření konstrukce SH vytáhne bez škrábance ven a znovu posadí na rampu :-)
Teoreticky pak není potřeba ani rampa - dalo by se startovat ze vzduchu zevnitř konstrukce (a možná i magnetickým polem FH při startu urychlit), ale to by asi konstrukci rozmetalo po okolí. To by byl větší oříšek.
No, snad to není úplná blbost. Samozřejmě se musí vyřešit indukované proudy (a SH je může využit právě na brždění), stínění citlivé elektroniky a spousta dalších problémů, které mě ani nenapadají. Ale myslím, že možné to určitě je, prostě další inženýrská výzva. Tramvaje brzdí a zastavují pomocí magnetického pole naprosto běžně i bez pomocných konstrukcí (i když jiným způsobem) a také váží hezkých pár kilo. Nebo maglev - je to pořádný kolos a také funguje...
Po vyřešení všech problémů to bude relativně jednoduché, levné (pokud to nebude živit celá elektrárna), bezpečné a hlavně spolehlivé řešení - stačí se pouze trefit dovnitř válce a nepřekročit předpočítanou maximální rychlost.
Raději méně slov, aby se to dalo číst...
Copak asi řekne elektronika uvnitř rakety, když ji strčíš do obrovskýho EM pole? A co ty lopatky čerpadel? A čím to budeš napájet?
A co Tě vede k tomu si myslet, že toto Musk učiní (včetně detailního popisu)?
Elon vždycky něčím šíleným překvapí a dokáže to realizovat, proto si myslím, že půjde jinou a klidně složitější cestou než všichni očekávají.
Nevím, jak to odstínit, nejsem odborník. Ale věřím, že to jde. Jak píšu - byla by to inženýrská výzva
Omlouvám se, jestli jsem úplně mimo ...
Ono to na první pohled vypadá lákavě ... ale pak vždycky odněkud vylezou pánové Farraday, Lenz, Lorenz, Maxwell... a s pomocí spousty pravidel ti vysvětlí několik věcí, které se lidsky dají shrnout zhruba takto:
1) indukční brzdy jsou tím slabší, čím pomaleji se pohybuješ... a jelikož SX se snaží především nahradit nohy - tedy věc, která se používá v době, když už skoro stojíš a úplně stojíš ... tak nějaký ekvivalent indukční brzdy nemusí být to pravé ořechové... (je třeba taky pamatovat, že to děláš proto, abys ušetřil hmotnost na SH - takže dodávat zařízení na SH není dobrý nápad).
2) je takový drobný problém se vzdáleností, přes kterou potřebuješ působit - ony ty potvory pole poměrně rychle slábnou se vzdáleností... takže to stejně vyžaduje se dostat fyzicky velmi blízko k SH ... to už ji můžeš rovnou zachytit mechanicky.
3) Záležitost síly potřebné pro zpomalení a udržení objektu o hmotnosti zhruba 100t a tomu odpovídající intenzita magnetického polet ... je už pak jen taková "drobnost".
A abych nezapomněl ... tramvaje a vlaky se elektromagneticky brzdí a jsou taky celkem kolos... ale v tu chvíli je dobré si uvědomit pár maličkostí... ty brzdy u vlaku se nemusí starat o gravitaci, a nemusí ten vlak zpomalit / zastavit na 100 metrech.
OK, děkuji za vysvětlení.
Škoda :-(
Dobrý námet na článok a pekný obsah, super. Vďaka PeterM! Všetko dobré do nového roku a nič zlé počas neho zo srdca :) prajem!!!
Tento koncept sa mi nezdá logický z hľadiska budúcnosti či rizík a cieľa SH boosteru..
V článku chýba budúcnosť SH a to ohlásený nápad SH2 booster. Nesmelý tip .. diky.
Koncept SH verzia 2 ma dostal, ale pochopil som ho až pred krátkou dobou:
Súčasnosť:
SH2:
SH2 chápem ako vhodnejší cieľ na znovupoužiteľný udržateľný systém dopravy starship na orbitu, preto vybíjanie sa v SH1: zachytávanie za lopatky, triafanie do miesta štartu, atď je mnoho práce (energie) smerom, ktoré nevedie k udržateľnosti. Niečo ako Falcon 9 Block 6. Je to posun, ale ... .
Ďakujem za prečítanie až dokonca :)
A pak se odněkud ze záhrobí vynoří pan Ciolkovskij a vysvětlí ti, jak by asi musela vypadat SSTO, která by unesla natankovanou SS (cca 1500 tun) jako náklad...
SH2 by musela vážit hrubým odhadem někde severně od 350 000 tun.... cca 90x těžší, než současná SH.
Neprebejva ti tam jedna nula?
1000 t konstrukci SH2 sem si vycucal z prstu, 2 nebo 3 tisice t vychazi furt radove stejne (60000 t pro 3000 t SH2).
Mno možná kdyby sis dočet ten můj druhý příspěvek v tomto vlákně ... tak tam sem to opravil (jo sekl ;)
Holt je čas přenechat počítání z hlavy dětem...
mea culpa, necet sem to
Určite by to bola väčšia konštrukcia pre SH2, ale to vyhlásil Elon, nie ja a on je dosť megaloman, takže..., čo my s tým?
To sa mi nezdá reálne, že by SH2 mohla alebo musela vážiť 90x viac. Objem krát štyri a hmotnosť krát 90? To si asi myslel niečo iné, len som to nepochopil. Možno ak by chcel letieť aj s boosterom na mesiac.
Súčasný stav nevyletí zas až tak vysoko.
SH1 dosiahne 70km po odpojenie od starship. To má skoro pol cesty za sebou (čo do obtiažnosti), ak by využil 2x toľko paliva na dosiahnutie 70km, ostáva mu tak akurát na vyvezenie starship na obdobnú orbitu ako by sa dostal sám pri dotankovávaní, obletenie zemegule nebude problém a môže trafiť aj východzie miesto, ako SH1. Neviem, či by bol SH2 rovnako vysoký ako SH1, môže byť i inž rozmer. V každom prípade mi to príde čo do logiky v poriadku.
SH sice dosáhne výšky 70km (ve skutečnosti pravděpodobně setrvačností doletí dost velký kus nad 100 km), ale to rozhodně není polovina cesty na oběžnou dráhu. Oběžná dráha není o výšce (to je ta jednodušší část) ... oběžná dráha je o rychlosti. SH se odděluje v době, kdy bude mít rychlost nějakých 6 000 km/h ... jenže pro dosažení oběžné dráhy potřebuješ mít rychlost cca 27 000 km/h. Tedy 5x vyšší. (I Kim Rakeťák dokázal dostat raketu do výšky 1 400 km... a přesto byl od oběžné dráhy zhruba stejně daleko, jako ty když letíš letadlem. A taková raketa stěží doplachtí do US ... (natož obletět Zemi).
No a odtud to už jde jenom z kopce... raketa potřebuje palivo... a jelikož si musí to palivo nést ssebou, tak to palivo musí taky urychlovat, a na to je třeba další energii - tedy další palivo, a i to další palivo potřebuje další palivo na své urychlení ... a tak dále ... viz pan Ciolkovskij.
Jinak ano plány na SH2 nějaké byly a jsou - včetně průměru třeba těch 18 metrů...na tom není nic špatného a smysl to dává - jen to nebude mít schopnosti, jaké si ty představuješ: tedy, že taková raketa by měla nosit natankovanou SS1 přímo na oběžnou dráhu. Ta hmotnost rakety, kterou jsem ti dával - nebyla hmotnost rakety o průměru 18 metrů ... to byla hmotnost rakety, která by byla jako SSTO schopna dostat natankovanou SS1 na oběžnou dráhu. Ale když jsem měl teď chvíli to počítat - tak musím opravit čísla - protože jsem se v těch odhadech z patra seknul o nulu.
Když to trochu přepočtem:
1) budu používat Raptory (efektivní výtoková rychlost řekněme 3 300 m/s)
2) Chcu dostat natankovanou SS na oběžnou dráhu (to jest cca 1 500 tun - "holý náklad") ...
3) A budu frajer, který dokáže postavit tu novou SH2 tak, že její suchá hmotnost bude jen 4x těžší než SH1 - tj.nějakých 800 tun)
4) cesta na oběžnou dráhu zabere nějakých 9,7 km/s (potřebná změna rychlosti - v tom jsou zahrnuty i gravitační ztráty)
Tak pak ti startovní hmotnost bude vycházet nějakých 43 000 tun (z toho SH2 včetně paliva 41 500 tun, z toho palivo 40 700t) Tedy zhruba 10x masivnější než stávající SH. A to platí jen v případě, že bys dokázal tu SH2 postavit skutečně jen v hmotnosti 800t a pak ji zahodil (to jest bez dodatečného paliva na zpomalení pro návrat, bez paliva na přistání, bez dodatečných opatření pro to, aby přežila návrat z oběžné dráhy). Jo ... a abych nezapomněl ... bez toho, že bych řešil, kam / jestli se vejde těch 200 raptorů, které by byly zapotřebí na to, aby se to zvedlo ze země.
Pokud přidám tepelný štít a další opatření "jen" za 100 tun, a k tomu ještě nějaké palivo pro reentry a přistání - ať nežeru nějakých 200 tun ... tak si na startu musíš přibalit dalších zhruba 8 000 tun paliva - tj. jseš na nějakých 50 000 tunách startovní hmotnosti ... a počet raptorů, které potřebuješ umístit ti vzroste na cca 225).
A to jsem bral povětšinou hodnoty dost "ve prospěch" tvojí věci.
(Stačí vzít o 100 m/s horší výtokovou rychlost (bral sem vyšší než mají stávající SL raptory) - a budeš potřebovat dalších cca 10 000 tun paliva navrch ... )
Musím pochváliť ako si to názorne rozpísal a matematicky podložil. Ale predsa tiež uvažuj ako je najviac logický priemer 18m. Raketa kratšia asi nebude.. musí to mať pointu.
Pokúsil som sa to zobrať do úvahy a napadlo mi, že cieľom môže byť dostať starship hyperbolickou trajektóriou rovno smerom na mars (resp. na mesiac). Určite je aj kruhová orbita super na široké spektrum použitia a bude sa hojne využívať, ale na 1000 letov na mars by to bol výrazný posun voči verzii SH1.
V takom prípade sa letí praktický kolmo hore, netreba obletieť zemegulu, ľahšie sa booster SH dostane späť na štart, SH2 by bol zrejme vyšší ako doteraz (min rovnaký SH), teda n x ťažší. Mal by krídla i tepelný štít. Neviem aké raptory by využíval, možno väčšiu verziu kvôli ich počtu.
Mám dojem, že niektorú ľudia mi v zásade v ničom nedajú za pravdu, ale i tak som vcelku naivne presvedčený, že Elon to nejak má plánované a netrepol ten priemer SH2 z ľahkovážnosti a mal by mať nejaký prelomový elonovský význam. Toto znie ako krok Elonovým smerom.
Ďakujem za úvahu :)
Fyzika kosmických letů je zhruba taková, že únikovou rychlost (pro hyperbolickou dráhu) můžeš mít kterýmkoli směrem. Z hlediska únikové rychlosti je vcelku jedno, zda poletíš rovnou kolmo k Zemi, nebo budeš kroužit kolem ní ve stále větších elipsách a postupně zvedat rychlost, dokud nedosáhneš únikové.
Z hlediska váhy rakety pro účely výpočtu výše je také vcelku jedno, na jakou dráhu startuje. Prostě musíš nasbírat únikovou rychlost. A tam platí Ciolkovského rovnice. Hmotnost paliva, které potřebuješ na vynesení jednoho kilogramu payloadu, roste exponenciálně s cílovou rychlostí. A stejně tak roste i hmotnost paliva, které potřebuješ na vynesení nádrží, ve kterých to palivo povezeš, a motorů, ve kterých ho spálíš.S malým zvětšením payloadu nebo cílové rychlosti narůstá celková startovní váha - exponenciálně.
Proto se používá dělení raket do stupňů - jinak to nejde. Přímo na oběžnou dráhu s dostupným palivem vyneseš i v ideálním případě pouze prázdnou raketu, bez payloadu. I Startship/Superheavy je dvoustupňová raketa, jen se to stupňování mění.
Bez nějakého kouzla, které totálně změní parametry Ciolkovského rovnice (*), _neexistuje_ scénář, jak vynést plnou Starship přímo na orbitu. Je možné dosáhnout orbity se Starship s takřka spotřebovaným palivem a dotankovat.
*) Víme minimálně o jednom. Hledej "project Orion (1950s)". Používá palivo s výtokovou rychlostí o mnoho řádů vyšší než běžná paliva. Umožňuje dostat na orbitu v podstatě neomezený náklad. Ale má některé drobné provozní zádrhele....
Myslím, že jsem někde zahlédl diskuzi na toto téma v duchu, že od určitého bodu je výhodnější použít větší průměr než výšku. Jinými slovy širším průměrem snížíš váhu konstrukce => můžeš přidat více paliva a pokud ti klesne vliv aerodynamického odporu, tak získáš vyšší efektivitu. No a podle toho chytrého rusa, kterého jméno nedokážu správně napsat, se pravděpodobně někde protnou nůžky efektivity konstrukce a efektivity ceny (paliva). A myslím, že sem Musk míří. Ne nutně k SSTO.
SS/SH je krok, který mu potvrdí správnost konceptu - možná levná výroba rakety s velkým průměrem. Pak se vliv ceny paliva stane důležitější ...
Od urcite vysky nedokazes dostat dost morotu pod stejny pudorys, zjednodusene receno, nemas dosatecny tah abys raketu odlepil od rampy. Kdyz raketu zvetsis dvojnasobne ve vsech osach, tak ziskas 4 nasobnou plochu pro motory, ale objem/hmotnost zvysis priblizne 8x.
K te druhe casti, tak idealni tvar nadrze je koule, tam je idealni pomer objem/vaha. U rakety do toho ale jeste haze vidle aeordynamika a hmotnost mezistupne, takze kulove nadrze nadrze se vyplati az u hornich stupnu. Zvetsenim prumeru se tak dostanes na lepsi pomer, ale zase za cenu vetsiho odporu.
K tomu prvnímu. Já jsem neuvažoval obecné zvětšení ve všech směrech. Spíš jsem poukazoval na to, že když zvětším průměr a zachovám plochu konstrukčního materiálu = snížím výšku, tak dostanu větší objem = pojmu víc paliva při +/- stejné váze konstrukce. A jak k tomu dodáváš ty, osadím více motorů (pokud je budu nutně dávat na spodek válce :-)). Proti tomu mi stojí v podstatě "jenom" aerodynamika ...
SH2 tu už zmíněno bylo jestli to není pár let, tak určitě pár měsíců :-)
edited : Starship má letět do výšky 20 km už v říjnu, příští generace bude mít průměr 18 metrů – ElonX
ale jen zmínka o 18m ...
Ďakujem za odpoveď.
Áno 1, dobré upozornenie, názov článku nie je o SH ako takom, obsahovo ma však zviedol k myšlienke, že je to OK to tam spomenúť (aj vzhľadom k mojej dedukcii).
Áno 2, je tam len zmienka o 18m (ďakujem veľmi moc za nájdenie). Teda priemer krát 2, objem krát 4, čo je vlastne ako skoro 4 SH1.
Dumal som pred 10. dňami nad tým vyniesť starship naraz, obehnúť planétu s SH a pristáť v štýle starship a že by to bolo fajn a naozaj dobré. Odhadol som, že bude treba asi 4x paliva a až potom som pochopil, že to je podobné SH2 a vtedy som pochopil, že to bude ich cieľ so SH2 a že nič nové som nevymyslel :(
Snáď sa to nikoho nedotkne, ak sa podelím o dedukciu z krátkeho čviriku (tweetu), že SH gen.2 bude mať 18m ;)
S nohama nemůže přistát kdekoli, vždy musí mít přistávací plochu potřebných parametrů. Takže nakonec stavba jako stavba. Zbaví se nohou a jejich složitosti, ale potřebuje přesnost přistání.
Bude to fungovat? Teď neznám důvod proč by to fungovat nemělo. Jediný důvod proti je, že se bude jednat o další vývoj, tedy čas navíc.
Odpočátku se měl SuperHeavy vracet na startovací rampu. Jen byla otázka jak chtěji tak přesně trefit rampu. I tohle je odvážné řešení, ale už má větší toleranci.
Zajímavé na Muskových nápadech je, že když je představí, tak si všichni klepou na čelo a říkají si že to je naprostá šílenost. A když to uvede do provozu, tak si zase všichni říkají, proč to nikoho nenapadlo dříve.
Jo jo, abych si zas pustil "Jistě pane ministře" a slyšel zase obranu byrokratů, proč to nejde jinak ...
Na prví krát si vravím WTF. On sa asi zbláznil ale po chvíľke uvažovania on je vážne šialený génius. Cesta bude náročná a pár zničených stupňov bude ale výsledok stojí za to. Už len tá kopa ušetrenej hmotnosti. Tu sa počíta každé kilo.
Proč zbytečně namáhat roštová kormidla? Starship už má závěsy pro přepravu jeřábem, na ně by se dala upevnit lana s vystřelovacími kotvami, a potom při přistání se těmi kotvami chytit za nějaké vodorovné lano, nebo spíš několik lan, natažených mezi věžemi.
Mohla by to být varianta pro podrobnější průzkum a pěkně odpružená :-) a nebo dvě věže, mezi ně mírně prověsit lano, věže směrem ven uchycený lanama k zemi a raketa by se mohla pověsit za jedno šikmo sklopené roštové kormidlo, potom vodorovné lano prodlužovat aby raketa sedla na zem a aby sedla rovně, tak před tím nějak přidat lano od protějšího kormidla. raketa by sedla na pojízdnou plošinu a ta by jí kousek popovezla k jedné věži a jejímu jeřábu, nebo bez pojízdné plošiny, kdyby záchytné lano byla lanovka.
Jestli tohle opravdu mysli vazne tak nejlepsi by,bylo udelat system oddelenych zachytnych stanovist s dopravou pomoci zavesenych plosin k vypoustecim vezim.Zlepseni dostupnosti rychlosti,renovace by tim dosahlo sveho maxima.
Jestli ma v planu opravdu udelat to co rekl ze chce,tak jisto jiste bude muset udelat nekde hvezdny pristav,byt jen kuli te kadenci,otom dalsim provoznim maratonu nemluve.
https://i0.wp.com/memegenerator.net/img/instances/54208061/but-lieutenant-dan-you-aint-got-no-legs.jpg?w=750&ssl=1
any legs
Tak se na toho Forresta Gumpa v originále podívej...
Svět nefunguje výlučně podle pouček z učebnic angličtiny pro pátou třídu. Taky Vám v té Vaší jazykové revizi třeba uniklo, že namísto aint got mělo být dont have.
Možno je tu aj iný dôvod takého konceptu. Jasné, ušetria dosť veľkú hmotnosť na celom mechanizme nôh, ale nezabúdajme že oceľová verzia narozdiel od pôvodnej kompozitnej nikdy nesmie byť úplne bez tlaku v nádržiach. Pri nízkom tlaku môže dôjsť k deformácii pod vlastnou váhou, nie to ešte pri tvrdom pristavacom náraze. Zavesenie za vrchnú časť tomu pomôže predchádzať a zároveň umožní bezpečné vyčerpať nádrže ešte trochu viac.
Přesně jak píše kolega. Nádrže se dají dokonce otevřít a technici do nich můžou vlézt a docela pravidelně to i dělají. Tady jsou vidět obě nádrže otevřené https://imgur.com/a/L7pMk8E
to jistě v klidu je konstrukce samonosná. Ovšem pokud nebude natlakovaná tak síly při přistání určitě neutáhne. Roznesení namáhání na celou konstrukci pomáhá jednoznačně právě natlakování. Ty výztuže co tam jsou zvládnou tak udržet konstrukci v celku v klidu. Pevnost v tahu může mít ta konstrukce opravdu lepší než v tlaku. Předpokládal bych tedy nejen úsporu hmotnosti nohou, ale i možnost další celkové úspory hmotnosti na konstrukci. Pokud půjdou po hmotnosti a zjednodušování tak se můžeme dočkat toho, že nakonec to bude opravdu nafukovačka. Vynechání nohou může být jen první krok.
1) za letu k Marsu/od Marsu maji byt nadrze pasivovane, tedy bez tlaku (izolace).
2) Vsimni si vypusteni LOX nadrze pri testovacim letu SN8. Pri pristani nebyla LOX (ta spodni) nadrz natlakovana.
A na to jste přišel jak? Tlak v nádržích není třeba, celé je to samonosné, to jenom někteří diskutéři pořád připomínají Atlasy.
On si z nás robí prdel 😀
Je Silvester predsa.