Sice jsme se nechali trochu napálit upoutávkou s textem, který nakonec psala opice, ale i tak prezentace Neuralinku stála za to. Dozvěděli jsme se ohromné množství nových informací o tom, jak probíhá vývoj a testy rozhraní. Těch informací bylo tolik, že určitě vydají na několik dalších článků na ElonX. V prvním z nich si stručně shrneme, co vše se na demonstraci odehrálo, a probereme, o čem mluvili Elon Musk a viceprezident firmy DJ Seo. Podrobnosti z dalších částí si necháme na příště.
A jak vlastně ta zmíněná opice napsala text, který se objevil na twitterovém účtu Neuralinku jako upoutávka na prezentaci? To se dozvíte v textu níže.
Text, který se (v podobě videa napovídajícího jak vznikl) objevil na Twitteru Neuralinku několik dní před prezentací.
Prezentace se konala 1. prosince 2022, trvala dvě a půl hodiny a měla několik částí. Každá z nich se podrobně věnovala pokroku jednotlivých komponentů a procesů celého systému neurálního rozhraní Neuralinku:
Prezentaci zahájilo krátké video, ukazující jak vypadá práce v Neuralinku. Už z něho jsme se dozvěděli jednu novinku – Neuralink začal testovat i na ovcích. To je samozřejmě velmi zajímavý fakt, který dává prostor jistým spekulacím. Na ovcích totiž už léta testuje své rozhraní zvané Stentrode firma Synchron, což je konkurent Neuralinku. Nedávno se objevily nikým nepotvrzené informace, že Neuralink právě se Synchronem navázal nějakou formu spolupráce. Jsou tedy testy na ovcích nepřímým potvrzením toho, že firma se Synchronem skutečně spolupracuje? Nebo je to právě naopak a „drby“ o spolupráci se Synchronem vznikly tak, že se někdo dozvěděl, že Neuralink stejně jako Synchron testuje na ovcích? To se zřejmě nedozvíme.
Každopádně Neuralink už tedy testuje nebo testoval své zařízení na krysách, prasatech, opicích (konkrétně makacích) a ovcích. Mimochodem, v den prezentace se objevilo také nové video o péči o zvířata v laboratořích Neuralinku. V něm rovněž můžeme vidět i zmíněné ovce.
Úvod prezentace si jako obvykle vzal na starost Elon Musk. Představil misi neboli cíl Neuralinku, kterým podle něj je stvoření takzvaného celostního neurálního rozhraní, tedy pokročilé vstupní a výstupní platformy pro lidský mozek (anglicky: Generalized I/O platform for the brain, a whole brain interface).
V nedaleké budoucnosti mají být „jednodušší verze“ rozhraní speciálním způsobem léčby onemocnění mozku a centrálního nervového systému. Pokročilé verze pak jednou mají umožnit splynutí biologické a umělé inteligence.
Elon Musk a Rick ze seriálu Rick and Morty, jehož jeden z autorů, Justin Roiland, byl rovněž přítomen v publiku.
Prvními způsoby využití rozhraní, na které se Neuralink nyní soustředí, mají být:
Elon také ukázal známé video s makakem Pagerem a řekl něco málo o tom, jak se Pager má. Prý se má dobře a jako jeden z prvních absolvoval upgrade svého implantátu. Byla mu tedy úspěšně odstraněna starší verze rozhraní a implantována verze novější. Upgradovatelnost zařízení je pro Neuralink velice důležitá. Zařízení se bude stále vyvíjet a je jasné, že jeho uživatelé budou chtít používat novější verze s lepšími funkcemi. Majitelé posledního modelu iPhonu by asi také dnes nechtěli mít první generaci tohoto telefonu.
Elon potvrdil, že si sám hodlá nechat Neuralink implantovat, a to dokonce už někdy v rámci jeho testů. Na konci prezentace také řekl, že si myslí, že technologie už je natolik vypilovaná, že by ji klidně nechal implantovat svým dětem, pokud by například utrpěly nějaký úraz, který by se dal pomocí Neuralinku vyřešit.
Podle Muska se Neuralink momentálně nachází ve fázi, kdy se snaží z prototypu udělat produkt. To je prý stejně jako třeba v případě automobilů Tesly mnohem složitější než vývoj prototypu (tvrdí, že je to dokonce 100–1000krát složitější). Neuralink musí dokázat vyrábět velké množství zařízení, která jsou:
K tomu, aby společnost byla schopná z prototypu udělat produkt, který bude vyráběn ve větším množství, bylo nutné se přestěhovat do nového sídla v texaském Austinu. Zde nejen produkt vyvíjí a vyrábí, ale také testuje a implantuje ve dvou vlastních operačních sálech. V budoucnosti firma plánuje vybudování vlastní kliniky.
Neuralink si chce být dokonale jistý tím, že je připraven na klinické testy na lidech. Většinu potřebné dokumentace už firma předala agentuře FDA. Elon momentálně odhaduje, že do 6 měsíců by měli dostat povolení a mít prvního lidského pacienta. Společnost také spolupracuje se skupinou ochrnutých lidí. Řeší s nimi například, co by od implantátu očekávali.
Neuralink provádí extrémní testy zařízení před implantací nejen člověku, ale i pokusným zvířatům. Testům se určitě budeme věnovat v některém z následujících článků, protože na prezentaci jsme se toho o nich dozvěděli skutečně mnoho. Firma provádí například takzvaný „benchtop testing“, čili vyhledávání problémů (bugů) v softwaru i hardwaru, zrychlené testování životnosti (angl. accelerated life testing) nebo testy na simulátorech mozkové tkáně.
Pokud se jedná o testy na zvířatech, Musk opakovaně deklaruje, že Neuralink vždy přistupuje k testům na zvířatech tak, že mají být potvrzením toho, co už firma ví, ne zkoumáním toho, jak zařízení funguje. Zařízení implantují zvířatům, jen pokud jsou si jisti, že je dostatečně otestované.
Od časů makaka Pagera už má Neuralink na testech 6 opic. Pager už má rozhraní více než rok a půl a prošel i jeho upgradem. Je zdravý a nemá žádné vedlejší účinky. Jedna z nových opic, která rovněž prošla upgradem rozhraní, je „autorem“ výše zmíněného textu na Twitteru. Ten vznikl tak, že opice pomocí rozhraní ovládá kurzor myši, kterým kliká na barevně zvýrazněná písmena a slova na virtuální klávesnici. Jde tedy prakticky o to samé, co dělal Pager. Neuralink jen přidal klávesnici. Podobný systém budou pravděpodobně používat ke komunikaci první uživatelé rozhraní Neuralinku, tedy pacienti s různým stupněm ochrnutí. Opice samozřejmě neumí písmena číst. Kliká jen na označená místa na monitoru. Podle Muska lidský uživatel rozhraní bude moci psát text rychleji než zdravý člověk rukama.
Elon rovněž zdůraznil, že Neuralink nikdy pokusná zvířata do ničeho nenutí. Jejich strategií je to, aby zvířata dobrovolně spolupracovala a vykonávala potřebné úkoly.
Na závěr svého úvodu Elon opět zdůraznil, že primárním cílem i této prezentace je nábor nových pracovníků, přirovnal rozhraní k chytrým hodinkám a nabádal inženýry, kteří pracovali na podobných zařízeních, aby poslali svůj životopis do Neuralinku.
Po Muskovi se na scéně objevil DJ Seo, čili, nepočítáme-li Elona, poslední ze zakládajících členů firmy, který zde dále pracuje. Elon mu poděkoval za jeho přínos Neuralinku a předal mu slovo.
Seo představil tři základní principy, kterých se Neuralink drží při vývoji rozhraní. Jde o:
Porovnání architektury rozhraní ve verzi N1 (2019) a 0.9 (2020).
Poté DJ představil, jak vypadá nejnovější verze rozhraní. Tu na prezentaci všichni opět označovali jako N1, čili Neuralink má evidentně nějaký problém s označováním prototypů (stejně jako třeba kdysi SpaceX s verzemi Falconu 9). N1 byla první představená verze (rok 2019), potom přišla verze označovaná jako „The Link“ nebo také v0.9 (2020) a teď tedy máme zpět N1.
Implantát se navenek příliš neliší od předchozí verze – má rozměry větší mince, 1024 elektrod na flexibilních vláknech (64 vláken, na každém 16 elektrod), je plně implantovatelný a bezdrátový (připojení k počítači i nabíjení baterie je bezdrátové). Uvnitř ale vypadá úplně jinak.
Elektronika implantátu je rozmístěna zcela jiným způsobem. Některé součástky jsou umístěny v jakémsi kroužku na okrajích implantátu. Zdá se, že by to mohlo být proto, aby se dovnitř vešla větší baterie a implantát tak mohl déle pracovat na jedno nabití.
DJ představil také chirurgického robota označovaného jako R1. Ten vypadá stejně jako na minulé prezentaci (článek). Jeho architektura ani design se, zdá se, nezměnily. Slouží k rychlé a přesné implantaci vláken s elektrodami.
Na obrázku celé sestavy robota, tedy samotného robota a monitoru s klávesnicí, který představuje jeho uživatelský terminál, se však objevil ještě jeden prvek. Bílá trojúhelníková deska na stojanu. Můžeme ji vidět na posledním obrázku v galerii výše. Zdá se, že by mohlo jít o nějaký typ zobrazovacího zařízení, tedy systém, který nějakým způsobem „vidí“ do mozku a pomáhá robotovi nebo přítomnému neurochirurgovi.
Na řadu tentokráte přišla i „živá“ demonstrace práce robota. Ten přímo na scéně během nějakých 15–20 minut (zatímco další přednášející prezentovali detaily své práce) implantoval všech 64 elektrodových vláken rozhraní do náhražky mozkové tkáně.
Po vystoupeních Elona a DJ Sea přišly na řadu prezentace několika dalších zaměstnanců, z nichž většinu jsme viděli poprvé. Ti představili velmi detailní technický pohled na to, jaké problémy musí při své práci řešit. Ukázali také, jaký pokrok zaznamenali od poslední prezentace a co chystají do budoucna. Na závěr prezentace pak ještě odpovídali na otázky zadané z publika a z Twitteru.
Co jsme se od nich dozvěděli, si představíme v následujících článcích.
| Následující část > |
Problémy americké kosmické lodi Boeing Starliner při její první pilotované misi letos v létě způsobily,…
V červenci byla influencerka Briar Prestidge na návštěvě u Nolanda Arbaugha, prvního uživatele implantátu Neuralinku.…
Společnost SpaceX otevřeně kritizuje Federální úřad pro letectví (FAA), který podle ní zbytečně zdržuje schvalovací…
V dnešním dílu nepravidelného cyklu, ve kterém shrnujeme a komentujeme novinky související s Neuralinkem, se…
V přehledu novinek o Starlinku zavítáme například na Aljašku nebo do Kanady a Austrálie, kde…
Půjčila jsem si čínský elektromobil NIO ET5 Touring a porovnala ho se svojí Teslou Model…
Zobrazit komentáře
Naděje pro nevidomé a ochrnuté je to ohromná. Ale dokud si dojdu na záchod a nemusí mě krmit, raději budu bez implantátu.
Aspoň zbydou pro ostatní!