Stupeň B1021 v areálu letecké základny na Mysu Canaveral (Foto: /u/Untensuru0)
Vítejte v rubrice Rychlozprávy, kde najdete krátké zprávičky, které si nezaslouží samostatný článek, ale přesto stojí za pozornost. Také zde objevíte různé zajímavosti, které sice zde na webu nebo na facebookové stránce ElonX možná už někde jsou, ale pokud sem nechodíte dennodenně nebo ElonX nesledujete na Facebooku, mohly vám snadno uniknout.
V tomto vydání se mimo jiné dozvíte o další investici do SpaceX, novince z vyšetřování nehody Crew Dragonu, výsledcích evropského testu bezpečnosti Tesly Model 3, lunárním landeru SpaceX, Muskově tajném satirickém projektu, a mnohém dalším.
SpaceX ani NASA se zatím oficiálně nevyjádřily k průběhu vyšetřování dubnové nehody Crew Dragonu. Podle neoficiálních informací však nehoda nebyla způsobena motory SuperDraco, nýbrž něčím jiným. Díky tomu by nehoda měla mít za následek jen několikaměsíční zpoždění, nikoli výrazně delší. NASA tedy neoficiálně odhaduje, že letos by se měl stihnout test úniku Crew Dragonu za letu a také demonstrační mise Starlineru bez posádky společnosti Boeing. První mise s posádkou obou firem jsou stále v plánu na konec roku, ale proslýchá se, že proběhnou nejdříve v roce příštím.
Web The Verge informoval o zajímavém vedlejším projektu Elona Muska. Ten je totiž fanouškem satiry, a tak v minulosti zvažoval koupi společnosti, která provozuje satirický web The Onion. To si nakonec rozmyslel, ale následně navázal spolupráci s dvěma bývalými šéfy Onionu. Těm dal k dispozici přes 2 miliony dolarů a naprostou tvůrčí volnost. Nová firmička zvaná Thud (v překladu něco jako „Žďuch“) si dala za cíl vytvářet ambiciózní satirické projekty, který by nebyly omezeny jen na vtipné internetové články. Společnost fungovala více než rok a během této doby dokončila několik projektů (například falešnou službu na testování DNA), ale žádný z nich se moc neujal a nedostal se do širšího povědomí.
Elon Musk nakonec utnul financování Thudu, částečně prý z obav kvůli tomu, že potenciálně kontroverzní projekty firmy by mohly mít neblahý vliv na jeho image a chod jeho dalších společností jako Tesla nebo SpaceX. Thud však nebyl připraven na generování vlastních příjmů, a tak Muskův satirický experiment letos v květnu skončil, když byla společnost rozpuštěna.
V minulých Rychlozprávách jste se mohli dočíst o tom, že návštěvnický komplex v Johnsonově vesmírném středisku plánuje vystavit jeden z použitých stupňů rakety Falcon 9. Nyní to vypadá, že další stupeň by mohl být vystaven v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě. Zájem o to projevil ředitel místního návštěvnického komplexu, který se už dnes pyšní slušnou sbírkou vesmírné techniky. Elon Musk na ředitelův tweet reagoval s tím, že rozhodně není proti a že by to pro něj byla velká pocta.
Který stupeň by mohl být pro tyto účely použit? Nejpravděpodobnějším kandidátem je stupeň B1021, který byl vůbec prvním stupněm, jenž byl použit víc než jednou. Poprvé letěl na misi CRS-8 v dubnu 2016 a podruhé byl použit na historické misi SES-10 v březnu 2017. Stupeň byl po svém druhém přistání uskladněn a Elon Musk tehdy říkal, že ho chce věnovat právě pro účely vystavení na Mysu Canaveral.
Tesla nově v Kalifornii aktivovala funkci Storm Watch u stacionárních bateriových úložišť Powerwall. Tato funkce, jak již z názvu vyplývá, vyhodnocuje předpovědi počasí a varuje před blížícími se bouřkami, které by mohly způsobit výpadky elektřiny. V případě detekce takovéto bouřky je pak Powerwall automaticky nabit na maximální možnou kapacitu, aby v případě výpadku dokázal na maximální možný čas pokrýt spotřebu bytu. Americká automobilka již dříve tuto funkci zavedla v Austrálii, kde se osvědčila například v případě tropických cyklón. V Kalifornii momentálně bude funkce užitečná kvůli lesním požárům, jež mohou také způsobit výpadky elektřiny, a dle Muska je Powerwall dokáže též vyhodnocovat.
Elon Musk a další představitelé SpaceX se v poslední době netají tím, že nemají problém v následujících letech provádět lety na Měsíc, i když dlouhodobým cílem firmy je stále Mars. To potvrzuje také květnové oznámení NASA, že SpaceX je jednou z firem, která od agentury dostane peníze na provedení studie pro návrh lunárního přistávacího modulu. NASA takto rozdělí celkem 45 milionů dolarů mezi 11 společností, mezi které se řadí například Boeing, Northrop Grumman, Sierra Nevada Corporation nebo Aerojet Rocketdyne.
Podrobnosti o podobě landeru SpaceX nejsou známy, ale řekl bych, že nebude vycházet z obří lodi Starship, nýbrž půjde spíše buď o speciálně navržené zařízení podobné landeru Blue Moon společnosti Blue Origin, nebo modifikovaný Crew Dragon. Projekt by tak mohl připomínat zrušený Red Dragon, se kterým SpaceX plánovala přistát na Marsu v roce 2020.
Při oznámení nového Roadsteru Musk uvedl, že zrychlení z 0 na 60 mil za hodinu bude trvat neuvěřitelných 1,9 sekundy, což by z Roadsteru dělalo nejrychleji akcelerující auto na světě. Rekord momentálně drží Porsche 918 Spyder, které stejnou rychlost dokáže vyvinou za 2,2 sekundy. Nedávno každopádně Musk na twitteru uvedl, že základní varianta Roadsteru bude na 60 mil za hodinu zrychlovat 2,1 sekundy, přičemž na hodnotu 1,9 sekundy se půjde dostat pomocí takzvaného SpaceX balíčku. Při jeho zakoupení bude pohon auta doplněn malými tryskami na stlačený vzduch. Ty podle Muska nebudou nijak narušovat vzhled vozu, protože budou schované za poznávací značkou.
Nový Roadster se na trh měl původně dostat již příští rok, Elon Musk ho ale v rámci chystané produkce na nedávném setkání s akcionáři vynechal. Musk v nedávném rozhovoru uvedl, že Roadster má nízkou prioritu. Tesla tedy místo sportovního vozu upřednostní chystaný pick-up a Roadster se tak do prodeje dostane až později. Co se týče ceny, ta za vůz vyrobený mezi první tisícovkou bude 250 tisíc dolarů (5,7 milionu Kč bez daně), další Roadstery by měly klesnout na 200 000 dolarů (4,6 milionu Kč bez daně).
Web CNBC koncem června informoval, že SpaceX provádí dalších investiční kolo kvůli získání dodatečného kapitálu pro své ambiciózní a finančně náročné projekty Starlink a Starship. V tomto kole by SpaceX mělo získat 314 milionů dolarů při ceně akcií 214 dolarů. Jedná se o už třetí investiční kolo v tomto roce a SpaceX tak celkem získalo už 1,33 miliardy dolarů. Tržní hodnota firmy byla v květnu 2019 vyčíslena na 33,3 miliard dolarů, což z ní dělá jednu z nejhodnotnějších soukromých firem na světě. O rok dříve přitom hodnota byla „jen“ 25 miliard:
Tesla v březnu představila vylepšenou nabíječku Supercharger V3, která oproti předchozí generaci umožňuje nabíjet téměř dvojnásobným výkonem – 250 kW. První stojan byl tehdy postaven u továrny ve Fremontu a pár vozů dostalo v rámci testování k rychlému nabíjení přístup. Začátkem června ale přišla webová stránka Engadget s tvrzením, následně potvrzeným přímo automobilkou, že je u továrny několik Superchargerů V3 přístupno již všem majitelům Tesly.
Všechny vozy Tesla Model 3 tak nyní mohou ve Fremontu využít nabíjecí výkon až 250 kW, který by měl dodat až 288 km dojezdu za 15 minut. Starší vozy Tesla Model S a Tesla Model X zvládají pouze nabíjecí výkon 120 kW, modernizované varianty těchto elektromobilů ale umožňují nabíjet na třetí generaci Superchargerů až výkonem 200 kW. To by mělo dávat přibližně 200 km dojezdu za 15 minut nabíjení.
V crash testech americké organizace NHTSA (Národní úřad pro bezpečnost silničního provozu) dostala Tesla Model 3 plné hodnocení ve všech kategoriích a podkategoriích, stále se ale čekalo na hodnocení od evropské agentury EuroNCAP. Ta nedávno provedla své testy s verzí Long Range RWD, přičemž výsledkem je plných pět hvězdiček. Model 3 dle očekávání exceloval také v kategorii asistenčních systémů, kde získal 94 %, což je nejvyšší hodnocení ze všech dosud testovaných vozů. Velmi dobré výsledky pak byly i v následujících kategoriích: 96 % v ochraně dospělých, 86 % v ochraně dětí a 74 % v ochraně chodců.
[starbox id=2,12]
Rozhovor s neurochirurgem Mattem MacDougallem nabízí fascinující pohled do zákulisí inovativní technologie mozkových implantátů. MacDougall…
V přehledu novinek o síti Starlink se nejprve podíváme, jak satelitní konstelace na nízké oběžné…
Nová kniha Reentry od Erica Bergera se zaměřuje na vývoj Falconu 9 a kosmické lodi…
Dnešní článek vám představí novou anténu určenou pro příjem signálu družic Starlink. Na rozdíl od…
NASA před časem udělila SpaceX kontrakt na vývoj USDV (U.S. Deorbit Vehicle), což je upravená…
Noland Arbaugh je prvním uživatelem implantátu Neuralinku a používá ho už tři čtvrtě roku. Při…
Zobrazit komentáře
Zaujimalo by ma, co stoji za spomalenim v zrychleni Roadsteru. Ak je pravda to, ze tie parametre dosahovali uz s prototypom a nie na papieri, pricom tvrdili ze cisla platia pre "base model"..
Ze by zataz na bateriu & nasledna degradacia?
Toho může být více.
Namátkou třeba gumy.
Netuším, ale teoreticky by stačilo, když produkční verze bude těžší než prototyp třeba kvůli bezpečnosti nebo nějaké úpravě konstrukce.
Zrychlenie na 100km/h bude tym padom este horsie nez 2,1s (60mph=96,56064km/h).
Neni to tragedia, ale, po skoro dvojrocnej masazi sa jedna o peknu zradu..:D
Na VTM.cz je článek ohledně vyšetření příčiny havárie CD. Doporučuji přečíst a zanést i sem....
Určitě tu o tom bude článek. Snad ještě dneska.
zajímavé jen jsem úplně nepochopil jak se tam ten tetroxid dusíku dostal. Myslel bych si, že to normálně není možné a muselo to být chybou obsluhy. Potom ale nedává smysl, že mění typ ventilu. Evidentně počítají, že by se to mohlo stát i v budoucnu.Jediné co dává smysl že se tam dostalo to okysličovadlo právě přes ten ventil...???
V češtině máme skvělý systém valenčních koncovek, který by nám všichni měli závidět. Prosím, prosím, netahejte sem nějaký tetroxid dusíku a podobné hrůzy, normálně napište oxid dusičitý. Obvykle nejsem nějaký purista a anglicismy mi nevadí, ale v tomhle případě ve všech ohledech stojí za to přidržet se normálního českého názvosloví, které je nesrovnatelně lepší, než anglické.
Přiznám se, že jsem chemii nikdy neměl v lásce, ale:
Nitrogen tetroxide - NTO alias Dinitrogen tetroxide = N2O4
Oxid dusičitý = NO2
Podle mě to jsou rozdílné molekuly nebo se pletu? Co jsem dále našel, tak se tyto dvě verze mění podle tlaku a teploty, takže jestli to chápu správně, tak po stlačení nebo ochlazení NO2 se sám změní na kapalinu N2O4 a naopak. Tak jsem se zase něco přiučil.
Chemik nejsem, nerad bych kecal, ale myslím, že na tohle se v chemii vyznám dostatečně. N2O4 je dimer oxidu dusičitého. Oxidační čísla se nemění, takže se nemění jméno. Přesně jak píšete, dimer přechází na monomer volně podle tlaku a teploty. Když startuje raketa na hydrazin, vždycky jsou tam obláčky oranžového monomerního oxidu dusičitého (dimer je bezbarvý), ale předpokládám, že natlakovaný je dimer. Každopádně je to chemicky jedna látka. Navíc jako podstatný indikátor, jak tomu říkat, beru komentované starty Kosmonautixu, kde tomu pan Majer konzistentně říká oxid dusičitý :-)
Jinak jsem teď koukal na elektronovou konfiguraci obou látek a jsem dost překvapený, NO2 má nespárovaný elektron, je to volný radikál. Žádný div, že dimerizuje. Navíc vazba mezi kyslíkem a dusíkem není ani jednoduchá, ani dvojná, ale něco mezi. Je to zajímavá molekula.
Vzhledem k tomu, že nitrogen tetroxide je zjednodušený název a správně v anglické systematice je dinitrogen tetroxide (prostě spočítají atomy v molekule a tak tomu říkají; nitrogen tetroxide by správně měl být NO4, česky tedy oxid dusičelý, což zní jako Cimrmanův vtip), přijde mi zjednodušení na oxid dusičitý zcela přijatelné. Pokud byste chtěl být zcela přesný, myslím si, že správný český název by byl dimer oxidu dusičitého.
https://www.spacex.com/news/2019/07/15/update-flight-abort-static-fire-anomaly-investigation?fbclid=IwAR1yCYFAXDaLR3Vz8Uzfg2-92oCY1GeOcBLaU9fMbViREg2OBaaMv9eFpFA
Proletěl jsem to jen rychle, tady je asi to nejdůležitější:
Evidence shows that a leaking component allowed liquid oxidizer – nitrogen tetroxide (NTO) – to enter high-pressure helium tubes during ground processing. A slug of this NTO was driven through a helium check valve at high speed during rapid initialization of the launch escape system, resulting in structural failure within the check valve. The failure of the titanium component in a high-pressure NTO environment was sufficient to cause ignition of the check valve and led to an explosion.
Nevíte někdo, zda mohu jako občan ČR koupit akcie SpaceX? Například přes nějakou brokerskou společnost.
Není veřejně obchodovaná (není na burze) takže se k tomu pro normálního smrtelníka dostat nedá. Upisuje se jen ve velkých blocích pro velké investory (najednou).
Jediná šance je nepřímo - koupit si podíl v nějakém investičním fondu, který má SX v mixu (ale stejně takový fond by měl jen velmi malý podíl SX v portfoliu)
Ještě je jedna možnost jak je získat... Občas dostanou zaměstnanci spx akcie jako odměny. :D
A jde o akcie nebo o dluhopisy ?
Edited: už to vidím, akcie ...
nikde protože spacex není akciová společnost
ty si pleties akciovu spolocnost s verejne obchodovanou akciovou spolocnostou
Je to slovíčkaření, ale pravda je, že je to akciová společnost. Viz Invc níže.
Mužů se zeptat co je gateway a k čemu jim bude něco takového když už se vývíjí rakety jako SHS?
Já jsem nemyslel, že by SHS měla nahradit gateway. Ta druhá část byla myšlená proč by spacex mělo vyvýjet další, (menší), lander.
Takže ty nevíš co je Gateway ale víš že je zbytečná díky SHS. Velice zajimavy myšlenkový pochod. Jsou to dva uplne jine projekty s jinym ucelem navic Gateway je úplně jiná liga. To si ma cely svet kecnout na zadek zastavit své projekty a čekat protože se Sx jednou možná povede dotáhnout SHS do konce?
stacilo by, ak by si uviedol ze rozdiel medzi Starshipom a Gateway je asi ako medzi raketoplanom a ISS. Starship bude dopravny prostriedok, konstruovany na dopravu z A do B. Gateway je stanica konstruovana na dlhodoby pobyt a vyskum v kozme.
ani to ale neodpovídá Starship je větší než raketoplán a Gateway je o mnoho menší než ISS. Připojovat Starship k ISS je hodně na hraně a je otázkou jestli to bude možné. V případě Gateway je to vyloučené.
to mas sice pravdu, ale nerobime tu komparativnu studiu :) otazka bola, na co bude gateway, ked sa robia rakety ako SHS. Kratka a strucna odpoved - gateway nie je raketa a raketa nie je vesmirna stanica.
Ano...ale ani to není tak jednoduché. Gateway je malá dočasně obývaná stanice. Stejně se můžete ptát..proč jí používat. Když tam mužete přiletět se Starship a používat jí jako stanici. Prostorově bude komfortnější a navíc daleko variabilnější. Takže máte pravdu vesmírná stanice je něco jiného než loď. Ovšem otázka možná zní má cenu stavět tak malou vesmírnou stanici, když bude k dispozici Starship, Která jí může hravě nahradit. V tomhle případě už to tak jednoznačné není.
Co je jednoznačné je, že Starship postavená zatím není.
postavena nie je ani Gateway :) s tou Starship je to otazne, ake vlastnosti a schopnosti budu mat prve produkcne verzie. Ako dlho vydrzia vo vesmire? Aky elektricky vykon budu poskytovat? Co radiacia? Viem si predstavit, ze schopnost preletiet na mars s ludmi na palube bude mat az Xta verzia, podobne ako sucasny F9 je neporovnatelny s tym prvym.
Kazdopadne, teraz vieme iba to, ze Gateway sa projektuje ako stanica, a Starship sa projektuje ako raketa. Primarny ciel je dostat sa na orbit. Urobit z toho vesmirnu lod - marsolet bude az nasledny ciel.
nepochybně... jen jsem upozornil, že za určitých podmínek muže Starship Gateway nahradit. Jenže to určitě neznamená, že se na to mají vykašlat. Konkurence ani víc variant není na škodu. Předpokládám, že Gateway postupně vznikne a nebude se to zvlášť zdržovat. Způsob jak se rozhodla NASA stavět je dle mého konečně krokem, kupředu v rozhýbání její zkostnatělé struktury. Jen mi ta stanice přijde až příliš málo ambiciozní.
Vesmírná stanice na oběžné dráze Měsíce.
Má být v cislunárním prostoru (mezi zemí a měsícem), ne na oběžné dráze.
Gateway má být přestupní a retranslační stanice pro lety na měsíc a bude to mezinárodní projekt. Nebude s trvalou posádkou a nebude chráněna Van Allenovými pásy. To je v kostce všechno :-)
Nenabíjí SuperCharger V2 už nějaký pátek 150kW? Myslím, že to zvyšovali ze 120 na 150 asi před půl rokem.
Ano, ale v článku mluvíme o V3 s 250 kW.
Pri tom lunárnom landeri a financovaní od NASA pre SpaceX ide iba o štúdiu pristávania. Nie o vývoj nejakého nového plnohodnotného prototypu. Trochu ste si to zle vyložili. Aspoň ja som to tak z toho rozpisu v priloženom linku pochopil. Ak vie niekto o tom viac tak sa ospravedlňujem dopredu. :)
Však nepíšu, že to vyvinou, jen že navrhnou nějaký přistávací modul v rámci té studie. Co si vy představujete pod "studií přistávání"?
Nazývajú to Descent study - Jedná sa teda viac menej o štúdiu pristávania: spôsob ako pristáť a vývoj software-u ktorý by mohol byť reálne využitý pri pristátí, kedže Spacex má v tomto segmente skvele uspechy alebo iná SW podpora.
Naopak názov "Descent prototype" u vedený pri iných firmách bude asi HW teda reálny Lander.
Ale tiež sa len domnievam. Len tak mi to z toho vyplynulo keď som si to prvý krát prečítal. Nemusí to byť nutne tak.
Tiež dohladávam to info. :)
https://www.nasa.gov/press-release/nasa-taps-11-american-companies-to-advance-human-lunar-landers/
NASA’s proposed plan is to transport astronauts in a human landing system that includes a transfer element for the journey from the lunar Gateway to low-lunar orbit, a descent element to carry them to the surface, and an ascent element to return to them to the Gateway.
SpaceX – Hawthorne, California
One descent element study
Z toho oficiálního popisu mi z "descent element" rozhodně vychází spíš "přistávací modul" než jen nějaký princip přistávání. Ano, někteří v rámci dohody udělají i prototyp, zatímco SpaceX udělá jen papírový návrh, ale to neznamená, že to nebude koncept nějakého konkrétního hardwarového řešení.
Dík za priblíženie...Môže to tak byť. Prečo to nenazvali rovno Lander alebo modul mi ale ostáva záhadou. Element mi vychádza skôr ako nejaká časť modulu. Nohy, motor, Rcs systém, radar,.....čokoľvek...
No necháme sa prekvapiť. :)
Ja myslim, ze NASA zadala studiu celej misie pristávacieho zariadenia. Navrh, vyvoj, stavba, doprava na LEO, prelet k mesiacu, spojenie s Gateway, potom nasledny let na / z Mesiaca a pripojenie spat ku Gateway. Uz len let k Mesiacu sa da spravit roznymi sposobmi s roznou spotrebou paliva. V bezpilotnom rezime moze kludne letiet z LEO ku Gateway aj mesiac (podobny letovy profil ako mal Beresheet).
Na tom živém streamu od Starhopperu běžel řádek o vyhrané studii na "Falcon Heavy launched lunar lander" ...
U toho landeru bych se nedivil, kdyby jen udelali prezentaci Starship. Preci jenom vyvijet ted neco co bude vse vsem horsi jak Starship mi nedava vubec smysl.
možno tam bude len štetkou škrtnuté Reddragon, a napísane Moondragon :D
Když už, tak Grey Dragon. ;)
Pokuď se mi to už neplete tak ty landry mají zajišťovat přepravu osob mezi Měsícem a Gateway. Takže starship nepřichází v úvahu.
Proc by Starship nemela zvladnout dopravu mezi Gateway a Mesicem? Jeji problem vidim jen v tom, ze je pro tyto ucely predimenzovana.
Kromě toho že je nesmyslně velká a neprakticka ma taky příliš vysokou hmotnost. Takhle těžká lod se je Gateway vůbec nemůžu připojit.
Proč ne? Neříkám, že nemáte pravdu, jen mi není na první pohled jasné, co s tím má společné hmotnost.
Prostě je moc těžká. Hmotnos landrů a zásobovacích lodí nesmí přesáhnout nějakých 25t. Kvůli zajištění navigace a řízení stanice.
To není žádná odpověď, nic to nevysvětluje. Zbytek Vašeho příspěvku se zdá naznačovat, že je to kvůli síle stabilizačních trysek a/nebo setrvačníků pro udržování orientace, nebo něco v tom smyslu. Pochopil jsem to správně? Je to skutečně tak? Vzhledem k tomu, že Starship tohle musí mít ošetřeno nezávisle, by to mohlo jít vyřešit společným využitím systémů Starship a Gateway, i když to by nepochybně přineslo spoustu nečekaných problémů a pochopil bych, kdyby to bylo zakázané z bezpečnostních důvodů preventivně.
"Prostě je moc těžká" je naprostoé legitimní odpověď. I kdyby na to byly přístupové uzly navržené( což nejsou) tak ta stanice by potom nebyla moc ovladatelná. Snad si nemyslíš že Gateway+SHS budou stabilní když jsou stabilní každá samostatně. Takhle to opravdu nefunguje. Jestli my nevěříš tak se podívej na stránky NASA tam to je jasně napsané(lander 25t, loď 14t).
"Prostě je moc těžká" není odpověď na otázku, proč se tak těžká loď nemůže připojit. Resp. je to odpověď, ale je to odpověď k ničemu, protože nic nevysvětluje. Já ti věřím, že to tak je, ale ptám se, z jakého důvodu. "Přístupové uzly na to nejsou dostatečně robustní a nemusely by vydržet tu zátěž" by byla skvělá odpověď, ale to jsi nenapsal. Napsal jsi, že je to kvůli zajištění navigace a řízení, tak jsem ujišťoval, jestli je to kvůli nedostatečné síle orientačních trysek a setrvačníků. A sám jsem psal návrh řešení i to, že chápu, že to může být těžké a že to nikdo nebude chtít zkoušet. Já si nemyslím, že Gateway+SHS budou stabilní. Ani si nemyslím, že nebudou. Já to prostě nevím. Jsem si jistý, že je takový problém řešitelný, ale nevím, jak obtížně, jestli to někdo bude zkoušet, ani jestli to má vůbec smysl zkoušet. Rád si poslechnu argumenty pro to, proč je to obtížné a nemá to cenu řešit (namátkou mě napadá problém s umístěním korekčních trysek vůči těžišti a tím neúměrný vzrůst spotřeby paliva). V takovém případě můžeme předpokládat dostatečně silný stykovací uzel (i pokud nebude, můžeme to brát jako myšlenkové cvičení). Nebo prostě řekneme, že to stykovací uzel nevydrží, a vykašleme se na další diskuzi.
Veď práve gateway má nejaký limit čo pri nej môže ešte bezpečne zadokovať a čo nie. Nieje plánovaná na taký kolos ako StarShip.
Ty trysky na stlačený vzduch na Roadsteru jsou dobrý satirický projekt.
K tomu lunárnímu landeru. Kromě zprávy o landeru Blue Originu jsem k tomu zdroje nečetl. Ale řekl bych že, bez atmosféry můžou vyškrtnout jakékoliv aerodynamické prvky, budou úplně zbytečné. A nemusí to tedy připomínat skoro vůbec nic.
Následující větu napíšu s obrovským respektem k inženýrům firmy Grumman a SpaceX. No, pevně doufám, že bude další urážkou inženýrů v tom, jak má vesmírná loď vypadat. Už tu jeden takový stroj byl. A hodně slavný.
diki ......:-)