Reálné zkušenosti z ročního používání skleněných solárních tašek od Tesly

Dům se solární střechou (Foto: Tesla)

Austin Flack si v roce 2020 pořídil solární střechu od Tesly. Ta je tvořená skleněnými taškami, z nichž některé obsahují fotovoltaické články a generují elektřinu stejně jako klasické střešní panely. Výhodou však je lepší estetika a vyšší odolnost.

Austin vydal dvě videa, ve kterých popisuje průběh instalace solární střechy a pak také reálné zkušenosti z ročního používání celého systému. Zároveň zodpovídá nejčastější otázky z komentářů. Musí se střecha umývat? Kolik energie generuje? O kolik se snížil účet za elektřinu? Proč si Austin nepořídil také baterii Powerwall?

Odpovědi na tyto i jiné otázky najdete ve videích, která jsme opatřili českými titulky. První díl přeložil Jan Voříšek a druhý Petr Melechin.

Videa původně vyšla 25. ledna 2020 a 26. března 2021.

Pokud se chcete podílet na překladech videí pro ElonX, kontaktujte nás na adrese kontakt@elonx.cz!


Další přeložená videa o firmách Elona Muska s českými nebo slovenskými titulky najdete zde.


Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!

Petr Melechin
Latest posts by Petr Melechin (see all)



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

8 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Martin B

Další nezmíněný problém je, že v Kalifornii se platí čistě za odebranou energii. Nejsou tam žádné poplatky za distribuci, což na jedné straně znamená, že lidi s fotovoltaikou hodně ušetří a na druhé, že distribuční společnosti mají velké ekonomické problémy a to i přes vysokou cenu elektřiny a státní dotace. V Kalifornii už několik dodavatelských společností zkrachovalo a mnoho dalších jsou vysoce zadluženy a nemají peníze na investice do infrastruktury. Což vede k tomu, že cena elektřiny rychle roste a to nutí další lidi pořídit si fotovoltaiku, a to problém jenom prohlubuje.

Když se k zanedbané infrastruktuře připočte nestabilita dodávek z obnovitelných zdrojů, tak v Kalifornii dramaticky narůstá počet blackoutů, když vypadávají z dodávek rozsáhlé části sítě, nebo jsou cíleně odpojovány celé městské části, aby se zabránilo samovolnému vypnutí. V roce 2019 nastalo v Kalifornii přes 25.000 lokálních blackoutů.

Když se snažili distribuční společnosti snažily problém alespoň částečně řešit, například tlakem na snížení plateb za dodávání do sítě, případně zavedením poplatků za distribuci, tak to vedlo v Kalifornii k masivním protestům, protože pak ekonomika fotovoltaiky přestala dávat smysl i ve slunné Kalifornii.

Naposledy upraveno před 2 lety uživatelem Martin B
Vladimir Todt

Bohužel tyto zkušenosti nejsou ekonomicky přenositelné do prostředí ČR, kde je efektivní sluneční svit na m2 výrazněji nižší než v Kalifornii, která je více na jihu a má více slunečních dní. Tedy tyto zkušenosti jsou relevantní pro lidi, kteří žijí spíše na jihu Španělska nebo na Sicílii (odpovídá tomu i flora – palmy, subtropický pás). Vhodnější by pro nás byly zkušenosti ze státu Washington, Montana, částečně Minnesota, Maine apod.

Naposledy upraveno před 2 lety uživatelem Vladimir Todt
Vladimir Todt

Ještě jsem na to koukal v detailu dle global irradiance map a vhodnější jsou pro nás zkušenosti spíše z jižní Kanady.

Ivo Janáček

Ano je to tak, navíc tam mají potřebu klimatizovat což se kryje se špičkou výroby, u nás je to přesně opačně, nejnižší výroba je v momentě, kdy požaduji nejvyšší příkon na topení.

Martin

Ten problém je mnohem obsáhlejší. Energetický přínos je jedna věc, již jen to, že čím lepší osvit, tím vyšší teploty a tím pádem nižší účinnost a rychlejší degradace. Ale to hlavní je čas. Zkušenost za rok, je irelavantní, navíc v oblasti s nízkou vlhkostí. Co třeba naměřená a prokazatelná zkušenost po 8-10 letech, s kompletní soupiskou následných výdajů. Už jen oxidace kontaktů v našem prostředí. A pak je sakra rozdíl, zda máte na střeše 12 panelů, tudíž 24 konektorů, nebo např. 640 konektorů. Navíc, stále se řeší účinnost a životnost panelů, ale hlavním nákladovým rizikem je výkonová elektronika v měničích. Proč asi není středomoří zaplavené FVE, když je to takové terno? Že by ekonomika?

PetrC

Doposud byly a stále jsou dva hlavní faktory pomalého rozšiřování OZE – cena a nestálost. První se dá řešit jen masovou výrobou a to druhé jen vyrovnávačem – baterií. Zde je problém s cenou stejný. Obojí je již dnes technicky řešitelné, ale ekonomika neustále kulhá na hraně. Uvidíme, jak do této ekonomiky zasáhne nový 4680 LFP článek. Nejen od Tesly. Hodně budfe záležet i na kvalitě BMS celého systému v řádu MW/GW a na SW, který to bude řídit. V tomto je třeba, aby firma, která SW vyvýjí měla zkušenosti jak s HW, tak s prostředím distribuce energie.
A taková tu je, že? 🙂 Navíc ji vede člověk, který asi trochu chápe, jak velká energetika funguje – nebo to alespoň nedávno pochopil … jádro + OZE + baterie a po nějakém čase máme čistá města, bezpečnou energii a nejsme závyslí na rozmarech zemí OPECu. Win/Win.
Akorát se u toho z Tesly možná stane Choam … i když …jestli nepřestanou s tím uvolňováním patentů, tak budou jen velmi bohatí, ale bez monopolu. tedy WIn+WIn+WIn. Tomu se někdy říká Disruption age.
Jenom stáole nepobírám fakt, že se to týká dopravy + energetiky+vesmírných letů nejednou. V jeden čas. Pod vedením jednoho člověka … Umanutí lidé jsou peklo 😀

Tom

Ono je tam toho vic. Za prve to funfguje realne jen pro baraky. Na sidlisti Vam je to jako majiteli jednoho bytu v panelaku k nicemu. A i barak musi byt tak aby nemel moc stinu a strechu na jih (sever na jizni polokouli). Pak tu mate udrzbu a snih a pocet slunecnych dnu v roce. Baterie jsou nutnosti, nemusi to byt 4680, mozna jsou lepsi prismatic, nebo ted nove (nevzpomenu si na nazev, tenke delane pro elektroauta), samozrejme LiFePo4. Mam v Australii 9kW panely, 5kW invertor (mam hodne stinu bohuzel), a 15kWh LiFePo4 baterku. Pokud sviti slunce, tak jsem temer sobestacny (mam spotrebu zhruba 24-30kWh/den). Problem je kdyz slunce nesviti. A desi mne ze treba 14 fni nemusim mit zadny odber ze site a pak treba tyden tech 30kWh denne. Kdyz to delam jen ja, je to ok. Ale kdyby to tak delali vsichni v moji ctvrti (same baraky) tak z toho Ausgrid nebude nadseny, kdyz ve slunecnych dnech bude spotreba/prenos nula nula nic a kdyz se zatahne tak to vyleti k horentnim sumam. Zatim nevim jak to resit a jen sobecky myslim na sebe. Ale nekdo to resit bude muset – nebo viz blackouty v Kalifornii.

Pavel Riedl

Skvělé, díky!