Raptor už dosáhl potřebného tahu a Super Heavy nebude přistávat přímo na rampě
Testování motoru Raptor, který bude pohánět největší raketu v historii Super Heavy Starship, pokračuje bleskovým tempem. V pondělí byl proveden úplně první zkušební zážeh motoru v plné velikosti, při kterém Raptor běžel na 60 % maxima, a už ve čtvrtek Elon Musk oznámil, že byl proveden zážeh s tahem 170 tun a tlakem 257 barů ve spalovací komoře. Navíc byly použity „teplé“ pohonné hmoty, takže při jejich plánovaném hlubokém podchlazení bude výkon ještě o 10 až 20 % vyšší. Motor tedy zatím dosáhl zhruba 80–90% svého výkonu. Design rakety Super Heavy Starship přitom počítá s tahem jednoho motoru alespoň 170 tun, takže SpaceX by už teoreticky nemuselo tah dále zvyšovat. Je ale jasné, že tým bude chtít dosáhnout toho, aby mohl být Raptor spolehlivě provozován i při maximálním tahu 200 tun (2 MN) a časem ještě více (Musk nedávno řekl, že budoucí verze Raptoru bude mít tah 2,5 MN na hladině moře).
Co se týče záhady zeleného zabarvení plamene, které bylo vidět při prvním zážehu, Elon Musk aktuálně potvrdil, že bylo způsobeno „odpařením mědi“. Na fotce ze čtvrtečního zážehu už zelená barva chybí. Spaliny také mají jiný, jakoby dvojitý tvar, což by podle znalejších lidí na diskuzních fórech mělo značit, že SpaceX zvýšilo míru chlazení vnitřní strany trysky („film cooling“).
Musk také poskytl nové informace k raketě Super Heavy Starship. Na otázku, jak přesně se nazývá celá raketa (tedy kombinace nosiče Super Heavy a lodi Starship), Musk odpověděl:
Nosič Super Heavy je potřeba jen při startech ze Země, takže se to celé dá brát jako „Starship“, která občas potřebuje popostrčit, k čemuž slouží Super Heavy.
Jinými slovy, Musk bere výraz Starship jako označení pro samotnou kosmickou loď i jako obecný název pro celou raketu. Super Heavy je potřeba jen na Zemi, protože loď Starship bude schopna odstartovat z povrchu Měsíce či Marsu sama o sobě díky nižší gravitaci. Nicméně, abych zabránil nejasnostem, na webu budu nadále celou raketu označovat „Super Heavy Starship“.
Musk také potvrdil, že první verze nosiče Super Heavy pravděpodobně bude mít nohy a nebude se pokoušet přistávat přímo na startovní rampě, jak bylo původně v plánu. To vyplynulo už z jeho nedávných prohlášení o absenci metanových manévrovacích trysek a poznámky, že Super Heavy bude mít nohy podobné těm na lodi Starship. Musk nově vysvětlil, že přistávání přímo na rampě už od začátku by bylo moc riskantní a nejspíš by tak „zničili spoustu ramp“.
Popularizátor kosmonautiky Everyday Astronaut se pak zeptal, jak si ocelová raketa Super Heavy zachová strukturální pevnost před natankováním paliva, když na rozdíl od lodi Starship nebude mít z jedné strany dvojitý trup kvůli transpiračnímu chlazení. To byl problém starých raket Atlas, které také měly nádrže z oceli. Musk vysvětlil, že nádrž bude obsahovat vnitřní navařené podélné výztuhy a také přepážky zabraňující šplíchání paliva. Výsledek by tak mohl vypadat podobně jako vnitřek nádrže na RP-1 u Falconu 9:
- Mise Starlink 12-1 - 20. 11. 2024
- Mise Starlink 9-13 - 19. 11. 2024
- Daily Hopper: Ruské výčitky, klapka v ohrožení a inspirace přírodou - 16. 11. 2024
Tak Raptor už je na 269 bar 🙂
https://www.teslarati.com/spacex-starship-engine-breaks-russian-record-extraordinary-test-series/amp/?__twitter_impression=true
Elon Musk
Ověřený účet
@elonmusk
6 hpřed 6 hodinami
Propellant was not deep cryo. CH4 & O2 were just barely below liquid temp at 1 bar. In theory, Raptor should do ~300 bar at deep cryo, provided everything holds together, which is far from certain. However, only 250 bar is needed for nominal operation of Starship/Super Heavy.
Zvýšením tlaku ve spalovací komoře ze 250 barů na 300 barů se zvýší specifický impuls motoru o 0,3%. Aby se to zvýšení tlaku takto projevilo, musí být tomu uzpůsobena tryska motoru – tedy být delší. Tedy zjednodušeně řečeno konstrukční tlak ve spalovací komoře musí odpovídat konstrukci trysky, jinak to jde jen do ztrát.
Doplňuji. Zvýšením provozního tlaku ve spalovací komoře z 261,7 barů, uváděného u motoru RD-180 na tu hodnotu Vámi uváděnou 268,9 barů u momentálně testovaného Raptoru se zvýší specifický impuls motoru při hladině moře o 0,15% a zvýšení až na případných provozních 300 barů o 0,73%. Předchozí údaj platil pro vakuum. V každém případě tomu musí odpovídat konstrukce motoru včetně trysky.
Mohl byste prosím přestat psát to samé pětkrát v rámci jedné diskuze?
Nevím, co myslíte těmi 5x. Maximálně jsem mohl jeden komentář opakovat 2x, poněvadž jsem jej asi chybně přiřadil k jinému příspěvku, který jsem pak nemohl najít, tak jsem jej vložil znovu. Jinak se vždy jednalo o doplnění předchozího komentáře o nové údaje.
a po dobu 11 sekund
oprava – cely zazeh bol 11 sekund. Aby ma nepranierovali 😊
Ještě doplňuji. Raketový motor je také mimo jiné tlaková nádoba, která jako taková má stanovený projektový provozní tlak a teplotu a normami stanovený zkušební tlak a teplotu, kterou musí prokázat po stanovenou dobu zkoušky. Takže nevím, zda uvedený dosažený tlak Raptoru 268,9 barů byla zkouška provozního tlaku nebo součástí postupného náběhu na zkušební tlak. Rovněž nevím zda existují a pokud ano, tak jaké jsou v USA předpisy pro zkoušky raketových motorů, nemohu to zde rozhodnout o co se zde jedná. Ale i v případech, že předpisy pro raketové motory v USA neexistují, je v zájmu výrobce pro garanci spolehlivosti motoru doložit, že nějaké tlakové zkoušky proběhly. Zřejmě určitě to bude potřebovat, pokud bude přepravovat lidi. Asi podobně proběhly tlakové zkoušky i u motoru RD-180 takže, pokud nevíme provozní tlak Raptoru, nemůžeme tyto motory věrohodně porovnávat.
zacinam mat pocit, ze u urcitych ludi existuje nieco ako fazovy posun. Pokial sa bavime o Muskovi, tak kazdy meter ubrany z priemeru rakety, kazdy MN zredukovaneho tahu, kazda uprava konstrukcie alebo materialu je smrtelny hriech a dokaz totalnej neschopnosti. Zacnime sa ale bavit o ruskych motoroch a raketach, a zrazu vidime az nabozensku uctu. NK-33 boli uzasne (nevadi ze nedostali nahor jedinu N-1), Energija bola genialna (nevadi ze letela 2x a smitec), Buran bol lepsi ako Shuttle (operacnej prevadzky sa nedozil, takze ktovie). Zrazu neplati “zatlieskam im az vtedy, ked…”, asi preto ze na to “ked” by cakali este ich vnuci 😁
Pokud myslíte můj komentář, tak lžete. Já jsem pouze, že raketové motory s uzavřeným cyklem a tlakem ve spalovací komoře 250-260 barů byly již použity v raketách N1 a Energii a v inovované formě v raketách Atlas III a V. Psal jsem také o tom, že raketa N1 byla neúspěšná měsíční raketa. A každý fanoušek kosmonautiky ví, že raketa Energia letěla jen 2x, ale úspěšně, to jsem už nepovažoval za nutné psát. To SHS ještě ani jednou. Sám Musk psal, že ruské motory jsou geniální!!
Myslel som to vseobecne. Kazdy vesmirny program je plny zrusenych projektov a nevyuzitych technologii, ale vsetci tu budeme teraz riesit ze “Musk pred rokom hovoril 12m kompozit, a teraz je to 9m nerez”. Polovica tohto vlakna je absurdna a mam pocit ze ten negativizmus viac suvisi s tym, ze Muskov uspech je ako reklama na kapitalizmus, nez s vykonmi motoru Raptor.
ano pan koroľov
co maju realne fungujuce motory ktore boli desatrocia uskladnene v bohvie akych podmienkach a ktore potom na prekvapenie americanov fungovali, spolocne s tym co musk keca? 🙂
inak ako myslis tu poznamku v zatvorke, ze “nevadi ze nedostali nahor jedinu N-1”
ty sa navazas do realnych sovietskych strojov len aby si zosmiesnil kritikov muskovych snov? nepripada ti to trapne? 🙂
a ruske/sovietske motory by si v ucte mal mat lebo aj sam musk ich v ucte ma 🙂 to co povedal o RD-180 plati a amici boli dlho presvedceni, ze taky motor ani nieje mozne zostrojit a aj ked maju od jelcina platnu lincenciu na ich vyrobu a kompletnu technicku dokumentaciu tak sa nezmohli na to aby si ich zacali vyrabat vo vlastnej rezii
trafena hus zagagala. Navazam sa do vasho dvojiteho metra a totalnej zaujatosti, nie do ruskych motorov. Musel som to takto narovinu, lebo absurditu svojich komentarov zjavne sami nevidite.
trafeny si ty a to poriadne a nie nejaka hus
ukaz mi kde som vyzdvihoval rusko(okrem toho prispevku ktorym som reagoval na tvoj ulet) a zaroven ponizoval muska
No vidíte a já bych byl nerad aby Elon dopadl jako rusáci – spousta powerpointových raket, zatímco na rampě stojí prababička semjorka a Nauka stále trčí v hangáru
ULA, Boeing i NASA mají taky plné šuplíky různých studií, vizí a koncepcí… a neběží hned pokaždé svolat tiskovku 🙂
Jestli někdo kroutí hlavou nad ITS-BFR tak zcela právem. Ta tiskovka v roce 2016 byla ve velkém stylu, byly tam ekonomické výpočty a Elon se chvástal že do deseti let vybuduje kolonii na Marsu. Podobné tiskovky OSTATNÍ firmy dělají až při příležitosti prvního sériově vyrobeného stroje 🙂 Ale chápu že Elonovi fanoušci milují Hype (čím míň technického vzdělání, tím větší potřeba hypu)
Elon by si měl vzít příklad z Jeffa Bezose a začít krotit svůj fanklub – pokud to ve vesmíru chce někam dotáhnout, tak potřebuje s ostatními spolupracovat a ne je odhánět urážkama a arogancí
To chcete aby Elon podvaděl sve nejlepši kamarady s jejich manželkami?
elon dobre nedopadne uz roky fici na praskoch na spanie a este sa chvasta na twiteri, ze ich miesa s alkoholom
vyhorenie(v tom lepsom pripade) vobec nemusi byt daleko
Ten odkaz co jsem poslal je až strašidelně přesny. Už ti začinaji dochazet argumenty tak začinaš prskat a kopat kolem sebe. 🙂
uz som ti napisal, ze ak si chlap vyjadruj sa priamo a neschovavaj sa nejake “vedci zistili, ze”, lebo vacsinou su to vedci z roznych pavedeckych odborov 🙂
ja nemozem za to, ze musk si drbne prasok na spanie, zapije to cervenym vinkom a potom ma nutkavu potrebu to zdelit svojim fanusikom 🙂
nasa by si mala dat sakra pozor na to, ze aky vplyv ma musk na crew dragon, lebo clovek co zapija lieky na spanie alkoholom moze byt nevypocitatelny
Pro jednou se petera musím zastat. Ten článek je kvalitou trochu někde jinde. Navíc promiň, ale fakt to není argument a není to ani moc “witty”.
Mal by som otazku.
Pouzitie kryogenneho podchladeneho paliva zvysuje spolahlivost motoru alebo naopak znizuje? Existuje overena informacia pre tuto kombinaciu? Predpokladam ze zo sucastnych 172mT sa dosiahne 200mT len podchladenim paliva a okyslicovadla, cize 200mT znie ako maly krok 🙂
Podle fyzikálních zákonů má většina kapalin má při nižších teplotách vyšší měrnou hmotnost, takže se do stejně velkých nádrží (tedy stejně hmotných) vejde větší hmotnost kapaliny. Ale, že by tah motoru byl větší u podchlazeného paliva se mi nezdá. Tah je závislý na specifickém impulzu a hmotnosti spalin za jednotku času. To by asi potřebovalo výkonnější čerpadla a větší spalovací komoru a trysku (možná i větší tlak ve spalovací komoře) – ale tím si nejsem ta jistý.
Na spolehlivost motoru podchlazení nemá žádný vliv.
Bože ta fyzika, a že to palivo a okysličovadlo má menší objem i v trubkách a čerpadle a dostanete ho tam víc, to Vám nedochází?
Ano ta fyzika. Příkon čerpadla je úměrný hmotnosti dopravované kapaliny a rozdílu tlaků a vůbec nezáleží na průměru trubek (samozřejmě pokud zanedbám tlakové ztráty v trubkách) a od toho se odvíjí potřebný výkon turbíny. Na to je jednoduché vysvětlení – když máte zvednout krabici do výšky nezáleží na její velikosti, ale jakou měrnou hmotnost má hmota v ní obsažená – např. vzduch/voda/olovo.
Asi tak čim menši teplota tim větši hustota tudiž se do spalovaci komory toho dostane vic. Nasledně se po spaleni zvětši objem ve spalovaci komoře tudiž tlak a nasledně maji spaliny větši rychlost tudiž vykon. Určitě tohle technici ve SpaceX nevědi. Je to stejne jako u auta čim studenějši vzduch tim je motor vykonějši.
To není přesné. Jednak, aby jste do spalovací komory toho dostal více, tak musíte mít větší výkon čerpadla – viz předchozí můj komentář. Samozřejmě tím asi zvýšíte tlak ve spalovací komoře, ale tím dosáhnete jen toho, že Vám na konci trysky neužitečně ten tlak „uteče“. Proto pro úplné využití tlakového spádu jsou trysky do atmosféry a vakua odlišné. Do vakua jsou delší a motory ve vakuu mají větší specifický impuls. Prostě motory s větším tlakem ve spalovací komoře mají delší trysku.
do spalovacej komory raptora sa dostane uz zohriaty plyn kedze metan aj kyslik prejde kazdy cez preburnery
pri vyssej hustote kvapaliny cerpadlo precerpa pri rovnakom vykone mensi objem danej kvapaliny
To je samozřejmě pravda, ale nic to neříká. Pro každou raketu je důležité, jakou konečnou rychlost dosáhne při daném užitečné nosnosti. A to je závislé na množství paliva a specifickém impulsu. Specifický impuls je v podstatě daný druhem paliva, takže zbývá pouze to množství paliva. U podchlazeného paliva se do stejně velké tj. hmotné nádrže vejde větší hmotnost paliva. Samozřejmě to palivo musí dodat do spalovací komory turbočerpadlo. V podstatě téměř nezáleží na tom za jako dlouho (viz dále) to turbočerpadlo dodá palivo do motoru a jaký má motor tah, za podmínky že celkový tah motoru je vždy vyšší než momentální hmotnost rakety. Na přebytku tahu motorů nad hmotností rakety záleží momentální zrychlení rakety. Asi není vhodné, aby raketa nabírala rychlost pomalu, tím by déle zůstávala v hustší atmosféře, která by ji více brzdila. Ale jak optimálně volit zrychlení rakety a tím poměr tahu k hmotnosti nic nevím.
Odpovede mi pridu rozporuplne.
Moze prosim niekto potvrdit alebo vyvratit dosiahnutie 200mT len za pomoci cryogennych pohonnych hmot?
Tah motoru není závislý na tom, zda použijete kryogenní palivo. Obvykle se jako palivo využívají kryogenní vodík nebo méně často metan, jako nekryogenní speciální petrolej apod. Jako okysličovadlo se používá kyslík a ten je vždy kryogenní. Zásadní pro stanovení tahu motoru je na jaké palivo a okysličovadlo a s jakými parametry raketový motor naprojektujete. Vy jste myslel spíše podchlazené palivo a okysličovadlo. Podchlazení má hlavní význam v tom, že při stejné velikosti nádrží – tedy jejich hmotnosti – se do nádrží vejde více paliva – čímž se zvýší užitečný náklad rakety. Na tah motorů to nemá vliv.
Ještě neprovedli žádné zážehy s hluboce podchlazenými látkami, ale Musk říká, že když motor zvládne 170 tun s tlakem 250 barů, tak použití podchlazených látek by mohlo samo o sobě umožnit zvýšit tah na cílových 200 tun.
Ty údaje respektuji, ale nevím jak si je vysvětlit, poněvadž k tomu schází základní údaj – na jaké parametry je testovaný Raptor projektován. Proto mohu jen předpokládat, že s ohledem na to, že již dlouho hovoří o podchlazeném palivu, tak asi na to podchlazené, projektovaný tah je pak 2 MN a tlak ve spalovací komoře 250 barů. Raptor má plnoproudé spalování, takže veškeré palivo a okysličovadlo je dodáváno do spalovací komory v plynném stavu, proto na něj podchlazení paliva nemá vliv. Turbíny a čerpadla jsou asi také konstruované na podchlazené palivo, takže při nepodchlazeném palivu neběží v optimálním režimu a mohou pravděpodobně dodávat menší množství palivové směsi, nebo mohou tak být, z mi neznámých důvodů, tak regulované. Jak z toho vyplývá, při předběžné zkoušce motor neběžel při projektovaných, optimálních parametrech a proto není divu, že dosáhl pouze uvedeného tahu 1,7 MN, až bude zkoušen s podchlazeným palivem tak může dosáhnout na těch 2 MN tahu.
Platí obě. První platí obecně pro raketové motory, druhý pro konkrétní motor Raptor. Ta podobné jako by jste prohlásil: Výkon motorů aut nezáleží na použitém palivu. Výkon motoru Škody Octavia XXX s benzínovým motorem je největší, když použijete benzín, na který byla konstruována. Omlouvám se, že to přirovnání je trochu kostrbaté, momentálně je nenapadá lepší, ale podstatu věci vystihuje.
Pokud vím, tak zde diskutujeme o motoru Raptor a ne mé osobě. Já bych to mohl obrátit na Vás, ale to samozřejmě neudělám.
I pro reálné motory platí fyzikální zákony. A zrovna pro trysku raketového motoru a turbíny platí dosti přesně. Problematické je jejich použití u čerpadel a turbín, kde se pro přesnější výsledky používají numerické metody. Samozřejmě se to vše pak testuje ve skutečném měřítku.
Prostě větším tlakem ve spalovací komoře než nominální, dosáhnete jen toho, že v ústí trysky zvýšíte tlak, který bezúčelně expanduje v okolí. Když je naopak ve spalovací komoře nižší tlak než nominální, tak v trysce se objevují rázové vlny a rychlost spalin prudce klesá. To je dáno nejen teoreticky, ale i experimentálně.
Poněvadž výkon čerpadel je dán výkonem spřažené turbíny a výkon turbíny zase ovlivňuje množství do ní dodávaného paliva z čerpadla, nemohu posoudit, zda se použitím podchlazeného nebo nepodchlazeného kryogenního paliva zvýší nebo sníží množství plynné palivové směsi do spalovací komory trysky motoru a tím zvýší nebo sníží tlak v té komoře. Ten je totiž také závislý na schopnosti trysky motoru toto množství odvést ven. Tlaku ve spalovací komoře „je jedno“, zda je vyvolaný do komory „čerpaným“ palivem o stejné hmotnosti turbočerpadlem na podchlazené nebo podchlazené palivo. Motor o tahu 2MN postavíte pro podchlazené i nepodchlazené palivo. Jen pro podchlazené palivo budou lehčí nádrže, přívodní potrubí do čerpadel a vlastní čerpadla, ostatní zařízení bude přibližně stejné.
Pokud se bavíme o tom, že výkon čerpadel je neměnný …
Řekl bych, že je téměř jisté, že Raptor je navržen pro deep-cryo. Možná to zatím testují bez něj, protože to asi je praktičtější/snazší/rychlejší, nebo mě napadá, že třeba je díky tomu motor méně namáhán, což je na začátku testování lepší.
Pokroky SpaceX jsou úžasné! Spousta lidí tu predikuje, co a jak bude či nebude. Tak se taky přidám;)
Myslím, že nejprve vznikne nákladní verze, která bude vozit Starlink. Ze zisku pak dokončí verze pro lety s posádkou a tanker. Na orbitu a zpět si myslím, že to odvozí F9 Crew dragony. Pro jistotu…
Tak schválně, jak to bude😉
z akeho zisku? starlink bude zo zaciatku produkovat stratu, az roky po sprevadzkovani zacne mozna produkovat zisk
ako to bude? bude zvacsena verzie F9, taky FXY 🙂
jednoducho neverim, ze dokaze dostat na zem lod bez tepelneho stitu a takej velkosti
Zase pišeš nepravdy. Ta lod bude mit tepelny štit. Už sis to přečetl Peter https://eurozpravy.cz/zahranicni/eu/184506-jak-poznate-ze-jste-inteligentni-hloupi-lide-maji-pet-navyku-ktere-chytri-nemaji-tvrdi-vedci/
kraviny citat nebudem, ak si myslis, ze som debil kludne mi to napis a potom ti napisem tiez ja co si o tebe myslim, nemusis mi davat citat nejake prijeble clanky ktorymi mi chces naznacit ze som podla teba debil
ak si nieco myslis nemaj problem to povedat priamo
tak pre nechapavych ako si ty, tepelny stit bolo myslene pasivny tepelny stit tak ako sa pouziva na zatial vsetkych lodiach/sondach a taky SS mat nema a ze bude fungovat to metanove chladenie tak to je z rise snov 🙂
Jak píše pan peter, Starlink bude ze začátku produkovat ztrátu – dokud nebude vyneseno kritické množství satelitů (aby alespoň nad nějakým územím byl trvalý signál dostatečné kvality). A hlavně dokud celý systém nesežene dostatek platících zákazníků !
To může být problém – ve světě kde téměř 100% populace už nějaký internet mít bude (mobil už mají skoro všichni a kde je mobilní signál tam se dá protlačit i internet). Nakonec díky miniaturizaci řídících prvků odmítá umřít i babička pevná linka – přes ni se dnes dá protlačit stovky Mb/s.
Starlink asi nebude prodělečný, ale nějaký zlatý důl to taky nebude. (kde je hodně lidí, tam už vedou dráty, nebo stojí pozemní anténa… a kde je málo lidí, tam je i málo platících zákazníků)
Z udaju z roku 2018 ma přistup k internetu celosvětově +- 50% obyvatelstva. Kdyby toto odvětvy bylo nerealne nebo neziskove tak by o něm nepřemyšlela konkurence jako je Google, Facebook nebo OneWeb.
Nevím o tom, že by Google plánoval zaplavit LEO 12000 satelity. Zas tak moc Google tomu satelitnímu internetu nevěří 🙂
Aby to nebylo jak s tím bonmotem:
” Je-li jediným tvým nářadím kladivo, začnou všechny tvé problémy vypadat jako hřebíky.”
Elon má raketu a plánuje větší raketu, takže problém pokrytí internetu budou zkoušet vyřešit raketami (jedna z nich je zatím pouze na papíře), ale je klidně možné že mu mezitím vypálí rybník pokrok “klasických” poskytovatelů*. Satelitní internet zatím bude vždy potřebovat “anténu”, takže náklad pro zákazníka a nevhodné pro osobní nošení. On taky bude problém jak se domluvit se státy (např. čínou), které budou zlý imperialistický internet ze satelitu považovat za narušení své suverenity.
*Stačí se podívat jak se připojení změnilo za posledních pár let u nás (4G sítě, plošný upgrade pevných linek…)
nechci aby muskonauti rozmyslali nad pravnou otazkou starlinku.musk nic take nespominal takze podla nich nic take ako pravna stranka a potreba ziskania povoleni z desiatok krajin nenexistuje, oni si myslia, ze staci, ze ma povolenie od emerickeho FCC a to muskovi staci :):):)
google a facebook realne premyslali aj nad poskytovanim internetoveho pripojenia z balonov a dnes uz nad tym nerozmyslaju
fascinuje ma, ze na kazdom fore staci jedno-dve individuum, ktore dokaze skritizovat aj s odtien zlatej farby peceneho kurata co mu prave spadlo z neba na tanier…
a razom sa nebavime o vysokovykonnych metaloxovych motoroch, co bezia na plny vykon pri druhej skuske, bavime sa o tom co Musk hovoril a nehovoril, a ze megaraketa nebude mat 12m ale iba 9m, a nebude z toho materialu ale onoho. Cakam ze kazdu chvilu zacneme pisat na Muska hromadnu zalobu. Ale inak samozrejme drzime palce 😂
čo tu vlastne jančura robí ked neni fanusik spacex
Ja tomu člověku nerozumim.
Len syndróm “myslím si že som lepší ako celý svet”…
Trefne zhrnute 🙂
Pan Jančura nechápe, že koncept lodi pravděpodobně staví na ještě nevyvinutých materiálech, tech. postupech, s kterými se “jaksi počítá”, že se v dohledné době vyvinou. Jestliže ale “tlačíte na pilu” jak Musk, nemůžete čekat a použijete technologii, která je dostupnější i za cenu překopání celé koncepce. Určitě inženýři informovali Muska o všech problémech se zvoleným řešením a s tím se do toho jde. Jenže toto není žádná prošlapaná cestička. To je opravdu pokus omyl, atd. Předpokládám, že na tyto návrhy nejsou ani dostatečné parametry z praxe pro simulace v počítačích(viz selhání heliové nádrže při podchlazeném palivu a následný výbuch – kdyby simulace v počítači něco takového naznačovala, určitě by to řešili jinak-věřím, že dnes už simulace na toto riziko poukazuji). Proto je jednodušší reálný prototyp(i očesaný) než čekat na materiálový výzkum, poté provést spoustu laboratorních testů. Ověřit, že simulace v počítači opravdu odpovídají realitě, poté podle toho navrhnout raketu a posléze pokračovat dle NASA atd. Je to jiný svět než znáte. Připravit výrobní dokumentaci je ten “nejmenší” problém, myslím, že SpaceX už dokázala, že toto zvládne.
Pan Jančura je ze stare školy tak ma asi trochu problem pochopit tu odlišnou agresivni firemni kulturu SpaceX.
O čem to vlastně píšete? Váš komentář je rozporný. Na jedné straně píšete, že„… nechápu že koncept lodi staví na ještě nevyvinutých materiálech…“ a pak pravý opak „Musk nemůže čekat a použije technologii, která je dostupnější“. Samozřejmě existují prošlapané cestičky a je jich hodně, ale když chce jít neprošlapanou tak nese následky – podstatné změny koncepce. Zřejmě tento problematický postup a časová a finanční tíseň, dovedla Muska k nutnosti více respektovat realitu. Takže nastoupila tzv. „osekaná“ verze, s které po patřičném zdůvodnění Muskem bude to ta verze optimální, konečně možná finální. Já proti tomu nic nemám, je to jeho věc, já to ze své kapsy neplatím, jen mi připadá nepatřičné dělat „z nouze ctnost“.
Pane Jančura vite proč SpaceX chce nejdřive vyrobit osekanou verzi a nasledně pote plnohodnotnou. Duvod je jednoduchy. Chteji jenom vyzkoušet jestli všechno funguje jak ma a ziskat data. Kdyby se nahodou ukazalo, že to nefunguje a ta verze by havarovala tak je to tolik nebude bolet. To je cele. Ja nechapu co se na tom neda pochopit. Jak už jsem psal oni se uči za pochodu.
Proč ne, když si nejsou jisti, tak nejdřív postaví a odzkouší na „osekanou“ (20/31) raketu a pak kdovíjakou finální verzi. Logicky jsou dvě rozdílné rakety. Je to stejné jako před více než 50 lety, kdy byla před Saturnem V postavena raketa Saturn I, jen to nenazývali „osekanou“ raketou!
preco potom ale radsej nejdu cestou, ze na F9,ale FH nepostavia zmensenu verziu SS ?
cisto na ucely testovania toho ich zazracneho chladenia
predsa len prvy block F9 je kompletne reusable so zivotnostou 100 startov takze lietaju defacto za cenu paliva 🙂
ak chcu skusat tak vprvom rade potrebuju skusat ten tepelny stit a nie to ci dokaze vzlietnut “vodojem z texasu”
bud by mali spravit fakt malu verziu ktora sa zmesti pod kryt F9 a tu vyniest na orbitu a pustit dole a pozerat ako im to zhori, ta by vobec nemusela mat pristavacie motory a sluzila by len cisto na testovanie tepelneho stitu, lebo na prvy krat sa im asi tazko podari preletiet atmosferou, pripadne by mohli namontovat padak ak by to zazrakom prezila
alebo potom spravit regulerny druhy stupen na f9 s koncepciou SS, s pristavacimi motormi a so vsetkym vsudy a ak sa to podari tak od toho odvodit potom plnohodnotnu SS a tuto by vyuzivali zatial na vynasanie starlinkov, sice nosnost by nebola bohvie co, ale predsa by to lietalo za cenu paliva a to sa oplati
Já přece neříkám, že nemůžeš Muskova tvrzení zpochybňovat nebo být vůči nim skeptický. Jen říkám, že je trapné po diskutujících chtít, aby dokázali, že to, co řekl Musk, je pravda, kdykoli ti dojdou argumenty. Protože to mnohdy prostě není možné.
a pouzivat ako jedine argumenty reci muska nieje tiez zvlastne? rec kohokolvek nieje argument pokial sa to neda dokazat ze to tak je aj inou cestou
musk moze povedat akukolvek kravinu a jeho fandovia to budu povazovat za fakt a kazdy kto to spochybni je podla nich troll, tak muskonauti proste funguju
Starship asi nebude jen jedna, pravděpodobně jich budou desítky a každá trochu jiná, primitivnější že začátku, pokročilejší později. Co je na tom nepochopitelného?
Budou taky k různým účelům, testovací, nákladní, pro dopravu na Zemi, pro lety na Mars. Jistě, NASA, když by chtěla letět na Mars, tak staví rovnou tu marťanskou variantu, testuje a vyvíjí v laboratoři, dokud to není dokonalé. Ve Space X to je jinak, prototyp postaví na poli z vodárenské nádrže a létají za pár měsíců.
Řekl bych, že Muskuv koeficient se začíná blížit 1, čili co slíbí, to platí. Pokud by byl pod 1, tak dokonce své termíny předstihne
Z čeho soudíte, že Muskův koeficient se blíží k 1? Zkoušky motorů dokazují snad jen připravenost motorů k zahájené sériové výroby. To, že přidal nohy k 1. stupni, což diskutující na tomto webu předvídali, o tom moc nesvědčí. Ještě větší problém bude změna pláště vč. transpiračného chlazení u 2. stupně, které prozatím prakticky funguje jen na lopatkách turbín a bylo odzkoušeno jen na laboratorních modelech v aerodynamických tunelech. Z toho vyplývá, že projekt celé rakety není ještě dokončen. Z toho důvodu nemohou mít finální podobu ani plány na výrobní kapacity, montážní halu, odpalovací rampu a transportér.
Shefex II
raptor mal mat povodne tah 3MN, teraz ma 1.7MN
Že tam ještě budou nějake kompromisy je asi jasné, ale každej fanoušek kosmonautiky ted plesa blahem, jak jdou věci rychle dopředu. Od 50-70. let šel vývoj brutálně rychle dopředu, pak 50 let skoro stagnoval, a ted zase nabral neskutečné tempo díky SpaceX, to je přece super zpráva, tak přestante s přílišným kritizováním a pojdte radši žasnout, je to přeci jen příjemnější, než být furt zapšklej 🙂 (že peter?)
Nesouhlasím, že 50 let vývoj stagnoval, šel jiným směrem – různé sondy, ISS. Bez těch sond by jsme o Marsu nic nevěděli. A právě ISS nás učí jak žít v kosmu a Muskovi přijdou ty poznatky velmi vhod. Já osobně nejsem fanda ani NASA ani SpaceX popř. někoho jiného, jsem jen fanda kosmonautiky. Rád čtu sci-fi, ale při četbě však odlišuji co je fikce a co je realita. Raději jsem příjemně překvapen, že něco přišlo dřív, než být zklamán.
nejsem fanda NASA ani SpaceX, jsem fanda kosmonautiky… 😁
Ano, sel rychleji, ale proc? Nadstandartne silene investice, viz. az 5% podil NASA na rozpoctu USA v dobe programu Apollo. Vyvoj ma byt trvale udrzitelny. A to promin, to proste nebyl. Rozhodne si nemyslim, ze vyvoj stagnoval, ano z hlediska fanouska se toho delo daleko min, ale pokracovalo se. Po velkych snech Apolla zustala jen tvrda realita. A smahem odmitnout STS ci voyagery, Saljuty ci Mir, to fakt nebyla stagnace….A tehdy proste lidi nevideli prispevky, kosmonautiky ve svem zivote, ted uz je vidi, GPS, satelitni televize, predpoved pocasi a muzou chapat, ze to ma na jejich kazdodenni chovani vliv.
Prichod SpaceX je neco jako program Apollo pro nas. A nejhezci je, ze je to za soukrome penize, takze to nikoho neboli
Nemyslite si, že vývoj, ktorý momentálne sledujeme je lacnejší. Je rozdiel vyvinúť postup, materiál, výrobný proces a použiť niečo čo už niekto niekedy vymyslel, možno len zväčšiť, zosilniť a prispôsobiť svojím potrebám. V tom je Musk skvelý.
A nesúhlasim celkom ani s tým, že dnes si ľudia uvedomujú cenu kozmonautiky. Dovolím si tvrdiť, že oveľa väčšie nadšenie bolo v 60tych rokoch. Súhlasím však, že práve SpaceX začalo s reprezentáciou a budovaním podvedomia v tejto oblasti. Čo je len a len dobre.
ani dnes ludia nevidia prispevky pilotovanej kozmonautiky
o prinosoch vesmirnej techniky nikto nepochybuje, ale o tom ci ma zmysel aj politovana kozmonautika tak o tom sa da dost vazne polemizovat. na to ake sialene peniaze boli do nej za tie roky naliate tak nejaky extra prinos pre ludi na zemi nema. ved aj vacsina tych experimentov co sa robi na iss je zamerana nato ako vplyva pobyt vo vesmire na cloveka/rastliny/bakterie/… ale to pre ludi na zemi ma fakt minimalny vplyv a tie zvysene experimenty by sa dali robit aj na nepilotovanych sondach/lodiach
aj preto sa nikto nehrnie do pilotovanych misii dalej od leo,lebo okrem propagandy to inak velmi nieje ako predat volicom, ze to naozaj stoji za to vrazat do toho take peniaze. jednoducho nevedia ludom povedat, ze co budu mat z toho, ze budu mat nejaku koloniu na mesiaci alebo nebodaj na marse
pokial nepride nova studena vojna tak to pojde dnesnym slimacim tempom
no, zacnime napriklad tym, ze sa pozieme ake experimenty na ISS prebiehaju…
no zacni, cakam
ocakavas ze ja ti budem hladat informacie, aby si nevypisoval bludy? Okej, tak cakaj… 😁
neocakavam, ja ocakavam, ze ma ohuris brutalne prinosnymi experimantami ktore vyuziju ludia na zemi 🙂
experimenty ktore sluzia na vyskum vplyvu mikrogravitacie, alebo kozmickeho ziarenia su bezpredmetne, tie na zemi ludia nepotrebuju 🙂
najdi si to a ohur sa sam 😉
Experimenty misie 53/54:
https://www.nasa.gov/mission_pages/station/research/experiments/experiments_by_expedition.html#5354
Pri každom je napísané použitie na zemi a použitie v kozme.
Príklad je experiment Made In Space Fiber Optics https://www.nasa.gov/mission_pages/station/research/experiments/2421.html
Testuje produkcia optických vlákien s vysokou kvalitou omnoho vyššou ako tu dole na zemi.
Ďalší príklad je Advanced Nano Step – skúmanie rastu proteínových kryštálov a vplyv nečistôt. Proteínové kryštály sú používané na určenie štruktúry rôznych proteínov a to sa používa vo farmaceutickom priemysle. https://www.nasa.gov/mission_pages/station/research/experiments/2472.html
a co je platne, ze sa testuju kvalitnejsie opitcke vlakna ake sa na zemi nedaju vyrobit? ak sa nedaju vyrobit na zemi ich pouzitie tak bude limitovane kedze vyrobit ich vo vesmire a doniest ich dole bude extremne neekonomicke
a teraz otazka, bolo by mozne tu vyrobu vlakna testovat aj na nepilotovanych sondach/satelitoch? je naoazaj pre to nutna pilotovana vesmirna stanica?
to,ze staty tak neinvestuju do pilotovanej kozmonautiky bude hlavne to, ze to nevedia predat verejnosti a preco to nevedia predat? nuz nevedia im predlozit jasne prinosy co z toho ten stat ma
ak by nebolo studenej vojny ktovie kedy a ci vobec by sme sa dockali pilotovanych rakiet, vtedy to vedeli predat “ej ale sme to ukazali tomu imperialnemu kapitalistovi” “ej ale sme natrhli prdel tomu bolsevikovi” a ludom to stacilo, ale dnes im to uz nestaci 🙂
ale ktovie mozno nieje daleko doba do dalsej studenej vojny a potom sa lahko predaju taketo sny 🙂
si zober aky velky problem maju nemci s financovanim armady, armada je takmer nefunkcna, nefunguju im tanky, vacsina lietadiel nieje bojaschopna a nemcov to absolutne netankuje
a vies preco? nuz lebo ludia necitia ohrozenie a tak politici by im nedokazali vysvetlit potrebu navysenia rozpoctu, ale ak by ucitili hrozbu ci uz realnu alebo imaginarnu tak by sami ziadali navysenie rozpoctu pre armadu
proste ludi nepresvedcis nejakymi “perspektivnymi” aplikaciami vesmirneho vyskuku ako je to zlespene opticke vlakno, na to aby suhlasili s miliardovymi vydavkami
to musi byt nieco velke aby sa pre to nadchli
moze sa to niekomu nepacit ale ludi zaujima bezpecie a a ich osobny blahobyt a nie vizie par snilkov
ale vazne, co tu tento clovek robi? 😮
ja som tu preto aby si sa ty mohol pytat take priblble otazky
tak uz to teraz vies, si spokojny? 🙂
Tie vlákna majú takú kvalitu že otázka či je to vôbec ekonomické nemá zmysel lebo na Zemi sa to vyrobiť NEDÁ. Samozrejme že teraz sa robia experimenty ktoré si vyžadujú prítomnosť ľudí no aj tak si neviem predstaviť automatickú výrobu bez ľudí, či ty si vieš predstaviť keď sa vlákno nebodaj zlomí a zamotá že to vyrieši automat sám? Stroje vyrobené ľuďmi ktoré sa akokoľvek hýbu niesu blbuvzdorné a ľudí potrebujú o to viac keď ide o testovanie. K tomu zvyšku preto o vede, výskume a inováciách nerozhoduje ľud ale vlády a spoločnosti ktoré vidia prínos.
to, ze su kvalitne je irelevantne ak ich vyrobna cena bude o niekolko radov vyssia ako toho menej kvalitneho
A co třeba přínos pro budoucnost? O zkoumání mikrosvěta, atomu atd si lidi taky na začátků 20. století říkali že je to k ničemu a ted ty znalosti využíváme v široké škále disciplín od jaderné energie až po počítače. Budoucnost lidstva je i v tom, že se budeme dostávat za hranice naší planety, a k tomu je potřeba získat znalosti a zkušenosti…
no skus to vysvetlit ludom co ziju od vyplaty do vyplaty a na krku maju 30 rocne hypoteky, ze maju svoje dane vrazit do vizie kolonizacie vesmiru
ani v relativne bohatej amerike to dnes nedokazu a potrebovali by novu studenu vojnu a superenie s nejakou velmocou aby to dokazali presadit, kedze amici su sutazivi, ale dnes maju pocit, ze su na trone a nik ich z neho nema sancu zosadit, tak nepotrebuju dalsie vydavky na taketo projekty, lebo maju uplne ine problemy
je sice blbý že je spousta lidi, který tak žijí, ale uvědom si, že bez vývoje se to nezlepší.. A výzkum vesmírů, pilotovaných letu atd má velký potenciál, lidstvo posunout. Ale s tebou je to jak mluvit do dubu 😉
nikto nehovori o tom, ze sa nemaju vrazat peniaze do vyvoja, ale tiez nemozes chciet od ludi aby zo svojho(dane su ich peniaze) platili niekoho sen, ktory ma mozno, mozno nejaky potencial ale aj to v horizonte desiatok alebo skor stoviek rokov
ale kludne sa prihlas a prispej napr. muskovi na jeho sen ak tak veris, ze su jeho sny realne, ale nechci to od druhych, ktory jeho snom neveria
Keď odvedieš daň štátu to ako tie peniaze budú použité ovplyvníš jedine voľbami. Ak sa teda štát rozhodne dať niekam peniaze už ťa to nemá čo trápiť. Ty to ovplyvníš maximálne ako som spomínal vyššie voľbami.
nuz a kedze ludia nevolia svedkov elonovych ktori by elonovy dali aj polovicu rozpoctu tak vysledok je taky aky je a podla mna spravny
do vyskumu treba davat ale s rozumom a netreba sa nechat poblaznit par blaznami co si myslia, ze ludia maju zit na marse lebo je to ich velky sen
neuveritelne ze niekto, kto sa oznacuje za “fanusika kozmonautiky”, dokaze pisat taketo bludy. Sorry ale toto su nazory robotnika v krcme pri pive. Vies aky obrat maju telkom firmy? Vies kde vsade v ekonomike ma dopad napr. system GPS? Vies aky ekonomicky dopad maju spresnene predpovede pocasia? To su statisice pracovnych miest, miliardy dolarov zarobenych alebo usetrenych. Prakticky kazdy jeden cloviecik, vratane toho s 30rocnou hypotekou, nejakym sposobom benefituje z vesmirnych technologii. To ze tu suvislost nevidi nejaky robotnik alebo predavacka v bille, to je pochopitelne. To ze sa to musi vysvetlovat na takomto fore, to je fakt smutne.
ale to co pises tak to nema absolutne nic s pilotovanou kozmonautikou a uz rozhodne nie s tym muskovym snom o kolonii na marse
gps, telekomunikacne, meteorogicke a ine satelity by tu boli aj bez pilotovanej kozmonautiky kedze su to vsetko satelity a ziadny znich nebol postaveny za pomoci pilotovanej vesmirnej lode resp. nepotreboval ju na to lebo niektore boli mozno vynesene raketoplanom, ale oni sa dali vyniest aj nepilotovanou raketou
ja chce vediet, ale ty mi to odmietas prezradit aj ked sa tvaris, ze vies ake su tie velke prinosy pilotovanej kozmonautiky 🙂
prinosy vesmirnych technologii su nespochybnitelne, ale prinosy pilotovanej kozmonautiky uz take nespochybnitelne niesu vzhladom na to kolko sa celosvetovo do toho vrazilo
hmmm, mňa napadajú experimenty na poli biológie, presnejšie virológia a bakteriológia na ISS… nakoľko v stave beztiaže dochádza k ich mutáciám omnoho rýchlejšie, tak medicína dole na zemi získava trochu náskok pri vývoji liekov, respektíve dokáže sa pripraviť na niečo čo môže nastať
SpaceX už je příliš důležitá firma. Kdyby všichni podlehli hype okolo BFR ale ta se přitom ukázala jako chyba (či nad síly SpaceX) tak by to kosmický průmysl vrhlo o mnoho let zpět. Na skepsi není nic nezdravého. Zvláště když u SpaceX není jasné co je koncept a co je reálný hardware.
V tomto je SpaceX skutečně “garážová firma” a každý soudný člověk musí jejich budoucí plány podle toho posuzovat. Zdá se to nefér (protože Falcon 9 je úspěšná raketa) ale BFR prostě není evoluce Falconu, ale úplně nový projekt (společného mají akorát to, že to bude létat nahoru, nové budou motory, konstrukční materiál, chlazení, palivo, kosmická loď, čerpání paliva a extrémní velikost)
To co jste napsal plati pouze pro Starship. Elon Musk řekl, že Super Heavy je v podstatě zvětšeny prvni stupen Falconu 9.
A není to jedno kolik má teď a kolik měl mít? Prostě má dneska kolik má a až se prověří v praxi a časem, tak se bude výkon postupně zvyšovat. Je to rychlejší a levnější než dlouhé roky testovat a snažit se o maximální výkon a přitom nelítat. Na Merlinech je krásně vidět jak se to dá dělat elegantně a v praxi tedy s minimem nákladů navíc.
Navíc záměrně zkresluješ, protože tebou uvedený výkon není aktuální maximu, ale pouze aktuálním otestované maximum, viz text článku.
I od 2 MN je dost daleko k 3MN. A výkon se bude zvyšovat a zvyšovat až se Starshipem doletíme ke hvězdám – ostatně, tak by se to slušelo, když se ta raketa v překladu jmenuje Hvězdná loď!
Nezlobte se na mne, ale když mi někdo básní, že postaví raketu s průměrem 12 m a 42 motory, pak to skrouhne na 9m a 31 motorů, jak líčí jak jsou uhlíkové kompozity báječně, pak totéž tvrdí o oceli, jak bude 1. stupeň rakety SHS přistávat přímo na odpalovací rampě a teď k němu přidělal nohy apod. Samozřejmě na to má právo, ale já mám právo nedůvěřovat jeho slibům. Ale budu rád, když tu raketu nakonec někdy postaví – snad bude k něčemu dobrá.
Dalši co tu překrucuje fakta. ITS s 12m v pruměru a s 42 motory, každy s vykonem 3 MN byla jen concept nic vic nic min. Musk nikdy neřekl, že tohle přesně postavěj. Je to stejne, když ŠKODA AUTO představila vision S a z toho vznikl KODIAK. Že se věci budou měnit to bylo jasne hned každemu a je to dobra znamka toho, že se věci posouvaji vpřed.
Takže vše co Musk řekne je koncept, pak i SHS, kolonizace Marsu, oblet kolem Měsíce apod. – vše se může změnit, nic neplatí, jsou to jen nezávazné řeči.
V 2016 bola SpaceX ďaleko od realizácie testovali zmenšený Raptor a prvý krát zverejnili že niečo také plánujú za dnešným Superheavy Starship sú cez 2 roky vývoja a experimentovania a to nepracovali tak intenzívne keďže nebol hotový ani Falcon 9 ani Crew Dragon iba posledných pár mesiacov začína vývoj naberať obrátky preto toľko zmien.
tie 2 roky vyvoja a testovania zahodili do kosa ked presli z kompozitov na nerez
pred par mesiacmi zacali prakticky odznovu, samozrejme vyvoj raptora je defacto nezavisly, ale vyvoj rakety zacal viacmenej nanovo
To nemôžeš tvrdiť že 2 roky zahodili keď prešli na nerez. Zmena materiálu neznanená zahodiť vývoj a testovanie to kompozitné telo je len relatívne malá časť. Nezahodili Raptor, nezahodili určite kopec iných vecí ktoré nepresiakli von ako stan s kompozitnými dielmi.
vyvoj kompozitov a stavba tak velkej rakety/nadrzi/… mala byt znacna cast vyvoja celeho toho systemu, toto vsetko je mimohry
pri pouziti kompozitov bol potrebny tepelny stit, teraz tam nema byt ziadny, takze dalsia cast vyvoja
ak zmenis material plasta a aj nosnej casti tak to je fakt velka zmena projektu a to pri hocijakom vyvoji nejakeho stroja
Je az nehorazne, ze si vobec dovoluju menit plany pokial nasli lepsiu cestu alebo snad este najdu inu. Nehoraznost ktora nema obdoby. Treba ich za to kritizovat pri kazdej prilezitosti 😁
Pretoze sa zmenil material, vyvoj a poznatky nejdu do kosa, stale mozu byt v buducnu pouzite. Mimo ceny a casu, kompozity maju stale vyhodu nad ocelou pri pouziti u boosterov.
Nechápejte to špatně, ale evidentně se plány spíše scvrkávají s postupujícím časem jak megalomanská vize ITS naráží na realitu (zmenšení rakety, snížení výkonu motorů, opuštění kompozitních materiálů, odložení či zrušení návratu přesně na rampu…).
ITS byla bombastická vize které byla rekordní a revoluční úplně ve všem… současná (nikoli konečná) koncepce BFR je v lepším případě reusable SLS (nebo Saturn V). Dnes nám 100 tun připadá jako kupa materiálu, ale díru do světa s tím na Marsu neuděláte. Do 100 tun bude problém narvat třeba výkonný jaderný reaktor aby byl v jednom kuse. Proč myslíte že NASA plánuje pouhou výzkumnou cestu na mars až s vylepšenou SLS (nosnost 130-150tun) ?
Já myslím že peter nekritizuje samotnou SpaceX jako firmu (úspěch Falconu 9 je nezpochybnitelný), spíš ho dráždí ten pavědecký hype a téměř náboženský kult okolo Elona…
S tím souhlasím. Jen si myslím, že NASA o výzkumné cestě na Mars pouze uvažuje, poněvadž dobře ví, že je to na hranici možností současné techniky a hlavně finančních možností jejího rozpočtu. O tom svědčí i jiná verze plánu NASA na let k Marsu po roce 2030 planetoletem s výkonnými iontovými motory s obrovskými slunečními panely.
Muskova vize letu na Mars, kde se musí loď Starship natankovat 5-10 lety tankeru, na Marsu její posádka vybuduje za dva roky pobytu výrobnu kyslíku a metanu a zpět poletí raketa s podstatně nižší nosností, která na Zemi zabrzdí tu celou přeletovou rychlost aerodynamickým brzděním má neskutečné množství kritických míst a a s tím spojených rizik, že je to v vcelku velmi nákladný hazard. Jen pro ilustraci – SpaceX zjistila, že pro tu výrobnu paliva potřebuje jaderný reaktor o výkonu 1 MW, který nikdo v použitelné formě dnes nemá.
ono je asi aj zbytocne sa bavit o tej muskovej vizii letu na mars a z marsu lebo s tou technikou co dnes ma(vlastne este ani nema) to je viac nerealne ako realne
na to aby odletel z marsu potrebuje vyrobnu metana, ale tu musi dopravit skor ako tam posle ludi a najlepsie by bolo aby to tam aj vyskusal aspon v nejakej zmensenej verzii, lebo ako sam tvrdi, pred ludmi tam maju ist 2 rakety ktore tam dopravia zakladnu infrastrukutu na vyrobnu metana a pod. a potom lod s posadkou, ale co ak sa ukaze, ze ta technologia nebude fungovat tak ako si predstavoval? co potom? bude tam mat 3 lode + par desiatok ludi, ktori to v tom momente budu mat spocitane
bude potom organizovat nejaku zachrannu misiu,ktora by musela pozostavat z niekolkych nakladnych SS, ktore by dopravili na mars tolko metanu aby sa posadka dostala naspat na zem? kto to potom cele zaplati?
BFR ma mat viac ako 1100 ton paliva(predpokladajme, za aj SS tolko bude potrebovat kedze nosnost ma mat rovnaku) ak by toto bolo potrebne dostat na mars aby sa ludia mohli v pripade nefunkcnosti vyroby metanu a kyslika dostat naspat tak by potreboval niekto zaplatit 10 SS lodi ktore by potom ostali na marse, plus by bolo nutne doriesit ako to palivo na marse precerpat z tych tankerov do pilotovanej lode
Zcela s tím souhlasím. Podobný rozbor jsem chtěl napsat na Kosmonautix.cz, ale tam ze mne udělali trola, tak jsem s nimi přestal komunikovat. Jen k tomu dodávám, že chtějí s tak těžkou raketou přistát asi na nahodilém místě na Marsu, což je další riziko, poněvadž půda na Marsu, díky nižší gravitaci a jinému historickém vývoji, má jiné vlastnosti, než se na prvý pohled zdá. Ještě důležitější je otázka z čeho získají vodu pro výrobu vodíku na jeho syntézu na metan. Uhlík zřejmě z atmosféry, která má hustotu jen 1% zemské, ale obsahuje 95% CO2. Vodu mohou získat z atmosféry, ale tam je jí jen 0,03% z toho 1%, z čehož mi vychází, že pro výrobu cca 500 tun metanu by potřebovali zpracovat cca 1 mld. m3 atmosféry. Pak mohou vodu získat z ledu v polárních čepičkách, což je zase nevhodné místo pro vybudování základny. Nebo pak z půdy, ale to zase přináší problém jak najít tu vhodnou půdu pro zpracování a získat její vzorek asi dopravit na Zem. V každém případě to bude potřebovat předběžný robotický průzkum a následně, jak píšete, výstavbu a odzkoušení prototypu. Kdo jej postaví – roboti nebo lidé, a jak ty lidi tam dopravíme a vrátíme zpět – asi tak jak to popisujete Vy. Stejným postupem bude muset byt postavena definitivní továrna na výrobu paliva. Dle SpaceX budou pro ni potřebovat cca 1 MW atomový reaktor schopný pracovat na Marsu, který samozřejmě nyní neexistuje a jeho vývoj bude potřebovat hodně peněz a času. Kdo to všechno zaplatí a kdy to bude???
Troll si a trolla zo seba robíš preto že stále melieš svoje nelodložené dohady a odmietaš pádne argumenty. Skús sa zastviť, pouvažovať nad tým a niečo si prečítať. Nikto netvrdí že je niečo také možné v dohľadnej dobe. Nahodilé miesto to nebude pozri si InSight, Curiosity, Chage 4, či landery Apollo nikdy nepistávali nahodne tie miesta boli vopred vybrané aby neboli moc kamenisté s vysokým sklonom či inak nevhodné výborný príklad je InSight kde bola podmienka mäkké podložie nie kameň kvôli experimentu HP3. Voda sa na Marse nenachádza vo forme ľadu len na polóch nedávno bola objavená neďaleko rovníku čo je takmer ideálne. https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0019103516306029 1 MW reaktor vhodný pre vesmír je vo vývoji a takmer dokončená je jednotka Kilopower ktorá je jeho predskokanom, o rovnaký reaktor má záujem aktuálne aj armáda takže o peniaze na vývoj bude postarané bude do 2026. Spomínaný kilopower 2020.
To, že o někom píšete, že je trol svědčí o tom, že Vám chybí slušné vychování a zejména argumenty. Zkuste mi vyvrátit, co jsem v komentáři napsal. Taky vím, že led je na Marsu na jiných místech než na pólech, nebo že na jižním pólu je v hloubce možná tekutá voda. Ale to jsou nejisté dohady a proto jsem o nich nepsal. Nepsal jsem také o malých reaktorech Kilopower, poněvadž dle vyjádření SpaceX, mají pro účely výrobny paliva nedostatek výkonu. Kdy bude použitelný reaktor o výkonu 1 MW se dnes jeví nejasné. To, že někde přistane sonda o hmotnosti cca 1 t nepotvrzuje to, že tam úspěšně přistane raketa o hmotnosti více než 200 t, po naplnění palivem přes 1300 t. A samozřejmě to místo by mělo také vyhovovat podmínkám výstavby zařízení pro výrobu paliva a lidské osady . Chápete ten rozdíl v řádech? Prosím sdělte mi nějaký Váš pádný argument a jaké nedoložené odhady uvádím.
Pri prvom pilotovanom lete na Mars ak sa niekedy uskutoční nepoletí par desiatok ale maximálne desiatka kvôli obmedzenému množstvu zásob a potrebe mať niečo navyše. Zaplatí to Starlink ak sa ho poadrí realizovať. Mars v réžii SpaceX je ďaleko polemizovať sa dá dlho a nikam to nepovedie.
Jen taková drobnost – čím se vrátí na Zem?
spíš ho dráždí ten pavědecký hype a téměř náboženský kult okolo Elona
tak to je, trafil si to presne
??? to myslis vazne? SHS ma planovanu nosnost 100t na povrch marsu. Najvacsia vec ktoru NASA dostala na mars ma necelu tonu. S tym neurobis dieru do sveta? SLS s nosnostou 100t na LEO? Vies vobec o com pises?
To se zásadně mýlíte, SKS má užitnou nosnost 100 t na LEO. To, že doletí na Mars se 100 t je dáno samozřejmě tím, že na orbitě 5x-10x tankuje, což teoreticky může i SLS. Návratová hmotnost Starshipu je 25%-50% užitné nosnosti.
nie, SLS to nemoze ani teoreticky. Nie je stavana na znovupouzitelnost, a na dotankovanie na LEO uz vobec. Kdezto SHS to ma v genoch, je na to projektovany od prvej skrutky. Vymyslate si skutocne absurdne argumenty.
Já jsem psal teoreticky. Již dnes je SLS plánovaná ve 3 verzích a ta 3. verze přichází v úvahu až koncem 20 let a je to pouze idea. V tom případě lze ji rovnou konstruovat pro možnost tankování a nelze vyloučit i možnost opakovatelného využití. Proto jsem psal teoreticky. Ale co jiného je dnes SHS – taky jen teorie.
a co akoze dotankuju, tie boostre na tph? Alebo ten vodikovy tank, co sa ani nedostane na orbit? Pokial by chceli SLS prekonstruovat, aby umoznovala podobne veci ako SHS, tak im z toho vyjde SHS, akurat ze s 20rocnym meskanim 😅
Asi jste špatně četl to, co jsem napsal. SLS verze 2 je pouze idea, z které je prozatím jasný jen název a základní koncepce a parametry. Jinak pokud vím, tak boostery pro americký raketoplán se vylovily z moře a po vyčištění se do nich „nalilo“ palivo, které pak zatuhlo. Nic jiného obvykle na motorech na tuhé palivo není, obsahují pouze palivo v tuhé podobě, takže se velmi snadno obnovují. Ale pokud vím, tak se u pozdějších verzí SLS uvažuje s motory na tekuté palivo. A jaký vidíte problém ve vodíkových nádržích u SLS? Pokud by chtěl, tak Boeing vývoj návratnosti těchto stupňů zvládl ve velmi krátké lhůtě, určitě do konce 20tých let – mají obrovské zkušenosti a úspěšný vzor vedle. Ale to vše je sci-fi, stejně jako prozatím SHS.
re: yamato
SLS nejde přestavět na plnou reusable. Ale vynést 100+ tun nákladu a buď tankovací misí doplnit palivo do prázdného stupně, nebo vynést nový urychlovací stupeň je sice relativně drahé, ale reálné. Stačí koupit ACES od ULA, nebo licencovanou technologií upgradovat horní stupeň SLS
Co se životnosti horních stupňů, manipulace paliva a tankování týče, tam má podle všeho ULA hodně zkušeností, otestovaný hardware a tedy znatelný náskok před konkurencí.
PS: uvědomte si že (a nemyslím to zle) SpaceX zatím reálně má jenom ten Falcon 9 (kromě přistání je to “jen” hitech sojuz).
Všechno další (a úžasné) bude potřebovat roky a roky nabírání zkušeností… zejména se budou hodit komerční pilotované lety na ISS.
Velmi přesně vím o čem píšu. Na Mars nikdo nikdy neplánoval dostat lidi přímou cestou. Vždy to bylo s dotankováním na orbitě, postupným skládáním planetoletu atd. (velmi perspektivní je SEP, který už za pár let zajistí manévrování stanice Lunar Gateway a zároveň tak dojde k jeho dlouhodobému testování)
Kritickým místem je velikost a hmotnost jednorázového nákladu který dokážete vynést (alespoň) na LEO kde s ním můžete dál pracovat. Něco jde poskládat z menších kusů. Něco ne (nebo ne za rozumnou cenu a čas) – jako třeba ten 1MW reaktor (který mimochodem zatím nikdo na zemi v katalogu zboží nemá….
Souhlas, k tomu není co dodat.
3,14ranha:
“Já myslím že peter nekritizuje samotnou SpaceX jako firmu (úspěch Falconu 9 je nezpochybnitelný), spíš ho dráždí ten pavědecký hype a téměř náboženský kult okolo Elona…”
Niekoho zas drazdi ked niekto prekrucuje informacie, vari ich z vody, ku vsetkemu sa stavia automaticky negativne a ide ti vyvratit aj nos medzi ocami 😀
Konstruktivna kritika je fajn. Bohuzial, vacsinou, tu podaktori riesia trollovske nezmysly bez akehokolvek nadhladu. A samozrejme nas, kultovo zapredanych fanatikov co si nedovidime ani na spicku nosa to nesmierne rozculuje 🙂
Kolik jsi vymyslel a postavil raket, že tak přesně víš, co se změnou čeho stane zbytečně?
Jediné co je zde opravdu zbytečné jsou tvoje komentáře.
Howgh
Mozu si robit cokolvek chcu a menit plany podla svojho uvazenia tak, aby dosiahli svojho ciela. Ten vytyceny bol.
Spacex su snad jedini ktori sa delia o informacie Z VYVOJA, ktore nie su urcene pre siroku verejnost. Ze z ambicioznych konceptov do finalnej podoby je vzdy daleko je snad pochopitelne a stylom vyvoja ktorym sa rozhodli ist jednoznacne vyplyva, ze sa bude design menit.
Ano, treba brat niektore informacie z rezervou, z horeuvedenych dovodov. Vy tam nepracujete a neviete pozadie zmien. Pokial sa niekomu zdaju prezentovane ciele nerealne, samozrejme, ma pravo ostat skepticky. Mozete byt ale radi, ze nejake mate priamo z vyvoja.
Presne. To je jak vycitat NASA, ze vymyslela dalsi plany, co s LM, myslim treba Taxi/ Shelter, ci Molab. :-). Proste nekdo napad. A znova, je blbost vycitat soukrome spolecnosti, ze meni plany. Nase penize to nejsou.
a ktora verzie po ITS bola ta ktoru postavia, ci vsetko co predstavi a potom sa nesplni oznacime len za koncept? 🙂
potom ano, vyjde to tak, ze co slubi to splni, lebo ved on nic nesluboval :):)
“Že se věci budou měnit to bylo jasne hned každemu”
no to urcite, staci si precitat diskusie po zverejneni toho “konceptu” ako muskonauti vedeli, ze to bude uplne odlisne :):):)
vobec sa nevysmievali napr. nasa a jej sls aka bude smiesna potom ako musk postavi its 🙂
To platí stále že ak Systém od SpaceX uspeje SLS bude mať problém. Je úplne jedno či to bude ITS 2016, BFR 2017, SHS 2018/19 Základ celej koncepcie je stále ten istý 100% znovupoužiteľný ťažkotonážny systém vs jednorázová SLS podobných parametrov.
To je možné, ale prozatím je SLS reál a SHS sci-fi.
Jakakoliv raketa bude mit problem. Protoze svou cenou za let by pomalu mohli konkurovat i pidi raketam 🙂
Je jasne, ze SLS a Ariane jsou jen projekty, aby meli lidi praci a urcitou politickou nezavislost. Osobne si myslim, ze by se ty projekty mely zmenit a mit minimalne raketu jako F9 FH. Vsichni vime, ze je to technicky mizne. Jde jen o to to okopirovat. Dneska stavet raketu, ktera se zahodi je proste sebevrazda.
a ako vies, ze ta cena bude taka ako musk slubuje?
jedine co vieme je, ze musk zacane uctovat nasa o 50% viac za dopravu nakladu ked skonci ta povodna zmluva 🙂 takze tolko k tomu slubovanemu muskovmu zlacnovaniu
muskonauti velmi radi kritizuju predrazenost v nasa, ale este som nevidel od nich kritiku na nove ceny za vynasanie nakladu ktore si nasa objednala u muska, tam im tom akosi nevadi, ze nasa ide vyhadzovat o 50% viac ako doteraz 🙂
ak by ale priklepla nasa 50% navysenie pre northrop a jeho cygnus tak uz by kritizovali ako nasa nehospodarne naklada a ako mali radsej priklepnut viac muskovi 🙂
Kolikrát ti někdo musí říct, že tohle je laciný argument, který diskuzi nijak nepomáhá. Nikdo (ani Musk) zatím nedokáže s jistotou říct, natož prokázat, jaká bude výsledná cena. Takže nám nezbývá než v zájmu diskuze předpokládat, že ta cena je upřímným cílem SpaceX, kterého se snaží dosáhnout, a zároveň, že je alespoň teoreticky dosažitelná, a z toho vycházet. Pokud bude tvůj argument založen na požadavku prokázat neprokazatelné, diskuze nikam nepovede.
A k tomu zdražení CRS, opět trapný argument. Když se SpaceX ucházelo o první fázi kontraktu CRS, cenu výrazně podstřelilo. Možná to bylo záměrné, protože to pro firmu byl extrémně důležitý kontrakt, který potřebovala vyhrát, nebo to prostě bylo způsobeno nedostatečnými zkušenostmi/naivitou. Dost možná podcenili reálnou obtížnost provádění takových misí a zároveň možná špatně odhadli, o kolik peněz si vlastně můžou realisticky říct. Výsledek byl takový, že SpaceX dostalo MÉNĚ peněz za prvních 12 misí CRS, než kolik dostali konkurenční Orbital Sciences za 9 misí. A když se vezme v potaz, že Dragon se jako jediný z ISS vrací a přistává, s čímž jsou spojené další náklady, je evidentní, že SpaceX nasadilo cenu přehnaně nízko.
Když pak tedy nastal čas druhé fáze CRS, je logické, že SpaceX na základě zkušeností získaných z první fáze mělo jednak lepší představu o reálné náročnosti takovýchto misí a zároveň taky o jejich reálné hodnotě a tudíž ceně, o kterou si za ně můžou říct. Navíc, jak psal Jirka Hadač v článku, SpaceX také vznikly dodatečné náklady související s novými požadavky NASA:
Zkrátka, SpaceX bylo dříve až přehnaně levné (za to je ale určitě nepochválíš) a teď se jen srovnali na normálnější úroveň.
“takže nám nezbývá než v zájmu diskuze předpokládat, že ta cena je upřímným cílem SpaceX, kterého se snaží dosáhnout”
no to je omyl, lebo tu potom diskusia konci ak mave vsetci verit tomu, ze to bude tak ako musk hovori
uz sa ukazalo, ze jeho its/bfr boli nerealne sny a keby sme pristupili na tvoj styl, tak predsa by sme tie jeho “koncepty” nemohli vtedy rozoberat a spochybnovat
pozri cena prveho stupna SSH bude nasobkom ceny prveho stupna F9 a prevadzka toho stupna bude tiez nasobkom prevadzky F9. nieje dovod mysliet si, ze sa dokaze zrazu pri SSH dostat radovo na ine cisla ako pri F9, uz len z tohto vyplyva, ze cena za start SSH nebude moct byt nizsia ako je terajsia cena letu F9 a snivat(netvrdim, ze ty) o tom, ze to bude len za cenu paliva, no tak to radsej obidem bez poriadneho komentara snad len :):)
prvy stupen SSH nebude vyuzivat ziadne prevratne technologie oproti f9 tak preco by zrazu mal byt lacnejsi na prevadzku? neni na to jediny dovod, uz f9 block5 predsa vyvijali s cielom efektivnej znovupouzitelnosti, cize ak pouzijem slova muskonautov mal lietat za cenu paliva a ak to nedokaze, tak to nedokaze ani prvy stupen SSH
k crs2
Zkrátka, SpaceX bylo dříve až přehnaně levné (za to je ale určitě nepochválíš) a teď se jen srovnali na normálnější úroveň.
lenze toto je proste obrovsky fail pre cloveka co nehovori o nicom inom ako o tom ako zlacni vynasanie nakladu do vesmiru 🙂
a to nehovorim o tom, ze spacex bude mat najmensiu nosnost z tych 3 lodi
jasne neda sa velmi porovnavat dragon a cygnus, ale to, ze dragon1 odniesol priemerne o 1200 kg menej ako cygnus nieje bohvie co
Tak ale v tom je přece to čertovo kopýtko – původní “koncept” ITS byl trhač asfaltu který překonával SLS úplně ve všem a sliboval opakované starty v řádu hodin či dní.
Zatímco současná BFR (pokud dodrží slibovaný výkon) bude lepší akorát ekonomikou. (už první očesaná verze SLS (s ICPS) má nově spočítaný výkon 95 tun na LEO)
A úspěšné vypuštění BFR na orbitu bude jen základ – bez dotankování z ní bude jen taxík na LEO.
Je klidně možné, že tankování na orbitě bude ULA provozovat dřív než SpaceX (viz přechod z 2. stupně Centaur na pokročilý ACES)
Snad bude k něčemu dobrá? Až SHS poleti tak všechny raketove nosiče světa mužou zamiřit tam kam patři a to do šrotu. Mimochodem nejsem tak daleko od pravdy – https://vtm.zive.cz/clanky/francie-evropske-rakety-patri-do-stareho-zeleza-neumime-konkurovat-spacex/sc-870-a-197114/default.aspx
Právě v tom je problém – kdy vlastně bude. Je docela pravděpodobné, že když SLS obletí Měsíc, nebude SHS ještě hotova.
Totiž taková velká raketa potřebuje odpovídající reálný cíl – já si myslím, že kolonizace Marsu není min. do 20 let z mnoha důvodů reálná. Pak zbývá jen výstavba a udržování vědeckých stanic na Měsíci a Marsu, ale kdo na to bude mít peníze? Že to není s komerčními velkými raketami tak růžové svědčí to, že např. raketa FH, která má být vypuštěna v březnu, ponese jen satelit o hmotnosti 6 tun, na což by asi stačila F9 FT. O tom článku o evropských raketách vím, samozřejmě má z části pravdu, ale hlavně je dán tím, že příslušná instituce chce více peněz.
SHS ma realny cil a ten je taky duvodem jejiho urychleneho vyvoje a to je vyneseni internetove konstalace Starlink.
S tím Starlinkem to není tak jednoznačné. Jednak proto, že dvě nedávno vypuštěné testovací satelity se nedostaly na předepsanou oběžnou dráhu, takže test byl úspěšný jen částečně. A hlavně proto, že sama SpaceX má pochybnosti zda bude do roku 2026 schopna vypustit telekomunikačním úřadem předepsanou polovinu satelitů. A dle mého názoru není raketa SHS pro Starlink optimální. Aby se totiž vyplatila, musí být vytížena, a tedy musí vždy čekat, až bude vyrobeno potřebné množství satelitů. Pružnější a efektivnější by bylo vypouštět tyto satelity raketami F8 FT nebo FH v menších cyklech, kdy bude možné rychle reagovat na technický rozvoj satelitů resp. změny v koncepci systému.
start SHS ma být levnější než start F9 právě kvůli znovupoužitelnosti, takže rozhodně F9 vhodnější nebude.
Takže znovupoužitelná velká raketa SHS bude levnější než znovupoužitelná malá raketa F9. Nu člověk se diví.
Falcony jsou jen částečně znovupoužitelné. Horní stupeň a aerodynamické kryty jsou momentálně stále jen na jedno použití, takže po každém startu skončí třeba 15 milionů dolarů v moři. SHS bude plně znovupoužitelné, takže i když výroba jednoho SHS bude dražší, už po pár startech se vám raketa zaplatí a dál bude levnější i než menší Falcon 9. Nebo aspoň taková je teorie.
Bože prvně si nastudujde známé informace o SHS a F9 a pak diskutujte… Je to furt dokola… SHS bude cena za start == cena personalu, pronájmu rampy, paliva a další “levnějších” položek. Cena za start F9 == cena druhého stupně, cena personalu, paliva, aerodynamického krytu atd, přičemž zdaleka největší položkou je cena za druhý stupen. Takže ANO start SHS by měl být teoreticky levnější.
Tak to se moc mýlíte – do ceny rakety SHS, F9 a jiných se započítává daleko více položek – odpisy z investic (to z kompletního výrobního zařízení, stavby kosmodromu, vlastních sledovacích stanic, z vlastní rakety apod.), pojištění rakety a nákladu, platby za různé služby jiných organizací a nájmy, pak jak uvádíte platy vlastních zaměstnanců, jejich sociální a zdravotní pojištění, palivo a v neposlední řadě federální a místní daně a poplatky a určitě další poplatky, na které jsem zapomněl. Poněvadž odpisy a jiné náklady jsou závislé na počtu raket a jejich startů, který je neznámý, nemůže ani Musk poctivě říci, kolik je cena za start té nebo oné rakety. Navíc raketa SHS ještě neexistuje, takže stanovit u ní cenu za start je naprosté sci-fi.
Ještě jsem zapomněl na náklady na údržbu všeho zařízení, testy raket a u opakovaného použití jednotlivých stupňů náklady na revize, testy a opravy.
Ještě jste tam zapoměl krmeni pro rybičky.
Víte co znamená v češtině tři tečky, nebo obrat “a další”, protože takhle bych vám mohl argumentovat uplně stejně: tak to se mýlíte, do ceny za start se budou započítavat náklady za elektřiny, ekologické daně …? Navíc všechny položky který jste vyjmenoval, jsou už minimální oproti výrobě celého nového HW, v čem je ta hlavní úspora…
To dobře vím, ale když neuvedete ty možná největší položky, tak to nemá žádnou relevanci. Přece ta raketa není zadarmo, ten celý kosmodrom také něco stojí. A to se musí nějak odpisovat, jinak to zůstane na účtu SpaceX jako ztráta. A jak víte, že ty ostatní položky jsou tak nicotné?
Protože vyrobit raketu stojí velké množství peněz, provozovat ji už tak extra drahé (ve srovnání k výrobní ceně) není, je to stejné jako s letadlama. Nový Boeing stojí několik set milionů korun, ale letenka může být levná právě proto, že těch letu udělá boeing za svoji životnost hodně, a tak se ta výrobní cena mezi velkým množstvím letu rozpočítá na nízkou částku. A stejné je to i s raketama…
Takže srovnání F9 a SHS může být: Letím z Prahy do Brna, jednou cesnou, ale potom co doletím, tak musím třetinu dílů cessny vyměnit a koupit nové ( při ceně cessny 5 mil. tak za jeden let zaplatím 1,6 milionů + benzín pilot a další malé položky). To samé když udělám s boeingem, který předtím letěl 20000 letů tak za let zaplatím trochu víc na benzínu ale odpadne mi těch 1,6 milionů (nahradím to pouze malým odpisem)
Už jsem několikrát zde napsal a něco podobného napsali i jiní komentátoři. Stavíte na písku, nikdo na tomto světě není schopen odhadnout zda SpaceX bude tu raketu schopen postavit, kdy ji postaví, kolik bude stát, kolikrát „vybuchne“ a jaká bude její opakovatelnost. To je stejné, jak si plánovat kolikrát vyhraji 1. cenu ve sportce. Nejste ani schopen odhadnout jak bude Musk reagovat na případné problémy při vývoji SHS. Může se, možná dočasně, vrátit zpět k F9 a FH a upravit jejich 2. stupeň pro návrat na Zem za zlomek nákladů na vývoj SHS. Může u nich také použít motory Raptor a tím dále zvýšit jejich nosnost.
Však jasně že to nevím, jak to nakonec celé dopadne, ale pokud se bude SHS i nadále držet 100% znovupožitelnosti, tak je možné, že její let bude levnější než F9, ale s váma je fakt težká domluva (mám pocit že už spíš trollíte). Přestavět F9 aby používali raptory je kravina, to by toho s F9 už moc společnýho neměli (jiný typ paliva, kompletně jiné nádrže, vyšší výkon, jiná konstrukce atd.) Zvyšovat jejich nosnost při zachování rozměrů nejde do nekonečna.
Nápodobně. Každý úspěšný podnikatel nepouští výrobek, který na trhu uspěl, obzvlášť tak jak F9, která našla v trhu mezeru. Naopak jej nadále opečovává. Případné investice do uvedeného vylepšení F9 jsou řádové nižší než u SHS s daleko větší zárukou návratnosti. Další výhodou F9 je, že je to stavebnice – F9/FH.
Popravdě se ani nedivím, že s Vámi na Kosmonautixu přestali komunikovat. Musk je dnes tam kde je, protože dokáže dobře odhadnout trendy a dát se do toho dříve než ostatní. Nevím, jestli jste to slyšel, ale BO bude mít také raketu (vzhledem ke kapitálové zajištěnosti nepochybuji, že ji dříve nebo později postaví). Pokud by Musk vesele provozoval F9 a o nic se nestaral, co by podle Vás pak dělal, až BO zprovozní větší raketu, která bude mít nižší náklady na vynesenou tunu? Vy byste zkrachoval, on bude moci zareagovat. Vaše neustálá kritika všeho mi přijde jen jako typická česká vlastnost, ve věčném kritizování a hledání toho co všechno nebude fungovat jsme snad nejlepší na světě.
Co se nové rakety týká, pokud se opravdu podaří dosáhnout kompletní znovupoužitelnosti a dojde k vynášení velkých konstelací, které plánují i ostatní, pak bude práce pro takto velké nosiče dostatek a pak je samozřejmě možné, aby náklady na SHS byly nižší, než na F9/FH.
Z vašich reakcí mi přijde, že ve SpaceX vlastně ani nevědí, proč staví větší nosič. Asi to bude banda pomatenců.
Co se týká změn v konceptu rakety, zde by společnost nemusela říkat vůbec nic. Za x let byste viděl novou raketu a o změnách, které nastaly byste nic netušil. Vy za to Muska kritizujete. Já jakožto fanoušek jsem rád, že se o informace podělí, i když by nemusel. Místo, abyste byli rádi, tak kritizujete. Zkuste si uvědomit, jak je to absurdní.
Takže je jedině správné obdivovat genialitu Muska a ostatní, včetně NASA, pomlouvat jako neschopné břídily (tak jste to sice nenapsal, ale z kontextu mi to tak připadá).
Ano SpaceX nemusela ty údaje uveřejňovat, ale to by bylo proti osobnostnímu založení Muska, rád je předmětem obdivu, vzhlíží se v pozornosti médií a fanoušků. Je to velký hráč, který má rád vysoké vsázky v očekávání vysokých výher, porážky nebere. Někomu takovému to vychází krátce, někomu, když má štěstí, dlouho, ale stejně špatně skončí a několika málo hráčům, kteří mají štěstí a současně dobrý přehled v oboru a vědí, kdy mají být opatrní a couvnout to může vycházet dlouho. To není nic proti Muskovi, takoví lidé jsou určitě zapotřebí. To je např. vidět na úspěších raket F9 a FH.
To je také má odpověď na Vaše tvrzení, podle mne nevědí, proč SHS staví. Nic takového jsem nenapsal. Napsal jsem pouze, že staví na velice rizikových předpokladech – kolonizace Marsu, Starlink a mezikontinentální raketová doprava. Také jsem nenapsal, že se o rakety F9 a FH nemá starat, naopak jsem ve svých komentářích napsal, že je má inovovat. A jaké velké konstelace se mají objevit, aby byly hodné rakety SHS?
Bohužel Musk má mnoho zájmů, rozjel několik náročných byznysů a hlavně chce do všeho vidět a do všeho mluvit. A to se mu s velkou pravděpodobností stane osudným, skončí, jak mnozí takoví totálním vyhořením. Já mu to samozřejmě nepřeji.
prvy stupen F9 je konstruovany UDAJNE na 100 nasobne pouzitie takze ho smelo mozme porovnavat s prvym stupnom jebnuto velkej rakety 🙂
takze ak f9 oznacime za 10 miestny biznis jet tak SS bude nejaky 60-70 miestne lietadlo
no a prevadzka ktoreho stroja bude lacnejsia? 10 miestneho biznis jetu, alebo 60 miestneho lietadla?
predpokladam, ze lacnejsia prevadzka bude toho 6x mensieho liatadla, oba su rovnako znovupouzitelne, takze nieje ziadny dovod preco by 6x vacsie lietadlo malo mat lacnejsiu prevadzku
ine je to uz v prepocte na pasaziera, ale tam je rozdiel max. desiatky percent, nie su to nasobky a uz rozhodnie to nieje rozdiel 2 radov ako to tvrdi janacek 🙂
takze rozdiel je uz len druhy stupen, ale ako tvrdi musk prvy stupen tvori 60% yamato na inom fore tvrdi, ze je to az 60% z ceny rakety
a ak by musk splnil to, ze bude chytat kryty tak zrazu sa bude zahadzovat len druhy stupen ktory stoji okolo 5-7mil. ak ma spacex taku mazru ako obcas tvrdia ich fandovia
a tych 5-7 mil. nieje zas az taka strasna palka a na vynasanie starlinkov by teda kludne mohol pouzit f9, pri fh by to vyslo este lepsie a cele by ho to vyslo lacnejsie ako vyvoj SS
za cenu vyvoja SS by mal 300-1500 druhych stupnov a s tym v pohode starlink postavi
a ak by to spustil fakt seriovo tak ta cena druheho stupna by mohla ist dole a to o tolko, ze by sa mu to zrazu ani neoplatilo zachranovat
1) Přijde mi úsměvné o SHS říkat, že nemá cíl, a ve stejné větě mluvit o SLS, které má po 2 testovacích misích a vynesení Europa Clipperu velmi nejasnou budoucnost. LOP-G je stále jen neodsouhlasený návrh, který navíc vzniká z velké části jen proto, aby právě SLS mělo nějaké využití.
2) Ano, F9 dokáže vynést 6tunovou družici, ale na o dost nižší orbitu než FH, což je pro zákazníka horší. Navíc FH na rozdíl od F9 dokáže náklad dopravit až přímo na geostacionární dráhu.
Když se na celou problematiku podíváte nezaujatě tak zjistíte, že SHS bude mít stejnou užitečnou nosnost jako před 50 lety Saturn V resp. o něco později Energia. Jediné plus je v opakovatelnosti, která je však výhodná jen pokud je zajištěn odbyt a to je velká neznámá.
add1) Když má podle Vás SLS nejasnou budoucnost, tak SHS která míří do stejného segmentu, není na tom lépe, spíše hůře, poněvadž přijde později.
add2) F9 FT má dle Wiki vynést na GTO 8300 kg, údaj o nosnosti na GEO nemám, ale asi nebude daleko těch 6 tun. Ale to jsem uvedl především jako ilustrativní příklad toho, že užitečného nákladu o vysoké hmotnosti bude málo. Velmi těžké aplikace budou samy o sobě velmi drahé a budou mít dlouhou dobu vývoje, kdy po jeho dokončení budou defakto zastaralé. Navíc riziko ztráty vynaložených lidských a finančních prostředků při selhání rakety. Cena rakety je v tomto případě druhotná. Na této okolnosti nic nezmění, že bude existovat nějaká raketa SLS nebo SHS. Příkladem je připravovaný vesmírný dalekohled J. Weba. Mimochodem by mne zajímalo zda je vůbec pojistitelný.
1) Ano, SHS možná míří do podobného segmentu, ale s úplně jinou cenou. V plánu je cena 10 milionů za let, ale i kdyby to nakonec bylo 100 milionů, tak to bude pro velké nebo těžké náklady výhodné oproti miliardovému SLS. Odbyt SHS má zajistit primárně Starlink. Ano, nemusí to vyjít, ale SpaceX na tom aktivně pracuje a je to jejich plán.
2) 8300 kg na GTO je v režimu bez záchrany prvního stupně, se záchranou je to jen kolem 5500 kg. A hlavně není GTO jako GTO. Uváděná čísla jsou pro standardní GTO-1800, ale náklad se dá vynést na vyšší či nižší typ GTO. A FH právě díky vyšší nosnosti dokáže snadněji vynést náklad na vyšší GTO nebo právě přímo GEO. U F9 nevíme, kolik dokáže vynést na GEO, ale bude to velmi nízké číslo, a bůh ví, jestli je vůbec možné tam něco vynést a zároveň zachránit stupeň.
Ted sem se dival, co se tyka te nosnosti na GEO primo. Tady je to rozepsane.
Díky za odkaz. Bohužel anglicky moc neumím a překladač mi to přeložil tak, že tomu vůbec nerozumím.
1) I těch 100 mil. je odhad, záleží počtu opakovatelného použití, což je „ve hvězdách“. Starlink SHS nepotřebuje, vystačí jen se F9 FT resp. FH – viz můj jiný komentář.
2) Podle odkazu https://www.reddit.com/r/SpaceXLounge/comments/84q1qm/comparing_gto_and_direct_to_geo_launch_profiles/ vyjde let F9 bez návratu víc než o polovinu levněji než FH (z tabulky není zřejmé, zda se počítá se znovupoužitelností). Ale jak jsem napsal, ten příklad jsem uvedl jen pro ilustraci, že zajistit užitečné zatížení pro velké rakety bude velmi obtížné. Dnes se vše miniaturizuje, urychluje takže to spíš vypadá na boom menší raket s opakovaným použitím s krátkými termíny do startu. Proto bych více sázel na komerční úspěch F9 a z části FH než na SHS.
Starlink naopak nutně potřebuje SHS. Falcon 9 i pro interní použití SpaceX vyjde na několik desítek milionů dolarů a vzhledem k fixní velikosti aerodynamického krytu dokáže vynést jen relativně nízký počet satelitů najednou. FH jim v tomhle ohledu nepomůže, protože má stejně velký kryt a vyšší nosnost je zbytečná. Ale jelikož je potřeba vynést tisíce satelitů během pár let, SHS je potřeba, protože má být jeho jednotková cena nižší a navíc vynese třeba 100 družic najednou. Vynést vše Falconem 9 je neekonomické a nerealistické, a proto se to bude provádět jen na začátku, aby mohly co nejdříve začít testy na orbitě a na jejich základě pokračovat vývoj satelitů, případně aby mohlo být spuštěno poskytování internetových služeb alespoň v omezeném rozsahu.
Tím, že SpaceX plánuje SHS využít pro Starlink, právě obejde ten problém s nedostatkem jiných nákladů, pro které by bylo SHS nezbytné. SpaceX teoreticky nebude potřebovat cizí náklady a minimálně ze začátku si vystačí s vynášením Starlinku. To má navíc další výhodu – prostřednictvím mnoha letů pro Starlink může SpaceX snadno ozkoušet SHS a optimalizovat její provoz + údržbu, a i v případě nehody dojde jen ke ztrátě vlastních a relativně levných satelitů, což je samozřejmě o dost lepší než přijít o satelit jiného zákazníka. A až se pak za X let začnou objevovat náklady, jež vzniknou v reakci na existenci SHS, SpaceX už bude mít ozkoušenou a vypilovanou raketu s desítkami startů.
Ano to samozřejmě vím. Ale Starlinkem SpaceX peníze pro financování vývoje a výroby SHS nezíská, naopak bude muset navíc financovat peníze pro vývoj a výrobu družic a zavedení celého systému. Až v případě, že systém bude úspěšně zaveden a bude vynášet, pak se vše snad zaplatí, ale to by dávno měla SHS existovat. Proto také jsem psal o vynášení družic pomocí raket F9 a FH. Navíc si myslím, že zvětšit aerodynamický kryt rakety je menší problém než vyvinout a postavit celou novou raketu SHS.
vazne veris tomu, ze znovupouzitim druheho stupna bude start SSH lacnejsi ako F9 so zahadzovanim druheho stupna?
tak si to rozoberme na drobne
cena startu je +-60mil. muskonauti tvrdia, ze spacex ide s hrubou marzou 50%,to nieje extatne dokazane ale niektori tomu veria, ja ale verim tomu, ze musk vskutocnosti komercne starty dotuje, ale to je na inu debatu, takze vyrobne naklady su zhruba 30mil.
dalej musk tvrdi, ze cena prveho stupna je 60% z ceny rakety takze druhy stupen stoji 12mil. -5mil. za aerokryt, cize ak by musk splnil co slubil a zachytil kryt tak zahadzuje len druhy stupen za 7mil. vo vyrobnych nakladoch, prvy stupen je predsa znovupouzitelny bez velkych oprav 10x a s opravami az 100x, cize jeho cena by pre jednotlivy start nemala prekrocit ani 1 mil. dolarov kedze sa da pouzit az 100x
takze interna cena F9 ak by platilo to co tvrdi musk a co tvrdia muskonauti nemala prekrocit 10mega, k tomuto sa SHS nema sancu ani len priblizit
pri FH by cena vychadzala este lepsie kedze sa zachranuju 3 prve stupne a zahadzuje len 1 druhy
ak je problemom pre vyrazne zlacnenie dopravy nakladu do kozmu len druhy stupen, preco neriesi musk len ten a neda ho na FH? sice by ta raketa mala o 2.5mensiu nosnost ako SSH, ale vyvoj by bol daleko lacnejsi lebo by riesili len druhy stupen a ak by to vyslo tak postavit neskor 3x vacsiu raketu by uz bolo len o tom zohnat peniaze na jej stavbu, kedze vyvoj by uz mali hotovy
a peniaze by mozno ziskali aj z toho starlinku, ktory by vyniesli na FH s reusable hornym stupnom
netreba zabudat, ze veci sa zlacnuju ich seriovou vyrobou, ale ak musk postavi raketu s nosnostou cez 100 ton v reusable variante tak kolko takych rakiet asi bude treba? 1-2? ved aj s jednou raketou ak by fungovala ako musk prezentuje by vedel vyniest vsetky naklady ktore dnes vynasaju desiatky rakiet
ten jeden vyrobeny kus potom bude pekne drahy, kedze vsetky naklady na vyvoj a vyrobne zariadenia sa budu musiet preniest na ten jeden kus
U F9 osobně vidím jako velký problém ty opravy po 10 startech. Tam půjde alespoň podle mě o motory. RP1 nehoří na rozdíl od metanu čistě a bude to ty motory (nejsložitější komponentu) zanášet, takže cena startu bych viděl víš i z tohoto důvodu.
Dalším bodem je že i kdyby byl SHS dražší než F9 na 1 start, tak no a co? Potřebují vynést tisíce satelitů. Pokud start SHS bude stát dvojnásobek startu F9, ale nákladu vynese třeba pětinásobek, stále se to vyplatí a sníží to náklady což potřebují jako sůl.
K sériové výrobě, zase nejkomplikovanější komponentou jsou motory, SHS má mít 31 na 1. stupni a 7 na 2. stupni. I když vyrobí jen pár kusů SHS, komponenta kde se to nejvíc vyplatí se vyskytuje v tolika exemplářích (+ náhradní motory) že tu sériovou výrobu aspoň motorů rozjet můžou. O to kolik exemplářů SHS bude potřeba se můžeme přít. Pokud bude i osobní doprava po planetě, počet vzroste na desítky, pokud bude základna na měsíci, minimálně Starship bude potřeba o pár ks víc, pokud doprava na Mars, typnul bych desítky. To kolik jich reálně bude závisí na tom kolik z plánů bude realizováno a kolik ne.
no zatial neviem aku musk streli nutnost opravy pri SS
s tymi motormi mas ciastocne pravdu, ale zanasaju sa len trysky a turbina takze nevymienal by sa cely motor ak samozrejme nieje cely projektovany len na 10 startov, kedze silno sa budu opotrebovavat aj turbocerpadla, ale to sa budu aj pri raptorovi a kedze ten pracuje s vyssimi tlakmi tak este viac, takze nemozes teraz vylucit, ze aj tam sa pod X startoch nebude musiet menit motor uplne rovnako
a seriovost sa dosiahne len ked sa bude cela SS vyrabat serio, lebo vyrobit napr. 100 motor za rok do 3 rakiet a potom skoncit lebo nebude co v tych raketach vynasat neznamena seriovost
takze pokial sa nebudu vyrabat nove a nove SS nebud ani vyhody seriovosti pri vyrobe motorov
na seriovu produkciu potrebujes velku linku a naklady na nu sa ti vratia az pri urcitom pocte vyrobenych kusov
To jek jak slepice a vejce, pokud nemám náklady, nemá smysl stavět raketu a pokud nemám raketu, nemá smysl chystat náklad. Chápete ten nesmysl co jste napsal? Jistě, pokud budu mít SLS, tak budu mít raketu, ale už zase pro změnu nebudu mít peníze na náklad, protože SLS je tak brutálně drahá, že sotva párkrát poletí.
Jakmile se na trhu objeví nosič, který bude 100x levnější než SLS s parametry SLS, najednou se vyrojí tolik možných nákladů, že ten nosič nebude stíhat.
No a pokud jde o FH, tak kdybyste si to zjistil, tak zákazník požaduje doručení na velmi vysokou GTO, takže by tam F9 nestačil resp. by musel být ve verzi Expendable a to je levnější použít FH.
Ta Vaše tvrzení jsou samé odhady, odkud jste přišel na to, že SHS bude 100x levnější když ještě není ani dokončen projekt rakety? A kde berete jistotu, že ta raketa bude vůbec postavena, když sám Musk prohlásil, že to nemusí vyjít? A z čeho vycházíte, že bude velký zájem o tu raketu – viz předchozí můj komentář?
Já jsem psal něco o SHS? Já nic o Muskovi nepsal. Říká vám něco pojem úvaha? Já psal o tom, že pokud bude nosič 100x levnější než SLS, tak bude nákladů dost. Co na tom nechápete?
Proč myslíte že by BFR měla být 100x levnější ? Vždyť jenom palivo na 1 start bude stát statisíce až miliony dolarů (vynásobte 5x až 10x podle počtu tankovacích misí k prázdné lodi na LEO). A tím předpokládám čistě náklady pro SpaceX. Snad nikdo soudný si nemůže myslet že pro komerční zákazníky a NASA bude SpaceX provozovat charitu a nasadí nulovou marži. A samozřejmě ani reusable zařízení nemá NULOVOU údržbu (když se bavíme o starship, tak do jejích nákladů samozřejmě patří i opotřebení tankerů !)
Jak rychle těch 10 tankovacích misí SpaceX vypraví ? Jak dobře pořešenou mají tepelnou ochranu kryo nádrží ? (jinak jim v mezičase pohonné hmoty utečou)
ULA na tomhle (životnost paliva na orbitě) maká 10 let a postupně to testuje na Centaurech (hmotnost 20 tun, dnes považovaný za nejpokročilejší horní stupeň na světě), zatímco SpaceX je v tomhle oboru úplné novorozeně. (a napoprvé si ukousnou krajíc s 1000 tunovým mackem ? No prosím…)
Aby bylo nějaké srovnání, tak prvním verzím Centauru před x lety se vyvařilo-uniklo palivo v řádu hodin ! (nový stupeň ACES má mít díky řadě vyzkoušených pasivních i aktivních opatření životnost v týdnech !).
Já jsem psal něco o SHS? Říká vám něco pojem úvaha? Já psal o tom, že pokud bude nosič 100x levnější než SLS, tak bude nákladů dost. Co na tom nechápete? Nicméně srovnávat SLS s deseti starty SHS je už hodně mimo nemyslíte?
Ok, moje chyba. Nedošlo mi že mluvíte o tak vzdálené budoucnosti (20, 30.. 50 let ?).
A co se provozních postupů týče, to se musíte obrátit na SpaceX. Obávám se že některým lidem stále nedochází rozsah celého 100% reusable komplexu. Teoreticky musí reusable vyhrát na plné čáře (jednou určitě a chtěl bych se toho dožít). Jenže to platí až po dobudování a rutinním zaběhání celého systému.
A můžete se stavět na hlavu, ale bez 5-10ti tankovacích misí BFR buď nepřekoná hranici LEO, nebo přestane být reusable.
Nejsem sám kdo byl skeptický k Elonově megalomanské vizi ITS. (BFR se od té doby krapet “zcvrkla”)
JENŽE v něčem ta vize měla nepříjemnou pravdu ! Reusable systém začne být ekonomický a efektivní až když to rozjedete ve velkém (čím víc, tím líp). Jinak jde o zapřahání vozu před koně – asi jako byste chtěl aby bratři Wrightové rovnou sestrojili Boeing 747
Nepilotovaná SLS vyzerá aktuálne že skĺzne na 2021. https://arstechnica.com/science/2019/02/nasa-still-working-toward-2020-launch-of-massive-sls-rocket/
to je hlupost
ako keby si tvrdil, ze po postaveni A380 su vsetky male lietadla zbytocne
1. musi ju postavit tak ako ju prezentuje
2. musi ju vediet prevadzkovat za take peniaze ako slubuje
a oba tie body vobec niesu iste
uz pri f9 sluboval ake to bude superlacne ked bude znovupouzitelna, ale fakty su trochu ine a spacex ide s velkou pravdepodobnostou pri komercnych startoch pod realne naklady a cele to dotuje startami pre nasa
podla zakulisnych info sa musk musel uchylit pri finacnom reporte pre potencionalnych investorov/veritelov k riadne kreativnemu uctovnictvu aby vytiahol spacex do zisku
Je rozdíl mezi slibem a představením konceptu/plánu. SpaceX by taky mohlo všechno vyvíjet v tajnosti jako Blue Origin a něco oznámit, až když to bude skoro hotové. Osobně jsem radši, když jsou sdílní a informují průběžně o svých plánech, i když se můžou změnit.
Otázka je jak na tom vlastně jsou BO a jak jsou daleko. Já mám trochu obavu, že tam je hodně peněz a pokroky nic moc, ale rád bych se mýlil a rád se nechám překvapit.
Taky sem hodne zvedavy a moc jim drzim palce, protoze spacex fakt potrebuje zdatnou konkurenci. Jinak, Ivo, maji motor a to je zaklad rakety. Takze daj do kupy motor a pujde to.
Tady by mohlo dojít k nedorozumění. Já jsem přesvědčen že Bezos nahoru dostane první komerční zakázku do tří let. To je ta jednodušší část 😉
Méně jisté je, jak rychle dosáhne reusable ?
(pak už mu to ale bude šlapat jak na drátkách, prototypové new shepardy určitě poskytly spoustu užitečných dat konstruktérům i mechanikům, i když byly “pouze” suborbitální.)
Zkuste si tady na tomto serveru najít článek o tom jak se rozhoduje ve SpaceX a pak pochopíte proč tomu tak je. Ano jinde se vytýčí cíl jako třeba SLS a pak se za ním jde i když je jasné, že tam je spousta věcí špatně, ale cíl je a hotovo. Takhle SpaceX nemůže fungovat, protože pracuje za svoje peníze a nemá luxus bezedného státního rozpočtu, který jen sype a sype. Takže jdou kupředu a pokud zjistí, že jdou špatným směrem, tak to ihned změní a jdou dál. Pokud by to nedělali, tak si troufám říct, že dodnes testují přistání na padáku, protože to byl prvotní záměr než zjistili, že tudy cesta nevede. Takto by se vám to líbilo?
Samozřejmě se koncepty mohou změnit, ale když se mění dost zásadně a relativně často, tak to ve mě vyvolává pochybnosti o hlasateli těch konceptů. Hlavně proto, že Musk není laik jako my, ale majitel velké firmy a zaměstnavatel celých skupin špičkových odborníků v daném oboru. Ti mu určitě detailně popsali výhody a rizika jednotlivých koncepcí. Přece bylo očividné, jak velké problémy by byly spjaty s vývojem rakety o průmětu 12m s 42 motory, obecně jsou známy vlastnosti ocelí a uhlíkatých kompozitů a i to, že přímo přistát na odpalovací rampě s 1. stupněm rakety SHS je obrovské riziko, bylo na stránkách našich webů diskutováno dříve, než s tím Musk přišel. Proč je Musk včas nevyslechl?
Uvidite sam pane Jančura. Vy SpaceX hodně podcenujete. Co se tyče pana Muska on vam nemusi řikat vubec nic. Je to jeho firma a on si muže stavět co chce a pokud se vam to nelibi nikdo vas nenuti to čist.
To jsou divné argumenty. Samozřejmě nemusí nic říkat, nebo může říkat, až bude mít hotový projekt. Pokud něco veřejně říká co nemusí, a nemá to „v rukách“ a pak to mění, tak to jeho problém ne můj.
Já vidím problém v tom, že když Elon zveřejňuje nezávazné “koncepce” tak mu to dost sráží důvěryhodnost. On je pak problém oddělit hype od reality.
A ještě je pak problém když Elon, nebo spíš jeho fanoušci dehonestují konkurenční rakety (jak je to všechno šrot), ale přitom není jisté jestli vůbec nějaká BFR opravdu poletí a když poletí tak jakou vůbec bude mít nosnost…
Já mu držím palce, ale od jeho fanoušků by to chtělo trochu soudnosti (Falcon 9 je úspěch, jenže BFR je zcela nový projekt který z falconu nepoužije ani čárku. Víc už se dvě rakety od sebe ani lišit nemohou.)
To čo tu predstavujete je ale len čiastočne pravda. Platilo by to možno viac o BO aj keď ani tam nie úplne. Rozpočet SpaceX nie je len súkromný, sú tam aj investície štátnych peňazí (či už od NASA alebo vojenského sektoru). Navyše NASA spolupracuje so SpaceX vo formou zdieľania informácií a technológií.
Teda všetky tie roky “tmy” priniesli teraz výsledky, z ktorých firma ťaží. SpaceX zatiaľ s ničím super inovatívnym neprišla. Použila už existujúce riešenia a dokázala ich pretaviť do úspešného použitia. Aj Merlin je dielom inžiniera, ktorý tento typ motorov vyvíjal predtým pre NASA.
Takže áno, Musk so SpaceX to rozbehol, tlieskam a som pripravený sledovať každý štart jeho rakiet. Na druhej strane sa stotožňujem s objektívnym pohľadom pána Jančura, ktorý ma v mnohých bodoch pravdu. Elon si buď buduje dobrú reklamu alebo pri vývoji tápa. Snáď z tých neuveriteľne nadhodnotených plánov ostane niečo čo bude nad zatial neexistujúcim New Glenn (od BO).
SLS je štátny medzinárodný projekt. Je to skôr politické riešenie, ale jej výkon asi v blízkej budúcnosti tak skoro nik neohrozí (nemyslím LEO, kde SpaceX zatiaľ kraľuje).
Starlink je zaklínadlo. A Starlink a Starship je dvojnasobné zaklínadlo. Nik to nerieši ako, proste všetci fanušikovia SpaceX to tak berú. Možno troška nadhľadu a reálnej matematiky by neuškodilo.
Vo všeobecnosti dúfam, že sa odtrhneme od LEO, ale za mňa jediný potenciál ma začiatok priemyslu vo vesmíre, jeho ziskovosť (pri výrobe polovodičov,…), ťažba z meteoritov, prípadne iných planét. Kolonizácia je sama o sebe nezisková a čo je horšie nesamostnatné kapitola. Ak to nedajú ľudia na Mesiaci, o čo viac to budú mať problém rozbehnúť na Marse.
Ano, SpaceX nedela revoluci, ale evoluci. jenomze tu evoluci dela velice dobre a vyvinula i veci jako pristani prvniho stupne, ktere vypadaji zcela revolucne i kdyz se jedna o kombinaci znamych technologii (pocitace, senzory, motoricke pristani – otestovano bez atmosfery na Mesici pred 50 lety).
Ohledne kolonizace marsu a Mesice – Mars ma obrovske vyhody. Z mistni atmosfery e da udelat dychatelna kompresorem, frakcni destilaci a sklenikem. Na polarnich cepickach je voda. Je cim zivit rostliny. Normalni delka dne. Mesic ma jine vyhody – je tak blizko, ze se daji roboty ovladat ze Zeme, vice energie (ale 14 dni noc), rychla cesta na Zem v pripade nehody. Je klidne mozne, ze jedno z tech teles bude kolonizovane mnohem pozdeji, nez to druhe a neni jasne, ktere to bude. Dokonce nemusime Mesic kolonizovat vubec, pokud lidem bude mesicni gravitace skodit a marsovska ne.
S tím bych z větší části souhlasil. Mars má v polárních čepičkách zmrzlý oxid uhličitý a vodní led. Ale Měsíc pravděpodobně na pólech vodní led taky má, ale asi v menším množství. S tou frakční destilací to nebude jednoduché – budete muset pro 1 kg kyslíku nasát cca 100 000m3 marsovské atmosféry což bude energeticky náročné a mám obavy o lopatky kompresorů z důvodů opotřebení prachem (samozřejmě počítám s filtrací). Ale je to samozřejmě možné, pokud získáme dostatečný energetický zdroj. Měsíc má navíc výhodu vakua, které se dá velmi dobře využít pro astronomii, výstavbu gravitační laboratoře LIGO apod. Dají se tam snáze tyto přístroje udržovat a vylepšovat, když tam bude vědecká osada, než na libračních bodech Země.
podla mna to skonci len ako vacsia verzia f9 a ziadna znovupouzitelna starship sa konat nebude a druhy stupen bude jednoducho expendable
a ani tych slubovanych 31 raptorov tam nebude, ved to uz aj sam priznal, ze na zaciatok s tym nepocita a ked s tym nepocita tak to znamena, ze aj druhy stupen bude musiet by sakra mensi oproti avizovanym planom, lebo so slabsim prvym stupnom je jasne, ze nemoze stavat druhy stupen v plnej velkosti aky bol planovany pre 31 raptorov na prvom stupni
Jediny duvod proč ze začatku tam nebude 31 motoru je ten, kdyby to nahodou bouchlo tak aby o ně nepřišel. Mohl by si se naučit pořadně čist.
no urcite 🙂
to je ako tvrdit ze v f9 malo byt povodne len 4-5 merlinov aby pri vybuchu neprisiel o 9 motorov 🙂
si precitaj ten post poriadne, nic tak ako naznacujes ty musk nepovedal
CITACE – Jelikož raketa Super Heavy Starship prošla v posledních měsících radikálními změnami, nebylo jasné, jestli přechod na nerezovou ocel jako hlavní materiál bude mít dopad na počet motorů na jednotlivých stupních rakety. Musk nyní potvrdil, že je stále v plánu použít 31 Raptorů na prvním stupni Super Heavy a 7 Raptorů na lodi Starship. Následně dodal, že první Super Heavy nejspíš poletí s menším počtem motorů pro případ, že raketa selže a vybuchne.
Tak tomu tvrzení vůbec nerozumím, nevidím v něm žádnou logiku, není chyba v překladu?
Ja tomu rozumim tak, že postavy prototyp super heavy a budou ho testovat bez druheho stupně tedy starship. Asi misto starship daji nějakou aerodynamickou čepičku a jelikož to nebude vynašet žadnou zatěž ve formě druheho stupně tak to nepotřebuje takovy vykon. Je v celku logicke ve fazi testovani, že to nebude plnohodnotny produkt. Kdyby došlo k chybě tak tech 31 motoru by bylo pěkně drahych.
To je pravě to co SpaceX odlišuje třeba od NASA. NASA postavy plnohodnotny produkt a už s nim lita. SpaceX to děla jinak všechno testuje upravuje za pochodu. Když se něco nedaři tak se vratěji o krok zpět a vydaji se jinou cestou. Falcon9 taky nebyl finalni produkt ze začatku. Postupně ho vylepšovali až do BLOCK5.
To Vaše tvrzení vůbec neodpovídá realitě, je jen ve Vaší představě, podívejte se do historie – koncepce rakety SLS nevznikla s „čisté vody“ měnila se s plány NASA, která byla povinna plnit závěry amerických presidentů. A pokud vím, plánují se verze SL 1B a 2. Jen tak mimochodem, když uděláte krok zpět a pak dopředu, tak jste logicky tam, odkud jste vyšel.
Pišete nesmysli. Když udělam krok zpet a vydam se jinym směrem tak rozhodně nebudu tam kde předtim 🙂
A jakým směrem? Například ještě další krok zpět. To Vaše povídání o kroku zpět a dalším někde jinde mi připadá jako tápání člověka ve tmě. Tak to ale určitě není. Mask má, doufám, kolem sebe skupinu skutečných odborníků, kteří dobře vědí, který směr je perspektivní, ale bohužel Musk je poslechne až zjistí, že ten jeho směr je nereálný.
Ten způsob vývoje, který SpaceX používá, byl dobře popsán v tomto videu: https://www.elonx.cz/historky-ze-spacex-rychle-rozhodovani-a-experimentovani-ve-spacex/
Díky za odkaz, je zajímavý. Samozřejmě je to dáno velikostí a charakterem firmy a nejvíce problémem který se řeší. Já osobně nevidím žádný problém, že si vše předem rozvážím a pak činím, než něco „nahodile“ zkoušet. Přece z postupu NASA vše důkladně zvážit automaticky nevyplývá, že to je dražší nebo pomalejší. To je spíše dáno, jak jsem psal velikostí a charakterem firmy – NASA dělá spíš základní a aplikovaný výzkum, vlastní vývoj a výrobu objednává u subdodavatelů. Vždyť i tu raketu SLS nevyrábí, výrobu jednotlivých částí si objednala u různých firem, což samozřejmě vše prodlužuje a taky asi zvyšuje náklady.
SLS vznikla hlavně z politicke vody aby si Boing pořadně namastil kapsu.
to ale nedava zmysel
musk najprv postavi hoppera s 3 raptormi, potom je vplane postavit prototyp SS(inak super skratka hlavne v europe 🙂 ) ten snad uz bude mat finalnu konfiguraciu motorov cize 7 a kedze musk tvrdi, ze SS bude bez nakladu SSTO tak nema zmysel stavat booster skor ako doladia reusable SS, lebo on sa predsa na orbitu dostane aj bez boosteru
no a ked uz budu mat toto vsetko zvladnute postavia booster kde vsetko bude ako v tom finalnom len tam nedaju 31 raptorov lebo sa budu bat co ak to vybuchne? 🙂
toto fakt nedava zmysel
ak zvladnu SS tak ako to musk prezentuje tak zvladnut booster uz nebude o vyvoji, ale len o preciznosti odvedenej prace, kedze vsetko podstatne bude uz vyvinute a prebrate z SS
nieje ziaden dovod skusat nejaky odlahceny booster ked ma zdielat technologiu s SS
To by byla asi první jednostupňová raketa na světě, co doletí na oběžnou dráhu, pokud si to správně pamatuji. Jinak máte pravdu, nějak mi to smysl nedává. Ale možná to předznamenává další koncepční změnu – 1. stupeň jen s 20 motory?
Tydle dva komentaře po sobě to je vskutku smrtici kombinace 🙂
Co na tom nechápete? Super Heavy počítá s 31 motory, ale to neznamená, že to je minimální počet, který potřebuje, aby mohl vůbec letět. Jedná se o optimální počet pro zamýšlené účely, lety na vysoké orbity, který v sobě navíc má určitou rezervu pro případ selhání některých motorů apod. Takže když budu chtít provést zkušební let na LEO a bez nákladu (prázdná Starship = o 100 tun nižší hmotnost), minimální počet motorů na Super Heavy je nižší. Takže pokud je vysoké riziko selhání, není důvod tam dávat optimální množství motorů, protože je lepší při případném selhání přijít o 20 motorů místo o 31.
To je tak trochu jako vyvíjet dvě verze 1. stupně rakety. Ten Musk je opravdu velmi tvořivý. Jen aby ve výsledku nepřišel o 20+31 motorů a 2 rakety!
Jaké dvě verze? Prostě místo 31 motorů jich tam dají 20, okolo budou prázdné šachty na chybějící motory, jinak všechno ostatní zůstane stejné.
To teda ano, ale jak jsem uvedl, jen částečně. Bude se muset vypracovat nový projekt, který zohlední všechny nutné změny. Ale hlavně raketa bude mít jiné těžiště a tedy se musí vyvinout nový SW. To vše bude potřebovat nějaké peníze a čas.
Žadny novy projekt moc to dramatizujete. Až poleti Crew Dragon na osekanem Falconu9 aby provedli zkoušku uniku Crew Dragonu za letu tak na to taky nepotřebujou žadnou novou specialne navrženou raketu. Jen použijou normalni Falcon9 kteremu odeberou nohy, kormidla, vakuovy motor a podobně.
Tak to se hluboce mýlíte, asi nevíte jak to ve strojařině chodí. Žádná změna nemůže proběhnout bez řádně zpracované dokumentace – to je výkresů, výrobních a technologických postupů apod.
Vubec netušim jen jsem to 5 let studoval. Spiš mě připada, že vy vubec nedokažete pochopit to co někdo napiše a vyvozujete z toho uplně něco jineho.
Uprimne, souhlas, kazdyho &$*%@@, ktery provede zmenu na nastroji a zapomene ji zdokumentovat, toho mam v praci chut zastrelit. Vyrobis nahradni dil a zjistis, ze ma vady, ktere ostatni hnizda nemaji. Proc? Je tam pouzita nezdokumentovana zmena. Fakt “radost” takove zasahy a upravy. A zduvodnovat to na kazdodennich poradach o zmetcich…
Suhlas. Kazdopadne toto plati viacmenej pre velkovyrobu a nie pre vyvoj konfiguracie prototypov. A taktiez aby nevzniklo nedorozumenie, toto je reakcia cisto k zmetkovosti ktora nie celkom suvisi s zjednodusenim prveho testovacieho stupna. Osobne nepochybujem ze dokumentaciu zmien by nemali podchytenu (pokial nemaju, tak sa nepochvalili 🙂). Pri tolkych zmenach ktore robia by narazili.
Nemáte pravdu, dokumentace je zapotřebí vždy, samozřejmě její rozsah a charakter závisí na předmětu produkce. Vždyť plánovitost je to co člověka odlišuje od zvířat. A s ohledem na to, že většina našich vjemů pochází od zraku, má to podobu dokumentace.
Môže, dokumentácia nieje nevyhnutná je iba potrená pre dodržanie stanovených parametrov.
Pro doplnění. Projektant musí zpracovat podklady pro změny technologie rakety – to je minimálně změny potrubních rozvodů, statikovi musí zadat podklady pro kontrolu statiky a dynamiky konstrukce (konstrukce bude během letu mít jiný průběh zrychlení, bude jiný průběh spotřeby paliva a okysličovadla apod.). Z toho vyplynou podklady pro SW pro řízení průběhu start rakety, musí se zpracovat podklady pro kontrolní pracoviště na Zemi. A to jsem v tom výčtu na mnoho věcí určitě zapomněl.
Ťažisko môžu simulovať hmotnostnými maketami ostane len jedna iná vec a to ťah a to sa zasa dá kompenzovať nákladom určitej hmotnosti v merítku.
To nelze. Těžiště se postupně mění spotřebou paliva a okysličovadla, při menším počtu motorů, je jejich spotřeba je samozřejmě mění. Tím se mění i dynamická charakteristika rakety. To vše musí být zavedeno do programu apod., jak jsem výše psal. Prostě se i pro raketu s 20 motory zpracovat kompletní dokumentace, poněvadž pro finální verzi není samozřejmě zpracovaná. A to chce čas a peníze.
Viete kolko casu a penazi zaberu tieto zmeny?
Viete kolko casu a penazi bude predstavovat strata x novych motorov pri testu prveho exemplaru SH?
Nemate potrebne informacie a pisete tu dookola jednostranne stanoviska a pritom vobec neprihliadate na “najoptimalnejsiu” cestu vyvoja (zjednodusene povedane).
A Vy ty informace máte? A jak víte co je optimální postup? Jak víte, že když odzkoušíte 20 motorů, že při startu s 31 motory raketa taky nevybuchne, takže ztratíte 20+31 motorů?
Já ve svém komentáři nekritizuji zkoušku se 20 motory, jen píši, že proto bude potřebovat zpracovat projekt a vynaložit nějaký nemalý čas a peníze.
Vacsinou je logicke volit komornejsi pristup pri testovani noveho nosica s motorom ktory bude mat nalietanych minimum hodin a mozu sa na nom vyskytnut anomalie. Otazkami typu “co ak to aj tak potom vybuchne” sa mozete venovat a teoretizovat tu donekonecna.. Tak vybuchne. Pravdepodobne ale spravili vsetko pre to aby riziko vybuchu minimalizovali a tym padom usetrili viac casu a penazi na motoroch, nez by usetrili na dokumentacii ktora sa v povazuje za urcity standard.
“Jak víte, že když odzkoušíte 20 motorů, že při startu s 31 motory raketa taky nevybuchne, takže ztratíte 20+31 motorů?” ===> Tuto formulaciu mate nespravne. Pokial prvy test s 20 motormi prebehne uspesne a druhy test s 31 motormi neuspesne, logicky stratite 31 motorov a nie 20+31 ako pisete. Pokial prvy test s 20 motormi prebehne neuspesne, vyvojovy tym hlada problem a snazi sa ho eliminovat tak, aby u dalsich testov nevznikol. Riziko anomalie sa znizuje poctom testov a pokial let a pristatie s 20 motormi prebehne uspesne, telemetria a spatna analyza neodhali ziadne odchylky, urcite ziskaju vacsiu doveru na test rizikovejsej konfiguracie s vacsim poctom motorov. Nevidim na tomto rozhodnuti nic nelogicke.
Konstatovanie o tom ze je potreba vypracovat novy projekt, ma asi taku hodnotu ked sa povie ze pred odstartovanim rakety je potreba raketu doviest na rampu a naplnit palivom…Ale v poriadku. Zrejme som Vase prispevky spatne pochopil pokial poukazujete len na tento fakt.
Oba spekulujeme. Nelze vyloučit, že když rakety vybuchne při 20 motorech a my v domnění, že jsme přišli na příčinu a postavíme raketu s 31 motory, že tato z jiné příčiny nevybuchne také. Samozřejmě je to spekulace. Ale, že pak již raketa při 31 motorech nevybuchne, je také spekulace. Že to tak může být je například historie sovětské rakety M1, která vybuchla 3x a po každé z jiné příčiny, nebo z nedávné doby historie rakety F1 SapceX, ta taky 3x vybuchla. Nakonec to může být – zase spekulace – 20+31+31, ale to asi patří k věci.
A o tom, že je nutné pro verzi s 20 i 31 motory zpracovat projekt, který stojí čas a peníze jsem psal proto, že to někteří diskutující brali tak, že se raketa s 31 motory jen jednoduše očeše. Samozřejmě projekt reálné zkoušky nenahradí.
Nie nespekulujem a ani nic nevylucujem. Spekulujete len Vy. Vyvraciam Vam argumenty stejnym sposobom ktorymi ste sa prezetovali a obhajujem podla mna logicky krok ktory zdielal Elon na twitteri a ktory mate aj v clanku: je pravdepodobne ze pri prvom teste boosteru nepouziju plny pocet raptorov. Tot vse.
Inak,
pokial let s 20r nebude uspesny, tazko predpokladat ze naslednovny bude 31, len k tym cislam co pisete..
No a ano. Jednoducho sa raketa ocese, presne tak. Nik ale nepise o tom, ze nevypracuju projekt/dokumentaciu/whatever, alebo snad ano?
Mám dotaz a prosbu, kdysi tady fungovalo barevné odlišení příspěvků, které jsou pro mě nové, pak to přestalo fungovat. Nedá se to obnovit? Děkuji.
Nepamatuju si, že bych to někdy vypínal, ale už by to mělo být zase zaplé.
Tak možná je problém u mě, ale přestalo to fungovat najednou a současně jak pc, tak mobil. A zatím nic, ale asi to chce čas.
Ja mam zase pocit, že vy po přečteni nějakeho članku nebo komentaře vyvozujete uplně jine zavěry než se očekava. Je to jen jedna raketa, ktera bude osekana to je cele pro testovani a ziskani dat je to uplně vyhovujici.
Já totiž se svými životními zkušenostmi konstruktéra a organizátora zajištění projekce, konstrukce a výroby velkých hutních celků to nevidím vůbec tak jednoduše jak se tady líčí. Samozřejmě, tzv. „osekaná“ raketa nepotřebuje zpracovat celou novou dokumentaci, ale v každém případě nějakou v přiměřeném rozsahu potřebujete – viz předchozí můj komentář. Dělník dneska nic neudělá, pokud nedostane potřebný výkres a výrobní postup. Navíc mám tušení, že vlastně není co „osekat“, poněvadž dnes žádná dokončená dokumentace pro finální raketu neexistuje. Takže možná není co „osekat“, ale vytvořit kompletní dokumentaci pro tzv. „osekanou“ verzi. Teprve po úspěšných testech se projekt dokončí na základě získaných dat.
Tak to možna dělate vy a jine firmy. SpaceX to děla jinak proto ma vysledky a naklady takove jake ma. Ve všech velkych firmach vladne byrokracie, tuny papirovani a nařizovani. Ve finale všechno trva dlouho a stoji to dvojnasobek. Kdyby ste si přečetl všechny članky a hlavně co se tyče hystorie a založeni SpaceX tak by ste věděl jak to u nich chodi a proč jim řikali garažova firma.
Ale SpaceX není trosečník někde na ostrově že by si tu skutečnou orbitální raketu stloukali sami na koleně. Dokážete si vůbec představit kolik mají subdodavatelů na mnohem jednodušší Falcon ? To jim ty výrobní plány budou kreslit tužkou na dekl od pizzy ?
A to se bavíme čistě o nákladní verzi pro starlink. Vůbec se nebavíme o pasažérské lodi kdy ta dokumentace tam MUSÍ být, bude se s ní chtít seznámit letecký úřad, a taky třeba pojišťovna. Navíc bude na palubě X dalších systémů (podpora života atd.)
To co tu píšete je naprostý nesmysl. Už stavitelé katedrál před staletími měli plány a dokonce i výpočty. Dnes všichni co něco vyrábí, staví apod. zpracovávají projekty různých stupňů, výrobní dokumentaci, technologické postupy apod. Stoprocentně to dělá i SpaceX, jen to považuje za tak samozřejmé, že se o tom nepíše. To si myslíte, že za každým technikem či dělníkem stojí jeden Musk a říká mu co má dělat?
ale preco by robil 2x skusobnu misiu na leo, raz s 20 raptormi a prazdnym druhym stupnom a potom z 31 raptormi a nalozenym druhym stupnom?
ved on chovanie raptorov, nadrze, avioniku predsa bude mat davno otestovanu na hoppery a prototype(mozno aj finalnom) SS, kedze to ide stavat ako prve
aka je logika ked bude mat vsetko otestovane, testoval nejaku osekanu verziu prveho stupna? nema to ziadnu logiku
ak by prvy stupen a druhy pouzivali ine motory, ine nadrze a pod. tak to je ina vec, ale oni maju pouzivat rovnake technologie, maju byt z rovnakych materialov a ak bude mat otestovany komplikovanejsi druhy stupen tak prvy bude len o neodflaknutej robote a toho sa nema co bat, lebo ak sa boji, ze to odflaknu pri vyrobe tak to sa musi bat pri kazdom vyrobenom kuse
uvidis, ze to bude tak, ze to nebude o testovani s mensim poctom raptorov, ale o prevadzke rakety s mensim poctom raptorov
peter: Super Heavy nepůjde zcela otestovat na zemi, pořád je to prostě nový kus hardwaru, a už jen zapálení a interakce tolika motorů najednou půjde pořádně otestovat až v reálu. Takže tam vždycky budou určité neznámé a potenciální rizika a nepřijde mi nijak divné se snažit preventivně minimalizovat škody pro případ nehody, i když ta šance na selhání bude malá.
riziko je pri kazdom starte, ale ak budu mat otestovanych 7 fungujucich raptorov na SS tak riziko medzi 20 a 31 raptormi na prvom stupni nebude nijak zasadne, bude vacsie to je jasne lebo kazdy motor ma urcitu pravdepodobnost poruchy, ale to sa prejavi pri kazdom jednom starte
“uvidis, ze to bude tak, ze to nebude o testovani s mensim poctom raptorov, ale o prevadzke rakety s mensim poctom raptorov”
Ako dohad/teoria je to dobry, myslim uplne vazne 🙂
Potom si treba polozit otazku koli comu by k tomu malo dojst.
Vychadzat len z dovodov ktore boli napisane je dost neprofesionalne.
dovod je jednoduchy a tym je cena a nedostatok nakladov na tak velku raketu
Financnu stranku SX bude taktiez zaujimave sledovat. Ale s takou istotou tvrdit, ze to tak bude, by som si dovolil tvrdit len s vesteckou gulou. Ze si nezozenu potrebne financie zo sukromneho, bankoveho alebo statneho sektoru nemoze vediet predsa nik na istotu..
ak chcu paralelne realizovat starlink aj SS tak budu potrebovat mozno 10-20mld. v kratkom case na ake take dokoncenie tych projektov a to asi tazko ziskaju ked pred nich bude musk predkladat “sfalsovane” finacne reporty o fungovani spacex
To se nějak jmenuje. Jo už vim paranoia. Měl by ses nechat vyšetřit dokud je čas už ti to leze na mozek. Maš nějaky dukaz o podvodech? Nemaš nic jen placaš blbosti jako vždy.
zamerne som to napisal v uvodzovkach ale vidno, ze muskonauti nechapu co to znamena 🙂
podla kuloarnych info musk pred potencionalnych veritelov predlozil upraveny financny report kde kde neboli zaratane vsetky naklady spacex, alezaroven uz do prijmov zaratal zaplatene preddavky na buduce starty a len vdaka tomu mu vyslo, ze od septembra 2017 doseptembra 2018 je spacex v zisku nejakych 200 mega
ale ak by pouzil standardne uctovne metody tak financny report by bol v cervenych cislach, takze sa musel podujat na takyto “podvod”
To tam těch 31 motorů má na parádu? To je asi jedině možné, že to poletí bez 2. stupně, nebo jen z jeho maketou. Nakonec stejně musí verzi z 31 motory odzkoušet.
Nakonec ano. Ale treba po nekolika letech s verzi s mene motory.
Samozřejmě může mít méně motorů, pokud budou výkonnější nebo raketa bude lehčí nebo mít menší nosnost.
Jan: Jak jsem vysvětloval v jiné odpovědi na vás, 31 motorů není minimální počet motorů, ale optimální počet motorů, který bere v potaz potřebnou redundanci a nosnost pro nejnáročnější typy misí. Pokud tedy budou dělat zkušební let Super Heavy s prázdnou Starship na nějakou nízkou orbitu, tak není potřeba tak vysoká nosnost, tudíž to raketa dokáže vynést s méně motory.
Samozřejmě pokud raketě odlehčím, tak může letět s menším počtem motorů. Jen se mi zdá důvod toho zmenšeného počtu obava ze zničení většího počtu motorů, jako nedostatečný. Hlavním důvodem může být to, že více motorů v té době nebude mít připraveno, ale že jinak bude již schopen raketu v nějaké očesané podobě vyrobit a odzkoušet, možná s nějakým zjednodušeným návratovým 2. stupněm. Taky to však může být, jak jsem uváděl dříve, pokus o zmenšenou (dočasnou?) variantu rakety.
ide tam o to že starship bola predstavená v nejakej podobe ktorá bola len koncept a teraz sa to posunulo k naozajstnému vývoju a mna napríklad veľa zmien teší .napr. konečne poriadna náhrada tepelného štítu a myslím
že roman má pravdu
To jste zvolil špatný příklad – aktivní chlazení (celé lodě) je mnohem větší scifi než původní koncept (vše ostatní jako velikost a výkon motorů se spíš osekalo, ale aktivní chlazení je naopak revoluční a zcela neprověřený prvek).
a ja si potom rad precitam, ako ste samozrejme celu dobu drzal palce 😂
Od 2MN k 3MN nemaju zas tak daleko. Staci optimalizovat trysku a su hned na 2.4~2.5MN. Preco sa rozhodli ist touto cestou uz povedane bolo.
si precitaj na co reagujem, ten predomnou tvrdi, ze co musk slubi to splni, ale on sluboval 3MN raptor a od toho je riadne daleko s dnesnym raptorom
Tenhle članek by sis měl pořadně pročist – https://eurozpravy.cz/zahranicni/eu/184506-jak-poznate-ze-jste-inteligentni-hloupi-lide-maji-pet-navyku-ktere-chytri-nemaji-tvrdi-vedci/
Tak takovou bouří názorů jsem na svou ironickou poznámku nečekal.
Jinak Muskuv koeficient se dá snadno vypočítat. Např. Falcon Heavy, představen v roce 2011 s tim, že poletí v roce 2013, ve skutečnosti letěl po 7 letech, koeficient 3,5. Crew Dragon, při představení v roce 2014 tvrdil, že poletí za dva roky, realita je, že poletí po 5 letech. Koeficient je 2,5. A vsadím se, že u Starshipu už bude koeficient pod 2. Bude se blížit 1, i když hodně z vysoka. Ale kdo dneska vyvíjí rakety a kosmické lodě rychleji? Nechci tady zabrušovat do mediálně slavných firem, která se ani po 15 či 20 létech existence nedostaly ani na oběžnou dráhu.
Za koeficient FH si moze Elon sam. Za Crew Dragon ani zdaleka. Pokial by nebola v rezii zavislost od NASA, verim ze by boli niekde inde co sa tyka harmonogramu predikcie a reality.
Tak co Peter dnešnim dnem překonal Raptor rusky rekord motoru RD-180 a zvyšil tlak v komoře na 268,9 bar a to stale nebyli použity pohone hmoty ochlazene na kryogeni teploty.
Zvýšením tlaku ve spalovací komoře z 261,7 barů, uváděného u motoru RD-180 na tu hodnotu Vámi uváděnou 268,9 barů se zvýší specifický impuls motoru při hladině moře o 0,15% a zvýšení až na případných 300 barů o 0,73%. Předchozí údaj platil pro vakuum. V každém případě tomu musí odpovídat konstrukce motoru včetně trysky.
hej na 11 sekund pri testovani dosiahol o chlp viac ako dosahuje rd-180(40 rocna technologia) pri beznej prevadzke :):):)
len musk ti zabudol povedat, ze rekord drzi RD-701 s 300 bar
Pokud vim, tak 3MN bylo planovano pro ITS, BFR bylo planovano 1.7MN. Jednoduse kvuli velikosti rakety. Takze co rekli to slibili. Co me naopak mile prekvapilo byl tlak v komore, necekal jsem, ze se jim velice brzy podari takovy tlak.
Když po týdnu testování jsou tam, kde chtěli být, tak jaký ten motor má potenciál, když si uvědomíme, jak dokázali vyladit Merliny, tak věřím tomu, že Raptor na ty 3MN dotáhnou taky. A to pak Starship nebude mít nosnost 100 tun, ale 150.
Koncepce motoru Raptoru s uzavřeným cyklem vychází ze starých sovětských raket, první koncept pochází z roku 1949, pak byla aplikován v sovětském motoru NK-33 z neúspěšné měsíční rakety N1, které odkoupila společnost Lockhed Martin a donedávna létaly na raketách Atlas III a V. Tak vysoký tlak 250 barů ve spalovací komoře měly sovětské motory RD-170 na raketě Energia, později pak výše uvedené sovětské motory RD-180 apod. používané v raketách Atlas III a V (viz Wikipedie).
RD-180 je více podobný konkurenčnímu motoru od Blue Origin BE-4. Oba mají jen 1x preburner na straně LOX (BE-4 má cca o polovinu nižší tlak ve spalovací komoře). Raptor je více radikální design se 2x preburnery – výhodou je, že do spalovací komory jdou už pouze plynné směsi, které vznikají v preburnerech. Tenhle design motoru (full flow stage combustion – uzavřený cyklus s odpařením obou složek) se obecně považuje za kompikovanější a ještě nikdy neletěl, došlo pouze na testy.
Ten motor je úplná beštia! Neskutočný zvuk mal na tej nahrávke… Neviem si ani len predstaviť, aké to bude, keď bude pracovať 31 takýchto motorov súčasne!
Nebo se naopak vyruší a raketa poletí naprosto tiše 😀
Dúfam že dajú aj video ďalšie. Tie 2 sekundy sú málo.
Ja si myslim, že to konstrukčni řešeni u Super Heavy musi byt řešeno trochu jinak. Starship ma hmotnost trochu jinde než druhy stupen u Falcon 9.
Jeste, ze SpaceX vedi 🙂