Rampa SLC-40 je připravená na svou první misi s Dragonem 2, plus další novinky o této kosmické lodi

Dnešní článek bude zaměřen na novinky týkající se kosmické lodi Dragon. Nejprve si představíme záchranný systém, který byl nainstalován a odzkoušen na nové věži na rampě SLC-40. Dále se podíváme na problém s padáky, který se vyskytl při nedávné misi CRS-29. Poté přijde řeč na drobné potíže, které má loď Crew Dragon z mise Crew-7 na oběžné dráze. NASA spolu se SpaceX také plánuje navýšit certifikaci kosmické lodi Crew Dragon ohledně počtu povolených použití. Závěrem si pak představíme nový výzkumný program SpaceX, který využije lodě Dragon.

Psal se listopad roku 2023, když jsme tu naposledy hovořili o tom, že SpaceX stále pracuje na plánu, který by umožnil kosmickým lodím Dragon druhé generace startovat z floridské rampy SLC-40. Cílem této aktivity je odlehčit přetížené rampě LC-39A v Kennedyho vesmírném středisku, která je stále jedinou rampou mimo území Ruska, odkud startují pilotované kosmické lodi ke stanici ISS. Loni na podzim proto na rampě SLC-40 vyrostla nová obslužná věž, která byla následně osazena přístupovým ramenem, které umožní nástup astronautů do lodí Crew Dragon. Na pohled věž vypadala dokončená a připravená obsloužit první start, nicméně opak byl pravdou. Chyběl totiž záchranný systém, který by umožnil posádce a rozličným pracovníkům co nejrychleji opustit prostor rampy v případě problémů s nosnou raketou nebo Dragonem.

Dnes však můžeme jednoznačně prohlásit, že startovní rampa už je záchranným systémem vybavena, přičemž ten byl 26. února úspěšně odzkoušen, jak ukazuje video výše. Tato zkouška je součástí certifikačního procesu, který by měl vyvrcholit tím, že i z této startovní rampy budou moci v budoucnu do vesmíru cestovat astronauté. A jak nový záchranný systém funguje? Na rozdíl od metody lanovky se záchrannými koši, která se používá na LC-39A, je na rampě SLC-40 postavená nová inovativní skluzavka. Pro záchranu je využíván tubus, který je za normálních okolností umístěn ve složeném stavu ve skladovacím kontejneru. V případě nouze dojde k jeho rozvinutí a astronauté i obslužní pracovníci do tubusu naskáčí a sklouznou se do bezpečí, daleko od zdroje problémů. Prvního startu lodi Dragon druhé generace by se startovní rampa SLC-40 měla dočkat již koncem března v rámci zásobovací mise CRS-30. Na pilotovaný start si však budeme muset počkat až do podzimu letošního roku, kdy se dle současných plánů uskuteční mise Crew-9, která by mohla jako první využít rampu SLC-40.

Počátek letošního roku přinesl také vyřešení problému, na kterém SpaceX spolupracovala s NASA od přistání nákladního Dragonu během návratu z mise CRS-29. Přistání samotné se uskutečnilo v prosinci loňského roku a i když bylo úspěšné, v rámci poletové inspekce padákového systému bylo zjištěno, že popruhy nazývané energetické modulátory nefungují tak, jak byly navrženy. V podstatě jde o to, že dokud je padák složen v kosmické lodi, jsou tyto popruhy sešity k sobě. Když je ale padák vytahován z útrob lodi během návratu Dragonu z oběžné dráhy, dochází k trhání stehů a tím jsou vlastně regulovány síly působící na hlavní popruhy. Stehy se ale netrhaly správně. Příčina se ukázala být velmi prostá, bylo totiž zjištěno, že byly instalovány překroucené. Všechny okolnosti navíc naznačují, že jde o správný závěr, neboť poletová inspekce upravených padáků po misi Ax-3 ukázala, že vše již fungovalo správně.

To však nebyla jediná potíž, kterou bylo potřeba řešit před startem nedávné mise Crew-8. V článcích, které komentovaly připravenost kosmické lodi Crew Dragon Endeavour a nosiče Falcon 9 před startem mise Crew-8, se hovořilo o dvou dalších problémech, které bylo nutno vyřešit, než se posádka vydala na svou cestu. První způsobila neočekávaná změna zbarvení povrchu lodi Crew Dragon Endurance, která v současnosti kotví u ISS od doby, co tam přivezla posádku Crew-7. Tento problém bylo nutno analyzovat, protože potenciálně mohl způsobit změnu termálních charakteristik Dragonu při návratu. Podle všeho ale byla změna zbarvení způsobena zbytky pásky na povrchu lodi. Druhý problém souvisel s krycími kompozitními panely na lodi pro misi Crew-8, které možná nebyly správně připevněny či utaženy. Technici tedy museli tyto panely před startem znovu překontrolovat pomocí speciálního nástroje. Nicméně Steve Stich, programový manažer NASA pro pilotované lety, o obou problémech jednoznačně prohlásil, že nejde o žádné zásadní věci a správně předpokládal, že vše bude během jednoho či dvou dnů vyřešeno a uzavřeno. Mise Crew-8 úspěšně odstartovala 4. března a odlet posádky předchozí mise Crew-7 z ISS je v plánu na 11. března.

Zmíněný Crew Dragon Endeavour, který v pondělí vynesl na oběžnou dráhu posádku Crew-8, má za sebou již pět startů, čímž dosáhl jako první loď SpaceX maximálního počtu misí, pro které je certifikován. Samozřejmě to však neznamená, že po přistání bude loď vyřazena z provozu a poslána do muzea. SpaceX již nějakou dobu spolupracuje s NASA na rozšíření certifikace až na 15 misí. Jak už to ale bývá, NASA je v tomto směru poněkud opatrná, takže provádí certifikaci postupně a pro každý palubní komponent zvlášť. Některé součástky již povolení k rozšíření letové obálky získaly, u jiných tento proces probíhá. NASA však nejspíš nesvolí rovnou k patnáctinásobnému použití a bude hranici zvedat postupně, prozatím údajně na sedm či deset startů a poté se uvidí, co bude dál. Stejná letová omezení budou pochopitelně platit i pro nákladní verzi lodi Dragon 2.

SpaceX také dokončuje pátou a poslední loď Crew Dragon, kterou má v plánu vyrobit. Bude mít sériové číslo C213 a dokončena by měla být na podzim letošního roku. Zatím se předběžně plánuje, že by mohla být poprvé nasazena v roce 2025 při misi Crew-10. A co bude poté? Díky rozšiřující se certifikaci by stávající exempláře Dragonů měly létat až do doby, kdy bude operačního nasazení schopná pilotovaná verze lodi Starship. Ta pak má postupně zcela nahradit jak lodě Dragon, tak rakety Falcon 9 a Falcon Heavy.

SpaceX dále v polovině ledna vyhlásilo nový program, v jehož rámci začala přijímat návrhy na nové a zajímavé vědecké experimenty v oblasti lidského zdraví. Cílem programu ale není, aby do vesmíru létali přímo samotní vědci, i když pěnezům a iniciativě se meze pochopitelně nekladou. Vybrané studijní skupiny by v rámci programu získaly přístup k posádkám lodí Dragon, s nimiž by následně spolupracovaly. Získané výsledky se následně stanou vlastnictvím jak samotných vědeckých týmů, tak firmy SpaceX a obě strany by s nimi mohly nakládat dle libosti. Ve své podstatě je tento program jakýmsi nástupcem projektu DragonLab, v jehož rámci měla být loď Dragon využita jako orbitální stanice. Tehdy však nebyl dostatek zákazníků a program na dlouhá léta usnul. Zatím nejsou příliš známé žádné větší podrobnosti o tomto novém programu, osobně se ale domnívám, že se tyto výzkumy nebudou odehrávat v rámci výměny posádek na stanici ISS. Spíše by mělo jít o lety placených soukromých a komerčních zákazníků, které má SpaceX ve své režii, jako například program Polaris Jareda Isaacmana.

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!