Raketa Super Heavy provedla testovací zážeh 31 motorů Raptor a překonala tak legendární Saturn V

Zobrazit komentáře

• Moc pěkný video
  CSI Starbase:
  𝗪𝗵𝗮𝘁 𝗛𝗮𝘀 𝗦𝗽𝗮𝗰𝗲𝗫 𝗟𝗲𝗮𝗿𝗻𝗲𝗱 𝗙𝗿𝗼𝗺 𝗜𝘁'𝘀 𝗠𝗼𝘀𝘁 𝗦𝗶𝗴𝗻𝗶𝗳𝗶𝗰𝗮𝗻𝘁 𝗙𝗮𝗶𝗹𝘂𝗿𝗲𝘀 𝗗𝘂𝗿𝗶𝗻𝗴 𝗦𝘁𝗮𝗿𝘀𝗵𝗶𝗽 𝗗𝗲𝘃𝗲𝗹𝗼𝗽𝗺𝗲𝗻𝘁?
  https://www.youtube.com/watch?v=5Mm2gyNj3IE

• Asi to všetci dávno viete, ale pre mňa toto bola novina:
  Prečo je Starship špicatejší, mojú pravdu, mierne je agresívnejší :)
  Fakt!!

• Zajímavé 3h video- týdenní souhrn RGV Aerial. Starbase je ve výstavbě a ještě dlouho bude.
  https://www.youtube.com/live/tBm9AN7Nd40?feature=share

  • Foto B7 zespodu z videa.
    https://i.imgur.com/m3AqzQh.png

  • Mám dotaz pro odborníky. Tony Bela na intografice v článku píše pod bodem 11 délku mise 90 min 20 s, přistání cca 60 mil/ 100 km sz od Kauai. Do jaké výšky dle Vás Starship vyletí?
    Dle mne cca 550 km. Ale je to tip a těžká úloha.
    http://www.wikina.cz/a/Ob%C4%9B%C5%BEn%C3%A1_doba_dru%C5%BEice

    • Podle dřívějších informací měla být maximální výška 115 km, ale bůh ví, jestli to ještě platí.

• Dobrý den.
  Pánové měl bych takový dotaz: (Omlouvám se jestli tady už takový byl)
  Co se stane B-7 a S-24 po případném bezpečném dosednutí do oceánu. Budou ponechány svému osudu nebo snad odtaženy?
  Budou to prázdné nádrže takže by měly nějakou dobu plavat. Tedy pokud v nich při přistání nevznikne nějaka ta "dírka".

  • Myslím, že se potopí samy a pokud ne, tak budou potopeny „násilím“. Konkrétně u Havaje na to bude dohlížet armáda, takže ty se jistě postarají o případné potopení. Ale zrovna Starship asi stejně nepřežije v jednom kuse, takže to bude jedno. Super Heavy by přežít mohla, tak uvidíme, co přesně s ní pak udělají.

  • Budou dle mne dopraveny na Starbase B7 a S24 na Havaj.
    I kdydy se potopily, vyloví je. Hloubka moře bude malá.
    Falcony 9 také všechny vyzvedávají.

• Ano ano, čím víc motorů, tím více Adidas:-)

  Saturn V určitě překonán nebyl... Saturnu vždy fungovaly všechny motory. SH má 33 motorů, protože potřebuje 33 motorů...

  • Tak Starship rozhodně v zažehnutí motorů Raptor Saturn 5 překonala, neboť Saturn 5 neměl ani jeden Raptor.

    • Tak jako určitě... :)
      Jenže:

      • Saturn se opakovaně dostal do vesmíru
      • Saturnu opakovaně fungovaly všechny motory
      • Saturn z nich vymáčknul plný výkon

  • https://en.wikipedia.org/wiki/N1_(rocket) ne ze bych tim chtel naznacovat neco o tom, kde nekteri berou sve nazory a inspiraci 😏

    • Nezklamal jsi...

      • Ale zurive me narknout ze lzi se nepovedlo 🥳

  • 3 nepravdivá tvrzení ze 3. Nezklamals :-D

• No logicky hlavni duvod, proc motory pri testu bezely jen na 50% je, ze kdyby bezely na plno, tak se nosic zvedne z rampy. Kor kdyz booster nebyl zatizeny hornim stupnem.

  Pomer tahu k hmotnosti musi byt pri testu pod 1.
  Pokud se nepletu, tak plne natankovany booster vazi tak okolo 3600t, takze i na tech 50% vykonu to je prave okolo 1.

  Pustit je na tech 90%, tak je pomer tahu okolo 2 a to je hodne svizny start. Za 5s zazehu by se booster nachazel 150m nad rampou.

  • Dobrá připomínka, akorát ten výpočet je složitější, protože, jak už napsal Jiří, jsou tam ještě silné svorky, které drží raketu, a tak výrazně zvyšují maximální přípustný tah při testu. Akorát nikdo bohužel nevíme, jakou nosnost ty držáky mají.

    • Nejake svorky tam budou, ale neverim, ze udrzi radove tisice tun prebytecneho tahu.

      Asi ani nebudou konstruovane pro vektor pusobeni sily nahoru.

      • Proč by na to nemohly být konstruované, když je to jeden z jejich hlavních účelů?

        • Proč myslíte, že je to jeden z hlavních účelů?

          Já si naopak myslím, že k tomu konstruovány nejsou, protože to v reálném provozu není třeba. A oni rádi optimalizují na dřeň.

          Takto masivně postavené svorky, které by udržely 3000t tahu nahoru by se užili právě tak maximálně při statickém zážehu na vysoký výkon, což ovšem není třeba, protože raptory umožňují širokou regulaci tahu (na rozdíl od spousty jiných motorů).

          Ono záleží na tom, jak probíhá start.

          Já si nemyslím, že by se čekalo, až naběhnou motory do vysokých procent tahu a až naroste poměr tahu výrazně nad 1, zatímco raketu drží na rampě nějaké svorky, které pak raketu uvolní a ona vyletí, tedy že by byl nosič "držen na rampě svorkami" i při vysokém tahu motorů.

          Spíše si myslím, že svorky se uvolní těsně přes zápalem, nebo krátce po něm a nosič začne stoupat v okamžiku dosažení poměru tahu nad 1.

          Podle mě jsou tam prostě svorky z důvodu zajištění nosiče na rampě před startem. Nic víc.

          Když se podíváte na detailní záběry ze startu saturnu, nebo space shuttle atd., tak tam taky nejsou vidět žádné mechanismy, které by nosič držely na rampě. Prostě jak nabíhají motory do tahu, začíná se nosič pomaličku zvedat. Není důvod držet raketu "zabržděnou" zamknutou k rampě a čekat na maximální tah a pak ji "odbrzdit". To by bylo plýtvání palivem a zbytečný mechanismus navíc.

        • Ne, opravdu se mýlíte. :) Rakety Falcon, Saturn, Ariane 5 a asi i drtivá většina ostatních zůstávají i po zážehu při startu připevněny/uchyceny k vypouštěcímu stolu na rampě a teprve po kontrole správného fungování motorů jsou uvolněny a raketa začne stoupat.

          A nejde o to, že by se čekalo na dosažení poměru tahu nad 1. Třeba Starship bude mít chvilku po zážehu poměr kolem 1,5, takže bez uchycení by plně natankovaná začala po zážehu motorů hned stoupat, což nechcete v situaci, kdy některé motory nenaběhnou správně.

          Lze odvodit, že držáky ve Starbase mají nosnost minimálně 3000 tun, protože musejí udržet plně natankovanou Starship s hmotností kolem 5000 tun a tahem téměř 8000 tun.

        • Tak tak, pokud by nebylo tak pozdě, našel bych jedno hezké hodně staré video, jak raketa spadla zpátky na rampu chvilku poté, co se zvedla. Něco podobného by se mohlo stát, pokud by tam ty úchyty nebyly a motory by nenaběhly jak mají. Možná to někdo najde a dá to sem.

        • Ano. Právě že lze dohledat řadu videí z neúspěšných startů nosičů, kde se nosič odlepuje od rampy nestandardně pomalu, zjevně s nedostatečným tahem motorů a někdy i se zjevně nefunkčními některými motory, nebo s některými motory zjevně spalujícími směs nestandardně.

          Tj. pokud by premisa, že nosič je na rampě držen zámky, které se odjistí až při úspěšném náběhu všech motorů na plný tah byla pravdivá ve všech případech, tak by něco takového nemělo být možné. Přesto je to na řadě videí vidět.

          Existence takových videí zjevně neguje tvrzení, že je nosič puštěn až při potvrzení plného tahu. Tedy minimálně v některých případech se to tak nedělá.

          Jde například o nosiče Antares, Proton, Atlas. Tam například lze dohledat videa havárií, kde se nosič zvedná z rampy velmi líně, načež kvůli nedostatečnému tahu havaruje.

          Vtipné je například video ze startu nosiče Astra. Raketa je podle videa uvolněna z rampy zřejmě pyrotechnicky, ale v okamžiku tak nízkého tahu, že zůstane stát doslova nad rampou, chvíli tam balancuje a díky stabilizaci se nepřevalí a po chvíli kdy zřejmě naroste tah začne stoupat.

          Pokud by byla v tomto případě pravda, že k uvolnění svorek dojde až po nástupu plného tahu, tak by něco takového nebylo vůbec možné.

          Viz. video zde.

          (25) Why This Rocket Went Sideways Off The Launch Pad - YouTube

        • Tak když se podíváte znova na to video, tak se dozvíte, že prakticky ihned po startu odešel jeden motor. Je to i vidět. Jinými slovy dokazujete, že nemáte pravdu.

        • Vaše paličatost už začíná být unavující... Videa ze selhání Antaresu nebo Astry nijak nevylučují skutečnost, že rakety byly po zážehu drženy na stolu a po pár sekundách uvolněny. V obou těchto případech došlo k selhání jednoho motoru krátce poté, co prošel úvodní kontrolou a byly uvolněny držáky. Prostě jen smůla. Viz zpráva NASA o nehodě Antaresu:

          Just over 15 seconds into flight, an explosion in the Antares Main Engine System (MES) occurred, causing the vehicle to lose thrust and fall back toward the ground.

        • Rád bych se do té vaší diskuze taky zapojil...
          Plný tah samotného B7 je 7590tf, svorky zvládnou 7440t.
          Předpokládám, ýe se jedná o dostatečně zřejmé vysvětlení proč jeli na 50%.

        • Asi by bylo docela fajn uvest nejaky seriozni zdroj tech vcelku konkretnich udaju a tim zvysit jejich "duveryhodnost/uveritelnost" pro ostatni diskutujici, kteri o tom zde vydatne polemizuji. Jinak ja osobne nepokladam info, ze svorky dle Vaseho infa udrzi jen 98% plneho tahu B7 jako zrejme vysvetleni proc test byl proveden jen na 50% tahu. Pokud jsou Vase informace korektni (nerozporuji), pak to jen znamena, ze nemohli testovat motory na vice nez max. na tech 98% tahu (teoreticky, v praxi si kloudny clovek vzdy necha nejakou rezervu). Dle meho osobniho nazoru je duvodem proc motory testovali jen na 50% tahu cely set okolnosti, ktere zna plne jen SpaceX a jednou z nich zrejme muze byt prave i ta maximalni zadrzna sila svorek. Z meho lidskeho pohledu to byl proste prvni takto velky test motoru a tak tomu zatim zrejme proste nedali maximalni mozny "knedlik" ale otestovali to "na poprve" jen napul plynu tak jak jim to moznosti HW dovolili. Osobne bych cekal, ze udelaji jeste jeden testovaci zazeh se vsemi motory pred finalnim orbitalnim startem s o neco vetsim "plynem". Tak uvidime´ jak rekl slepy... ;)

        • Vsak pristi mesic bude do sbirky pridano video ze selhani SS ...

        • Jé, tak už i Meh věří, že SS poletí už příští měsíc. To je velký pokrok v tvém věčném pesimismu :-)

        • Porozumeni psanemu textu asi nebude Vase silna stranka, ze ? Ze to ani nevzletne je taky selhani, dokonce opakujici se selhani, viz https://www.elonx.cz/prvni-orbitalni-test-starship/#comment-46625 .

          Nebojte se, jsem realista a umim cist mezi radky, proto uz radeji zadna ocekavani nemam ...

        • Nemohu si pomoct, ale pokud někdo nerozumí psanému textu, tak to jste nejspíše vy. Pokud by mělo dojít na selhání SS, pak by musela SH pracovat správně a to se vylučuje s tím, jak píšete, že to ani nevzlétne. Takže jak jste to vlastně myslel???

        • Proč si myslíte, že SHS selže? Je to přání a nebo víte něco, co neví NASA? A nebo je to jen vaše póza?

        • Vsetky rakety su mechanicky pripevnene na rampu. Jednak kvoli vetru, transportu, ... atd. Pri starte sa raketa uvolnuje az po nabehu motorov na urcitu uroven, pocitac overi, ze vsetky motory bezia na nominalny tah a nasledne sa uvolnuje raketa.
          Pri raketach, ktore maju motory na kvapalne aj tuhe latky sa najprv spustaju tie na kvapalne palivo az nasledne po ich nabehu sa zapaluju tie na tuhe palivo a raketa sa uvolnuje.

          Upevnenie moze byt mechanicke, alebo pomocou pyroskrutiek, resp. pyromatic (takto bol upevneny napriklad spominany raketoplan).
          https://www.youtube.com/watch?v=iNmbRjS8-y4

        • Jinak nějaká animace se zobrazením zádržného systému je zde:

          Uživatel Ryan Hansen Space na Twitteru: „Here's an extended look at how the #Starbase #Starship orbital launch mount support arms, Raptor Boost quick disconnects, and hold-down clamps work when interfacing with a #SuperHeavy booster. This design is the perfect balance of design considerations and risk mitigation. https://t.co/bQVnojwzJj“ / Twitter

          A opravdu mě ten mechanismus připadá primárně oprimalizovaný na udržení váhy celé sestavy, než pro udržení tak velkého přebytečného tahu, který by pusobil opačným směrem. Ale je to názor laika a nechám to na každém.

          Jinak v jednom článku, který se věnuje právě startovací rampě píší, že tento HW váží 370t.
          Tj. pokud to tak je, tak boster běžící na plno by takových ramp odnesl 8 naráz, pokud by šlo o volně stojící konstrukci, což samozřejmě není.

        • Díky. Já pro to předtím nějaký důkaz hledal a nenašel.

          Přesto si myslím, že to není to samé, tedy že to není ještě důkaz, že by rampa první stupeň st udržela při plném tahu motorů.

          Saturn V měl tah 3400 tun. Startovní hmotnost byla 2900 tun. Síla jakou musela rampa udržet na zemi byla tedy maximálně 500t, tedy 5MN.

          V případě plně natankovaného boosteru super heavy bez zatížení horním stupněm a při 90% tahu motorů by šlo o přebytek tahu cca 3100-3200t, což je více jak 6x více než v případě toho Saturnu V.

          Stále si tedy myslím, že tam nemají svorky dimenzované na udržení tak velkého přebytečného tahu a že to byl hlavní důvod, proč při statickém testu motorů neběží motory naplno.

          Už proto, že v reálném provozu při startu nikdy tak ohromný přebytek tahu nenastane (kvůli zatížení natankovaným prvním stupněm s nákladem) a také proto, že raptory umožnují poměrně široký rozsah tahu, lze je hodně přiškrtit a provést statický zážeh na nižší výkon a tudíž k tak ohromnému přebytku tahu docházet vůbec nemusí.

        • AD 2) Ano. Přiznal jsem jsou mýlku v reakci na "Mr G", ačkoliv už v původním příspěvku jsem to myslím neformulovat tak, že jsem si tím jistý. Požil jsem výrazy jako "spíše si myslím" atd.

          Nicméně na bodě 1 se shodujeme. I tak je to ale jen domněnka a to nezapírám. Zatím to tu nikdo nerozlouskl žádným důkazem.

        • V odkazu na web nasa od uživatele J R máte uvedeno, že jeden držák Saturnu V uměl ve vertikálním směru zadržet přes 725 t. Držáky jsou tam 4, takže dokázaly zadržet téměř celý tah rakety, nikoliv jen rozdíl 500 t mezi hmotností rakety a tahem.

        • Musíte si uvědomit, že se vše dimenzuje tak, aby to bylo stavěné na násobky vypočtené prahové hodnoty. Jde o tzv. koeficient bezpečnosti.Ten může být podle aplikace i několikanásobek. Jako třeba telectví, výtahy atd.

          To že u Saturnu V byl přebytečný tah 500t a držáky by podle testu udržely prahově statickou zátěž 3000t ještě neznamená, že by stejné 4 držáky mohli držet i booster super heavy.
          NASA tam z nějakého důvodu počítala s koeficientem bezpečnosti 6 a jistě to mělo svůj důvod.

          Navíc je něco úplně jiného statická zátěž a něco jiného je dynamická zátěž. Celá ta soustava mohla na rampě přejít do nějakého kmitavého pohybu a hned máte dynamickou zátěž, kde se to zase počítá jinak.

          Když budete doma potřebovat šroubama přichytit něco co váží 100kg na strop, tak taky nebudete šrouby dimenzovat na 100kg, ale spíš aspoň třeba na 200kg.

          A když to co budete chtít přidělat na strop bude houpačka s nosností 100kg, tak je to dynamická zátěž a nikoliv statická, protože při houpání tam je přetížení v úvrati a tím pádem 100kg váhy působí v některých momentech například tah 200kg. Pak si řeknete, že se na tom houpou lidi a tudíž požadujete větší koeficient bezpečnosti a taky třeba nadimenzujete šrouby na 600kg, ikdyž je houpačka na 100kg.

        • Já tedy nejsem nějak extra studovaný, ale řekl bych, že pokud mám na houpačce váhu 100kg, tedy tíhu 1000N, tak vzhledem k tomu, že ostatní síly na houpačce než tíha působí právě proti tíze a výsledná síla je vektorovým součtem tíhy a této síly, tak mi vyplývá, že výsledná síla působící na uchycení je vždy menší než tíha. Tedy max 1000N - 100Kg. Ale třeba se pletu.
          Samozřejmě, pokud je uchycení více než jedním bodem, tak mi dynamická zátěž může jeden bod přetěžovat a druhému odlehčovat. Tedy každý bod by mohl být dimenzován právě na maximální tíhu (u zmíněné houpačky) tedy 1000N - 100kg. A to s bohatou rezervou. Rozmístění a počet úchytů s tou bohatou rezervou také cvičit.
          Samozřejmě, při dynamickém namáhání nepůsobí síla jen jedním směrem, ale to se spíš než dimenzováním na větší "nosnost" řeší vhodnou konstrukcí .
          Ale to jsem odběhl od držáků rakety ...

        • No určitě jsem napsal blbě to o tom "přetížení v úvrati".

          Chtěl jsem obecně uvést rozdíl mezi statiským a dynamickým zatížením.

          AD ta houpačka. Jde o to, že když si 100kg paní sedne do houpačky, tak už v ten okamžik nepůsobí na úchyt 1000N, ale více, protože paní si do houpačky sedá nějakou rychlostí a ta se přičte ke gravitačnímu zrychlení, tj. sedá si rychlostí 2m/s, tedy působí 120kg. Děti na houpačku leckdy vysloveně naskakují atd.

          Dál tam imho působí ještě odstředivá síla a ta rozhodně nepůsobí proti tíze, ale naopak ve stejném směru.

        • Kristepane, podstatná informace je ta, že NASA taky používala držáky, které byly schopné udržet násobek toho přebytečného tahu, tak nevím, proč nedokážete přijmout, že SpaceX implementovalo úplně to samé. Akorát místo 4 držáků jich tam mají 20 nebo kolik, takže stačí, aby každý udržel pár set tun a je to. A samozřejmě tam jsou navíc rezervy kvůli tomu bezpečnostnímu koeficientu, ale ty nikdo z nás nezná.

          A to jsem říkal hned na začátku téhle debaty, která byla tím pádem celá zbytečná, protože vy si pořád jedete to svoje jen na základě nějakého svého pomýleného pocitu...

        • Pane redaktore pokud vás irituje na mě reagovat, tak to prosím nečiňte. Nikdo vás do toho nenutí. Ostatně aktuálně reagujete na příspěvek, který nebyl reakcí na vás.

          Pokud diskutovat chcete, tak se prosím zdrže některých obratů, protože je znát, že už startujete.

          Já od začátku říkám jen to, že si nemyslím, že by spaceX mělo zádržný systém dimenzovaný na přebytek tahu přes 3000t, protože takový přebytek tahu v reálném provozu nikdy nenastane a ani při tom statickém zážehu to není třeba.

          Nemám pro to aktuálně jediný důkaz. Jediná moje argumentace je, že takové řešení je nadbytečné, což je zjevné. Při reálném startu takový nadbytek tahu nikdy nebude a při statickém zážehu se mu lze vyhnout regulací tahu, což taky SpaceX udělalo.
          Pokud vím, tak Elon razí přístup, že se vše optimalizuje na dřeň a u všeho mnohokrát zvažují, zda by se nešlo obejít úplně bez toho.

          Opakuji, že tady není spor o to, zda tam nějaký zádržný systém je. Sám sem tady dával link na stránku, kde je animace toho systému.

          Vás toto moje tvrzení irituje, ale sám jste nepřinesl žádný důkaz, že to tak není. Je to domněnka proti domněnce a dokud někdo z nás nenajde někde napsané, jak to tedy je, tak to tak i zůstane.

          Srovnávat to s hold-down systémem Saturnu V je zcestné, protože tam šlo o systém, který byl dimenzovaný na stav, který nastával při každém startu. Proto nadbytečný nebyl a dával smysl.

        • Ano, asi už budu muset přestat reagovat, protože když se vám tu pět různých lidí snaží vysvětlit, že žijete v omylu, a vy přesto neustále opáčíte "no ale já si myslím, že ne", tak to evidentně stejně nemá valný význam, a proto má frustrovaná reakce.

          Já původně reagoval hlavně na to vaše "myslím, že svorky se uvolní těsně přes zápalem", což rozhodně není pravda, a tak jsem na to upozornil. Pak už se to stočilo k debatě o tom, jestli svorky unesou 500 tun nebo 3000 tun, což jsem hned na začátku psal, že nikdo z nás nemůže přesně vědět.

          Celý váš argument visí na tom, že SpaceX při startu může nechat motory po zážehu běžet na poloviční výkon a tím zabránit předčasnému vzletu rakety i bez držáků. Ale já si zas myslím, že aby ta kontrola motorů měla nějaký smysl, je potřeba je otestovat na (téměř) plný výkon, protože to je stav, který je potřeba pro start a hlavně při tom jsou motory nejvíc namáhány a tím pádem je největší šance, že se při tom odhalí případný defekt. Přijde mi to jako samozřejmost a pokud to připustíte, tak začne být evidentní, že držáky v případě Starship potřebují být schopné udržet tisíce tun.

        • Opakuji. Pro nosnost SHS jakykoli odpor navíc škodí.
          Možná proto.

        • Jaký odpor navíc? Při startu svorky záměrně drží raketu po zážehu, dokud počítač nevydá pokyn ke startu, čímž se svorky uvolní. Takže to, kolik svorky dokážou unést, nemá žádný vliv na nosnost rakety. Vliv má maximálně to, jak dlouho počítač čeká, než dá svorky uvolnit, protože do té doby se v podstatě plýtvá palivem.

          Nebo vás asi nechápu.

      • Při vektoru tahu nahoru má být odpor roven téměř 0. Pro nosnost SHS jakykoli odpor navíc škodí. Dle videí svorek bych si tipl, že se jedná o vyvážená mechanická vahadla.

  • Neřekl bych, že je na vypouštěcím stole při statickém zážehu jen tak na volno :-).

    • Ano. Ale pochybuji, ze nejake svorky udrzi prebytecny tah treba 3000t.

      • taky by bylo zbytečné je takto namáhat

• Po malých krůčcích k velkému dílu.
  Ať se daří.

• Dlouho jsem tu bohužel nebyl a o strašně moc věcí jsem přišel. Spacex fandím a bez informací z Elonx bych věděl jen zlomek informací. Díky všem z Elonx. Ať se daří a těším se na další informace. Díky.