Neoficiální představa mořského kosmodromu pro Starship (Autor: Roger Bootsma)
Souběžně s výrobou prototypů Starship a jejich suborbitálním testováním se SpaceX připravuje také na řádově obtížnější mise, které už zamíří na oběžnou dráhu. Pro ty už bude potřeba pokročilejší varianta lodi Starship, masivní nosná raketa Super Heavy a také větší rampa dimenzovaná na výkon více než dvou tuctů motorů Raptor. Orbitální starty a přistání budou způsobovat hodně hluku, a tak SpaceX počítá s tím, že časem bude většina startů probíhat z mořských plošin daleko od pobřeží. A první taková plošina by podle Elona Muska mohla být hotová ještě letos. Pokud tedy SpaceX do té doby nezkrachuje…
Dosavadní testovací lety Starship SN8, SN9 a brzy také SN10 jsou relativně nenáročné krátké skoky do pár kilometrů. Jejich účelem je například ověřit fungování motorů Raptor v reálných podmínkách a také otestovat nevšední přistávací manévr. Lety na oběžnou dráhu už ale budou vyžadovat dosažení násobně vyšších rychlostí (dosavadní testy byly záměrně nastaveny tak, aby ani nepřekročily rychlost zvuku), což bude vyžadovat výkonnou nosnou raketu Super Heavy. A pokud se opravdu podaří Starship dopravit na orbitu, bude pořád vyhráno jen z půlky. Koncept Starship totiž má smysl pouze pokud bude loď schopná také bezpečného návratu zpět na zem. A to bude vyžadovat zvládnutí žhavého vstupu do atmosféry a zpomalení z orbitální rychlosti pomocí tepelného štítu.
SpaceX proto už nějakou dobu připravuje jak první prototypy rakety Super Heavy, tak pokročilejší exempláře lodi Starship, které už jsou navrženy pro náročnější cesty na oběžnou dráhu a zpět. O orbitálních prototypech Starship jsme psali podrobněji v minulém článku, a tak se tentokrát zaměříme především na Super Heavy a celkovou infrastrukturu pro starty na oběžnou dráhu.
SpaceX momentálně vyrábí dva různé prototypy nosné rakety Super Heavy, která má mít ve finální podobě výšku kolem 70 metrů a bude ji pohánět až 28 motorů Raptor ve dvou variantách. První prototyp je ve výrobě už od loňského září a je označován BN1 nebo B1. Kyslíková nádrž (která je na rozdíl od Starship v horní části) už byla smontována do jednoho celku a i když jsou další segmenty dávno vyrobeny, další kompletace asi bude muset počkat na instalaci portálového jeřábu v montážní hale High Bay. Ta je totiž jako jediná dostatečně vysoká na to, aby dokázala pojmout Super Heavy v plné výšce.
Mezitím v lednu začala výroba druhého prototypu BN2/B2, z kterého jsme zatím měli možnost vidět vrchlík nádrže. Dále byly v Boca Chica spatřeny první díly, které nejspíš jsou určeny pro roštová kormidla pro Super Heavy. Ty bude raketa používat při návratu a přistání zpět na zemi, podobně jako to dělají Falcony. U těch ale jsou kormidla menší a jsou vyrobena z titanu, zatímco ty na Super Heavy mají být rozměrnější a ze svařované oceli.
Momentálně však není jasné, jak bude probíhat testování těchto prototypů. Z dřívějška víme, že SpaceX chce před zahájením orbitálních startů Super Heavy otestovat pomocí jednodušších krátkých letů. Při nich raketa provede krátký skok do výšky maximálně pár stovek metrů a opět přistane. Půjde tedy o podobný test, kterým loni prošly prototypy Starship SN5 a SN6. Podle Elona Muska bude Super Heavy při těchto testech vybavena jen 2–4 motory Raptor, aby se v případě selhání minimalizovaly finanční ztráty. Motory jsou totiž zdaleka nejdražší součástí testovaných prototypů.
Předpokládalo se, že takový krátký skok absolvuje hned první prototyp Super Heavy, ale v poslední době se objevily nepotvrzené informace, podle kterých bude BN1 sloužit jen pro strukturální testy a ověření kompatibility s technikou na rampě. Je tedy možné, že jako první vzletí až prototyp BN2. Výhodou tohoto přístupu by bylo, že pro pozemní testování BN1 si SpaceX vystačí s existujícími vypouštěcími stoly A a B, které jsou využívány pro testování a suborbitální starty lodí Starship. Prototyp Super Heavy BN2 by už údajně startoval z nedaleké orbitální rampy, která je zatím stále ve výstavbě. Testovací lety Super Heavy mají začít ještě letos.
Fotomontáž znázorňující sestavu Starship a Super Heavy na rampě v Boca Chica (Autor: RGV Aerial Photography)
Prototypy rakety a lodi jsou jen jeden dílek větší skládačky, kterou představují orbitální starty. Obří sestava Super Heavy a Starship potřebuje také patřičně dimenzovanou odpalovací rampu, odkud by mohla startovat tato raketa s celkovou výškou kolem 120 metrů a tahem 72 MN (dvojnásobek Saturnu V a více než trojnásobek Falconu Heavy). Malé vypouštěcí stoly, které byly doposud používány pro testování prototypy Starship pro tyto účely nepostačují.
SpaceX proto v Boca Chica v jižním Texasu už od loňska buduje orbitální rampu. Tu podle oficiální dokumentace podpírá 150 betonových pilot v zemi, každá s průměrem 60 cm. Na povrchu pak byla vybudována šestice betonových pilířů. Vypouštěcí stůl má být ocelový s výškou přibližně 24 metrů. A možná právě tuto část bylo možné aktuálně spatřit v Boca Chica. Pracovníci v posledních dnech spojovali prefabrikované segmenty kruhové konstrukce, o které se předpokládá, že bude součástí orbitální rampy. Jak by to mohlo vypadat ukazují fanouškovské rendery.
Vypouštěcí stůl ale představuje jen jednu část potřebné infrastruktury pro orbitální starty, kterou SpaceX už dnes buduje v Boca Chica. Už nějakou dobu probíhá stavba různých potrubí, zakopávání kabeláže nebo stavba základů pro nádrže, v kterých budou skladovány tisícovky tun metanu, kyslíku, dusíku a vody pro orbitální mise. Tyto nádrže si navíc SpaceX možná vyrábí svépomocí na základě zkušeností získaných při produkci mnoha prototypů Starship.
V montážním areálu totiž byly spatřeny komponenty podobné dílům pro Starship, které však mají štítek s označením GSE1. GSE je běžně používaná zkratka pro Ground Support Equipment neboli techniku, která je součastí startovní rampy a obsluhuje raketu před zážehem. Toto zjištění vedlo ke spekulacím, že půjde o nádrže pro pohonné látky či vodu, které budou součástí jedné z odpalovacích ramp. V Boca Chica byly navíc spatřeny nezvyklé vrchlíky, které by teoreticky také mohly být určeny pro nádrže na rampě.
Společnost SpaceX také chce být co nejvíce soběstačná z hlediska získávání metanu, kyslíku, dusíku, vody a dalších látek, které jsou potřeba pro testování a starty Starship. Ve těchto dvou přeložených videích jste se u nás mohli už dříve dozvědět o tom, že SpaceX v Boca Chica buduje infrastrukturu pro výrobu dusíku a kyslíku ze vzduchu. Oficiální dokumenty dále zmiňují plány na zařízení pro odsolování vody a dále také čističku zemního plynu a zařízení na zkapalňování metanu. Zemní plyn chce SpaceX v Texasu dokonce přímo těžit.
SpaceX navíc plánuje své odpaliště v Boca Chica nadále rozšiřovat. Firma aktuálně zvětšila a zpevnila existující přistávací plošinu a opatřila ji terčem s logem SpaceX, právě včas před chystaným startem Starship SN10, u kterého se doufá v první úspěšné přistání. SpaceX ale už od loňska plánuje také vybudování druhé přistávací plošiny, která by posloužila jako záloha. To se může hodit například v případech, kdy dojde k poškození plošiny následkem neúspěšného přistání, jako tomu bylo u letu Starship SN8.
Oficiální plánek a informace od Federální letecké správy dále zmiňují například plány na zvětšení solární farmy, dvě nové integrační věže nebo zařízení pro strukturální testy nádrží. Stavba zmíněné integrační věže by podle neoficiálních informací měla začít už za pár týdnů a věž by měla být vysoká 137 metrů, aby mohla sloužit k připojování lodí Starship k nosičům Super Heavy. Přesná podoba věže není známa, jelikož oficiální obrázek z roku 2019 je už nejspíš zastaralý. K dispozici jsou ale také neoficiální rendery od fanoušků.
Tím však ambiciózní plány SpaceX stále ještě nekončí. Starty Starship z pevniny totiž budou výhledově tvořit jen velmi malou část aktivit této kosmické lodi. Důvodem je obrovský hluk způsobovaný desítkami Raptorů při každém orbitálním startu, který bude slyšet v několik desítek kilometrů vzdálených obydlených oblastech. SpaceX výhledově plánuje startovat třeba i několikrát denně, takže něco takového by při startech z Boca Chica nebylo dlouhodobě udržitelné vzhledem k relativní blízkosti obydlených oblastí.
SpaceX proto už dnes pracuje na řešení, kterým budou plnohodnotné mořské kosmodromy umožňující starty i přistání Starship. Ty budou podle oficiálních informací umístěny minimálně 20 km od pobřeží, takže hluk při startu a sonické třesky vznikající při přistání nebudou obtěžovat lidi na pevnině. SpaceX z tohoto důvodu loni zakoupilo dvě ropné plošiny, které byly přejmenovány Phobos a Deimos po marsovských měsících a mají být přepracovány pro potřeby startů a přistání Starship a Super Heavy. Podrobněji jsme o těchto plošinách už psali, ale od té doby Elon Musk vyjasnil pár věcí.
Plošina Deimos se stále nachází v přístavu Brownsville, tedy jen kousek od Boca Chica, zatímco druhá plošina Phobos byla v lednu přesunuta z přístavu v texaském Galvestonu do Pascagoula v Mississippi. Na plošinách už probíhají úpravy a jedna z nich by podle Elona Muska mohla být v omezeném provozu ještě do konce tohoto roku. Jak ale budou plošiny vlastně fungovat? Musk aktuálně prozradil, že výroba kyslíku potřebného pro starty bude probíhat přímo na moři, ale metan bude k plošinám prozatím dovážen. Kyslík je důležitější, protože tvoří 78 % celkové hmotnosti pohonných látek pro start, ale výhledově má být na plošinách vyráběn i metan pomocí Sabatierovy reakce a větrné i solární energie.
Pohonné látky jsou tedy zajištěny, ale jak se na plošinu dostanou rakety Super Heavy a lodě Starship? Elon Musk potvrdil spekulace, že tyto stroje po dokončení výroby jednoduše odstartují z pevniny a přeletí na jednu z mnoha mořských plošin, které budou rozmístěny po celém světě. Starship totiž má být kromě letů na oběžnou dráhu využívaná také pro rychlou mezikontinentální přepravu. V budoucnu tak má drtivá většina startů probíhat z mořských kosmodromů a pevninské rampy nejspíš budou sloužit primárně pro testování a suborbitální přelety na mořské plošiny.
Jak je u SpaceX zvykem, jedná se o dost ambiciózní plán, který ale bude také velmi náročný finančně. Firma přitom zároveň v současnosti investuje další miliardy dolarů do výstavby satelitní konstelace Starlink. Elon Musk proto sám doufá, že SpaceX nezkrachuje, než vůbec firma stihne plošiny Phobos a Deimos přepracovat pro potřeby Starship. První orbitální start Starship chce Elon Musk provést ještě letos.
Lex Fridman ve svém více než 8hodinovém rozhovoru vytáhl z čelních představitelů Neuralinku opravdu vše.…
Americká kosmická agentura NASA oznámila složení posádky pilotované mise Crew-10, která se příští rok vydá…
Loď Crew Dragon nově může v nouzové situaci využít své motory SuperDraco k bezpečnému přistání…
Nedávné zdržení udělení povolení úřadu FAA pro pátou misi Starship je jen jedním z několika…
Dnes se podíváme, kde všude nachází satelitní síť Starlink uplatnění. Někdy je totiž využita při…
Americká agentura FDA (Úřad pro kontrolu potravin a léčiv) označila připravovanou zrakovou protézu Neuralinku zvanou…
Zobrazit komentáře
Vedel by mi niekto odpovedať na laickú otázku, ako sa robí statický zážeh, že raketa neodletí?
Ďakujem.
Je připoutaná a zážeh je velmi krátký.
Krom toho - plně natankovaná je těžší, než ty 3 motory dokážou zvednout.
To jako, že se jim vyplatí místo připoutání ji zatížit palivem, to asi ne, že?
Zkrachovat nesmí ,je až moc neschopných závistivců kterým by to udělalo radost.
Taky mě tahle zmínka na začátku trochu rozhodila, ale tak si říkám že by Elon mohl navzdory tomu co nedávno říkal jít se Spacex na burzu dříve při nejhorším.
Zbankrotovat může kde kdo. Včetně Space X. V dnešní době přemíry kapitálu to je hlavně o příběhu a ten vypráví Musk velmi dobře. Možná stejně dobře jako to uměl jeho krajan, velký spisovatel, Ray Bratbury. Genialita Muska spočívá zejména v tom dotknout se neomylnou intuicí s vytyčeným cílem hranice technologie a zejména přesvědčit investory o tom, že po cestě k cíly neuhne. To se u anglosasů velmi cení. A je to správné.Tak to má být:)
Naprosto s Vámi souhlasím. A u příběhů je důležité, aby jim lidé věřili a ne to jestli je technicky možné za 5 let doletět k Marsu s živou posádkou:-)
Uděla jsem překlep a nejde to opravit. Ne Bratbury, ale Bradbury. Snad se neobrací v urně...
Díky za skvělý článek snažící se mapovat přípravu na první orbitální let Starship.
Mám ale k článku dotaz. Vyvodil jsem správně tyto tři závěry?
1) První orbitální let se má uskutečnit z orbitální rampy v Boca Chica spíše než z mořské plošiny.
2) Super Heavy BN2 má letět do výšky pod 1 km. Číslo exempláře pro první orbitální let zatím neumíme odhadnout.
3) Pro první orbitální let může být na Super Heavy usazen možná už Starship SN15.
3) nebude spíše první ten stupeň, na kterém bude již tepelná ochrana po celé lodi?
Primárně vycházím z tohoto zdroje:
https://www.elonx.cz/prototypy-starship-a-super-heavy/#sn15
Jaká největší raketa zatím odstartovala z mořské plošiny? Je možné, že Super Heavy i bez Starship bude v tomhle směru rekordní? Nějak si neumím představit, jak bude zajištěna stabilizace plošiny, aby byla zároveň mobilní. Je mi jasné, že ropné plošiny umí hodně dobře udržovat polohu, ale starty 120 m vysoké rakety asi budou dost limitované počasím na moři.
nevím o žádné
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9e/Sea_Launch_01.jpg/800px-Sea_Launch_01.jpg
Zenit
Spousta nového, děkujem!
Téměř vždy, když Musk řekne "již tento rok", znamená to, že tento rok určitě ne. Ale i kdyby příští, tak je to neskutečná rychlost!
Výborný text, mám jen výhradu k tvrzení "Koncept Starship totiž má smysl pouze pokud bude loď schopná také bezpečného návratu zpět na zem". To není pravda! Vzhledem k tomu, že soustava Superheavy/Starship má mít na LEO větší nosnost, než SLS ve své nejvýkonnější (a velmi vzdálené) podobě, přičemž náklady na jeden let by měly být i v případě úplného odepsání všech součástí řádově nižší (a při záchraně SH a obětování pouze SS by to platilo ještě výrazněji), tak by se tento koncept nesmírně vyplatil tak jako tak. Pouze bychom mohli zapomenout na kolonizaci Marsu, ale základna na Měsíci by byla bez problémů...
Krásny článok, naozaj toho majú rozbehnuté až príliš a niekedy mám aj ja tú obavu či to dajú aj po finančnej stránke. Extrémne množstvo projektov a vysoké tempo práce, tie výdavky musia byť obrovské a tých štartov Falconov, nemajú zase toľko aby to nimi pokryli. Keď som dnes pozeral pravidelný zostrih NSF z Boca Chica, video bolo síce zrýchlené ale ten pohyb ľudí, rôznych áut, nákladiakov a všetkého možného bol enormný. V porovnaní s tým keď som videl videá čo dal na YT Blue Origin kde ukazujú krásny navoňaný hangár a hovoria ako sa tam vojde 3x New Glenn, no, vojde, len akosi NG skĺzol možno až do r.2023, tak mi to hlava neberie, kde SpaceX berie toľko energie pracovať na tak rozsiahlom spektre úloh. Snáď to klapne, držím palce :)
Elon si je moc dobře vědom toho že má v Tesle dostatečnou finanční rezervu proto si může dovolit rozjet tolik náročných projektů najednou.
Co ta poznámka o skrachování spacex?? :-)
Starlink i Starship jsou finančně náročné projekty, takže pokud se výstavba konstelace nebo vývoj Starship moc protáhou a nezačnou dostatečně rychle generovat příjmy, může to teoreticky vést ke krachu firmy. Každopádně tu obavu vyjádřil Musk, ne já. :)
Petře sedí to, Elon se vyjádřil takto na twitteru.
Nejdražší jsou zničené motory. Zaklad je se naučit přistávat.
Ja to chapem tak, ze Starlink sa momentalne odclenuje od SpaceX ako samostatna firma. SpaceX zostava privat company cize volne neobchodovatelna (Elon vlastni 57% firmy a 70% hlasovacich prav). Ale Starlink bude Public company kotovana na burze. Uz teraz boli schopny vramci nejakeho predkola ziskat kapital vise 800 milionov USD. Predpoklada sa ze IPO Starlinku moze ziskat az 80 miliard dolarov co su niekolkorocne rozpocty NASA. Takze SpaceX ma do krachu daleko ;-)
IPO by bylo super a při dnešních očekáváních trhu by dostal takový balík, že by to mohlo opravdu Starlink vykopnout do výšin. Teoreticky v krajním případě by však mohl poslat na burzu i SpaceX... sice do sám nechce do doby než budou udržitelně létat na Mars, ale pokud budou potřeba finance a investoři řeknou ok, bylo by to reálné.
Podla mna im staci poslat Starlink na IPO. Stralink si bude aj nadalej kupovat sluzby od SpaceX co im zabezpeci pravidelny tok financii. Starlink bude potrebovat neustale nove a nove starty a vynasanie satelitov. Ciel firiem je casto len prinasat zisk, alebo zvysovat bohatstvo majitelom. SpaceX tento ciel nema. Sam Elon Musk si stazoval na to ake problemy maju public companies. Jednoducho vsetko musia zverejnovat, shortuju ich na burze, cena akcii sa moze menit len na zaklade statusu na sieto twitter a pod.
Myslím, že ti ten překlad vyznívá trochu jinak, než je originál.
I hope we don’t go bankrupt building them!
Znamená něco jako "Doufám, že na nich nevykrvácíme". (Doufá, že nezkrachují právě tím stavěním plošin... ).
A je to spíše nevážná reakce na otázku na detaily o plošinách - nejspíš je to s cenou těch přestaveb asi jako s opravami ojetiny z AAA.
No já zkombinoval dvě jeho prohlášení, nedávno totiž říkal, že krach SpaceX hrozí i ze Starlinku.
To spíš, lidi se do starlinku neženou, spíš je to otázka pro komunity.
Omyl, možno tu áno kde je relatívne luxusné pripojenie, no centrálna Amerika je mimo veľkých miest internetová pustina za obdobné ceny tam Hughes, Viasat, a podobne poskytujú okolo 1Mbps a ani to niekedy nie s pingom v stovkách ms čo je už pomaly moc aj na email... Doplním že napríklad Hughes má 5 milonov terminálov celosvetove, ak za rovnakú cenu je starlink tak tých 5 milonov si SpaceX získa skôr či neskôr určite ako omnoho lepšia služba ktorá konkuruje v riedko osídlených oblastiach aj mobilným sieťam.
Já osobně se domnívám že Musk žertoval - vzhledem k jeho specifickému smyslu pro humor. Pokud by náklady na realizaci Starship a věci s ní spojené (včetně Starlinku), začaly být neúnosné,může s tím dočasně přestat - a vzhledem k nasmlouvaným letům vydělávat na Falconu 9 Falconu Heavy , na vynášení astronautů pro na NAsa i na těch vynášených komerčně. A pokud by se zadlužil natolik ,že by to ani takto nemohl splatit - pak vzhledem k tomu, že je jeho největším životním posláním osídlení Marsu bezpochyby by (kdyby neměl jinou možnost) prodal akcie Tesly. A nemyslím si, že by Tesle nějak moc hrozil krach - je rozkročena do třech kontinentů a to je dost velká stabilita.
I tady v ČR by se při rychlosti aspoň 50/20 Mbps a zpoždění do 50 ms našlo dost zákazníků. A hlavně neomezeném internetu a rozumné IP adresaci a možnosti tunelovat provoz.
(Jedna věc je "ping" na výstupní bod do internetu, druhá "ping" na servery v ČR, a další věc i dostupnost služeb, ne vše je z IP adres mimo ČR přístupné)
Náklady na Starlink budou okolo 50 mil. dolarů za měsíc (výroba + vynášení). Na samofinancování je tedy třeba alespoň 500 tisíc zákazníků. Za první 3 měsíce beta provozu už jich mají přes 10 tisíc a tipuji, že do konce roku to bude 100 tisíc a půl milionu do konce příštího roku (jen v USA měli loni přes 700 tisíc zájemců o připojení). Potřebují tedy odhadem na ty dva roky 1 miliardu dolarů, to hrozně málo pro firmu velikosti SpaceX na nějaký krach.
Musk se loni dostal díky kompenzačnímu balíčku (jeho odměny za výsledky Tesly) už na 22,4 % vlastněných akcií Tesly a při současné hodnotě by mu stačilo na získání miliardy dolarů prodat méně než 1 % svých akcií (méně než 0,2 % akcií Tesly). Ale to stejně neudělá, takovýmto firmám banky a investoři půjčují velmi ochotně i větší částky.
A Tesle opravdu krach nehrozí, čistý zisk má 6 kvartálů v řadě, v minulém roce celkem přes 700 mil. $ (a nebýt těch kompenzací Muskovi, tak je to výrazně přes miliardu). Na účtech má k dispozici okolo 20 mld. $ a celkové dluhy jen necelých 12 mld. $. A jako 2x loni, můžou rozmělnit akcie, za prodej 1 % dostanou dalších 6-7 mld. $.
Přestali vyrábět model 3. Covid a ledové počasí v Texasu zastavil prodeje aut.
Výrobu M3 vo Freemonte zastavila polovodičová kríza, Texas s tým nič nemá spoločné až na to že tam bola nachvíľu pozastavená stavba továrne v Austine ktorá ale nevyrába žiadne autá zatiaľ...
Ledové počasí v Texasu má co do činění s celým automotive; divil bych se, kdyby zrovna Tesla toho zůstala ušetřena. V Texasu má totiž fabriku DuPont, velký producent nylonu P6 a P66, který deklaroval Force Majeure. Následně za ním to samé začali vyhlašovat i jejich zákazníci, např. výrobci konektorů. Ostatní plastaři totiž nejsou schopni tak zásadní výpadek kompenzovat.
Mimochodem, kromě nedostatku polovodičů a narušení dodávek polyamidů zasahuje automotive i krize logistiky (přetížené lodní kapacity, předražená letecká přeprava, nedodržování smluv ze strany přepravců). Pandemie je vážně prubířskej kámen..
Paráda!! Oproti loňsku neskutečný pokrok. Teď konečně začíná pravá éra vesmírných letů!
Jinak ten vypouštěcí stůl A vypadá, jako by jej otryskávali pískem...:-)
Jaká je rychlost výtoku plynů z trysky?
Vacum:3800 m/s
Sea level:3200 m/s
Není nač čekat. Elon chce v roce 2030 na Mars a já celou partou....:-)