První soukromá mise Ax-1 se vydá ke stanici ISS pomocí rakety a lodě s rekordním počtem použití

Už dnes se má směrem k Mezinárodní vesmírné stanici ISS vypravit první plně soukromá posádka, která na stanici stráví 8 dní. Než se však mise Axiom-1 uskuteční, představíme vám řadu zajímavostí a podrobností, které se tohoto startu týkají. Podíváme se na skok do historie návštěv na kosmických stanicích, představíme si misi samotnou i její posádku, pár slov věnujeme i nosné raketě Falcon 9 a kosmické lodi Crew Dragon a seznámíme se s výzkumem, který hodlá posádka provádět na palubě kosmické stanice. Na závěr si pak něco povíme o plánech firmy Axiom Space pro následující léta.

Návštěvní posádky kosmických stanic sahají hluboko do historie kosmonautiky a měly různé účely. Za první návštěvní loď v dějinách lze považovat Sojuz 27, která na počátku roku 1978 navštívila kosmickou stanici Saljut 6. Posádku tvořili sovětští kosmonauté Vladimir Džanibekov a Oleg Makarov. Hlavním cílem jejich mise bylo zkontrolovat druhý připojovací uzel stanice a vyměnit dlouhodobé posádce jejich kosmickou loď, která se ocitala na hranici použitelnosti. Další návštěvní posádkou, která k této stanici letěla, byla pak loď Sojuz 28, která na stanici na několik dní dopravila Alexeje Gubareva a zatím jediného českého kosmonauta Vladimíra Remka. Tato návštěva demonstrovala mírové snahy programu Interkosmos a měla sloužit jako protiváha západoevropských programů podobného ražení. Návštěvníky kosmických stanic Saljut se pak stali další kosmonauté programu Interkosmos či Francouzi v rámci sovětsko-francouzské kosmické spolupráce.

Návštěvy stanice Mir, které se začaly odehrávat od druhé poloviny 80. let, rovněž plnily řadu různých úkolů. V některých případech šlo o cíle politické, kdy se do vesmíru vypravil kosmonaut z okupovaného Afghanistánu, pokračoval i program Interkosmos a spolupráce s Francouzi. Hroutící se Sovětský svaz navíc od počátku 90. let začal najíždět i na vlnu ekonomickou. Řada tehdejších návštěvníků na stanici pomáhala sovětské a ruské kosmonautice zajišťovat tolik cenné valuty. V jiných případech zase pomohl kosmický let odepsat Ruské federaci část dluhu. V rámci těchto finančních letů se na oběžnou dráhu a stanici Mir dostal v roce 1999 i první slovenský kosmonaut Ivan Bella.

Za počátek kosmického turismu či komerční kosmonautiky je všeobecně považován let Dennise Tita na palubě Sojuzu TM-32 k Mezinárodní kosmické stanici ISS v roce 2001. Do konce prvního desetiletí 21. století se tímto způsobem dostalo na ISS celkem 7 různých vesmírných turistů. Na tomto místě bude však dobré říct, že ač se ke svému kosmickému letu jeho účastníci připravovali řadu měsíců, nikdy v jejich případě nenastala situace, kdyby v rámci přípravy podstoupili trénink v pilotáži své kosmické lodi. Poslední ze sedmičky těchto turistů, Guy Laliberté, se vydal na svůj kosmický let v roce 2009. Poté následovala přibližně 12letá pauza, která byla loni na podzim ukončena letem Inspiration4, první soukromě financované a plně amatérské mise v dějinách kosmonautiky. Čtyřčlenná posádka při ní strávila tři dny na oběžné dráze v lodi Crew Dragon společnosti SpaceX.

I ruská kosmonautika se loni navrátila k vysílání kosmických turistů, když dopravila k ISS Jusaku Maezawu a jeho asistenta Jozo Hirana. Inu, dolary od Američanů za dopravu na ISS už do ruské kosmonautiky nepoputují, musí si tedy příliv deviz zajistit jinak. Ale i Američané sami pochopili, že jsou sami proti sobě, když nepovolují soukromým osobám pobyt na palubě stanice. Je zajímavé, že první diskuze v tomto směru probíhaly v NASA už v letech 2006/2007. Ovšem až v roce 2019 vyhlásila americká NASA program a ceny, za které umožní vybraným jedincům strávit na palubě stanice určitý vyhrazený čas.

První vlaštovkou, která by měla tento koncept prověřit, je právě aktuální mise Axiom-1 (Ax-1), která by měla odstartovat v pátek 8. dubna v 17:17 SELČ. Pokud by tento startovní termín nevyšel, další startovní okno se otevírá v sobotu 9. dubna v 16:54. Kosmická loď, která tuto misi vynese, by se měla poté v sobotu 9. dubna přibližně ve 13:45 připojit k ISS. Posádka samotná stráví na kosmické stanici přibližně 8 dní. Během svého pobytu na stanici by se její členové měli zdržovat převážně v americké části stanice, do ruské části posádka vstoupí jen na pozvání ruských kosmonautů. Přistání zpět na Zemi je naplánováno přibližně na 18. dubna, takže celá mise by trvala 10 dní. Ale je nutno podotknout, že všechny tyto časové údaje se můžou ještě posunout. Hlavním důvodem, který může ovlivnit jak termín startu, tak i přistání, je samozřejmě počasí.

Misi Ax-1 zajišťuje firma Axiom Space, která si tento start zaplatila u kalifornské společnosti SpaceX. Ta vyvinula vlastní kosmické pilotované lodi Crew Dragon, s jejichž pomocí posledních několik let zajišťuje i dopravu astronautů k ISS. První pilotovaný start ve firemní režii se odehrál v květnu roku 2020. Šlo o slavnou misi DM-2 a od té doby jsme mohli jako diváci zhlédnout další čtyři pilotované mise. Dvě se odehrály v roce 2020 a tři přišly na řadu následující rok. Letos SpaceX hodlá tento počet opět překonat, protože má v plánu celkem čtyři starty.

Jednotlivým členům posádky mise Ax-1 jsme se už podrobně věnovali v samostatném článku, a proto si nyní všechny čtyři kosmické cestovatele představíme jen v krátkosti. Velitelem této druhé soukromé pilotované mise v dějinách SpaceX a první americké návštěvnické mise k ISS bude Michael López-Alegría. Jde o 63letého bývalého astronauta NASA, který během čtyř kosmických letů strávil ve vesmíru více než 257 dní a většinu této doby pobýval na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS. Během svých kosmických letů také desetkrát vystoupil do volného prostoru. Mimo palubu kosmické lodi tak pobýval téměř 68 hodin, což ho v historických tabulkách délky pobytu řadí na druhé místo po nedostižném Anatoliji Solovjovovi. Po odchodu z NASA pracoval v několika komerčních firmách, než se v roce 2017 stal viceprezidentem pro rozvoj podnikání ve firmě Axiom Space.

Na sedadlo určené pro pilota si sedne Larry Connor, 72letý americký podnikatel, filantrop, horolezec a investor. Jeho volba jako pilota mise Ax-1 byla poměrně jednoznačná. S létáním začal v roce 2007 a do dnešních dnů pilotoval celkem 16 různých letadel, včetně stíhačky F-5. Pro Larryho stejně jako pro jeho dva další kolegy půjde o první kosmický let. Zbývající dvě sedadla v lodi nesou označení specialista mise. Do toho prvního usedne Kanaďan Mark Pathy, kterému je 52 let a po svém letu se stane 11. Kanaďanem na oběžné dráze a druhým, který si let sám zaplatil. Řadu let se věnuje podnikání, je generálním ředitelem a předsedou investiční firmy Mavrik. Poslední sedadlo v lodi obsadí 64letý bývalý plukovník izraelské armády, stíhací pilot, podnikatel a investor Eytan Meir Stibbe. Svým letem do vesmíru se stane druhým občanem tohoto malého asijského státu, hned po legendárním Ilanu Ramonovi, který zahynul při misi STS-107. S prvním izraelským astronautem jej pojí i další vztah, během své vojenské služby sloužil Eytan Stibbe pod Ramonovým vedením.

Pokud jde o samotnou posádku, ta samozřejmě podstoupila rozsáhlý trénink, který zahrnoval všechny možné i nemožné situace, které mohou během jejich letu či pobytu na ISS nastat. Sám Larry Connor uvádí, že trénink pro jejich vesmírnou cestu zabral něco mezi 750 až 1000 hodinami. Osobně se na tomto místě domnívám, že 250hodinový rozdíl, který Larry zmiňuje, zahrnoval v jeho případě pilotní výcvik, který spolu s velitelem absolvovali, aby takříkajíc dostali do ruky ovládací systémy kosmické lodi Crew Dragon. Sám Larry také zdůrazňuje, že jejich výcvik trval nesrovnatelně déle než doba, kterou stráví výcvikem suborbitální turisti firem Virgin Galactic nebo Blue Origin. Ti se totiž na svůj několikaminutový let na hranici kosmického prostoru připravují zhruba 10–15 hodin. Pokud bychom si na tomto místě malinko odskočili do historie kosmonautiky a podívali bychom se, jak dlouho se na svůj kosmický let připravovali turisté, kteří v prvním desetiletí 21. století létali na ISS na palubách lodí Sojuz, zjistíme například, že Charles Simonyi trénoval v Rusku přibližně půl roku. V tomto případě už 1000hodinový trénink přibližně odpovídá tomu, že budete každý pracovní den po dobu 6 měsíců trénovat asi osm hodin denně. Turisté v lodích Sojuz však nikdy neabsolvovali pilotní výcvik.

Trénink posádky samozřejmě neprobíhal tímto intenzivním tempem. Kupříkladu od srpna 2021 prováděli členové posádky nácvik na simulátorech ISS, aby se seznámili se systémy stanice, vědeckými zařízeními a také jim bylo nutno vštípit nouzové procedury. V prosinci 2021 byl pak zahájen na simulátoru Crew Dragonu nácvik příletu ke stanici a následně i odpojení od ní. V tomto směru měl výraznou výhodu nad svými kolegy velitel mise Michael López-Alegría, který na stanici samotné strávil více než 200 dní.

Posádka se však nevěnuje pouze nácviku pobytu ve vlastní lodi či na palubě stanice, zároveň si ve spolupráci s řadou vědeckých institucí připravili více než 25 experimentů, které s sebou přivezou na ISS. Tímto způsobem by chtěla posádka dostát svým prohlášením, že nejsou a neplánují být pouhými platícími turisty. Každý z členů posádky bude také během svého pobytu spolupracovat s jinými institucemi a provádět odlišný výzkum. Kupříkladu Larry Connor připravil své vědecké aktivity ve spolupráci s lékařskými institucemi Mayo Clinic a Cleveland Clinic. Výzkum pak bude zaměřený na zkoumání kmenových buněk, rakoviny a stárnutí. Kanaďan Mark Pathy se s plánováním svých experimentů na ISS obrátil na kanadské univerzity a Montrealskou dětskou nemocnici. Při jeho lékařských výzkumech bude hlavní důraz kladen na zaznamenávání úrovně bolesti spojené s tělesnými změnami ve stavu beztíže. Jak sám Mark vtipně uvádí, před letem neměl příležitost získat doktorát, takže ve většině experimentů bude jeho hlavní úlohou být laboratorní krysou. Eytan Stibbe spolupracuje při plánování svého pobytu s izraelskými vědeckými institucemi, v první řadě pak s Izraelskou kosmickou agenturou a Nadací Ilana Ramona. V jeho případě je rozsah plánů velmi široký, měl by se věnovat medicíně, astrofyzice, zemědělství či optice a komunikacím. Z paluby ISS by také chtěl uskutečnit několik přednášek pro izraelské školáky v hebrejštině. Chtěl by také navázat na experimenty, které na oběžné dráze prováděl Ilan Ramon. Výkon svých amatérských kolegů v rámci přípravy na kosmický let velmi ocenil velitel a bývalý astronaut Michael López Alegría, který uvedl, že je velmi ohromen pílí a nasazením své posádky. Na to, že se jedná o zaneprázdněné lidi, tak si na výcvik vyhradili spoustu svého času a rozhodně neberou svůj pobyt na ISS jako dovolenou.

Součástí přípravy na misi Ax-1 bylo i vyjednání pojištění, které se skládalo ze dvou částí. V podstatě jde o to, že komerční astronauté jsou jen lidé a jako takoví mohou omylem poškodit či rozbít nějaký přístroj na ISS. Po roce diskuzí spočítala NASA potenciální riziko takovéto situace a požádala firmu Axiom Space, aby pro tuto možnost zajistila pojištění v hodnotě 10 milionů dolarů. Návštěvnická posádka může ovšem během kosmického letu přijít k úrazu, a tak za tímto účelem sjednala firma pojištění v celkové hodnotě dalších 5 milionů dolarů.

Nejen posádku je však třeba připravit na kosmický let. Je potřeba i vybrat a připravit kosmickou loď a nosnou raketu. Pro misi Ax-1 byl připraven první stupeň B1062.5, který má za sebou dva starty s družicemi GPS, vynesl na oběžnou dráhu turistickou misi Inspiration4 a naposledy dopravil na oběžnou dráhu v lednu 2022 várku družic Starlink. Žádná pilotovaná mise v historii SpaceX zatím nepoužila tolikrát letěný stupeň. Pochopitelně druhý stupeň rakety bude jako obvykle vyrobený nově, jelikož tato část rakety není znovupoužitelná.

První stupeň absolvoval ve čtvrtek 7. dubna statický zážeh, který prověřil funkčnost motorů Merlin a také další systémy na rampě. Ve stejný den proběhla také generálka kompletních předstartovních příprav od oblékání skafandrů až po přejezd na rampu a nástup posádky do kosmické lodi. Pokud jde o samotnou kosmickou loď Crew Dragon, i zde se dočkáme dalšího rekordu. Pro tento let bude použita loď C206 Endeavour, která se jako první vydá do kosmu už potřetí. Původně se rekordního třetího startu měla dočkat kabina C207 Resilience z mise Inspiration4, ale na počátku února došlo z neznámých důvodů ke změně na Endeavour. Není jasné, co ke změně vedlo, ale mohlo by to teoreticky souviset s poruchou toalety během mise Inspiration4.

Mise Ax-1 je však pro firmu Axiom Space pouhou přípravou na její rozsáhlé plány. V budoucnu plánuje minimálně další tři pilotované mise (Ax-2 až Ax-4). Všechny tyto starty už jsou nasmlouvané se SpaceX a začnou v příštím roce. Na druhé a třetí misi bude posádka v podobném složení jako u mise první, tedy velitel rekrutovaný firmou Axiom a tři platící zákazníci. Od mise Ax-4 by se složení posádky mělo změnit a celou posádku budou tvořit platící zákazníci. Toto složení by mělo firmě Axiom Space konečně přinést také finanční zisk. Pouze tři platící zákazníci jsou totiž dle viceprezidentky firmy málo. První tři starty už jsou vyprodané a volná místa jsou nyní pouze na misi Ax-4. Již oznámené členy posádek najdete v našem přehledu. Do budoucna se společnost nebrání také využívání kosmické lodi Starliner společnosti Boeing.

Pilotované lety ale firmě Axiom Space slouží pouze jako příprava pro její budoucí kosmické aktivity. Firma totiž vyhrála v roce 2020 výběrové řízení NASA a připravuje pro americkou kosmickou agenturu několik nových modulů, které by se měly postupně od roku 2024 připojovat k Mezinárodní kosmické stanici. Celkově by stavba měla být dokončena do roku 2028 a poté by se měla stanice od ISS odpojit a fungovat samostatně na komerční bázi. Svými současnými aktivitami si tedy firma Axiom Space pouze připravuje zákazníky a vlastní personál, aby od konce 20. let mohla provozovat první soukromou orbitální stanici ve vlastní režii. Jedná se o smělý plán, ale firma má výraznou podporu NASA a v čele firmy pracuje řada bývalých vysokých manažerů této kosmické agentury. Za všechny můžeme jmenovat Michaela Suffrediniho, bývalého manažera programu ISS, Charlese Boldena, bývalého astronauta NASA, či bývalou astronautku Peggy Whitson, která zde pracuje jako ředitelka pro pilotované mise a poletí na misi Ax-2. Lze tedy očekávat, že vše dotáhnou do úspěšného konce.

Aktuální informace o misi Ax-1 a odkazy na živé přenosy najdete jako vždy na našem průběžně aktualizovaném profilu. Živý přenos začne 4 hodiny před startem.

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!