První soukromá mise Ax-1 se vydá ke stanici ISS pomocí rakety a lodě s rekordním počtem použití
Už dnes se má směrem k Mezinárodní vesmírné stanici ISS vypravit první plně soukromá posádka, která na stanici stráví 8 dní. Než se však mise Axiom-1 uskuteční, představíme vám řadu zajímavostí a podrobností, které se tohoto startu týkají. Podíváme se na skok do historie návštěv na kosmických stanicích, představíme si misi samotnou i její posádku, pár slov věnujeme i nosné raketě Falcon 9 a kosmické lodi Crew Dragon a seznámíme se s výzkumem, který hodlá posádka provádět na palubě kosmické stanice. Na závěr si pak něco povíme o plánech firmy Axiom Space pro následující léta.
Crew Dragon a Falcon 9 na rampě před misí Ax-1 (Foto: SpaceX)
Návštěvní posádky kosmických stanic sahají hluboko do historie kosmonautiky a měly různé účely. Za první návštěvní loď v dějinách lze považovat Sojuz 27, která na počátku roku 1978 navštívila kosmickou stanici Saljut 6. Posádku tvořili sovětští kosmonauté Vladimir Džanibekov a Oleg Makarov. Hlavním cílem jejich mise bylo zkontrolovat druhý připojovací uzel stanice a vyměnit dlouhodobé posádce jejich kosmickou loď, která se ocitala na hranici použitelnosti. Další návštěvní posádkou, která k této stanici letěla, byla pak loď Sojuz 28, která na stanici na několik dní dopravila Alexeje Gubareva a zatím jediného českého kosmonauta Vladimíra Remka. Tato návštěva demonstrovala mírové snahy programu Interkosmos a měla sloužit jako protiváha západoevropských programů podobného ražení. Návštěvníky kosmických stanic Saljut se pak stali další kosmonauté programu Interkosmos či Francouzi v rámci sovětsko-francouzské kosmické spolupráce.
Přistávací modul Sojuzu 28, ve kterém se Vladimír Remek a Alexej Gubarev vrátili na Zem (Zdroj: Oldsoft / Wikipedia)
Návštěvy stanice Mir, které se začaly odehrávat od druhé poloviny 80. let, rovněž plnily řadu různých úkolů. V některých případech šlo o cíle politické, kdy se do vesmíru vypravil kosmonaut z okupovaného Afghanistánu, pokračoval i program Interkosmos a spolupráce s Francouzi. Hroutící se Sovětský svaz navíc od počátku 90. let začal najíždět i na vlnu ekonomickou. Řada tehdejších návštěvníků na stanici pomáhala sovětské a ruské kosmonautice zajišťovat tolik cenné valuty. V jiných případech zase pomohl kosmický let odepsat Ruské federaci část dluhu. V rámci těchto finančních letů se na oběžnou dráhu a stanici Mir dostal v roce 1999 i první slovenský kosmonaut Ivan Bella.
Slovák Ivan Bella na stanici Mir (Zdroj: Veda na dosah)
Za počátek kosmického turismu či komerční kosmonautiky je všeobecně považován let Dennise Tita na palubě Sojuzu TM-32 k Mezinárodní kosmické stanici ISS v roce 2001. Do konce prvního desetiletí 21. století se tímto způsobem dostalo na ISS celkem 7 různých vesmírných turistů. Na tomto místě bude však dobré říct, že ač se ke svému kosmickému letu jeho účastníci připravovali řadu měsíců, nikdy v jejich případě nenastala situace, kdyby v rámci přípravy podstoupili trénink v pilotáži své kosmické lodi. Poslední ze sedmičky těchto turistů, Guy Laliberté, se vydal na svůj kosmický let v roce 2009. Poté následovala přibližně 12letá pauza, která byla loni na podzim ukončena letem Inspiration4, první soukromě financované a plně amatérské mise v dějinách kosmonautiky. Čtyřčlenná posádka při ní strávila tři dny na oběžné dráze v lodi Crew Dragon společnosti SpaceX.
Posádka Inspiration4 na orbitě (Zdroj: Inspiration4)
I ruská kosmonautika se loni navrátila k vysílání kosmických turistů, když dopravila k ISS Jusaku Maezawu a jeho asistenta Jozo Hirana. Inu, dolary od Američanů za dopravu na ISS už do ruské kosmonautiky nepoputují, musí si tedy příliv deviz zajistit jinak. Ale i Američané sami pochopili, že jsou sami proti sobě, když nepovolují soukromým osobám pobyt na palubě stanice. Je zajímavé, že první diskuze v tomto směru probíhaly v NASA už v letech 2006/2007. Ovšem až v roce 2019 vyhlásila americká NASA program a ceny, za které umožní vybraným jedincům strávit na palubě stanice určitý vyhrazený čas.
První vlaštovkou, která by měla tento koncept prověřit, je právě aktuální mise Axiom-1 (Ax-1), která by měla odstartovat v pátek 8. dubna v 17:17 SELČ. Pokud by tento startovní termín nevyšel, další startovní okno se otevírá v sobotu 9. dubna v 16:54. Kosmická loď, která tuto misi vynese, by se měla poté v sobotu 9. dubna přibližně ve 13:45 připojit k ISS. Posádka samotná stráví na kosmické stanici přibližně 8 dní. Během svého pobytu na stanici by se její členové měli zdržovat převážně v americké části stanice, do ruské části posádka vstoupí jen na pozvání ruských kosmonautů. Přistání zpět na Zemi je naplánováno přibližně na 18. dubna, takže celá mise by trvala 10 dní. Ale je nutno podotknout, že všechny tyto časové údaje se můžou ještě posunout. Hlavním důvodem, který může ovlivnit jak termín startu, tak i přistání, je samozřejmě počasí.
Mezinárodní vesmírná stanice v listopadu 2021. Snímek byl pořízen z paluby Crew Dragonu. (Foto: NASA)
Misi Ax-1 zajišťuje firma Axiom Space, která si tento start zaplatila u kalifornské společnosti SpaceX. Ta vyvinula vlastní kosmické pilotované lodi Crew Dragon, s jejichž pomocí posledních několik let zajišťuje i dopravu astronautů k ISS. První pilotovaný start ve firemní režii se odehrál v květnu roku 2020. Šlo o slavnou misi DM-2 a od té doby jsme mohli jako diváci zhlédnout další čtyři pilotované mise. Dvě se odehrály v roce 2020 a tři přišly na řadu následující rok. Letos SpaceX hodlá tento počet opět překonat, protože má v plánu celkem čtyři starty.
Posádka mise Ax-1. Zleva: Michael López-Alegría, Larry Coonor, Eytan Stibbe, Mark Pathy. (Zdroj: Axiom Space)
Jednotlivým členům posádky mise Ax-1 jsme se už podrobně věnovali v samostatném článku, a proto si nyní všechny čtyři kosmické cestovatele představíme jen v krátkosti. Velitelem této druhé soukromé pilotované mise v dějinách SpaceX a první americké návštěvnické mise k ISS bude Michael López-Alegría. Jde o 63letého bývalého astronauta NASA, který během čtyř kosmických letů strávil ve vesmíru více než 257 dní a většinu této doby pobýval na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS. Během svých kosmických letů také desetkrát vystoupil do volného prostoru. Mimo palubu kosmické lodi tak pobýval téměř 68 hodin, což ho v historických tabulkách délky pobytu řadí na druhé místo po nedostižném Anatoliji Solovjovovi. Po odchodu z NASA pracoval v několika komerčních firmách, než se v roce 2017 stal viceprezidentem pro rozvoj podnikání ve firmě Axiom Space.
Michael López-Alegría při tréninku na kosmický let v roce 2006, vpravo je vesmírná turistka Anousheh Ansari, která letěla tehdy na ISS s ním (Foto: NASA)
Na sedadlo určené pro pilota si sedne Larry Connor, 72letý americký podnikatel, filantrop, horolezec a investor. Jeho volba jako pilota mise Ax-1 byla poměrně jednoznačná. S létáním začal v roce 2007 a do dnešních dnů pilotoval celkem 16 různých letadel, včetně stíhačky F-5. Pro Larryho stejně jako pro jeho dva další kolegy půjde o první kosmický let. Zbývající dvě sedadla v lodi nesou označení specialista mise. Do toho prvního usedne Kanaďan Mark Pathy, kterému je 52 let a po svém letu se stane 11. Kanaďanem na oběžné dráze a druhým, který si let sám zaplatil. Řadu let se věnuje podnikání, je generálním ředitelem a předsedou investiční firmy Mavrik. Poslední sedadlo v lodi obsadí 64letý bývalý plukovník izraelské armády, stíhací pilot, podnikatel a investor Eytan Meir Stibbe. Svým letem do vesmíru se stane druhým občanem tohoto malého asijského státu, hned po legendárním Ilanu Ramonovi, který zahynul při misi STS-107. S prvním izraelským astronautem jej pojí i další vztah, během své vojenské služby sloužil Eytan Stibbe pod Ramonovým vedením.
Posádka Ax-1 před Falconem 9 vystaveným v Houstonu (Zdroj: Axiom Space)
Pokud jde o samotnou posádku, ta samozřejmě podstoupila rozsáhlý trénink, který zahrnoval všechny možné i nemožné situace, které mohou během jejich letu či pobytu na ISS nastat. Sám Larry Connor uvádí, že trénink pro jejich vesmírnou cestu zabral něco mezi 750 až 1000 hodinami. Osobně se na tomto místě domnívám, že 250hodinový rozdíl, který Larry zmiňuje, zahrnoval v jeho případě pilotní výcvik, který spolu s velitelem absolvovali, aby takříkajíc dostali do ruky ovládací systémy kosmické lodi Crew Dragon. Sám Larry také zdůrazňuje, že jejich výcvik trval nesrovnatelně déle než doba, kterou stráví výcvikem suborbitální turisti firem Virgin Galactic nebo Blue Origin. Ti se totiž na svůj několikaminutový let na hranici kosmického prostoru připravují zhruba 10–15 hodin. Pokud bychom si na tomto místě malinko odskočili do historie kosmonautiky a podívali bychom se, jak dlouho se na svůj kosmický let připravovali turisté, kteří v prvním desetiletí 21. století létali na ISS na palubách lodí Sojuz, zjistíme například, že Charles Simonyi trénoval v Rusku přibližně půl roku. V tomto případě už 1000hodinový trénink přibližně odpovídá tomu, že budete každý pracovní den po dobu 6 měsíců trénovat asi osm hodin denně. Turisté v lodích Sojuz však nikdy neabsolvovali pilotní výcvik.
Posádka Ax-1 během výcviku (Zdroj: Michael López-Alegría)
Trénink posádky samozřejmě neprobíhal tímto intenzivním tempem. Kupříkladu od srpna 2021 prováděli členové posádky nácvik na simulátorech ISS, aby se seznámili se systémy stanice, vědeckými zařízeními a také jim bylo nutno vštípit nouzové procedury. V prosinci 2021 byl pak zahájen na simulátoru Crew Dragonu nácvik příletu ke stanici a následně i odpojení od ní. V tomto směru měl výraznou výhodu nad svými kolegy velitel mise Michael López-Alegría, který na stanici samotné strávil více než 200 dní.
Posádka Ax-1 v simulátoru Crew Dragonu (Zdroj: SpaceX)
Posádka se však nevěnuje pouze nácviku pobytu ve vlastní lodi či na palubě stanice, zároveň si ve spolupráci s řadou vědeckých institucí připravili více než 25 experimentů, které s sebou přivezou na ISS. Tímto způsobem by chtěla posádka dostát svým prohlášením, že nejsou a neplánují být pouhými platícími turisty. Každý z členů posádky bude také během svého pobytu spolupracovat s jinými institucemi a provádět odlišný výzkum. Kupříkladu Larry Connor připravil své vědecké aktivity ve spolupráci s lékařskými institucemi Mayo Clinic a Cleveland Clinic. Výzkum pak bude zaměřený na zkoumání kmenových buněk, rakoviny a stárnutí. Kanaďan Mark Pathy se s plánováním svých experimentů na ISS obrátil na kanadské univerzity a Montrealskou dětskou nemocnici. Při jeho lékařských výzkumech bude hlavní důraz kladen na zaznamenávání úrovně bolesti spojené s tělesnými změnami ve stavu beztíže. Jak sám Mark vtipně uvádí, před letem neměl příležitost získat doktorát, takže ve většině experimentů bude jeho hlavní úlohou být laboratorní krysou. Eytan Stibbe spolupracuje při plánování svého pobytu s izraelskými vědeckými institucemi, v první řadě pak s Izraelskou kosmickou agenturou a Nadací Ilana Ramona. V jeho případě je rozsah plánů velmi široký, měl by se věnovat medicíně, astrofyzice, zemědělství či optice a komunikacím. Z paluby ISS by také chtěl uskutečnit několik přednášek pro izraelské školáky v hebrejštině. Chtěl by také navázat na experimenty, které na oběžné dráze prováděl Ilan Ramon. Výkon svých amatérských kolegů v rámci přípravy na kosmický let velmi ocenil velitel a bývalý astronaut Michael López Alegría, který uvedl, že je velmi ohromen pílí a nasazením své posádky. Na to, že se jedná o zaneprázdněné lidi, tak si na výcvik vyhradili spoustu svého času a rozhodně neberou svůj pobyt na ISS jako dovolenou.
Eytan Stibbe při tréninku na svůj výzkum na ISS (Zdroj: CTECH)
Součástí přípravy na misi Ax-1 bylo i vyjednání pojištění, které se skládalo ze dvou částí. V podstatě jde o to, že komerční astronauté jsou jen lidé a jako takoví mohou omylem poškodit či rozbít nějaký přístroj na ISS. Po roce diskuzí spočítala NASA potenciální riziko takovéto situace a požádala firmu Axiom Space, aby pro tuto možnost zajistila pojištění v hodnotě 10 milionů dolarů. Návštěvnická posádka může ovšem během kosmického letu přijít k úrazu, a tak za tímto účelem sjednala firma pojištění v celkové hodnotě dalších 5 milionů dolarů.
Crew Dragon Endeavour na ISS při misi Crew-2 (Foto: NASA)
Nejen posádku je však třeba připravit na kosmický let. Je potřeba i vybrat a připravit kosmickou loď a nosnou raketu. Pro misi Ax-1 byl připraven první stupeň B1062.5, který má za sebou dva starty s družicemi GPS, vynesl na oběžnou dráhu turistickou misi Inspiration4 a naposledy dopravil na oběžnou dráhu v lednu 2022 várku družic Starlink. Žádná pilotovaná mise v historii SpaceX zatím nepoužila tolikrát letěný stupeň. Pochopitelně druhý stupeň rakety bude jako obvykle vyrobený nově, jelikož tato část rakety není znovupoužitelná.
Statický zážeh Falconu 9 před misí Ax-1 (Foto: NASA)
První stupeň absolvoval ve čtvrtek 7. dubna statický zážeh, který prověřil funkčnost motorů Merlin a také další systémy na rampě. Ve stejný den proběhla také generálka kompletních předstartovních příprav od oblékání skafandrů až po přejezd na rampu a nástup posádky do kosmické lodi. Pokud jde o samotnou kosmickou loď Crew Dragon, i zde se dočkáme dalšího rekordu. Pro tento let bude použita loď C206 Endeavour, která se jako první vydá do kosmu už potřetí. Původně se rekordního třetího startu měla dočkat kabina C207 Resilience z mise Inspiration4, ale na počátku února došlo z neznámých důvodů ke změně na Endeavour. Není jasné, co ke změně vedlo, ale mohlo by to teoreticky souviset s poruchou toalety během mise Inspiration4.
Crew Dragon C206.3 Endeavour během vývozu na rampu před misí Ax-1 (Foto: SpaceX)
Mise Ax-1 je však pro firmu Axiom Space pouhou přípravou na její rozsáhlé plány. V budoucnu plánuje minimálně další tři pilotované mise (Ax-2 až Ax-4). Všechny tyto starty už jsou nasmlouvané se SpaceX a začnou v příštím roce. Na druhé a třetí misi bude posádka v podobném složení jako u mise první, tedy velitel rekrutovaný firmou Axiom a tři platící zákazníci. Od mise Ax-4 by se složení posádky mělo změnit a celou posádku budou tvořit platící zákazníci. Toto složení by mělo firmě Axiom Space konečně přinést také finanční zisk. Pouze tři platící zákazníci jsou totiž dle viceprezidentky firmy málo. První tři starty už jsou vyprodané a volná místa jsou nyní pouze na misi Ax-4. Již oznámené členy posádek najdete v našem přehledu. Do budoucna se společnost nebrání také využívání kosmické lodi Starliner společnosti Boeing.
Známá polovina posádky mise Axiom-2. Vlevo velitelka Peggy Whitson, vpravo pilot John Shoffner. (Foto: Axiom Space)
Pilotované lety ale firmě Axiom Space slouží pouze jako příprava pro její budoucí kosmické aktivity. Firma totiž vyhrála v roce 2020 výběrové řízení NASA a připravuje pro americkou kosmickou agenturu několik nových modulů, které by se měly postupně od roku 2024 připojovat k Mezinárodní kosmické stanici. Celkově by stavba měla být dokončena do roku 2028 a poté by se měla stanice od ISS odpojit a fungovat samostatně na komerční bázi. Svými současnými aktivitami si tedy firma Axiom Space pouze připravuje zákazníky a vlastní personál, aby od konce 20. let mohla provozovat první soukromou orbitální stanici ve vlastní režii. Jedná se o smělý plán, ale firma má výraznou podporu NASA a v čele firmy pracuje řada bývalých vysokých manažerů této kosmické agentury. Za všechny můžeme jmenovat Michaela Suffrediniho, bývalého manažera programu ISS, Charlese Boldena, bývalého astronauta NASA, či bývalou astronautku Peggy Whitson, která zde pracuje jako ředitelka pro pilotované mise a poletí na misi Ax-2. Lze tedy očekávat, že vše dotáhnou do úspěšného konce.
Plány firmy Axiom Space na postupné budování první soukromé komerční orbitální stanice světa (Zdroj: Axiom Space)
Aktuální informace o misi Ax-1 a odkazy na živé přenosy najdete jako vždy na našem průběžně aktualizovaném profilu. Živý přenos začne 4 hodiny před startem.
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
Podpořte projekt ElonX
Hooodně dobrý článek nabitý informacemi,děkuji Jirko!A koukám,že tu mám kolegu se stejným(skoro)nickem.Jen on je velký Tonda a já jen malý tonda,aby nevznikla mýlka.Od jeho komentu se distancuju.
,,Tato návštěva demonstrovala mírové snahy programu Interkosmos….”
Tato odporná, propagadistická věta, jakoby nás přenesla o 44 let zpátky.Nechápu jak autor článku tohle tam může napsat,asi má tyto věty hodně vryty do paměti.Už jednou jsem ho na podobná slova upozorňoval a napíše zase něco takového.Remkův let byla hlavně komunistická propaganda a měla sloužit imperialistickému Sovětskému svazu( potažmo Rusku) vytvářet podvědmi, že jsou jakoby mírotvůrci.Opak byl a je pravdou!!!
Znechucen jsem ani článek nedočetl, ikdyž chodim na tyto stránky každý den a jsem rád za poskytnuté informace.
Program Interkosmos nebyl o zapojení států socialistické soustavy do mírového kosmického výzkumu? Možná mi něco uniklo, ale fakt jsem neslyšel o tom, že by naši vědci dělali nějaké vojenské pokusy ve vesmíru. Když tak mě zkuste opravit. Já netvrdím, že to nebyla propaganda, jasně že byla, ale i tak šlo o to, že naši, polští, němečtí a další vědci dostali šanci podílet se na kosmickém výzkumu. Fakt netuším, co vám na tomto vadí? Anebo by bylo lepší neposílat do vesmíru na sondách naše přístroje?
Je vidėt,že vám to není cizí,další propagadistická věta:
,,Program Interkosmos nebyl o zapojení států socialistické soustavy do mírového kosmického výzkumu?”
Opravdu jak vystřižené z Rudého práva.
Tzv. ,,socialistická soustava” byly ve východní Evropě skupina porobených, většinou okupovaných zemí, pod koloniálnį správou SSSR. A pojem ,,mírový výzkum” byl bolševický propagandistický výraz, který bych v dnešní době nahradil výrazem ,,vědecký výzkum’.
Já vůbec nemluvím o nějakých vědeckých pokusech,já chci jen poukázat, že i po 30 letech od pádu té odporné diktatury se tady pořád používají propagandistická hesla a názvy, tak jak se používala k propagaci toho vražedného zřízení.
Co vás vede na stránkách o SpaceX a jiných firem E. Muska, který je příkladem jak svoboda a demokracie jsou jasným pomocníkem k pravému vědeckému výzkumu, psát takový propagandistický nesmysly???
Kazíte tím vysokou úroveň tohoto portálu!
Víte, potřeboval jsem popsat ve zkratce program Interkosmos. Inu, vzal jsem si jednu větu z wiki a zapomněl přidat citaci. V době startu Remka a vzniku programu jsem nebyl na světě. A opak mírového úsilí je úsilí válečné. Z mé strany nejde o dobovou frázi, ale nekonfliktní prohlášení, ve kterém nevidím propagandu, ale fakt, že výzkum neměl vojenský charakter. Tolik k mé fixaci onou dobou. A zkuste si odpustit osobně laděné komentáře.
Zdůrazňuji, že si články na vašem portále čtu a vážím si práce vaší redakce. Jen nechci aby se některé skoro zažité pojmy z té temné doby neustále opakovaly.Uznávám, že jsem vám ty termíny podsouval jako zažité,tak za to se omlouvám.
Nenechte se znechutit. Pan Tonda je soudě podle jeho slovníku velký bojovník proti komunismu teď, když se to nejen smí, ale je to i žádoucí. A vůbec bych se nedivil, kdyby se narodil až po roce 1990. Ti vědí o minulém režimu všechno nejlíp.
Já v době Remkova startu na světě byl, ale navzdory tehdejšímu všeobecnému nesnášení Sovětského svazu Remkův let byl národem vesměs přivítán s hrdostí.
PS: A pište dál, jak píšete, nenechte se nikým přinutit k Orwelovským desetiminutovkám nenávisti.
Narodil jsem se v roce 1965. Vy máte ten boševismus řádně zažraný ve své mysli.
Oslavujeme tu dnes další velký okamžik kosmonautiky, první pilotovaný soukromý let k ISS. Nechme stranou tyhle komentáře. A pojďme se těšit.
Omlouvám se za svoji výše uvedenou faktickou poznámku (kterou jsem však v zájmu uvedení pravdy na pravou míru byl nucen uvést) – protože máte samozřejmě pravdu. Dnešní den je dalším velice významným posunem lidstva na cestě ke Kosmické civilizaci , kdy cestování Vesmírem bude zcela běžné.
Remkův let byl obyčejnými lidmi brán jako propaganda,obzvlášť v roce 10-tého výročí rusácké okupace,Remek je syn bývaleho nomenklaturního velitele čs. letectva, takže proteční prosazení se přímo nabízí.Vůbec nevím o někom,že by říkal,jak je hrdý na tento let.Vetšině obyčejných lidí byl tento let úplně ,,ukradený” jak se říká.
Ale je možné,že v určitých,nadřazených,kolaborantských, nomenklaturních kruzích byl tento let oslavován,to je možné,tam jsem se já nepohyboval.To budete asi vědět líp vy.Obyčejni lidi měli v té době úplně jiné starosti.
Mluvit za druhé vám jde dobře.
Nevím ve které zemi jste to žil , ani nevím o jakém národu mluvíte , nicméně mohu vám garantovat , že Remkův let nebyl českým národem vesměs přivítán s hrdostí. Naopak -Vladimír Remek se stal předmětem výsměchu celého národa , což lze snadno doložit nepřebernou řadou vtipů na jeho adresu , které vznikly pohotově ještě dříve, než se stačil vrátit z oběžné dráhy.
Během jeho letu se vysílaly rozhovory v tehdejší televizi. Vladimír Remek však nebyl dobrým řečníkem – vždy řekl dvě či tři slova a poté následovala pauza (kdy přemýšlel co říci dál) během níž vydával zvuk éééééééh , éééééééh . A na základě tohoto vznikl jeden z mnoha vtipů. Potkají se dva známí a jeden druhého se ptá zda se již vrátil Remek z oběžné dráhy. Ten druhý se ho ptá na základě čeho tak usuzuje a ten první říká že byl na veřejných záchodcích a z jedné kabinky slyšel vycházet opakovaně zvuk éééééééh , éééééééh.
R(ychle)-E-M(luvící)-E-K(osmonaut)
Ja som starši než pan Tonda, pamätám si to a máte pravdu. Nebola to hrdosť, čo sme cítili, hoci šlo o občana iba tretej krajiny vo vesmíre celkovo vo svete. Brali sme to ako určitú “omluvu” Sovietskeho zväzu za okupáciu Československa a Remek bol len zneužitá politická figúrka.
K té vaší Orwelovské desetiminutovce: Náš první kosmonaut byl a je, stejně jako náš první dělnický prezident Gottwald, bezpáteřní a velmi oddaný komunista, tedy obyčejný lump. Na rozdíl od Gottwalda však vámi adorovaný Ing. Remek písemně souhlasil před prověrkovou komisí s okupací v 68, dobře věděl o rudém teroru z 50. let a jako mladý a nadějný kádr se vydal na studia do Moskvy. A to vše počátkem 70. let. Je to prachsprostý velezrádce, který Republice škodil ještě nedávno jako velvyslanec v Rusku a následně nestoudně kandidoval a nechal si dobře platit jako europoslanec za KSČM. Za věrné propagandistické služby říši zla jej po přistání osobně vyznamenal Brežněv Leninovým řádem a váš hrdina se stal také hrdinou Sovětského svazu. To prosím v době nejtužší normalizace! Takový borec je ten váš hrdina… Husák jej potom odměnil novým kvalitním bytem ve Střešovicích pod Vojenskou nemocnicí. Jsou tam takové pěkné terasové bytovky pro policejní a vojenské prominenty režimu. Je to Talichova ulice. Tam si spokojeně žije mezi svými. Sousedi vesměs penzionovaní důstojníci Stb. Je to pane jen oddaný pašalík totalitního režimu, žádný hrdina.
Díky za článek.
Axiom jede. Má blízko k NASA, SpaceX je vynese.
“Svým letem do vesmíru se stane druhým občanem tohoto malého asijského státu” … jak z hádanky do křížovky 😀 , pod pojmem malý asijský stát si většina lidí představí asi něco jiného.
Zdravím, inu, to máte tak, v jedné větě napíšete slovo izraelské a pokud nechcete v další zopakovat totéž slovo, tak to napíšete jinak. 🙂
Pro oblast Izraele je zaužívaný pojem “blízkovýchodní”.
Díky moc, to jsem nevěděl. Budu si to pamatovat.
Spíš jsem netušil, že izraelec letěl jen jednou a zemřel při přistání. Diky za info.
Spousta lidí je nekojených, tak hledají hlouposti v článku.
Skoda, že něco nenapíší.
Spoustě lidí není jedno, pokud jsou na jejich oblíbeném webu články s nesmysly nebo hrubkami.
Nemusím být kuchař a sám něco uvařit, abych mohl říct, že mi přesolené nechutná.
Od toho je tlačítko pod článkem. Diskuse je o něčem jiném.
Ax 1 je velký pokrok, který doufám bude pokračovat se starship.