Ne v laboratoři nějakého univerzitního ústavu s kabely připevněnými k hlavě, ale v teple svého domova, obklopen rodinou a psy. Tak používá svůj mozkový implantát první lidský uživatel Neuralinku. Firma Elona Muska stvořila komerční, snadno uživatelný produkt, umožňující „telepatické“ ovládání jakýchkoliv počítačových aplikací.
Dne 20. března 2024 jsme na X měli možnost poprvé vidět, jak Noland Arbaugh hraje šachy pomocí svých myšlenek. Video už má skoro 20 milionů zhlédnutí a bylo přidáno i na YouTube.
Bliss Chapman, vývojář algoritmů implantátu, na něm ukázal, jak Noland rozhraní používá, a položil mu několik otázek. Během celého rozhovoru Noland hrál na počítači šachy, přičemž hru místo myši nebo klávesnice ovládal jen svými myšlenkami, jako by to nebylo nic zvláštního. Jde o první video s Nolandem, ale Bliss v něm ujišťuje, že určitě ne poslední, takže se máme na co těšit.
Bliss Chapman představil Nolanda jako svého jediného přítele, který ovládá telekinezi. Jde o 29letého Američana, jenž před 8 lety při potápění utrpěl úraz páteře, při kterém ochrnul od ramen dolů. Je tedy kvadruplegikem a nemůže hýbat žádnou ze svých končetin. Rád hraje šachy a různé počítačové hry, k čemuž se vrátil ihned po implantaci rozhraní Neuralinku.
Sama operace podle něj proběhla zcela bez komplikací. Druhý den už ho pustili z nemocnice domů.
Rozhraní Neuralinku není přelomové v tom, že by umožňovalo něco zcela nového, co předtím nebylo možné. Jde o to, že firma stvořila skutečný, normálně použitelný produkt, ne laboratorní zařízení. Pro srovnání, testy předchozích zařízení vypadaly takto:
Bliss: Jak ses naučil hýbat kurzorem?
Noland: Začali jsme zkoušet různé věci – představovat si pohyb nebo zkoušet „hýbat“ ochrnutou rukou dopředu a dozadu. Potom to začalo jít samo, stačilo myslet na pohyb kurzoru. Bylo to jako používáni „Síly“ ve Hvězdných válkách, stačilo se dívat na určité místo na monitoru a kurzor se tam přemístil. Byl to zážitek, když se to stalo poprvé. Cítil jsem se jako kouzelník. Je to šílené. Mám štěstí, že se toho můžu účastnit. Dále se s rozhraním učím nové věci a je to super.
Bliss: Kromě toho, co děláme v rámci testů, k čemu ještě rozhraní používáš?
Noland: Když jste mě poprvé nechali ho používat soukromě, hrál jsem do 6 do rána Civilizaci VI. 🙂 Byla to paráda! Už jsem prakticky přestal hrát hry, ale teď zase můžu. Předtím jsem k hraní potřeboval neustálou pomoc rodiny a ústní ovladač. Teď jediným problémem bylo, že jsem v noci musel neurální rozhraní dobít, abych mohl dále hrát. Hrál jsem asi 8 hodin, pak chvíli nabíjel a hrál dále. Taky se teď s rozhraním učím japonštinu a francouzštinu.
Bliss: Slyšel jsem, že se na Halloween rád převlékáš do zajímavých kostýmů. Teď když máš tu „moc“, otevírají se ti nové možnosti. Za koho půjdeš letos?
Noland: Letos rozhodně budu Profesorem X ze série X-Men, protože to prostě sedí. Je na vozíku a ovládá telekinezi stejně jako já. Bude to cool. 🙂
Bliss: Chceš ještě něco dodat na závěr našeho prvního videa?
Noland: Musím říct, že zatím to není úplně perfektní, narazili jsme už na nějaké mouchy. Nechci, aby si lidi mysleli, že je to konec cesty. Ještě nás čeká hodně práce, ale už ted rozhraní zcela změnilo můj život. Chtěl bych povzbudit lidi, kteří přemýšlí o tom, že by to taky zkusili a zapsali se na testy. Určitě to udělejte. Pomožte s vývojem. Já jsem do toho taky šel s tím, že chci pomoci a být součástí něčeho velkého co změní svět. Není se čeho bát. Operace proběhla úplně v pohodě. Druhý den už mě pustili z nemocnice. Nemám žádné nežádoucí příznaky nebo neurologické problémy.
Chci moc poděkovat Neuralinku za tu dřinu, kterou do toho vložili. Myslím, že změní svět k lepšímu. Těším se, že brzy ukážeme další věci, na kterých teď pracujeme.
Bliss: Pro dnešek s přenosem končíme, ale v dalších dnech plánujeme ukázat více, tak nás sledujte na X!
Elon přenos následně ještě komentoval na X. Dozvěděli jsme se díky tomu několik zajímavostí:
Na X se vzápětí po zveřejnění videa z Nolandem objevila spousta komentářů a gratulací. Pracovníci Neuralinku píšou o Nolandovi jako o průkopníkovi a skvělém člověku. Shivon Zilis ho dokonce nazvala „neurálním astronautem“. S gratulacemi přispěchal také Thomas Oxley z konkurenčního Synchronu. A Nathan Copeland, který má neurální rozhraní Utah Array, Nolanda vyzval na historicky první partii telepatických šachů. 🙂
Jak už jsme psali výše, Noland není prvním člověkem s neurálním rozhraním a Neuralink není první firmou, která takové rozhraní testuje. Je však první, kdo z této technologie dokázal udělat skutečný produkt.
Operace nebyla nijak komplikovaná – implantaci provedl robot a „pacienta“ hned druhý den pustili domů. Noland se dle vlastních slov zanedlouho naučil rozhraní intuitivně používat. Může si s ním doma dělat, co chce, a ovládat jakékoliv aplikace, třeba i do rána hrát počítačové hry. Není na něm vůbec vidět, že by měl zařízení v hlavě. Dalo by se i říci, že Noland vůbec nepůsobí jako ochrnutý člověk. Rozhraní ho ve značné míře vrátilo do aktivního života.
Noland Arbaugh, první uživatel rozhraní Neuralinku, chystá na tento víkend trochu bláznivou výzvu – chce…
Rozhovor s neurochirurgem Mattem MacDougallem nabízí fascinující pohled do zákulisí inovativní technologie mozkových implantátů. MacDougall…
V přehledu novinek o síti Starlink se nejprve podíváme, jak satelitní konstelace na nízké oběžné…
Nová kniha Reentry od Erica Bergera se zaměřuje na vývoj Falconu 9 a kosmické lodi…
Dnešní článek vám představí novou anténu určenou pro příjem signálu družic Starlink. Na rozdíl od…
NASA před časem udělila SpaceX kontrakt na vývoj USDV (U.S. Deorbit Vehicle), což je upravená…
Zobrazit komentáře
Skupina Neuralink CZ/SK na Facebooku:
https://www.facebook.com/groups/1793329894167616/
Ok, Elon asi nedostane Nobelovu cenu míru, ale za lékařství by jí ještě mohl dostat.
nobelovku dostavaju ti co to realne vynasli a nie majitelia firmy
To je fuk, vysúdi si, že bude môcť tvrdiť, že ju získal on :D
Musím přiznat, že něco takového jsem čekal až za takových 10 let.
a přitom už to tu pár let je...
třeba Muskovo plánované slepecké vidění je tu už 20 let, pohyb protézou taky 20 let, pohyb kurzorem pc dokonce 25 let.
Jenže v laborce s tunou kabelů. Ten chlap je doma a paří hry.
Nehledě na rozpočet. Navíc tohle vzniká s myšlenkou na sériovou výrobu a škálovatelnost.
Elektroauta jsou tady taky sto let. Jenže ještě před dvaceti je nikdo nechtěl a za nic nestály. Rozhodně nebyly něčím, po čem se masově touží.
Rakety nosí náklad na orbitu taky už šedesát let. Jen dosud žádná nestartovala stabilně co měsíc, neřku-li co dva týdny. Ještě nadto patnáckrát s tím samým supněm a suverénně nejlevněji ze všech.