Průběh klinické studie Neuralinku očima prvního uživatele implantátu N1, objevil se problém s elektrodovými vlákny

8. května 2024 Neuralink na svém blogu zveřejnil příspěvek shrnující dosavadní průběh klinické studie z pohledu prvního uživatele neurálního rozhraní, Nolanda Arbaugha. Dozvídáme se z něj spoustu informací o tom, jak rozhraní používá, jak změnilo jeho život, ale také o tom, že několik týdnů po implantaci došlo k docela závažnému mechanickému selhání elektrodových vláken.

Jak rozhraní ovlivnilo život Nolanda?

„Dáváte mi snad až příliš mnoho, je to jako přetížení luxusem. Tyhle věci jsem nemohl dělat 8 let a teď nevím, čemu se mám věnovat dříve.“ –Noland Arbaugh, participant 1

Před implantací rozhraní N1 byla primárním rozhraním Nolanda pro interakci s počítačem (tabletem) takzvaná ústní tyčinka (angl. mouth stick), kterou mu musel do úst vložit někdo z rodiny. Ústní tyčinku lze k ovládání tabletu používat pouze ve vzpřímené poloze. Při dlouhodobém používání může vést k nepohodlí, svalové únavě a otlakům. Brání také normální řeči.

Největší věc, co se týče pohodlí, je to, že mohu rozhraní používat, i když ležím v posteli. Jakákoliv jiná asistivní technologie vyžaduje pomoc někoho jiného, kdo mi ji musí podat a posadit mě do potřebné polohy. Sezení pro mě znamená psychickou i tělesnou zátěž a způsobuje otlaky a křeče. Rozhraní mi umožňuje mít svůj osobní čas, ve kterém nepotřebuji pomoc nikoho jiného.

Noland používá rozhraní k ovládání svého počítače, ke hraní her (šachy a Civilizace VI na Macbooku, Mario Kart na konzoli Nintendo Switch), brouzdání na Internetu nebo i streamování na X.

Rozhraní mi pomohlo znovu se spojit se světem, mými přáteli a rodinou. Dalo mi to schopnost dělat věci znovu sám, aniž bych k tomu ve dne v noci potřeboval někoho z rodiny.

Výkon implantátu

Ve všední dny Noland se zástupci Neuralinku pracuje až 8 hodin denně na výzkumných sezeních. Potom rozhraní používá i pro osobní potřeby. O víkendech, když má „volno“, ho používá až 10 hodin denně. V posledních týdnech měl implantát „zapnutý“ průměrně kolem 69 hodin týdně (35 hodin vědeckých sezení a dalších 34 hodin osobního použití).

Porážím své přátele ve hrách, ve kterých bych je jako kvadruplegik porážet neměl.

Účast na výzkumných relacích umožňuje Neuralinku vyhodnotit výkon rozhraní. Standardní mírou rychlosti a přesnosti ovládání kurzoru jsou bity za sekundu (BPS), počítané pomocí speciální hry s mřížkou. Vyšší hodnoty BPS znamenají rychlejší a přesnější ovládání kurzoru.

Už během svého vůbec prvního výzkumného sezení vytvořil Noland nový světový rekord – 4,6 BPS. Následně dosáhl až 8,0 BPS a v současné době se snaží překonat výsledky zdravých inženýrů Neuralinku, kteří hru hrají pomocí počítačové myši (ti dosahují kolem 10 BPS).

Rozhraní umí detekovat levé a pravé kliknutí pomyslné myši a umožňuje dostatečně přesné ovládání kurzoru na to, aby bylo možné označovat cíle podobné velikosti jako jsou nejmenší ikony a tlačítka na obrazovce notebooku. Schopnost vybrat malé cíle pomocí více typů kliknutí umožňuje Nolandovi používat takové aplikace a hry, které nebyl schopen hrát pomocí ústní tyčinky.

Problém s elektrodovými vlákny

Nějaký čas po operaci se objevil problém s implantovanými elektrodovými vlákny. Blíže neurčený počet z nich (celkem je jich 64 a na každém je 16 elektrod) se uvolnil a stáhl z Nolandova mozku, což vedlo ke snížení počtu aktivních elektrod. Zhoršil se tím výkon implantátu a snížilo BPS (jak je vidět v grafu níže).

V reakci na tuto změnu specialisté Neuralinku:

• upravili algoritmus záznamu vzruchů tak, aby byl citlivější na signály ze skupin neuronů
• zlepšili způsob převodu těchto signálů na pohyby kurzoru
• a vylepšili také uživatelské rozhraní

Tyto optimalizace přinesly rychlé a trvalé zlepšení BPS, které se pak vrátilo na počáteční úroveň a dnes už Noland zase překonává předchozí výkony.

Informace o problémech s implantátem jsou trochu šokující, ale zdá se, že Neuralink ani Noland se jimi příliš nestresují. Nabízí se zde však mnoho nezodpovězených otázek. Zadáme si je a pokusíme se na ně odpovědět v budoucím článku.

Jaké má ještě Neuralink plány s rozhraním verze N1?

Neuralink se momentálně zaměřuje na zvýšení efektivnosti rozhraní pro ovládání kurzoru na stejnou úroveň jako u zdravých jedinců a na rozšíření funkčnosti tak, aby bylo umožněno například i psaní textu. Není však upřesněno, jakým způsobem. Vzhledem k tomu, že Noland má rozhraní v motorické části mozku, která odpovídá za pohyby pravé ruky, může jít o detekování určité formy „rukopisu“, čili Noland myslí o tom, že rukou píše písmena a rozhraní je detekuje. Na podobných studiích už dříve pracovali bývalí poradci Neuralinku Jaimie Henderson a Krishna Shenoy.

V budoucnu je v plánu také rozšíření funkčnosti aktuální verze rozhraní (N1) do fyzického světa, čili umožnění ovládání robotických paží, invalidních vozíků a dalších zařízení, která mohou pomoci zvýšit nezávislost lidí žijících s kvadruplegií.

Příspěvek na blogu Neuralinku je zakončen slovy Nolanda:

Myslím, že rozhraní Neuralinku dá spoustě lidí velkou naději na lepší život. Nejde jen o možnost hrát počítačové hry, ale i mnohem více. Je to podle mě úžasné.

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!