Prototyp Starship SN5 úspěšně provedl statický zážeh, už za pár dnů poprvé vzlétne
Přesně dva měsíce po výbuchu prototypu Starship SN4 se SpaceX dostalo do další fáze ostrého testování nového prototypu SN5. Firma s ním aktuálně provedla první statický zážeh a už za pár dnů by měl následovat zkušební let do 150 metrů. Známe však také plány pro další vyráběné prototypy Starship a jejich testování.
První zkušební let Starship do výšky 150 metrů měl původně proběhnout už na přelomu května a června s prototypem SN4. Jenže ten nakonec pár dnů před plánovaným startem vybuchl kvůli závadě na rampě. SpaceX tedy před dalším pokusem o let muselo nejdříve opravit poškozenou rampu a poté provést celou řadu zkoušek následujícího prototypu SN5.
Trosky Starship SN4 po výbuchu (Foto: @SpacePadreIsle)
Zatímco probíhaly opravy rampy, pracovníci zároveň stihli provést několik testů zkušební nádrže SN7, což byl první exemplář vyrobený z oceli 304L místo dosud používaného typu 301. Při první kryogenní zkoušce bylo dosaženo tlaku 7,6 barů a při té druhé už došlo ke zničení nádrže. Elon Musk neprozradil, jakého tlaku bylo dosaženo, ale podle zdrojů NASA Spaceflight šlo o rekordní hodnotu (předchozí rekord byl 8,5 barů u první testovací nádrže v lednu 2020).
Tip: Další podrobnosti o všech aktuálních i dřívějších prototypech Starship najdete v našem průběžně aktualizovaném přehledu.
Testovací nádrž SN7 během kryogenní zkoušky (Foto: bocachicagal / NASA Spaceflight)
Prototyp Starship SN5 byl nakonec přepraven na rampu 24. června a během následujícího týdne absolvoval několik tlakových zkoušek včetně té s kryogenním dusíkem, která proběhla úspěšně 1. července. Hned den poté došlo k instalaci motoru Raptor se sériovým číslem 27 a o týden později byl na špičku prototypu přimontován krychlový hmotnostní simulátor. Ten obsahuje role oceli a nahrazuje hmotnost chybějící aerodynamické špičky. Druhá polovina července pak byla z fanouškovského hlediska poněkud frustrující, protože to pořád vypadalo, že statický zážeh SN5 proběhne každým dnem, ale neustále docházelo k různým odkladům nebo jen menším testům techniky na rampě.
Prototyp Starship SN5 na rampě v Boca Chica (Foto: RGV Aerial Photography)
Otestován byl například vodní kropicí systém nebo nový kondenzátor metanu, který nahradil neustále hořící fléru spalující průběžně upouštěný metan. SpaceX tak nyní zřejmě dokáže znovu využít zbytkový metan, který by dříve byl vypuštěn do atmosféry nebo spálen. O této problematice jsme psali podrobněji ve starším článku. Lze také předpokládat, že SpaceX během července pořádně prověřilo odpojovací systém na vypouštěcím stole, jehož závada vedla k výbuchu Starship SN4.
Nová metanová fléra na rampě pro Starship v červenci 2020 (Foto: RGV Aerial Photography)
Statický zážeh Starship SN5 měl nejdříve proběhnout 28. července, ale pokus byl na poslední chvíli přerušen kvůli technickým problémům s Raptorem (neotevřel se palivový ventil a zlobilo čerpadlo pro hydraulický systém vektorizace tahu). Zážeh byl nakonec odložen až na 30. července kvůli špatnému počasí v důsledku hurikánu Hanna. Zajímavostí je, že prototyp byl během této doby natlakován, aby získal vyšší pevnost a byl tak odolnější vůči povětrnostním vlivům. Smůla však SpaceX pronásledovala i nadále, protože první pokus o statický zážeh musel být přerušen krátce po zahájení tankování. Do blízkosti rampy se totiž připletla malá rybářská loďka, čímž se její posádka vystavila nebezpečí v případě výbuchu prototypu. Zážeh tedy nakonec proběhl až o několik hodin později, konkrétně 30. července ve 22:02 SELČ, a trval asi tři sekundy. Elon Musk následně potvrdil, že test byl úspěšný a že let do výšky 150 metrů proběhne již brzy.
Přesný termín vůbec prvního testovacího letu Starship nebyl oficiálně oznámen, ale z nově vydaných uzavírek leteckého prostoru vyplývá, že by to mohlo být už v neděli 2. srpna nebo o den později. Je však možné, že SpaceX bude předtím chtít provést ještě nějaký statický zážeh. Let by měl být podobný testu experimentálního stroje Starhopper, který proběhl loni v srpnu. Prototyp Starship SN5 s jedním Raptorem se vznese do výšky 150 metrů a přesune se o přibližně 100 metrů do strany, kde přistane na betonové plošině. Starship SN5 je však výrazně vyšší než Starhopper (27 metrů versus 18 metrů) a také má jiné přistávací nohy. Ty jsou skryty uvnitř trupu a mají se vyklopit před přistáním. Nohy však dosud nebyly vyzkoušeny v praxi, takže přistání bude dost možná nejrizikovější část letu. SpaceX podle Elona Muska pracuje na vylepšených nohách, které mají být širší a hlavně mají být schopné kompenzovat nerovnosti povrchu (hrboly, kameny) nebo v situaci, kdy se loď musí při přistání naklonit do větru a tím pádem by mohla dosednout pod určitým úhlem.
Jak by let Starship SN5 mohl přibližně vypadat, ukazuje tato neoficiální animace:
I assume I made the powerslide far more aggressive than it actually will be, but I'm really curious to see SN5 hover with an offset engine in real life.@Erdayastronaut @NASASpaceflight @elonmusk pic.twitter.com/JnDVMKsxTs
— Corey (@CoreyBa95130768) June 20, 2020
A co se bude dít po provedení letu do 150 metrů? Přesný plán dalšího testování nebyl oficiálně oznámen, ale mnohé lze vyvodit z dostupných informací. SpaceX už před časem zažádalo o udělení licencí pro testovací lety Starship do výšky 3 km a také do 20 km. Přesný testovací plán se však pravděpodobně bude odvíjet od toho, jak „dopadne“ první let Starship SN5. Pokud nebude úspěšný a dojde ke zničení prototypu, SpaceX jej nejspíš bude chtít zopakovat, k čemuž by mělo být možné použít téměř totožný prototyp SN6, který už je delší dobu hotový. Otázkou však je, co bude následovat, pokud let SN5 bude úspěšný. Budou provedeny další krátké skoky, nebo SpaceX rovnou přejde k delším letům s novějším prototypem? Podle informací NASA Spaceflight by v takové situace možná byl prototyp SN6 přeskočen a delší lety do několika kilometrů byly provedeny rovnou s pokročilejším exemplářem SN8.
Starship SN8 je momentálně ve výrobě a od SN6 se liší především použitím nerezové oceli 304L (SN6 je vyroben z oceli 301). Ocel 304L má trochu jiné složení a podle Elona Muska má být tvárnější a má mít vyšší pevnost při kryogenních teplotách. Musk však aktuálně vysvětlil, že SpaceX neustále upravuje složení a způsob tvarování používaných slitin, takže označení jako 304L jsou prý spíše přibližná. Kromě SN8 má tento odlišný typ oceli otestovat také další zkušební nádrž, která podle NASA Spaceflight ponese označení SN7.1 a bude stejně jako SN7 testována až do zničení. Musk o této nádrži mluvil už v době testování jejího předchůdce. Tehdy uvedl, že nová nádrž bude obsahovat několik vylepšení, která mají eliminovat slabá místa, jež byla identifikována u SN7.
Díl pro prototyp Starship SN8 (Foto: bocachicagal / NASA Spaceflight)
SN7.1 však bude jen zmenšená zkušební nádrž a nedostane motory. Oproti tomu Starship SN8 už má podle NASA Spaceflight dostat tři motory Raptor, aerodynamickou špičku a stabilizační plochy, aby mohla provádět delší lety. Nedávno byla v Boca Chica smontována nová špička, která by mohla být určena právě pro prototyp SN8. Zkušební lety do výšky několika kilometrů už ale budou o dost obtížnější než krátký skok SN5. Loď bude muset během letu vypnout Raptory a poté otestovat řízení lodi ve volném pádu pomocí stabilizačních křidélek. Těsně před přistáním pak musí být Raptory znovu zažehnuty a ve spolupráci s manévrovacími tryskami otočí víceméně vodorovnou Starship do svislé polohy, aby loď mohla přistát. Ne nadarmo tedy Musk v minulosti varoval, že počítá s tím, že tento náročný manévr se nepodaří hned napoprvé.
Aerodynamická špička pro prototyp Starship (Foto: RGV Aerial Photography)
Pokud se na SpaceX usměje štěstí a testovací lety SN5 a SN8 budou probíhat dobře, firma může začít pomýšlet také na první orbitální lety. Pro ty už bude nutné Starship připojit k 70 metrů vysoké nosné raketě Super Heavy. SpaceX proto už teď v Boca Chica staví novou montážní halu vysokou 81 metrů, ve které budou spojovány jednotlivé segmenty vyráběných raket. Stejně tak pracovníci už nějakou dobu budují novou startovní rampu kousek od té stávající, která už bude dimenzována na starty Super Heavy s až 31 motory Raptor. SpaceX doufá, že první orbitální start se stihne ještě letos, ale myslím, že bude slušný úspěch i když to nakonec bude třeba o rok později.
-
- Cedule u nově budované rampy pro Starship-Super Heavy (Foto: RGV Aerial Photography)
-
- Startovní rampa pro Super Heavy v červenci 2020 (Foto: RGV Aerial Photography)
-
- Stavba montážní haly pro Super Heavy (Foto: RGV Aerial Photography)
-
- Stavba montážní haly pro Super Heavy (Foto: bocachicagal / NASA Spaceflight)
A co bude následovat po prvních orbitálních startech? Elon Musk odhaduje, že Starship obletí Měsíc za dva roky nebo nejpozději za čtyři. Projekt dearMoon, při kterém skupina umělců v čele s japonským podnikatelem Jusakou Maezawou ve Starship obletí Měsíc, je stále plánován na rok 2023. NASA zároveň doufá, že SpaceX pomůže dopravit astronauty agentury na povrch Měsíce v roce 2024 v rámci programu Artemis. Pravidelné starty Starship na oběžnou dráhu Země pak Musk očekává „za pár let“. SpaceX také hodlá využívat Starship pro vynášení vlastních družic Starlink. Jedna taková mise by měla být schopná vynést na oběžnou dráhu až 400 satelitů.
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 6-70 - 1. 12. 2024
- Mise Starlink 9-14 - 29. 11. 2024
- Mise NROL-126 - 26. 11. 2024
https://m.youtube.com/watch?v=s1HA9LlFNM0
Uaaaa…ELON JE UFON.
Tak drzim palce,nech im to vyjde…Len sa chcem spytat,uz dosiahli ten tlak co potrebovali?Ci este budu skusat dale?Tu novu ocel a lepsie zvaranie bude kedy?Ci chceli len rychlo let let let a potom budu riesit to co som spominal ?
Tlak se zatím neví. Z nové oceli už vyrobili a otestovali prototyp SN7
Moc by mě zajímala nostnost slepence starship + superheavy a na boky ve stylu falcon heavy přidělat 3x první stupeň falcon9 který by se vracel – zajímalo by mne o kolik by to zvedlo nosnost celého kompletu – protože ty tři falcon 9 by mohli pomoct v první nejnáročnější fázi letu a starship by při startu mohla ušetřit nezanedbatelnou část paliva.
ULA běžně používá boostery na tuhé palivo, ale SpaceX má plně znovupoužitelné falcon 9 první stupně – tam by se zvedla cena za start jen zanedbatelně pokud by se komplet použili znovu.
Asi by nastaly značné logistické problémy s tankováním různého paliva do té samé rakety, do Superheavy metan, do F9 kerosin. U raket na tuhé palivo tenhle problém odpadá.
Plus bych jeste pridalnutnost zpevneni casti konstrukce, kde by byly boostery.
Jo jo u F9 to byla pomerne velka vec 👍
Pardon Myslel jsem F Heavy 🙄
Technické problémy jsou od toho aby se řešili – mě spíše zajímalo o kolik by se tím zvedla nosnost na LEO – jestli by to mělo nějaký zásadní význam – teoreticky by šlo utlumit raptory o TAH těch falconů a tím ušetřit palivo – po doddělení falconů by mohl hořet o to déle a dostal by starship výrazně výše a do větší rychlosti. Otázka byla jestli má někdo představu o kolik by se zvedla nostnost takového slepence. Je mi jasné že technicky by tam byla tuna problémů. Ono superheavy bude muset bejt hodne pevnej už kvůli tomu kolik bude starship vážit.
Hrubým odhadem by se “o něco málo” zvedla, jenže je tam spousta věcí, které tomu házejí klacky pod motory:
1) Nemůžeš počítat s celým tahem dodatečných Merlinů, ale jen s tím, co technicky mají “nazbyt” potom, co zvednou a urychlí sebe, svoje nádrže, svoje palivo… takže on ten příspěvek v poměru k výkonu SH až takový zázrak nebude…
2) SH by musela být v některých aspektech zpevněna a tedy těžší.
3) A je třeba počítat s tím, že SH se má vracet do místa startu (nepočítá se s přistáním na nějaké vzdálené plošině ve směru letu). SH bude pravděpodobně v nějakém sweet-spotu – na hraně toho, aby odvedla maximum práce, ale ještě se dovedla vrátit… pokud bude při oddělení rychlejší (tj. bude rychlejší + dále) – tak budeš potřebovat více paliva na RTLS (či RTLS ani nebude možné – raketová rovnice platí pořád, brždění a cesta zpět zdarma není). A i pro návrat platí raketová rovnice – takže pokud si musíš nechat více paliva na návrat, musíš zabrzdit více paliva na návrat … atd… )…
Jenom bych podotknul, že u SS do toho bude vstupovat ještě aerodynamické brzdění. Tedy ne vše je nutné ubrzdit “palivem”.
Jojo, odpadne úplně entry-burn a možná bych řekl i kousek toho přistávacího, záleží, jak velký bude mít vztlak 🙂
Debata je o tom, co by se stalo, kdyby k SH bylo přidáno pár F9, jako boostery.
Ten můj argument se týká návratu SH (1. stupně) nikoliv SS.
Máš pravdu, přehlídl jsem to, promiň.
No harm done.
Jde o SH ne o SS.
Uměl byste někdo zdůvodnit, proč statický zážeh trvá jen 3s? Laicky se mi zdá, že se motory ani nestačí zahrát, a tudíž pořádně otestovat.
3s je na motor viac než dosť, zdanie klame, teploty a tlaky sa stabilizujú v raketovom motore veľmi rýchlo do 1 sekundy, dlhší zážih o správaní motoru už neprinesie nič nové. https://www.eucass.eu/doi/EUCASS2017-293.pdf
Kromě toho, co napsal Samo, je taky potřeba poznamenat, že účelem statického zážehu není ani tak délka hoření motoru jako spíš ověření, že nebyl poškozen při přepravě nebo instalaci, kontrola propojení s raketou a vůbec celková souhra rampy, rakety a řídícího centra.
Zevrubný test každého motoru, jak ho popisujete, se dělá zvlášť předtím v McGregoru.
Asi by nebylo dobré, kdyby při delším “statickém” zážehu raketa uletěla z rampy.
Proč by měla uletět? Je dosti připevněna k tomu podstavci velkými svorkami
Otázka do pranice. Bude létat pravidelně dříve SH+SS nebo New Glenn? 🙂
Vsazim na NG
Kromě proporcionálních rozdílů, NG už má otestované oba druhy motorů a nádrže prvního stupně, aerodynamické kryty atd. se už vyrábějí. Versus kontroverzní megaraketa, která má tendenci vybuchovat při rutinních testech a jediné použitelné jsou raptory, nádrže starship jsou i podle Muska “jenom plech”, jako nevím no. Schválně kolik budu mít disliků.
Wtf, vážně jste tak naivní, nejsem Bezosovo fanboy, ale myslet si, že SS/SH poletí dřív, je teda neskutečná naivita, ale vaše ARGUMENTY mě přesvědčili.
No…Vzhledem k rychlosti vyvoje NG by me neprekvapilo pokud by SS leteal první,a ikdyž poleti prvni NG tak to bude typuju jen o kousek a vzhledem delce vyvoje to bude prazdne viteztvi.Ale doufam ze brzy poleti oba!!!
Zdanliva stagnace BO je jen iluze. To ze je jim kazdej mesic nic nebouchne, nebo ze nic nesdili na twitteru neznamena, ze nemaji zadne pokroky.
Zdánlivá víra v tajné pokroky BO je taky jen iluze. Na kolik směn tam makají, je to na 4 aby měli pokryté práce každých 24 hodin jako u SpaceX? Jestli ne, tak toho moc nestihnou.
Jenže BO už má nasmlouvané motory pro raketu Vulcan od ULA (co má letět příští léto a hned s vědeckým nákladem) a sama BO už má pro New Glena taky nasmlouvané zakázky na komerční a vědecké náklady.
PLATÍCÍ zákazníci zřejmě Bezosovi věří !
…a délka výrobního procesu raketových nosičů je cca rok
Muskonauti mají víru, tam se na naivitu nekouká. Víra prý hory přenáší, tak není divu, že z pár zmuchlaných plechů svařených na dvorku bude za nějaký ten týden ta nejlepčí raketa na světě a ve vesmíru vůbec. Zmuchlaniny a další mechanické nedostatky se doladí softwarově, to je přece jasné. Tím pádem nemá smysl stavět jiné rakety, kdo to ještě neví, ten brzy zkrachuje. Ty letové kusy, co na NG právě teď vznikají, si může Jeff Whoo vystavit doma před verandou. Už teď je vlastně žebrák.
A bezosnauti mají mají neochvějnou víru, že vše bude dobré hned na poprvé, bez testování.Nemá náhodou NG už tak 2 roky zpoždění startu, neměl náhodou už konkurovat FH?
BO nedava neuskutecnitelne terminy, jako rohliky na pase. Pokud vim, od zacatku se u NG mluvi o roku 2021. Vzhledem ke zvolene strategii a fazi rozpracovani vyroby, je to zcela realne.
V roce 2016 BO oznámilo premiéru na rok 2020. Osobně bych to viděl nejdříve na rok 2022.
Nejak jste nejspis prihodne zapomnel na nedavna videa z vyroby NG. Ale vy urcite najdete zpusob, jak je dementovat. Navic jsou rozbehle kontrakty nejen na motory BE-4 a celou raketu. Na rozdil od NS.
P.S. nechapu, jak souvisi aktivity BO s tim, co ja pisu o vire.
BO bylo založeno dříve jak SpaceX. BO má téměř neomezený kapitál naproti SpaceX. BO se ani po 19 letech nedostalo na orbitu.
Já jen připíšu, co jsem argumentoval loni v článku o NG vs FH. Dokud si BO hrál pouze na vlastním písku, mohl si dělat s termíny co chtěl. A záleželo jen na tom, co schválí Jeff. Ale od doby, kdy za prvé na vývoj motorů NG přispěla armáda, nedávno na celou raketu pak opět armáda a navíc zákazníkem jejich motorů je i ULA, tak už je malinko pod tlakem. Od té doby už si nehrají sami na sebe, ale jsou tlačeni termíny a smlouvami. Takže tohle bych momentálně přidal na stranu toho, že Blue Origin prostě s tou raketou asi přijde dříve a začne s ní i dříve létat na orbitu. Já se každopádně těším a i pro Elona to bude další stimul, anebo jak prý uvádí knížka Kosmičtí baroni, nejlepším raketovým palivem je konkurence.
S tím zastavením bych byl zase opatrný. Jistý si tím vůbec nejsem, dávám dohromady jeden článek, kde se věnuju i suborbitálním letům. A tam je zajímavá situace, NASA otevírá kancelář pro pilotované suborbitální lety. Bude se to týkat Virgin Galactic a asi si NS, protože jsou experimenty s nižší prioritou, ale může pro ně stačit jen pár minut mikrogravitace. A totéž se bude týkat i lidí. Mimochodem, už teď tuším NASA přispívá na New Shepard v rámci CCDev.
Nikdo vám nedá záruky, že dokonalé výrobní prostředky nebo minulé úspěšné aktivity povedou k úspěchu. To je pochopitelné. Na druhou stranu, dovoluji si tvrdit, že k úspěchu v raketovém průmyslu jsou dokonalé výrobní prostředky podmínkou nutnou, nikoliv postačující. Jakmile mám takové zázemí, s klasickou koncepcí rakety mě nestojí nic v cestě sekat díly jako Baťa cvičky, jeden jako druhý.
Největší, nejsložitější, nejobtížněji vyrobitelný díl je půlka aerodynamického krytu rakety. Když mě BO ukáže čistou továrnu s automatickým strojem na výrobu tohoto dílu a dokonce s již vyrobeným prototypem, tak řeknu, že mají prakticky hotovo, i když o tom každý týden nečtu na twitteru.
Máte pravdu, že se stavbou Starship to jde srovnávat opravdu velmi těžko. Tam se ještě k opravdovým prototypům zatím nedostali. Jsou teď ve fázi, kterou mohla BO rovnou přeskočit. I proto pevně věřím, že NG bude dávno létat, zatimco na Starshipu se bude ještě pracovat. Žádné fifty-fifty.
Nikomu nestraním a nefandím žádnému “vítězi”. Pokud se vás mírná nadsázka a narážka na Muskonauty typu “MajoMusk” dotkla, nebo cítíte, že byl dokonce někdo zesměšněn, tak to sorry. Nebylo to míněno zle. Když oni mě tím vždycky dovedou pobavit…
Ano ano… proto Boeing a spol. s dokonalými výrobními prostředky sekají SLS jako Baťa cvičky … pamatuji si z dějepisu správně, že výrobní doba Baťových cviček byla 3 roky/pár, že?
A mimochodem, jak se tvoje logika
“Největší, nejsložitější, nejobtížněji vyrobitelný díl je půlka aerodynamického krytu rakety. Když mě BO ukáže čistou továrnu s automatickým strojem na výrobu tohoto dílu a dokonce s již vyrobeným prototypem, tak řeknu, že mají prakticky hotovo”
popere tady s tímto?
https://pbs.twimg.com/media/EeQINGMWkAAzIVM?format=jpg&name=small
https://pbs.twimg.com/media/Eec9zI9XkAMOi-R?format=jpg&name=4096×4096
🙂
Jednoduse. Cloveka, co necti pravidla slusneho dialogu proste ignoruji.
na tejto rakete je bezprecedentne vsetko od velkosti, cez pouzity material, sposob stavby az po planovane pouzitie. Takze nazyvat tie testy rutinou je dost silny eufemizmus. Kazdopadne posledne testy uz boli bez vybuchov, takze SpX sa (zase) dokazala velmi rychlo posunut od ppt k niecomu co dokaze lietat. V aerokozmickom priemysle sa v tejto dobe standardne este len finalizuju plany a ti rychlejsi zacinaju vyber subdodavatelov.
Ocel není žádný nový materiál, Saturn taky nebyl žádný drobeček a na louce je nikdo stavět nenutil.
Snad víte, že ocel není jen jedna, ale jde o celou škálu druhů podle různých příměsi s velmi různou pevností při teplotních extrémech. SpaceX právě experimentuje s novými druhy oceli jako je SX500.
SX500 není ocel. To je druh Inconelu používaný v Raptoru. Asi si to pletete s ocelí 30X.
Já jsem ti nedal dislike za to že si myslíš, že NG bude první, ale za všechny ty blbé kecy okolo.
Definuj “pravidelně” 😉
Vypůjčím si repliku od Muska: New kdo?
Lidi, neblázněte, copak NG už někdo někde viděl (kromě powerpointu)? Zatímco Starship snad už zítra poskočí.
To, že Blue Origin není tak sdílný jako SpaceX neznamená, že nic nemají. Motor je mám pocit snad ve fázi kdy už by mohl být hotový, testovací kus doručili ULA. Nikdo neví jak na tom jsou se zbytkem rakety, ale z jejich videa to vypadá, že už by mohli začít s výrobou, ne-li nezačali.
Starship je ještě hoodně daleko od toho, aby tenhle závod vyhrálo. Už by museli jet jako po másle bez výbuchů a nějakých větších problémů.
Podivejme se na to takhle-Pokud by SpaceX nestaveli Falcon heavy,Crew Dragon a nakladni dragon a neladily Falcon 9 a celou tu dobu se venovali pouze SS- Nejspis uz by dnes letala.Zatim co Amazon postavil suborbitalni raketu, v prvnich par letech a celou tu zbyvajici dobu delal na NG ktera je ve srovnani se SS pomerne standardni,i kydz pripoustim ze je asi nemozne obe rakety vubec rovnavat…
Tyjo, to se mohli rovnou vykašlat i na F9 a od začátku dělat na SS, třeba by tam už byla nějaká základna 🙂
Podobnou metodu zvolilo BO, z blechy na slona, z NS na NG a moc se to zrovna neosvědčilo. Podle téhle logiky by nemohlo SpaceX získávat zkušenosti. Nejlepší stejně je, že můžeme mít tuhle debatu.
No hlavně jsem tím chtěl porovnat kolik práce za temeř stejnou dobu obě firmy udělaly
Jak chcete to porovnání dle množství vykonané práce provést – např. firmu, která postaví fabriku která rovnou vyrobí raketu, která bez problému zrealizuje k čemu byla určena a firmu, která za dobu postavila x prototypů, z nichž žádný definitivní cíl svého programu nesplní? Je důležitější množství vykonané práce a nebo splnění cíle?
Jednoduse podle vyditelnych vysledku-BO letu na orbitu=0 Dokoncenych orbitalnich raket =0(Zatim ,verim ze uz je temer hotova).To co uz udelala SpaceX vydime kazdy den a neni pochyb o tom ze tamni engineri vi co delaji a kam miri.Abych byl uprimny nevim ktere prototipy u ktre firmy mate na mysli.S tou fabrikou taky nevim kam presne mirite -Mam za to ze obe museli postavyt fabriky.K tem cilum-SpaceX zatim zrealizovala temer vsechno o cem v minulosti prohlasila ze to pujde a co ne tak na tom stale usilovne pracuje.Nemuzu si pomoct ale podle me splnila mnohem vice cilu a vykonala mnohem vice prace nez BO.Ale jak uz jsem tu nekolikrat napsal nechapejte me spatne ja jsem velkum fanouskem jak SpaceX tak Blue Origin ale kdyz vydim vysledky obou firem nemuzu si pomoct…
Přesně takhle jsem to myslel, ale zvolil jsem mojí metodu blbých keců okolo.
To nebyl New kdo? ale Jeff kdo? 😂😂😂
Haha, dobře, omlouvám se, namísto “Vypůjčím si repliku od Muska” jsem měl správně napsat “budu se inspirovat replikou od Muska”. Jinak samozřejmě to “Jeff who?” je mi známo.
to jsou vlastně dvě otázky. Bude létat dřív a bude létat pravidelně. Podle mne Poletí dřív NG. Ovšem jestli začně nějak víc létat to si nejsem vůbec jistý
Těch malých přistávacích nožiček se nejvíce bojím ale mužu se nechat příjemně překvapit.
U nich jde o to aby se vyklopily a uzamkly. To nyní stačí. U F9 se vyklápejí z vnějšku dolu, zde to bude z vnitřku dolu. Naštěstí nějaké zkušenosi díky F9 mají.
tie pidinozicky su zdrojom obav uz od zaciatku. Na druhu stranu velke nohy su tazke, takze keby napriklad urobili “aktivny” podvozok, ktory sa prisposobuje podkladu, tak usetria nejaku tu tonu. Klasicky SpX pristup, oklamat to softwarom 🙂
Ty nožky nebudou takový problém pokud SN5 přistane dokonale rovně. Starhopper přistál dost na šikmo ale tam to nevadilo pač měl velké masivní nohy. SN5 je mnohem vyšší. Tak je otázka jestli to dokáže jeden Raptor vybalancovat.
S přistáním se spíš nepočítá. U prototypů se očekává nejdříve spíše “rychlé neplánované rozložení” 😉
odkedy?
Nohy má SN5 už přimontované?
A jak vysoko by StarShip dokázala vyletět bez SuperHeavy? Dokázala by se vůbec zvednout z rampy, když by byla plně natankovaná?
Nohy má každý exemplář snad od SN3, ale to se možná pletu. A pokud plně natankovaná Starship bude vážit 1200t jako podle poslední prezentace, tak by to nemělo být možný.
zaujimava otazka. Z verejne dostupnych dat mi vychadza, ze na plne natankovany Starship by nestacilo ani 6 SL raptorov.
Nohy jsou namontované už od začátku jsou vidět na jedné z fotek v článku.
Jinak plně natankovaná Starship by se asi ani neodlepila od země, protože motory mají tah 6x 200 tun, ale u Starship mají 1200 tun vážit jen pohonné látky. K tomu samotná Starship bude mít alespoň 120 tun + je potřeba přičíst nějaký náklad. Na druhou stranu, Raptor má mít časem tah 250 tun, takže pak by to už možná šlo, ale jen tak tak. Proto taky Musk říkal, že pro mezikonentální lety bez Super Heavy by Starship musela mít více motorů.
A ještě by se měla časem snižovat hmotnost samotné Starship, neříkám, že to je klíčové, v porovnání s palivem určitě ne, ale rozhodně to může pomoct.