Pro a proti rakety SLS, 1. část – Předmluva
Loni v listopadu provedla americká kosmická agentura NASA první start SLS, což je v současnosti nejsilnější raketa světa. To nevyhnutelně vedlo ke srovnávání tohoto supertěžkého nosiče s raketami SpaceX, jako jsou Falcon Heavy a Starship. SLS byla vyvinuta velmi konzervativním způsobem, což sice umožnilo úspěch hned při prvním startu, ale daní za to byly obrovské investice do vývoje a vysoké náklady na každý start, které se pohybují v řádu miliard dolarů. Někteří lidé tedy zpochybňují samotný smysl existence takto drahé rakety. Oprávněně?
Než se pustíme do kritického rozboru, objasníme si, jak SLS vznikla a proč přes veškeré prodražování nebyla zrušena. Seznamovat se s informacemi a souvislostmi je sice nuda, ale bez těchto znalostí je těžké posoudit relevanci jednotlivých argumentů, které jsou v diskuzích o SLS vznášeny.
Start rakety SLS v listopadu 2022 na testovací misi Artemis I (Foto: NASA)
Po zrušení programu Constellation nastal pro americké vládní politiky nečekaný a nepříjemný problém. Prezident Barack Obama si kosmonautiku představoval tak trochu jako černou díru na peníze. Jenže peníze, které NASA utrácí, platí svým zaměstnancům a dodavatelům. Redukcí kosmického programu tak byly ohroženy desetitisíce pracovních míst. A dalo se předpokládat, že propouštění v NASA a velkých aerokosmických firmách bude mediálně hodně sledované. To by nebyla dobrá reklama pro žádnou politickou stranu, tím méně pro levicově zaměřené Obamovy Demokraty. Obama proto raději zařadil zpátečku a souhlasil s pokračováním vývoje lodi Orion a supertěžké rakety. Neznamenalo to však obnovení plánu letět na Měsíc, nové cíle byly skromnější.
Umělecká představa raket Ares I a V ze zrušeného programu Constellation (Zdroj: NASA / MSFC)
Důležitá je v tomto příběhu ekonomická stránka, proto si ji trochu přiblížíme. Nezávislá komise, jíž předsedal Norman Augustin, v roce 2009 shledala, že program Constellation je oproti původním předpokladům monstrózně drahý, a pro jeho další financování by bylo do roku 2020 potřeba dalších asi 50 miliard dolarů. Jenže Obama potřeboval peníze na jiné věci, které slíbil svým voličům (např. Obama Care). Přitom ekonomika byla v hluboké recesi, kterou odstartovala hypoteční krize, tudíž byly nižší daňové příjmy a bylo nutné šetřit. Technicky vzato není ekonomická recese nic negativního. Je to přirozená součást ekonomického cyklu a funguje jako ozdravný proces, při němž se neprosperující podniky restrukturalizují nebo zkrachují a uvolní tak místo na trhu konkurenceschopnějším firmám, které díky tomu mohou dále růst. Důsledkem recese však je dočasný pokles výkonu ekonomiky a s tím související propouštění. Politici, a nemusejí to nutně být populisté, se proto snaží dopady recese mírnit, a velkým firmám v potížích obvykle pomáhají, aby propouštět nemusely (v této souvislosti se vžilo označení „too big to fail“). Je tedy pochopitelné, že američtí politici ze států, kde má kosmický průmysl významný podíl, usilovně lobbovali za to, aby penězovody zůstaly zachovány. A úspěšně. Skupina senátorů z Texasu a Floridy, mezi nimiž byl i dnešní ředitel NASA Bill Nelson, prosadila v roce 2010 zákon, jenž NASA ukládal pokračovat ve vývoji lodi Orion a supertěžké rakety, přičemž mělo být využito součástí raketoplánů. Raketa nově pojmenovaná Space Launch System si z toho důvodu hned vysloužila přezdívku Senate Launch System.
Raketa SLS v srpnu 2022 před misí Artemis I (Foto: NASA)
Výsledný obrat ale nelze šmahem zavrhovat jako populismus, protože loď i silnou nosnou raketu Američané potřebovali – nejen pro zachování a rozvoj pilotované kosmonautiky, ale i pro vynášení kosmických sond ke vzdáleným planetám. Silnější raketa umožní vypouštět větší družice (např. do nedávna nejsilnější raketa Falcon Heavy zvládne vyslat k Marsu náklad o maximální hmotnosti jen něco přes 13 tun) a zároveň jim udělit vyšší rychlost, takže není nutné čekat na vhodné startovní okno a pak ještě provádět gravitační manévry (gravitačním manévrem je myšlen průlet kolem planety, při němž sonda převezme část hybnosti planety). Sondy, které míří do vnějších oblastí Sluneční soustavy mají navíc ještě jeden problém. Potřebnou rychlost totiž obvykle nabírají nejprve gravitačním manévrem u Venuše. Tudíž se dostanou blízko ke Slunci, a hrozí jim přehřátí. Musejí být proto konstruovány tak, aby vydržely nejen mrazivé teploty v cíli mise, ale i opačný extrém při průletu kolem Venuše. Tím se výroba těchto sond ještě víc komplikuje.
Umělecká představa sondy Europa Clipper u Jupiterova měsíce Europa (Zdroj: NASA)
Dobrým příkladem, proč potřebujeme supertěžkou nosnou raketu i pro nepilotovanou kosmonautiku, je peripetie se sondou Europa Clipper. Původně tuto sondu měla vynést raketa SLS, ale jelikož první exempláře této rakety jsou potřeba pro mise Artemis a navíc se objevil problém s nadměrnými vibracemi, byl Europa Clipper přesunut na raketu Falcon Heavy. Start je plánován na říjen 2024. Ale i s pomocí gravitačních manévrů u Marsu a Země dorazí tato šestitunová sonda k Jupiteru až za pět a půl roku. S SLS by se to zvládlo za polovinu té doby!
Supertěžká raketa by se hodila i pro vynesení modulů PPE a HALO stanice Gateway. V roce 2020 NASA rozhodla o společném vynesení těchto modulů. Díky tomu se ušetří jedna nosná raketa, vynechá se náročný spojovací manévr u Měsíce, nebudou potřeba dva dokovací porty na obou modulech, odpadne jeden servisní modul i jeden pohonný a naváděcí systém. Byl by to geniální nápad, jenže nejsilnější raketou v té době byl Falcon Heavy, a ten nemá dostatečnou nosnost, aby spolehlivě dopravil oba spojené moduly na správnou oběžnou dráhu kolem Měsíce. Proto PPE a HALO podstupují drastickou „odtučňovací kúru“, což s sebou nese spoustu komplikací. Absence supertěžkého nosiče si vybírá svou daň.
Umělecká představa spojených modulů PPE/HALO na cestě k Měsíci (Zdroj: NASA)
Není jednoduché zvraty v americkém kosmickém programu nějak vyhodnotit. Na jedné straně obecně platí, že když se pořád něco mění, jsou výsledkem nedokončené projekty a promrhané prostředky. V uplynulých dvaceti letech se ztratilo hodně času hledáním koncepce kudy a kam by měla americká kosmonautika směřovat. Na druhé straně v situaci, kdy se program Constellation neúnosně protahoval, prodražoval a nevycházely z něj žádné inovace, se jeho zásadní revize jevila nezbytnou, zvláště v podmínkách ekonomické krize. Každopádně program Constellation potvrdil zkušenost z programu Apollo, totiž že politická podpora drahých kosmických programů je vratká a do budoucna nejistá. Vždy se může objevit nějaký Nixon nebo Obama, který v dobývání vesmíru nebude vidět profit a bude se snažit na kosmickém programu ušetřit. Vesmírný výzkum, který má být dlouhodobě udržitelný, proto musí být dostatečně ambiciózní, aby měl ohlas a tedy podporu veřejnosti, ale zároveň pro kongresmany (kteří schvalují rozpočet NASA) finančně přijatelný. V minulosti se stávalo, že Kongres odmítal adekvátně navýšit rozpočet NASA. Byl to koneckonců i důvod, proč NASA původně vybrala jen jednoho dodavatele lunárního landeru (teprve poté, když preferovaný „Národní tým“ v tendru neočekávaně neuspěl, uvolnil Kongres peníze na druhý lander). Už v zájmu udržitelnosti špičkového vědeckého výzkumu, který je i bez plýtvání extrémně nákladný, je tedy důležité kritizovat předražené projekty jako SLS, jinak by se nic nezměnilo a penězi určenými na vědu, výzkum a inovace by se udržovaly v chodu podniky, které se jen stěží obejdou bez státní pomoci, zatímco menší firmy, které přitom mají vyšší inovační potenciál, by se z politických důvodů k velkým zakázkám dostávaly obtížněji.
Svým přístupem k inovacím je ULA proslulá. Vtip je z roku 2018, ale kolik se toho od té doby změnilo?
Proč na těch penězích tolik záleží? Jednoduše proto, že vývoj raketové techniky je mimořádně drahý, složitý a návratnost investic bývá v tomto odvětví pomalá a nejistá, Jeff Bezos by mohl vyprávět. Kapitálově zpočátku nepříliš silné SpaceX mělo štěstí, že dostalo příležitost na vývoj svých prvních raket čerpat prostředky z federálního rozpočtu. Nejprve se zapojilo do programu Falcon (Force Application and Launch from CONtinental United States) agentury DARPA, jehož cílem bylo vyvinout malou levnou raketu a hypersonickou střelu, a později do programu COTS (Commercial Orbital Transportation Services), zaměřeného na vývoj dopravních prostředků pro zásobování ISS. Bez těchto peněz by SpaceX pravděpodobně zkrachovalo. SpaceX nebylo jedinou novou firmou, která se snažila prorazit na trhu s nosnými raketami, bylo ale jedinou, které se podařilo ufinancovat vývoj. Uvidíme, jestli uspějí i další nadějné firmy. Zatím to vypadá, že NASA se poučila z minulosti a podporuje konkurenční boj. To by bylo dobré, neboť pokrok nelze naplánovat, pokrok je vždy výsledkem soutěžení. Argumentace na obhajobu SLS se však nese v přesně opačném duchu:
- „lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše“
- Zrušit SLS a spolehnout se na nevyzpytatelného Elona Muska? To by nikdo zodpovědný neriskoval.
- „malí by to nezvládli“
- Malé firmy, jakou bylo ještě poměrně nedávno SpaceX, nemají zkušenosti, nemají know-how, nemají kapacity, chybí jim zdroje, …
- „stejně se to vyplatí“
- Ušetří se za vývoj, za nové výrobní linky, novou rampu atd.
- „nebyla alternativa“
- Nikdo podobně silnou raketu jako SLS nevyvíjel.
- „ty peníze by se stejně utratily, jen za něco jiného“
- Buďme rádi, že jsou američtí politici ochotni dávat tolik peněz na kosmonautiku. Taky je mohli vložit do něčeho jiného.
- celonárodní projekt
- Na stavbě SLS a Orionu se podílejí dodavatelé ze všech 50 států USA. To SLS jednak zajišťuje silnou politickou podporu a jednak zavdává důvod k hrdosti lidem napříč celými Spojenými státy.
- sociální ohledy
- Kdyby všechny zakázky od NASA šly ke SpaceX, lidé v Alabamě by ztratili práci, a tím i výdělek. Jak by pak živili své rodiny a spláceli hypotéky?
- závod s Čínou
- V současnosti není SLS čím nahradit. V budoucnu ji pravděpodobně nahradí Starship, ale než by se tak stalo, Číňané by nový závod o Měsíc měli velkou šanci vyhrát. To nelze dopustit.
Těmto argumentům se budeme příště věnovat podrobněji, a to převážně ze tří hledisek: politické reality, ekonomické situace a historické zkušenosti. Obstojí?
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
Spousta lidí v USA si stav okoĺo SLS uvědomuje. Mnozí politici to nemohou přiznat. Jsou spolu s firmami závislí na přídělech financí.
Např.
https://www.space.com/return-to-moon-china-space-race
Trochu mi to připomíná doby u nás před rokem 1990 a dnes je to zpátky.
Rozum se vytratil viz článek.
V článku je vznik programu SLS spojován s motivací udržení zaměstnanosti. Autorizační zákon pro NASA z roku 2010 ale mezi důvody uváděl zachování kritických schopností, konkrétně vyjmenovával motory na pevná a tekutá paliva, velkoprůměrové palivové nádrže a pozemní testovací stanoviště. V zákonu byl SLS prezentován jako pokračování raketoplánu, ale s přístupem k cislunárnímu prostoru jakožto stále strategičtějšímu regionu. Zákon kladl důraz na zachování stávajících smluv, investic, kvalifikované pracovní síly a výrobních kapacit. Podle zákona šlo do značné míry o to, aby po vyřazení raketoplánu z provozu nebyly Spojené státy závislé na zahraničních raketových motorech a raketách.
V článku je také napsáno, že Národní tým byl preferovaným uchazečem na dodavatele lunárního landeru. Protože však nejsou uvedeny bližší podrobnosti, prosím autora o krátké vysvětlení, jak to bylo myšleno, pokud možno s doložením zdrojové informace.
Možná by jste si mohl počíst o 1. Fazi výběru HLS. Dostali 579 mio $ na studie z 1 mld$.
Tomu říkám preferování 1 uchazeče ze 3. 😉
https://www.nasa.gov/feature/nasa-selects-blue-origin-dynetics-spacex-for-artemis-human-landers/
Kde jsou ty $?
Jaký byl výsledek studií?
To by jste mohl vysvětlit…
Pokračování příště…
Že bych si mohl počíst o 1. fázi výběru HLS, považuji za nepovedený pokus o vtip.
https://kosmonautix.cz/2020/05/pilotovane-lunarni-landery-reseni-pro-program-artemis/
Dotaz jsem vznesl na autora článku Pavla Salveta, nikoliv na Vás.
Odpověď jste dostal, vtip to nebyl. Rád zapomínáte. Pak vypadáte vtipně…
Otázky na vás budou jako obvykle bez odpovědi?…
Pane Vojvodíku, po zkušenostech, že po každé mojí odpovědi reagujete osobními invektivami, již delší dobu ponechávám Vaše otázky bez odpovědi.
Jaké osobní invektivy máte na mysli? Nebude to jen ve vaší mysli? Chce to celkový nadhled pane Hošku.
To co provádíte, je pomluva bez reálného základu… 😉
Pane Vojvodíku, jen pro připomenutí, máte ban na kosmo.cz i na kosmonautix.cz, a taky nevíte proč. Na ElonX.cz přišla Vaše největší urážka dne 2. května 2021 v 12:24, kdy jste mě bezdůvodně přirovnal ke komunistickému prokurátorovi Josefovi Urválkovi.
Nechcete se smysluplně bavit o kosmonautice?
2 roky staré přirovnání doby před
70ti lety vám leží v žaludku?
Pane Hošek, nejste nějaký precitlivělý?
Zkuste o sobě popřemýšlet, zdali nemáte navštívit specialistu… 😉
Jesli to nebude vaším myšlením obdobnému normalizaci.
Mimochodem, oba mí dědové byli v uranových dolech.
Možná proto jsem citlivý na dnešní manipulace a podvody srovnatelné s minulým režimem.
AI mainstream opravdu není košér. Proto se rád ptám.
A nejen vás. A uznám chybu, což ve vasem případě je téměř nemožné…
Omlouvám se elonx.cz.
Není to o kosmonautice a nebo je?
Pane Vojvodíku, vůbec se k mojí osobě nevyjadřujte. Jestli nevíte, co je to invektiva, tak jste se jí teď opět dopustil.
Pane hošek, možná si to neuvědomujete, ale plný invektiv jste vy a to historicky. Proto ten urválek. Co vás k tomu vede?
Ještě se vrátím k názoru, že 579 milionů USD, přidělených společnosti Blue Origin z celkové cca jedné miliardy USD na studie pilotovaných lunárních landerů, je důkazem preferování jednoho uchazeče na úkor ostatních.
NASA chtěla v této fázi projektu spolupracovat se třemi týmy a měla k dispozici přibližně miliardu USD. Ostatní dvě společnosti obdržely smlouvy s částkami uvedenými v jejich nabídkách. SpaceX obdrželo 135 milionů USD, které uvedlo ve své nabídce, přihlášené do výběrového řízení. Dynetics obdržel 253 milionů USD, taktéž v souladu se svojí nabídkou. Cenová nabídka Blue Origin byla 879 milionů USD. NASA jim tehdy vyčinila, že to je skoro celá částka, kterou má k dispozici. Blue Origin proto dodatečně souhlasil se slevou 300 milionů USD, aby vůbec smlouvu dostal. Ano, tato částka byla drzá a neomalená, ale neznamená to, že NASA preferovala jednoho uchazeče na úkor ostatních dvou, že vůči nim byla zaujatá nebo se k nim chovala nespravedlivě. NASA si sníženou cenovou nabídku Blue Origin mohla dovolit akceptovat. Výsledkem byl podpis smluv s třemi zhotoviteli studií, z nichž každý reprezentoval odlišný přístup k řešení landeru: jednostupňový od SpaceX, dvoustupňový od Dynetics a třístupňový od Blue Origin. Blue Origin tehdy hazardoval a vyhrál největší část finančních prostředků.
O rok později, ve výběrovém řízení na vývoj a dodání landeru pro Artemis III, Blue Origin opět hazardoval, ale tentokrát prohrál. Sázka na vyjednávací taktiku už nefungovala, protože NASA měla k dispozici objem peněz, který umožňoval pouze financování částky, kterou nabídlo SpaceX.
Autorizačnímu zákonu a cui bono, se budu věnovat v druhé části, ale správně jste uvedl, že zákon kladl důraz na zachování stávajících smluv, pracovní síly a výrobních kapacit. Nikoli třeba na vývoj nových technologií.
Jak to bylo myšleno s preferovaným uchazečem, je v tomto článku vysvětleno. Pokud chcete ještě zdroj, jakým způsobem politici uvažují, tak třeba https://www.planetary.org/articles/why-we-have-the-sls
Nečekejte ale, že politici budou veřejně přiznávat, že někoho protěžují. 😃 Musíte si vystačit s prostou úvahou: Když se očekávalo, že vyhraje koalice konkurenčních firem, peníze pro druhý lander nebyly, navzdory úpěnlivęmu naléhání administrátora NASA. Jakmile vyhrálo SpaceX, politici otočili.
Správně napsáno. Politici otočili…
Celé SLS je takový politický otesánek.
Výsledkem je dlouhotrvající stagnace staré kosmonautiky.
Pokud by nevyrostlo SpaceX, tak dopadne Artemis jako constellation.
Stále může dopadnout jako Constellation. Současná éra populismu, která se nese ve znamení výdajové velkorysosti, jednou skončí. A až skončí, pak bude dost těžké Artemis obhájit. Ale uvidíme.
Aha, Vy si myslíte, že peníze na druhý lander nebyly proto, že se očekávalo, že bude vybrán jediný dodavatel, kterým bude Národní tým (proč měl být takový výsledek očekávatelný bez znalosti výše cen a bez technického posouzení všech tří nabídek?), ale protože vyhrálo SpaceX, tak politici při nejbližší příležitosti rozpočet HLS navýšili.
Navýšení rozpočtu HLS po výběru SpaceX nebylo mimořádné. Roční rozpočty na lunární landery nikdy neměly být ploché, ale rostoucí. V prezidentském požadavku na FY 2021 bylo na HLS požadováno 3,370 mld. USD s výhledem na roky 2022, 2023 a 2024 v částkách 4,388 mld. USD, 5,100 mld. USD a 4,971 mld. USD. NASA ale na FY 2021 obdržela jen 0,928 mld. USD. Pokud píšete, že Kongres odmítl adekvátně navýšit rozpočet NASA, tak se podívejte na čísla v dalších odstavcích a zjistíte, že takto vysoké částky se v požadavcích již nikdy neobjevily.
V prezidentském požadavku na FY 2022 z 9. dubna 2021 bylo na HLS požadováno 1,195 mld. USD s výhledem na roky 2023 a 2024 v částkách 1,267 mld. USD a 1,580 mld. USD. Týden po zveřejnění prezidentské žádosti, 16. dubna, byl vybrán k realizaci návrh SpaceX, protože rozpočet přidělený Kongresem a výhled na další roky podporoval pouze tento jediný kontrakt (navíc až poté, kdy SpaceX na výzvu NASA aktualizovalo požadované platby za splnění jednotlivých milníků). NASA před vyhlášením výsledků výběrového řízení i těsně po něm (dříve, než se k tomu vyjádřili někteří politici) deklarovala, že jejím přáním je udržení konkurenčního prostředí zadáním dvou zakázek, pouze tento záměr přesunula do další fáze. Kongres kritizoval NASA, že sama požadovala méně, než kolik říkala, že potřebuje pro financování dvou dodavatelů a také, že požadovala výrazně méně než před rokem. Nakonec Kongres schválil požadovaných 1,195 mld. USD.
O rok později bylo v prezidentském požadavku na FY 2023 pro HLS požadováno 1,486 mld. USD s výhledem na rok 2024 1,864 mld. USD. Kongres nakonec schválil požadovaných 1,486 mld. USD. Stále šlo o výrazně nižší částky, než jaké byly požadovány v požadavku na FY 2021, který politiky tak odradil.
Letos je v prezidentském požadavku na FY 2024 pro HLS požadováno 1,881 mld. USD. Oba rozpočtové výbory Kongresu s touto částkou souhlasí.
Zdroj informací:
https://www.nasa.gov/news/budget/index.html
“Aha, Vy si myslíte, že peníze na druhý lander nebyly proto, že se očekávalo, že bude vybrán jediný dodavatel,”
Píšete to opačně. Nebyly peníze, proto nebyl vybrán druhý lander. Ale i kdyby byl vybrán, neměl by zaručené financování. Neexistoval žádný veřejný příslib, proto i odvolání Blue Origin bylo neúspěšné.
Že to politiky při vědomí faktu, kdo je favoritem, příliš netrápilo a nespěchali s navýšením rozpočtu jako u SLS, je evidentní. Přitom výběr dvou dodavatelů by zvýšil šanci, že aspoň jeden lander by mohl být hotov v brzké době.
Pokud si myslíte, že víte lépe, jak to bylo, nemá smysl, abyste se o tom dohadoval v diskuzi, protože ne každý diskuse čte a navíc je to takhle dost promíchané. Doporučuji to sepsat jako článek, Petr Vám jistě dá prostor.
Takže se na to díváme stejně. V roce 2021 nebyly peníze, proto nebyl vybrán druhý lander. Lišíme se pouze v pohledu na to, zda byl Národní tým preferovaný, nebo ne. Blue Origin nemá zaručené plné financování od NASA ani teď. Smlouva z května 2023 totiž z rozpočtových důvodů obsahuje aktuální datum ukončení 17. ledna 2024 a aktuální smluvní částku 0,425 miliardy USD. Smlouva se SpaceX na demonstrace a služby včetně landerů pro Artemis III a Artemis IV má aktuální datum ukončení 15. listopadu 2027 a aktuální smluvní částku 3,479 miliardy USD.
Nemá to cenu… 😉
Skutečně objemové proporce obou:
Nosnost dtto.
Kolik toho vyletlo bezosovi na LEO…
BO je startup staré kosmonautiky. Promrhali svou příležitost.
To se ale lišíme zásadně, v podstatě popíráte politický protekcionismus.😕
Lišíme se v pohledu na to, zda k politickému protekcionismu v tomto konkrétním případě došlo, nebo ne. Vy tvrdíte, že ano. Já jsem bezvýsledně žádal o doložení Vašeho tvrzení.
Výsledek jako doklad Vám tedy nestačí. Pak ale vždy můžete protekcionismus zpochybňovat. I když máme raketu, jejíž vývoj stojí desítky miliard dolarů a start další miliardy, stejně můžete říct: “Doložte, že něco není v pořádku.”
Nestačí, z důvodů uvedených ve 14:19. Ano, domnívám se, že nedoložené podezření z protekcionismu můžu zpochybňovat. O SLS se ale v tuto chvíli nebavíme, sám jsem v 7:58 zmínil autorizační zákon.
Jde o to, že planým zpochybňováním nic nezměníte, pořád je to tak, jak je psáno v článku: oproti původnímu záměru byl vybrán jen jeden dodavatel, až pak v dalším výběrovém řízení druhý, čímž se ztratila spousta cenného času. Že Vám se to zdá v pořádku a akceptujete “důvody”, respektuji, ale v pořádku to není a zcela pominout motivaci politiků, kteří o tom rozhodují prostě nelze.
Abychom si rozuměli, nezpochybňuji, že po výběru SpaceX došlo k navýšení rozpočtu HLS. Navýšení jsem včera doložil těmi čísly z rozpočtu. Domnívám se však, že důvodem byla podpora konkurenčního prostředí v programu HLS, kterou si NASA dlouhodobě přála, ale kterou, jak uvedla Kathryn Lueders na straně 3 prohlášení o výběru, rozpočet na FY 2021 nepodporoval. Zpochybňuji pouze tvrzení, že k navýšení rozpočtu HLS došlo z důvodu preference Národního týmu. Mimochodem, pořád byl ve hře i Dynetics.
Co je to tady za dementa? Pan Hošek asi nemá nic lepšího na práci než se tady dohadovat o nepodstatných pi….nách. To musí být vážně smutný život. Jinak super článek jako vždy.
V článku a v diskusi byly představeny dva různé názory na důvody, které vedly k vyhlášení výběrového řízení na druhého dodavatele lunárního landeru. Bylo proto důležité, aby si obě strany vzájemně vysvětlily důvody podporující jejich názor. Chápu, že pro některé čtenáře to mohlo být únavné, ale poprosil bych o umění udržet diskusi ve věcné rovině, bez osobního napadání. Děkuji za pochopení.
Nadávky a vulgarity sem opravdu nepatří! U nás se diskutuje slušně, takže komentujte jen názory, nikoli jednotlivé diskutující.
Asi jste tu nový, tak to berte jako první napomenutí, ale pokud se takhle budete chovat i v budoucnu, dostanete zákaz přispívání do diskuze.
Výdajová velkorysost? Jak to dopadne?
Ja si myslím že SLS je proste nutné zlo. Problém je čo ďalej. Orion je v podstate iba pre SLS a aj keď SHS preukáže dostatočnú spoľahlivosť môže prevziať náklady ale posádku bude musieť stále vynášať SLS. Vždy je lepšie mať zálohu takže pokiaľ nebude viac firiem ktoré dokážu dopraviť ľudí k mesiacu SLS bude potrebná. Bude zaujímavé sledovať ako sa to vyvinie keďže ako už bolo povedané NASA aj keď to robí nehorázne draho zamestnáva veľa ľudí.
Salveta v úvodu článku viděti je záruka spokojenosti!
Tedy až na hrubky.
Stačí je nahlásit konkrétně a rád je opravím.
Normálně to funguje tak, že buď se vyvíjí něco úplně nového, a pak to bývá hodně nákladné, anebo se zbastlí to, co již existuje, do nějakého relativně inovovaného produktu, s tím, že sice nevznikne žádný technický zázrak, ale díky vyyužití existujících systémů a technologií to vyjde lacino.
NASA ovšem zvolila geniální, vpravdě novátorský přístup – využijme pro novou raketu kdeco, co zůstalo po raketoplánech (motory, středová žlutá nádrž, boční stupně na tuhá paliva, a tomu odpovídající infrastruktura na kosmodromu), a díky tomu udělejme tu raketu co nejdražší. A použijme pro to starý dobrý a mnohokrát osvědčený systém víceprací, kdy necháme výrobce, aby nám za každý prd, jako je třeba nahrazení šroubků whitwortových metrickými, naúčtoval další miliardy. A hlavně nic nedělat v úkolové odměně, jen to ne! Ideální je platit od hodiny, protože co se vleče, neuteče, a díky tomu docílíme ideálního synergického efektu, že ta samá věc bude ještě mnohem dražší, než se zkraje počítalo.
“NASA ovšem zvolila geniální, vpravdě novátorský přístup”
Tuto předmluvu jsem napsal proto, abych vysvětlil, že NASA plní politické zadání. Je to totiž rozšířený mýtus, že NASA si o SLS rozhodla sama. Považoval jsem tedy za nutné objasnit pozadí.
NASA je dnes víceméně pouze nákupčí. Soutěží i toaletní papír.
Jak, to je na politicích.
Odkaz:
https://twitter.com/NASAProcurement
V drtivé většině případů se ale ve skutečnosti nejedná o soutěž.
NASA samozřejmě plní politické zadání, protože sama není posledních několik desetiletí nic jiného, než v první řadě politická a nikoliv vědecká instituce (dobrou analogií můžou být u nás ty nejrůznější rádoby odborné odvětvové komory a svazy, v jejichž čele stojí staří vysloužilí soudruzi, chci říct politici z aktuálně “správných” politických stran). Ředitel Nelson je bývalý demokratický senátor, odložený do NASA. Bílou vránou byl Jim Bridenstine, za něhož NASA opravdu naznačovala tendenci vrátit se do svých lepších časů, jenže po nástupu Bidena byl odejit.
Ta diskontinuita NASA škodí.
Navíc na 1. Místě jsou pracovní mista kamarádů a rodinných příslušníků.
Hodně odborníků po obamově zářezu přešlo ke SpaceX a pomohli ho vybudovat.
A dnes okolo SpaceX vznikají další firmy jako ImpulseSpace Toma Muellera, Vast Space s plánem nové stanice Haven a dtto Think Orbital, kde je důležitý čech Vojtěch Holub se svým návrhem sférické stanice 4000 m3.
https://thinkorbital.com/about-us.html
https://youtu.be/Z3GBE_NS6Y8
Uvidíme, co se podaří. Vše je na SpaceX, protože když nemas dopravu, nemáš nic.
Jim Bridenstine nebyl odejit, sám odstoupil z postu administrátora NASA ke dni ukončení funkčního období Donalda Trumpa 20. ledna 2021.
No to snad ne!
Bridenstine byl Trumpův člověk, Trump ho do čela NASA prosadil, to je pravda. Pravda taky je, že Bridenstine byl jeden z mála schopných a navíc i zapálených šéfů NASA za nevím kolik desetiletí, pro něhož byla kosmonautka srdeční záležitost; a je pořád (Viasat, Firefly aj.).
Za Bidena by mu samozřejmě pšenka nekvetla a šel by po dobrém či po zlém, což při své inteligenci dobře věděl. A tak udělal to jediné významuplné, co mohl – složil funkci v tentýž den, kdy ji skládal prezident. Jestli je někdo tak zaslepený, že v tom nevidí jasný vzkaz veřejnosti, jak to v “nejlepší demokracii” funguje, tak je mi ho celkem líto.
Reagoval jsem na Vaše vyjádření, že Bridenstine “po nástupu Bidena byl odejit” upřesněním, že nebyl odvolán, ale vzdal se funkce ještě před Bidenovou inaugurací. Nemusíte v tom hned vidět zaslepenost.
Dobrá, omlouvám se za unáhlené vyjádření. Chtěl jsem tím říct, že vzdání se funkce pod nabídkou biče a cukru není nic jiného, než standardní a hlavně bezrizikový způsob vyhození. Tj. “když to položíš, dostaneš odstupné, když budeš dělat problémy, poletíš stejně a ještě se na tebe něco najde”. No, nekup to. Za dobrovolnou rezignaci bych to ale rozhodně nepovažoval. A ne, samozřejmě jsem u toho nebyl a důkazy pro to nemám, kromě toho, že to tak běžně chodí, a kromě toho do očí bijícího datumu.
Bridenstine oznámil záměr opustit pozici před nástupem Bidena i v případě, že by byl požádán, aby zůstal. Odůvodnil to slovy, že NASA potřebuje mít v čele někoho, kdo má blízký vztah s prezidentem a komu prezidentská administrativa včetně Úřadu pro řízení a rozpočet důvěřuje.
Podle tohoto zdroje by Bridenstine odstoupil nebo by byl odsunut, i kdyby byl znovu zvolen Trump.
Díky za úvod seriálu.
Je to těžké téma pro fandu kosmonautiky.
Neefektivita staré kosmonautiky je do očí bijící.
Přitom restrukturalizace v usa probíhala desetiletí slučováním firem až do monopolu jménem ULA. A ztratili schopnost inovace.
Vždy to monopol nějak přes politiky uhrál.