Prezident Neuralinku se rozpovídal o potenciálu firmy a blížící se hrozbě umělé inteligence

Max Hodak, spoluzakladatel a prezident Neuralinku, po vzoru Elona Muska v posledních dnech uvedl na Twitteru několik dost zajímavých informací. Většinou nešlo o nějaké konkrétní údaje o Neuralinku, ale spíše o vize a názory Hodaka, které ukazují, v jakých dimenzích on přemýšlí a kam míří firma, kterou vede.

Je evidentní, že cílem Neuralinku není žádný dálkový ovladač k počítači, ale skutečně pokročilé neurální rozhraní. Zdá se, že Hodak vůbec nepochybuje o tom, zda je takové rozhraní možné vyvinout. Podle něj jde jen o to, kdy se to stane. Stejně tak nepochybuje o tom, zda lidstvo někdy stvoří AGI (angl. Artificial General Inteligence), tedy univerzální umělou inteligenci, která bude důležitou součástí pokročilého rozhraní. Pojďme si zrekapitulovat, co Hodak uvedl a vysvětlit, co tím pravděpodobně myslel.

Překlad: Nemáme ani ponětí o tom, kolik je možných variant mozků.

Tato věta je trochu překladatelským oříškem, ale myslím, že Hodakovi zde šlo o to, že lidský mozek není definitivní. Může se vyvíjet nebo vylepšovat. Například pomocí technologie nebo umělé inteligence. A nejde jen o mozek lidský – můžeme sestrojit i mozky umělé nebo virtuální. Vylepšené nebo sestrojené mozky pak budou mít zcela jiné možnosti než ty, které máme dnes, což Hodak potvrzuje v následujícím tweetu:

Překlad:

Evan: Co myslíte možnými mozky? Umělé mozky nebo vylepšené biologické mozky? Myslím, že s pokročilým neurálním interfejsem budeme schopni manipulovat vším, co prožíváme, a také měnit naše vnímání času.
Hodak: Máte úplnou pravdu!

Hodak zde tedy souhlasí s tím, že uživatel rozhraní bude mít možnost měnit jím vnímanou rychlost plynutí času! Pokud jste viděli epizodu White Christmas seriálu Black Mirror, pak víte, o čem je řeč. Je-li váš mozek natolik „zdigitalizovaný“, že funguje více jako počítač než jako mozek biologický, je teoreticky možné za stejný čas stihnout vykonat mnohem více operací, než dokáže běžný mozek. Můžete tedy svým způsobem roztáhnout čas. Hodak to potvrdil dalším tweetem a ještě přihodil jiné možnosti, které by mohly přijít s pokročilým rozhraním:

Překlad: Co myslíte, že by na vás mělo největší vliv? Fotografická paměť / ideální kontrola pozornosti / ideální kontrola emocí / kontrola rychlosti plynutí času.

Max, samozřejmě, sugeruje, že to vše bude možné díky pokročilému rozhraní. Kdy by to mohlo být, se dovídáme v následujících tweetech:

Překlad:

Hodak: Lidé si nejsou vědomi toho, jak blízko máme k vysokorychlostním neurálním interfejsům. Od světa atomů do světa bitů – zanedlouho.
senri: To jako třeba za deset let?
Hodak: Záleží na tom, jak moc to chceme.

Čili se zdá, že Hodak je zde opravdovým optimistou, co se týče vytvoření pokročilého interfejsu. Sugeruje, zřejmě, že s neomezenými financemi a lidským kapitálem, by se toho dalo dosáhnout opravdu rychle. A kde se nyní nachází Neuralink? To jsme se dozvěděli dále, společně s informacemi o tom, co si Max myslí o vývoji lidské rasy v případě, že se civilizace dostane až do fáze meziplanetárních nebo dokonce mezihvězdných letů:

Překlad:

Hodak: Pokud nás ISS (Mezinárodní vesmírná stanice) něco naučila, pak to, že cestování vesmírem je pro lidské tělo hrozné. Pokud bude lidstvo expandovat ke hvězdám, mnohem větší smysl má přizpůsobení se podmínkám nového prostředí, než snažit se přizpůsobit ono prostředí pro naše těla vyvinutá pro podmínky na Zemi.
IrateRabbit: Musíme to roztočit.
Hodak: Natlakovaný kyslík? Jídlo? Vše, co u lidí stojí za to, je naše inteligence a vědomí (osobnost), ne naši biologičtí roboti.

Tady už jde Hodak opravdu daleko. Tvrdí, že jediné, co má nějakou hodnotu, je naše vědomí. Fyzická schránka je nepotřebná. Zde se tedy dostáváme až někam na úroveň digitalizace vědomí a mezihvězdného cestování pomocí vysílání informací (osobností). Například pomocí laserů. Něco podobného, co jsme mohli vidět třeba v seriálu Altered Carbon, kde lidé cestovali mezi světy ve formě informací a v cílových místech bylo jejich vědomí zapsáno na speciálních discích, které také bylo možné umisťovat do různých těl a žít tak prakticky věčně. Jestli tedy už teď Hodak s Neuralinkem přemýšlejí v těchto dimenzích, tak to tedy klobouk dolů.

Ve stejném twitterovém vlákně jsme se pak dozvěděli i jiné, přízemnější informace o tom, co se momentálně děje v Neuralinku:

Překlad:

Hodak: Momentálně stojíme před rozhodnutím, zda implementovat další velkou změnu rozhraní už teď na zvířatech, nebo počkat až na první lidské pokusné pacienty.
Usama: Ovlivnil nějak COVID váš pokrok směrem k testům na lidech?
Hodak: Moc ne.
Hodak: Neurochirurgický robot může jít až do 7 centimetrů. Celý tento přístup je však pouze jedním z aspektů toho, kam interně míříme. Pomocí vláken o délce 7 cm se dostanete do všech zajímavých částí bazálních ganglií (část koncového mozku) lidského mozku.

Bohužel, většina otázek, na které zde Max odpovídal, byla z nějakého důvodu později smazána, takže se musíme trochu domýšlet, na co vlastně odpovídal. Nejzajímavější informaci se dozvídáme hned v prvním tweetu – Neuralink chce implementovat nějakou větší změnu rozhraní nebo nějakou významnou novou funkci a stojí před rozhodnutím, zda ji implementovat hned a testovat na zvířatech nebo počkat na lidské pacienty. Pravděpodobně to tedy znamená, že testy na lidech by už mohly být skutečně blízko. Znamená to ale také, že víme jistě, že ještě nezačaly.

V druhém tweetu Max sděluje, že pandemie COVID-19 nijak významně neovlivnila chod firmy. V následujících dvou zprávách bychom pak asi nejvíce potřebovali vědět, na co Hodak odpovídá, ale je zde celkem jednoznačná informace o tom, že neurochirurgický robot by snad mohl zavádět vlákna s elektrodami až do hloubky 7 centimetrů. Jde ale zřejmě jen o teoretickou hodnotu, protože momentálně to určitě možné není. Je zde několik omezení, o kterých zaměstnanci Neuralinku mluvili na poslední prezentaci pokroku firmy – podrobněji jsme o tom psali zde – byla řeč o tom, že v současnosti je robot schopen zavádět elektrody maximálně do 6milimetrové hloubky a větší hloubka by vyžadovala jeho významné vylepšení. K tomu uvedli, že maximální délka elektrodových vláken je nyní 43 milimetrů.

Není také jasné, v jaké souvislosti zde Hodak píše o bazálních gangliích, což je část koncového mozku ukrytá hluboko pod mozkovou kůrou a související s řízením pohybu. Česká verze Wikipedie o nich uvádí: „U vyšších živočichů závisí jejich činnost na mozkové kůře, s níž mají vzájemné spoje a vytvářejí centrum koordinace úmyslných a neúmyslných pohybů.“

V dalším ze série tweetů se Hodak zmínil ještě o umělé inteligenci:

Překlad: AGI (obecná/kompletní umělá inteligence) přijde dříve než za 10 let. Je však otázkou, zda budeme vědět, že už je tady.

Max Hodak tvrdí, že kompletní umělá inteligence, tedy stroj, který je schopen vykonat jakýkoliv intelektuální úkol, který je schopen vykonat člověk, bude dokončen za dříve než 10 let. Není zdaleka jediný, kdo tohle tvrdí. Důležité je to samozřejmě z mnoha úhlů. Pro Neuralink, který se snaží předejít možné katastrofě způsobené právě kvůli AGI, je to velmi důležitý milník. Jednou z možných vlastností takové AGI totiž bude její sebezlepšování – bude schopna vytvářet pokročilejší verze sama sebe, které pak budou moci vytvořit ještě lepší verze a tak dále. Kam to povede? K technologické singularitě. Tedy bodu, kde technologický rozvoj díky AGI vystřelí kupředu explozivním tempem a my nyní nemáme vůbec žádnou možnost odhadnout, co se bude dít poté. To vše bude podle Hodaka odstartováno dříve než za 10 let. Do té doby musí Neuralink přijít na to, jak zajistit, aby se lidstvo svezlo na vlně singularity a nebylo ponecháno daleko vzadu nebo dokonce smeteno z povrchu Země. Nesnadný úkol…

Co bude potřeba k tomu, aby bylo možné sloučit umělou a lidskou inteligenci pomocí neurálního rozhraní, se dozvídáme dále:

Překlad:

Jon Sundin: Může být pokročilý neurální interfejs, který bude schopen sloučit umělou a lidskou inteligenci, vyvinut bez poznání elektrochemické podstaty myšlení a poznání, odkud se bere vědomí?
Hodak: Nemůže. Musíme naše nástroje použít k rozvoji této teorie.

Čili podle Hodaka k tomu, aby Neuralink dokázal sloučit lidskou a umělou inteligenci, musíme nejdříve zjistit, jak v mozku funguje myšlení a co nás dělá tím, čím jsme, tedy poznat podstatu inteligence a vědomí. Zařízení Neuralinku však mají tohle bádání usnadnit. Nezbývá než jim k tomu popřát hodně štěstí.

Abychom nekončili článek tak fatalisticky, uveďme ještě na závěr, že jistým způsobem i vy můžete Neuralinku na jeho cestě pomoci, a to tím, že si zakoupíte něco z chystaného fanouškovského e-shopu a podpoříte tak jejich rozpočet. Po vzoru jiných Muskových firem totiž i Neuralink chystá svůj merchandising. Max na Twitteru ukázal také fotku několika triček, která budou k mání: