| Datum startu |
Mise |
Cíl |
Kryt |
Zachráněn? |
Znovupoužití |
| 27. 2. 2025 |
Starlink 12-13 |
oceán |
v2.5 ♺ |
ANO / ANO |
? |
- Přistání proběhlo v Atlantiku ve vzdálenosti přibližně 670 km od startovní rampy.
- Aerodynamický kryt na této misi byl již použitý. Pro jednu jeho polovinu toto byl již 27. start.
- Vylovení krytů zajišťovala loď Bob, která pak přivezla obě poloviny krytu do přístavu.
-
-
Aerodynamický kryt Falconu 9 před misí Starlink 12-13 (Zdroj: SpaceX)
-
-
Zachráněný aerodynamický kryt z mise Starlink 12-13 (Zdroj: randomname / fórum NASA Spaceflight)
|
| 27. 2. 2025 |
IM-2 |
oceán |
v2.5 ♺ |
ANO / ANO |
? |
- Přistání proběhlo v Atlantiku ve vzdálenosti přibližně 793 km od startovní rampy.
- Aerodynamický kryt na této misi byl již použitý. Pro jednu jeho polovinu toto byl patnáctý start a pro tu druhou sedmý nebo osmý.
- Vylovení krytů zajišťovala loď Doug, která pak přivezla obě poloviny krytu do přístavu.
-
-
Aerodynamický kryt Falconu 9 před misí IM-2 (Zdroj: SpaceX)
|
| 23. 2. 2025 |
Starlink 15-1 |
oceán |
v2.5 ♺ |
NEVÍME |
? |
- Přistání proběhlo v Tichém oceánu ve vzdálenosti přibližně 664 km od startovní rampy.
- Aerodynamický kryt na této misi byl již použitý, ale nevíme pokolikáté.
- Vylovení krytů zajišťovala loď GO Beyond, ale neví se, jestli se kryty podařilo zachránit, protože loď nikdo nevyfotil po návratu do přístavu.
-
-
Aerodynamický kryt Falconu 9 před misí Starlink 15-1 (Zdroj: SpaceX)
|
| 21. 2. 2025 |
Starlink 12-14 |
oceán |
v2.5 ♺ |
ANO / ANO |
? |
- Přistání proběhlo v Atlantiku ve vzdálenosti přibližně 670 km od startovní rampy.
- Aerodynamický kryt na této misi byl již použitý, ale nevíme pokolikáté.
- Vylovení krytů zajišťovala loď Doug, která pak přivezla obě poloviny krytu do přístavu.
-
-
Aerodynamický kryt Falconu 9 před misí Starlink 12-14 (Zdroj: SpaceX)
-
-
Zachráněný aerodynamický kryt z mise Starlink 12-14 (Zdroj: randomname / fórum NASA Spaceflight)
|
| 19. 2. 2025 |
Starlink 10-12 |
oceán |
v2.5 ♺ |
ANO / ANO |
? |
- Přistání proběhlo v Atlantiku ve vzdálenosti přibližně 678 km od startovní rampy.
- Aerodynamický kryt na této misi byl již použitý. Pro jednu jeho polovinu toto byl 22. start a pro druhou čtrnáctý.
- Vylovení krytů zajišťovala loď Bob, která pak přivezla obě poloviny krytu do přístavu.
-
-
Aerodynamický kryt Falconu 9 před misí Starlink 10-12 (Zdroj: SpaceX)
|
| 15. 2. 2025 |
Starlink 12-8 |
oceán |
v2.5 ♺ |
ANO / ANO |
? |
- Přistání proběhlo v Atlantiku ve vzdálenosti přibližně 670 km od startovní rampy.
- Aerodynamický kryt na této misi byl již použitý. Jedna jeho polovina letěla počtvrté a pro druhou toto byl již 26. start.
- Vylovení krytů zajišťovala loď Doug, která pak přivezla obě poloviny krytu do přístavu.
-
-
Aerodynamický kryt Falconu 9 před misí Starlink 12-8 (Zdroj: SpaceX)
-
-
Zachráněné aerodynamické kryty z mise Starlink 12-8 (Foto: Julia Bergeron)
|
| 11. 2. 2025 |
Starlink 12-18 |
oceán |
v2.5 ♺ |
ANO / ANO |
? |
- Přistání proběhlo v Atlantiku ve vzdálenosti přibližně 670 km od startovní rampy.
- Aerodynamický kryt na této misi byl již použitý, ale nevíme pokolikáté.
- Vylovení krytů zajišťovala loď Bob, která pak přivezla obě poloviny krytu do přístavu.
-
-
Aerodynamický kryt Falconu 9 před misí Starlink 12-18 (Zdroj: SpaceX)
|
| 11. 2. 2025 |
Starlink 11-10 |
oceán |
v2.5 ♺ |
NEVÍME |
? |
- Přistání proběhlo v Tichém oceánu ve vzdálenosti přibližně 703 km od startovní rampy.
- Aerodynamický kryt na této misi byl již použitý, ale nevíme pokolikáté.
- Vylovení krytů zajišťovala loď GO Beyond, ale neví se, jestli se kryty podařilo zachránit, protože loď nikdo nevyfotil po návratu do přístavu.
-
-
Aerodynamický kryt Falconu 9 před misí Starlink 11-10 (Zdroj: SpaceX)
|
| 8. 2. 2025 |
Starlink 12-9 |
oceán |
v2.5 ♺ |
ANO / ANO |
? |
- Přistání proběhlo v Atlantiku ve vzdálenosti přibližně 670 km od startovní rampy.
- Aerodynamický kryt na této misi byl pravděpodobně již použitý, ale nevíme pokolikáté.
- Vylovení krytů zajišťovala loď Doug, která pak přivezla obě poloviny krytu do přístavu.
-
-
Aerodynamický kryt Falconu 9 před misí Starlink 12-9 (Zdroj: SpaceX)
|
| 5. 2. 2025 |
WorldView Legion 3 |
oceán |
v2.5 ♺ |
ANO / ANO |
? |
- Přistání proběhlo v Atlantiku ve vzdálenosti přibližně 480 km od startovní rampy.
- Aerodynamický kryt na této misi byl již použitý. Pro jednu jeho polovinu toto byl 23. start a pro tu druhou 21. start.
- Vylovení krytů zajišťovala loď Bob, která pak přivezla obě poloviny krytu do přístavu.
-
-
Aerodynamický kryt Falconu 9 před misí WorldView Legion 3 (Zdroj: SpaceX)
|
| 4. 2. 2025 |
Starlink 12-3 |
oceán |
v2.5 ♺? |
ANO / ANO |
? |
- Přistání proběhlo v Atlantiku ve vzdálenosti přibližně 670 km od startovní rampy.
- Aerodynamický kryt na této misi byl pravděpodobně již použitý, ale nebylo to potvrzeno.
- Vylovení krytů zajišťovala loď Doug, která pak přivezla obě poloviny krytu do přístavu.
|
| 2. 2. 2025 |
Starlink 11-4 |
oceán |
v2.5 ♺ |
NEVÍME |
? |
- Přistání proběhlo v Tichém oceánu ve vzdálenosti přibližně 703 km od startovní rampy.
- Aerodynamický kryt na této misi byl již použitý, ale nevíme pokolikáté.
- Vylovení krytů zajišťovala loď GO Beyond, ale neví se, jestli se kryty podařilo zachránit, protože loď nikdo nevyfotil po návratu do přístavu.
-
-
Aerodynamický kryt Falconu 9 před misí Starlink 11-4 (Zdroj: SpaceX)
|
| 30. 1. 2025 |
SpainSat-NG I |
oceán |
v2.5 ♺ |
ANO / NE |
? |
- Přistání proběhlo v Atlantiku ve vzdálenosti přibližně 1022 km od startovní rampy.
- Aerodynamický kryt na této misi byl již použitý. Jedna jeho polovina letěla poosmé, druhá popáté.
- Vylovení krytů zajišťovala loď Bob, která však zpět do přístavu přivezla jen jednu polovinu krytu.
-
-
Aerodynamický kryt Falconu 9 před misí SpainSat-NG I (Zdroj: SpaceX)
-
-
Zachráněný aerodynamický kryt z mise SpainSat-NG I (Zdroj: NASA Spaceflight)
|
| 27. 1. 2025 |
Starlink 12-7 |
oceán |
v2.5 ♺ |
ANO / ANO |
? |
- Přistání proběhlo v Atlantiku ve vzdálenosti přibližně 670 km od startovní rampy.
- Aerodynamický kryt na této misi byl již použitý, ale nevíme pokolikáté.
- Vylovení krytů zajišťovala loď Doug, která pak přivezla obě poloviny krytu do přístavu.
-
-
Aerodynamický kryt Falconu 9 před misí Starlink 12-7 (Zdroj: SpaceX)
|
| 24. 1. 2025 |
Starlink 11-6 |
oceán |
v2.5 ♺? |
NEVÍME |
? |
- Přistání proběhlo v Tichém oceánu ve vzdálenosti přibližně 703 km od startovní rampy.
- Aerodynamický kryt na této misi byl pravděpodobně již použitý, ale nebylo to potvrzeno.
- Vylovení krytů zajišťovala loď Loren C, ale neví se, jestli se kryty podařilo zachránit, protože loď nikdo nevyfotil po návratu do přístavu.
-
-
Aerodynamický kryt Falconu 9 před misí Starlink 11-6 (Zdroj: SpaceX)
|
| 21. 1. 2025 |
Starlink 11-8 |
oceán |
v2.5 ♺ |
NEVÍME |
? |
- Přistání proběhlo v Tichém oceánu ve vzdálenosti přibližně 703 km od startovní rampy.
- Aerodynamický kryt na této misi byl již použitý, ale nevíme pokolikáté.
- Vylovení krytů zajišťovala loď Loren C, ale neví se, jestli se kryty podařilo zachránit, protože loď nikdo nevyfotil po návratu do přístavu.
-
-
Aerodynamický kryt Falconu 9 před misí Starlink 11-8 (Zdroj: SpaceX)
|
| 21. 1. 2025 |
Starlink 13-1 |
oceán |
v2.5 ♺? |
ANO / ANO |
? |
- Přistání proběhlo v Atlantiku ve vzdálenosti přibližně 670 km od startovní rampy.
- Aerodynamický kryt na této misi byl pravděpodobně již použitý, ale nevíme pokolikáté.
- Vylovení krytů zajišťovala loď Doug, která pak přivezla obě poloviny krytu do přístavu.
|
| 15. 1. 2025 |
Blue Ghost / Resilience |
oceán |
v2.5 ♺ |
ANO / ANO |
? |
|
| 14. 1. 2025 |
Transporter-12 |
oceán |
v2.5 ♺ |
NEVÍME |
? |
- Přistání proběhlo v Tichém oceánu ve vzdálenosti přibližně 581 km od startovní rampy.
- Aerodynamický kryt na této misi byl již použitý. Pro jednu jeho polovinu toto byl osmnáctý start a pro tu druhou devatenáctý.
- Vylovení krytů zajišťovala loď Loren C, ale neví se, jestli se kryty podařilo zachránit, protože loď nikdo nevyfotil po návratu do přístavu.
-
-
Aerodynamický kryt Falconu 9 před misí Transporter-12 (Zdroj: SpaceX)
|
| 13. 1. 2025 |
Starlink 12-4 |
oceán |
v2.5 ♺ |
ANO / ANO |
SpainSat-NG I / ? |
- Přistání proběhlo v Atlantiku ve vzdálenosti přibližně 670 km od startovní rampy.
- Aerodynamický kryt na této misi byl již použitý, ale nevíme pokolikáté.
- Vylovení krytů zajišťovala loď Doug, která pak přivezla obě poloviny krytu do přístavu.
-
-
Aerodynamický kryt Falconu 9 před misí Starlink 12-4 (Zdroj: SpaceX)
|
| 10. 1. 2025 |
Starlink 12-12 |
oceán |
v2.5 ♺ |
ANO / ANO |
? |
- Přistání proběhlo v Atlantiku ve vzdálenosti přibližně 670 km od startovní rampy.
- Aerodynamický kryt na této misi byl již použitý, ale nevíme pokolikáté.
- Vylovení krytů zajišťovala loď Bob, která pak přivezla obě poloviny krytu do přístavu.
-
-
Aerodynamický kryt Falconu 9 před misí Starlink 12-12 (Zdroj: SpaceX)
|
| 10. 1. 2025 |
NROL-153 |
oceán |
v2.5 ♺ |
NEVÍME |
? |
- Přistání proběhlo v Tichém oceánu ve vzdálenosti přibližně 685 km od startovní rampy.
- Aerodynamický kryt na této misi byl již použitý. Pro jednu jeho polovinu toto byl šestnáctý start a pro tu druhou devátý.
- Vylovení krytů zajišťovala loď Loren C, ale neví se, jestli se kryty podařilo zachránit, protože loď nikdo nevyfotil po návratu do přístavu.
-
-
Aerodynamický kryt Falconu 9 před misí NROL-153 (Zdroj: SpaceX)
|
| 8. 1. 2025 |
Starlink 12-11 |
oceán |
v2.5 ♺ |
ANO / ANO |
? |
- Přistání proběhlo v Atlantiku ve vzdálenosti přibližně 670 km od startovní rampy.
- Aerodynamický kryt na této misi byl již použitý, ale nevíme pokolikáté.
- Vylovení krytů zajišťovala loď Doug, která pak přivezla obě poloviny krytu do přístavu.
-
-
Aerodynamický kryt Falconu 9 před misí Starlink 12-11 (Zdroj: SpaceX)
|
| 6. 1. 2025 |
Starlink 6-71 |
oceán |
v2.5 ♺ |
ANO / ANO |
SpainSat-NG I / ? |
|
| 4. 1. 2025 |
Thuraya 4-NGS |
oceán |
v2.5 ♺ |
ANO / ANO |
Blue Ghost / Resilience / ? |
|
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
Promin te mi prosim, ale jak mam chapat, zda byly kryty zachraneny nebo ne?
4. 6. 2020 Starlink v1-7 oceán? / oceán? v2.5 ANO / NE –
Mam si vybrat mezi “ANO nebo NE”? Aktualizace je k 5.6., ale v tabulce jsou zmeny k 4.6. – trochu to mate.
Na Vas web chodim pravidelne nekolikrat kazdy den, ale zrovna temto “aktualizacim clanku” proste nerozumim 🙁
4. 6. je datum, kdy proběhl ten start. Ale až 5. 6. jsem aktualizoval ten přehled. Jsou to zcela nezávislé údaje.
Kryt má dvě poloviny a každá se zachraňuje zvlášť, takže ANO / NE znamená, že jednu polovinu se povedlo zachránit a druhou ne.
Dole pod tabulkou pak máte vysvětlivky ohledně významu těch barev.
Zdravím,
nějak se ztrácím v označení zda byl kryt zachráněn, ANO (zelené) znamená tedy vyloven nebo do sítě ?
Možná malý návrh – používat ANO (zelené) pro úspěšné zachycení do sítě a např. ANO (modré) pro vylovení z oceánu ?
Dobrý nápad! Oranžové ANO značilo úspěšné vylovení krytu poté, co netrefil síť. Potřeboval jsem to nějak odlišit od situace, kdy je přistání do vody plánované rovnou. Každopádně modrá je pro toto odlišení lepší, tak jsem to předělal. Pod tabulkou jsou kdyžtak vysvětlivky.
Já si myslím ,že chytání krytu do sítě je volovina.Zde hraje hlavní faktor a to je oceánský vítr ,který fouká nepředvídaně a často mění směr.Tento systém podle mne má malou procentní úspěšnost a časem se od toho upustí.Existuje jednodušší a mnohem levnější metoda,která nejenom zachytí oba kryty,ale hodí se i na zachytávání druhého stupně ve dne i v noci.Už jsem to jednou napsal,tak předem děkuji za mínusy.
Jaky je vlastne duvod, ze kryty lovi z vody a vozi zpet? Podivat se, v jakem stavu prezily? Stahnout data ze senzoru? Zrecyklovat kov?
Rozhodně může být důvod všechno, co navrhuješ. Ale klidně bych přidal i další. Například aby měli co při pokusech shazovat z vrtulínku. Protože shazovat nepoužitý kryt je blbost, lepší použít takový, který už k ničemu není, ale na pokusy se zachytáváním je dobrý ještě dost a dost.
Co tak třeba jenom to základní, uklidit po sobě, pokud je to možné.
Zajimalo by me, jestli nezvazovali nejakou formu motorickeho pristani. Ten padak je… Proste nevim, sam dost dlouho letam paragliding, i zavodne a pristani na presnost neni zvlast v obtiznejsich podminkach zrovna snadna zalezitost. A ze spatnych podminek na mori je vic nez dost. Tech krytu je skoda, zvlast pri jejich cene.
Určitě zvažovali spoustu různých metod. Každá měla výhody a nevýhody (cena, složitost, rizika…) a ve výsledku jim jako nelepší varianta vyšlo chytání krytů do sítě. Pokud se nakonec ukáže, že tudy cesta nevede, třeba se vrátí k některé jiné z dříve zvažovaných variant.
S tou přesností přistání je to divné. Myslel jsem, že se dneska na závodech běžně trefují na 2cm velký terč, a klidně několikrát po sobě. Tím ale nechci říct že je to snadné, zvlášť s krytem velkým jako autobus.
Ano, myslel jsem si to podobně.
To je samozrejme pravda (ostatne posledni zavody v presnosti pristani jsem letel ted v sobotu 🙂 Ale jde o podminky za jakych se leta a kridla na kterych se leta. Vemte take v uvahu, z jake vysky se leti, rychlosti vetru a smer v ruznych vrstvach, velikost toho krytu… Podminky za kterych muze odstartovat raketa jsou uplne nekde jinde, nez podminky pro presne pristani padakem a nedovedu si predstavit, ze se odlozi start s oduvodnenim nevyhovujiciho pocasi pro pristani krytu. Aby to nevyznelo spatne, nemam nic proti pouziti padaku, ostatne letani na nich je moje temer celozivotni vasen, jen se mi to zda technicky neskutecne narocne. Zvlast pokud se to ma stat “beznou” soucasti pouzivani F9.
Nedávno sem ty podmínky studoval, takže můžu říct, že si je hezky popsal, ba dokonce je jich ještě víc. Co se týká toho počasí, hezký a názorný příklad nám ukazuje Saocom 1. V místě dopadu krytu několikametrové vlny, Mr. Steven zůstal doma,ale raketu vlny nezajímají, takže se startovalo, a kryt šel do kšá. Dokonce se dá připojit i příklad Hispasatu, kdy se mělo zachraňovat, dokonce kvůli tomu letěla družice na subsynchronní dráhu, ale kvůli vlnám OCISLY nevyplula/odplula. Je zde sice otázka, zda by to takhle probíhalo, kdyby šlo o B5, ale to se asi teprve uvidí. Můžu se domnívat, že by se nestartovalo, ale je to jen moje domněnka.
Tak povětrnostní podmínky nejsou uprostřed oceánu asi vždycky ideální, ale už podle fotek je zřejmé, že to nebyl ten převažující důvod. Kryt ve většině případů přistál bez porušení do moře, někdy i na hladinu jako zrcadlo.
Křídlo/padák i výšku si SpaceX volí. Jde o to ten padák uřídit podle GPS. Vzhledem k tomu že přistát dovedou s nadzvukovou dvacetitunovou raketovou rourou… No asi je to něco jiného… Máte štěstí, šachy a dokonce i go už ovládli počítače, parašutismus zatím odolává. 🙂
Tak mne napadá, zda by to (padák s krytem) nemohli zkusit trefit (chytit) někam na zem, třeba do pouště. Mam podezření, že nad mořem vzduch proudí drobet chaotičtěji a nepředvídatelněji.
a konkretne ako si to predstavujete? Falcony startuju vacsinou z Floridy smerom na vychod, teda v zasade lietaju smerom od pevniny nad otvorene more. Kryty sa odhadzuju stovky a stovky kilometrov od pobrezia a ich vektor pohybu je smerom od pevniny. Kym vstupia do atmosfery, urazia dalsie stovky kilometrov. Nedokazem si predstavit efektivny sposob ich navratu spat, hoci len na miesto startu, o nejakej pusti nehovoriac. Najblizsiu pust mate (po smere letu) az krizom cez cely Atlantik v Afrike, alebo nazad proti smeru letu az na opacnej strane Spojenych Statov. Naviac, pristatie krytu na akejkolvek pevnej zemi znamena takmer s istotou vazne poskodenie, nehovoriac o riziku, ze moze niekomu spadnut na hlavu ci barak.
Ono existuje letadlo které vydrží ve vzduchu 3 měsíce. Možná za padesát let budou kryty z proměnlivého materialu a jako větroně doplachtí zpátky. Ale v příštích 20 letech to nepůjde, ani kdyby se opravdu snažili.