Představení mise Inspiration4, 1. část: Poznejte posádku první orbitální mise bez profesionálních astronautů
SpaceX má za sebou již tři pilotované mise a chystá se ke svému čtvrtému startu do vesmíru s posádkou. Napohled to tedy začíná být pouhá rutina, ale přesto bude následující let, ke kterému dojde během nejbližších dnů, něčím výjimečný. Pro SpaceX bude Inspiration4 první turistický let a tedy první zástupce nového typu misí, ke kterým bude v následujících letech docházet pravidelně. Na palubě lodí Crew Dragon se začnou do vesmíru vydávat platící zákazníci bez záštity vládní organizace typu NASA. A protože se jedná o první start tohoto druhu, podíváme se na misi Inspiration4 podrobněji. Náš přehled bude dvoudílný a v dnešní části se blíže podíváme na historické souvislosti průkopnických misí do vesmíru a také si představíme posádku mise Inspiration4.
Psal se únor roku 2021, když jsme se poprvé doslechli o tom, že se do vesmíru chystá čtveřice soukromých osob a svou cestu uskuteční v rámci mise Inspiration4. Od té doby uběhlo pouhých 7 měsíců a tito lidé za několik dní nastoupí na palubu kosmické lodi Crew Dragon a vydají se na svou pouť do vesmíru. Bude to cesta zajímavá, protože po mnoha letech se do vesmíru podívají astronauté-amatéři. Je to však opravdu taková novinka?
Posádka mise Inspiration4 před Crew Dragonem Resilience (Zdroj: SpaceX)
Tak jako každé nové odvětví lidské činnosti i kosmonautika začínala na zelené louce a budoucí astronauté do ní až na výjimky vstupovali bez předchozí zkušenosti s vesmírem. Není se tedy co divit, že zpočátku první astronauté zjišťovali, o čem ten vesmír vlastně je. A byla to tak cenná zkušenost, že každý následující let navazoval na své předchůdce a snažil se posunout hranice lidského poznání dál. Pro všechny kosmo/astronauty programů Mercury a Vostok byla jejich cesta do vesmíru tou první zkušeností. Programy, které následovaly, šly však každý poněkud jinou cestou. Sověti při obou startech lodí Voschod sestavili posádku z nováčků, Američané se spíše přiklonili k taktice jeden zkušený astronaut a jeden nováček, výjimku z tohoto pravidla představovaly mise Gemini IV, VII a VIII.
Posádka mise Skylab-4. Zleva: Gerald P. Carr, Edward G. Gibson a William R. Pogue (Zdroj: Smithsonian Institution)
Ani následující americké či sovětské programy nebyly jednoznačné. Co se týče sovětských/ruských Sojuzů, až teprve po letu Sojuzu 25 začalo platit pravidlo, že minimálně jeden účastník kosmického letu musí mít za sebou cestu do vesmíru, aby mohl lépe řešit případné problémy, které během cesty mohou nastat. Pokud jde o americký program, od roku 1968 se vyskytly pouze dva kosmické lety, kdy bylo možno považovat celou posádku za nováčky. Tím prvním a jednoznačným případem je mise Skylab-4, která se uskutečnila na přelomu let 1973/1974. Podruhé se tak stalo v listopadu 1981 při druhém letu raketoplánu Columbia, STS-2. Ovšem tento let již nebývá chápán tak jednoznačně. Misi velel Joseph H. Engle, který se během ní poprvé ocitnul na oběžné dráze, ale zároveň byl již od 60. let vlastníkem astronautických křidélek z programu X-15. Od tohoto letu nenastal v ruské ani americké kosmonautice okamžik, kdy by byla posádka vícemístné kosmické lodi tvořena výhradně nováčky. Poslední dvě takovéto posádky sestavili Číňané při misích Šen-čou 6 a 7 (2005 a 2008). I oni však od té doby dodržují pravidlo o jednom zkušeném astronautovi na palubě.
7 vesmírných turistů, kteří si zaplatili start u firmy Space Adventures (Zdroj: Space Explored)
Inspiration4 ale není první orbitální mise s turistou na palubě. V minulosti totiž už několik turistů navštívilo Mezinárodní kosmickou stanici pomocí ruské lodi Sojuz. Klíčový rozdíl spočívá v tom, že při všech předchozích orbitálních letech byl na palubě kosmické lodi alespoň jeden profesionální astronaut. Až mise Inspiration4 tuto bariéru prolomí, jelikož na její palubě budou všichni amatéři. Žádný člen posádky tedy není a nikdy nebyl profesionálním astronautem některé ze světových kosmických agentur typu NASA nebo ESA.
Posádka mise Inspiration4 se právě podepsala vlastními prsty na první stupeň B1062.3, který je vynese na oběžnou dráhu (Foto: SpaceX)
Celá mise Inspiration4 vznikla z iniciativy Jareda Isaacmana, 38letého amerického podnikatele, který bude zároveň velitelem celé posádky. Ten počátkem letošního roku oznámil celému světu, že plánuje podniknout cestu do vesmíru a tímto svým krokem chtěl inspirovat další lidi a podpořit dobrou věc. Hlavním cílem, který si vytyčil, je vybrat a darovat 200 milionů dolarů výzkumné nemocnici St. Jude Children’s Hospital v Tennessee. Mimochodem, první polovinu této částky věnoval Isaacman sám a přibližně do poloviny srpna bylo vybráno dalších 29,2 milionů dolarů a sbírka nadále pokračuje. Isaacman by si tímto letem také splnil svůj dlouholetý sen dostat se do vesmíru. Ano, v dětství si každý z nás dozajista vysnil leccos, on však na splnění svého snu začal pracovat už ve svých 21 letech, když se začal učit pilotovat stroje těžší vzduchu. Jared nalétal do dnešních dnů na různých typech letadel více než 6000 hodin. Navíc je majitelem firmy Draken, která vlastní největší soukromou sbírku proudových stíhacích letadel na světě. Tato společnost si vydělává tím, že trénuje piloty americké armády. Jared se dvěma dalšími společníky také dosáhli v roce 2009 v letadle Cessna Citation Jet rekordu v kategorii nejrychlejšího obletu planety Země. Do dnešních dnů je i členem akrobatického Black Diamond Jet Team, který se na českých letadlech L-39 Albatros často zúčastňuje leteckých show.
Jared Isaacman (Foto: Forbes)
V roce 2008 se Jared Isaacman ocitnul na kazašském kosmodromu Bajkonur, kde sledoval start mise Sojuz TMA-13. Ta vynesla na oběžnou dráhu kosmického turistu Richarda Garriota. V té době byl Isaacman již 4 roky zakladatelem a spolumajitelem úspěšné firmy United Bank Card, ze které se o řadu let později stala společnost Shift4 Payments. Měl tedy dostatečné finanční zázemí, aby mohl promýšlet další krok na své cestě do vesmíru.
V roce 2009, necelý rok po zhlédnutí startu Sojuzu, zavítal Isaacman do jedné malé kalifornské firmy SpaceX, která se snažila komerčně prosadit svůj malý raketový nosič Falcon 1 a zároveň vyvíjela silnější Falcon 9. Za sebou v té době měla 3 neúspěšné starty a jedno úspěšné dosažení orbitální dráhy s Falconem 1 startujícím z atolu Omelek. Již v tomto roce se Jared domluvil s vedením SpaceX, že by si rád zakoupil jedno sedadlo při nějaké budoucí pilotované misi. Slovo dalo slovo a byla uzavřena předběžná dohoda. Čas však ubíhal a první pilotovaný start SpaceX byl stále v nedohlednu. A tak se stalo, že dohoda vypršela a propadla.
Start Falconu 1 v roce 2008 během mise RatSat (Foto: SpaceX)
Teprve loni v květnu se SpaceX podařilo dopravit první dva astronauty NASA na Mezinárodní kosmickou stanici a Jared si uvědomil, že možná opět nadešla jeho chvíle. Koncem roku proto kontaktoval jednoho z pracovníků SpaceX s tím, že by rád letěl na palubě nějaké pilotované mise. Odpověď, kterou dostal, ho velmi překvapila, protože mu bylo sděleno, že k tomu může dojít daleko dříve, než si možná myslí. Už o 4 hodiny později ho pak kontaktoval vedoucí pilotovaného programu SpaceX s tím, že by mohl být prvním soukromým turistou letícím na palubě Crew Dragonu a že by mohl letět do vesmíru do jednoho roku! Jaredovi už pak zbývalo udělat jediné – říct to vlastní rodině.
Jared Isaacman a jeho dcery, červenec 2021 (Foto: TIME)
Isaacman se samozřejmě nechtěl vydat do vesmíru sám a rozhodl se proto vybrat své spolucestující poměrně netradičními způsoby. Výběr prvního člena posádky provedl spolu s nemocnicí St. Jude. Jared si totiž přál do svého týmu zdravotníka, který by zároveň byl bývalým pacientem, který překonal rakovinu. Vedením nemocnice mu byla doporučena mladá sestřička Hayley Arceneaux. Její životní příběh začal velmi neradostně. Když jí v roce 2002 bylo deset let, měla černý pás v taekwondu. Její maminka si však všimla boule na jejím levém koleni a rozhodla se s dcerou zajít do nemocnice. Zde se dozvěděly smutnou zprávu, že se jedná o rakovinný nádor. Naštěstí pro Hayley se ukázalo, že se nádor nerozšířil do dalších částí jejího těla. Desetiletá Hayley tedy podstoupila chemoterapii a některé části její levé nohy byly nahrazeny titanem. Poté samozřejmě absolvovala i fyzickou rekonvalescenci. Už tehdy pomáhala nemocnici St. Jude, která ji uzdravila, získávat finanční prostředky. A rok po této události vyslovila přání, že by ráda v této nemocnici jednou pracovala jako sestřička. To se jí splnilo minulý rok, když byla do této nemocnice přijata. V nemocnici pracuje s dětmi, které mají leukémii či lymfom.
Hayley Arceneaux před rampou LC-39A (Zdroj: Inspiration4)
Hayley původně plánovala, že v roce 2021 navštíví všech sedm kontinentů naší planety. Jejím přáním bylo uskutečnit tuto cestu předtím, než letos v prosinci oslaví 30. narozeniny. Již dnes se dá říct, že toto její přání zůstane nesplněné, protože místo něj podnikne úžasnou cestu na oběžnou dráhu naší Země. Její osobě jsme již věnovali samostatný článek, proto bych chtěl jen dodat, že se Hayley po svém letu stane nejmladším občanem USA na oběžné dráze. Díky své práci bude při kosmické misi Inspiration4 fungovat jako palubní zdravotník. Sám Jared pak k její osobě dodal:
Protože jsem s Hayley strávil hodně času během prvních dnů přípravy na naši misi, můžu rozhodně říct, že je vším, co chceme, aby naše mise reprezentovala. Zajímá se o svět kolem sebe, pečuje o druhé a doufá v lepší budoucnost pro nás všechny. Už teď mě inspiruje a jsem si jistý, že bude reprezentovat i řadu dalších osob, kteří ji poznají v budoucnu.
Hayley Arceneaux v srpnu 2021 během letu v Dassault/Dornier Alpha Jet (Foto: Hayley Arceneaux)
Pilotem mise Inspiration4 bude 51letá americká profesorka geologie Sian Proctor. S výjimkou velitele Jareda Isaacmana je asi nejvhodnější osobou pro účast na misi Inspiration4. Narodila se přibližně 9 měsíců po přistání Apolla 11 na Měsíci a jak sama dodává, patrně byla dítětem, které vzešlo z oslavy tohoto historického momentu. Má za sebou také úctyhodnou kariéru, je profesorkou geologie a planetárních věd na South Mountain Community College a během svého života se účastnila několika analogových simulací kosmických letů, včetně čtyřměsíční Mise Mars, kterou financovala NASA. Je také vlastníkem pilotní licence. Zkusila se celkem třikrát přihlásit do oddílu astronautů NASA. Poprvé se tak stalo v roce 2009, kdy se dostala až mezi 47 finalistů, ale nakonec nebyla vybrána. Zkusila ještě další dvě výběrová kola, ale výsledek byl horší. Do posledního výběru už proto přihlášku neposlala. Je velmi zajímavé, že se i tak podívá do vesmíru dříve než jedna vybraná členka oddílu NASA z roku 2009 Jeanette Epps.
Dr. Sian Proctor pózuje před rampou LC-39A (Foto: SpaceX)
Posledním členem posádky je Christopher Sembroski, který se mezi posádku dostal menší náhodou. Po výzvě Jareda Isaacmana přispěl se svým bývalým spolužákem 50 dolary na účet nemocnice St. Jude. Když posléze probíhalo losování ze všech osob, které nemocnici přispěly, on sám vylosován nebyl. Tím šťastlivcem byl původně jeho spolužák, který se však rozhodl tuto životní šanci z osobních důvodů nevyužít a sdělil své rozhodnutí Jaredovi s tím, že by rád letenku věnoval svému kamarádovi Chrisi Sembroskimu. Naštěstí pro Chrise Jared souhlasil.
Seržant Chris Sembroski hrající na hoboj během zkoušky v roce 2007 (Zdroj: Air Force Space Command)
I pro Chrise Sembroskiho je mise Inspiration4 splněním životního snu. Ať už se podíváme na jeho studijní obor, kterým byla aeronautika, či koníčky, kdy věnoval svůj volný čas společnosti ProSpace zabývající se propagací a obhajobou letů do vesmíru. I při službě v armádě bylo zřejmé, že údržba raket Minuteman III pro něj není jen obyčejnou povinností. V současné době je Chris Sembroski zaměstnán u firmy Lockheed Martin jako datový inženýr a tak nějak se nabízí otázka, jak změní tento kosmický let jeho postavení ve firmě.
Posádka mise Inspiration4 v Hunstville v Alabamě (Foto: John Kraus)
Dnešní článek s představením posádky Inspiration4 nachýlil ke svému konci. Cílem této mise je hlavně inspirovat další lidi v tom, že i jejich životní sny se mohou naplnit a při té příležitosti přinést i naději a podporu ostatním. Osobně se domnívám, že výběr to byl poměrně šťastný, protože za každým členem posádky si někdo z nás může představit svou vlastní osobu. Pokud jste se totiž chtěli stát astronauty v minulosti, museli jste být fyzicky dokonalí a v řadě případů i špičkoví piloti. A dnes? Dnes se do vesmíru chystá softwarový inženýr, profesorka geologie a zdravotní sestra. Budeme jim tedy držet palce při jejich nadcházející cestě. V příští části bychom se blíže chtěli podívat na plánovaný průběh mise Inspiration4 a také intenzivní trénink, který musela posádka mise absolvovat před svým kosmickým letem. Astronauté NASA se totiž na svou cestu do vesmíru připravují takřka dva roky, zatímco naši hrdinové měli na kompletní výcvik pouhý půlrok.
Na Netflixu je k dispozici dokumentární seriál Countdown: Inspiration4 Mission to Space, který vás seznámí s posádkou a dokumentuje průběh výcviku a dalších příprav na start. První čtyři epizody už vyšly a finální bude vydána 30. září, tedy až po návratu posádky z mise. Zde je upoutávka:
Podpořte projekt ElonX
- Novinky o Starlinku: Snímek družice na orbitě, spolehlivost přenosu při letu Starship, továrna v Texasu a další - 17. 11. 2024
- Mise GSAT-N2 - 15. 11. 2024
- Mise Optus-X - 13. 11. 2024
Díky za článek! Nepodstatný detail – Hayley na fotografii neletí v L-39 ale v Alpha-jetu
Díky za upozornění. Opraveno.
Bylo by dobré i vložit odkaz na netflix pro lidi, kteří ještě neví o tom, že se natáčí dokument o Inspiration4. Zatím jsou venku 3 díly ze 4
Dobrý nápad. Přidal jsem to na konec článku.
Tenhle let bude taky důležitý pro definování minimálních standardů pro účastníky. Jaký minimální výcvik musí člověk absolvovat, aby mohl letět? Jaké jsou minimální zdravotní požadavky, aby to ve zdraví přežil? A také jsou nepřekonatelné překážky? To je absolutní opak, co dosud dělaly agentury. Nehledáme absolutně zdravé profesionály, ale spodní hranici. To je taky strašně důležité k tomu, aby se mohl vesmír otevřít
Na letu samotném není nic složitého. Vlastně kvalifikační nárok není skoro žádný. Determinantem posádky je úkol, který by měli astronauti provést. A ten se mění od mise k misi. Takže jinými slovy někdy bude potřeba ostrilene profiky (výstup do kosmu a opravy) nebo téměř amatera (treba fotograf).
Minimální požadavky budou pokaždé jiné.
Nepsal jsem o kvalifikačních předpokladech, ale spíš předpokladech vůbec. Je třeba nějaká minimální výška či věk nebo může letět desetileté děcko? Může letět neslyšící nebo někdo bez noh? A co třeba bez ruk? Musí být aspoň schopen si obléci skafandr? A co třeba diabetik nebo kardiak?
Hlavní je to zvládat zdravotně a psychicky. Pak být týmový. Být uzavřený v malém prostoru x-dnů, přičemž slunce zachází každých 90 minut je hodně nezvyklé. A posádka se musí sblížit. Sdílet soukromí.
Vím, že Chris není tlustý, ale taky to není žádný hubeňour. A tak ho beru jako svého zástupce ve vesmíru, za nás tlustý a brýlatý. Šťastnou cestu.
Takze v podstate len sestricka sa nikdy nevenovala profesionalne niecomu spojenemu s kozmonautikou alebo lietanim.
Som fakt zvedavy ako dopadnu, takyto v podstate amateri este vo vesmire neboli. A teda prinesu mnohe informacie pre beznych ludi co by to chceli skusit ale nevedia ci na to maju.
Děkuju! Hodně jsem se dozvěděl – třeba mi došlo, proč letěli nad Starbase v těch letadlech včetně L-39 (že vlastní tu firmu). Viděl jsem Cosmic perspective Road to Mars a četl další věci v aj, ale tohle mi zas doplnilo spoustu zajímavostí, takže ještě jednou díky moc!
Rado se stalo.
Pane Hadači, opět děkuji, je to skvělé počtení a je úžasné, že se tento let uskuteční.
Fascinuje mě, jak je to dnes prosté: “Haló, tady Jared. Je tam Spacex? Máte volné místo v Dragonu?”
A ze sluchátka se ozve “Ale prosím, prosím. Není problém! A kdy by to mělo být?” 🙂
Diky moc, snad se bude libit i druhy dil.
Ta Hayley je hrozně cute.
Je, prakticky je jen jedina fotka, kde se mi nelibi 🙂
Joo, ona je taky dost sympatická a milá. Jared si jí vybral dobře
Kdy bude svatba?
Brzy. Zvu tě!
Je pravda že ojedinělí kosmičtí turisté byli již dříve. Je zde však zásadní kvalitativní rozdíl – zatímco dříve byli turisté pouhým přítěžkem misí s jiným účelem – tato mise je historicky první , jejímž motivem a primárním účelem je vynést turisty do kosmu.
Ona je to otazka. Myslim, ze ty ruske mise z prelomu tisicileti mely jako hlavni ucel vydelat penize. Ze se vymenovala zachranna lod atd., bylo az sekundarni. Kdyz pak americane zacali za sedadla platit, Rusove turisty uz nepotrebovali.
To máte samozřejmě pravdu. Ale pokud to dobře chápu , tak žádná z tehdejších misí nevznikla jako turistická – tedy jako mise navíc nad rámec plánovaných za jiným účelem. Chápu to tak , že v rámci tehdejších misí za jiným účelem bylo něco z jejich programu ubráno , díky čemuž mohl být vyměněn jeden kosmonaut za turistu.
Spojilo se prijemne s uzitecnym. Urcite se to da rict i takhle, i posadky interkosmosu letaly vymenovat lodi sojuz. Teda vetsinou. 🙂
Je jasné , že když se to začne hlouběji porovnávat , tak se to přesune do roviny slovíčkaření. Nicméně je skutečně úžasné , že začínají lety i s lidmi , kteří nejsou profesionálními astronauty. Je to úžasná věc pro obě strany. Do Kosmu se dostanou lidé kteří o to stojí ( a mají na to finanční prostředky – i když nevylučuji tu možnost , že vzniknou kosmické loterie) A zároveň se tímto začne financovat rozvoj kosmických prostředků.
Obecně vzato si troufám tento počin přirovnat k okamžiku , kdy se život začal rozšiřovat z moře na souš , protože z dlouhodobého hlediska to bude mít obdobně kolosální význam.
Tak ono tam jde ještě o jednu dost zásadní věc. Pochybuju, ze by NASA někdy podnikla podobnou čistě civilní misi. Space X tím vlastně říká, ze nastupuje na scénu nová neprofesionální éra, kdy může do kosmu opravdu každý.
Ono uprimne, spacex si to muze dovolit i proto, ze neleti k ISS. A vyber boosteru je take dulezity. Letel dvakrat s GPS, monitorovala ho tedy dost dukladne armada.