SpaceX

Pokračující problémy evropských raket vedou k přesunům dalších misí na spolehlivý a dostupný Falcon 9

V dnešním článku si představíme další nové zakázky, které firma SpaceX vynese pro své zákazníky. Nejzajímavější z těchto misí bude jednoznačně vynesení sondy EarthCARE pro Evropskou kosmickou agenturu, jenž SpaceX uskuteční kvůli pokračujícím problémům evropských raket. Zároveň agentura zvažuje, že na Falcon 9 přesune také vynesení družic Galileo. A americká NASA si u SpaceX nově objednala dvě vynášky neznámých cubesatů.

O patáliích evropských nosičů jsme na stránkách našeho serveru již několikrát psali, přesto si tento problém pojďme opět ve zjednodušené verzi představit. V západní Evropě zajišťuje starty společnost Arianespace, která v posledních letech používala pro lehké náklady raketu Vega, středně těžké družice vynášel ruský Sojuz ve verzi ST a pro ty nejtěžší náklady zde byla Ariane 5 ECA. Navíc společnost vyvíjí novou raketu Ariane 6, která byla měla v budoucnu nahradit Ariane 5. Vše fungovalo na jedničku až do února 2022, kdy ruská invaze na území Ukrajiny znemožnila Arianespace používat ruskou raketu Sojuz. Tím nastal první výpadek nákladní kapacity. Ten druhý přišel v prosinci roku 2022, kdy selhala nosná raketa Vega-C. Problémy s sebou přináší i takřka bezchybná Ariane 5, nikoliv však kvůli nějakému selhání, ale protože její provoz před několika dny definitivně skončil. Avšak její následník, Ariane 6, není bohužel stále dokončený a odzkoušený a premiéra této nové rakety je neustále odkládána. Kvůli této shodě okolností je společnost Arianespace dočasně bez nosné kapacity a jeden z jejích nejdůležitějších zákazníků, Evropská kosmická agentura (ESA), se tak ocitl v situaci, kdy nemá jak vynést do vesmíru své dlouhé roky připravované družice a sondy. ESA pochopitelně o těchto problémech ví a snaží se je řešit.

Evropské rakety. Zleva: Vega, Sojuz, Ariane 5 GS a Ariane 5 ECA (Zdroj: ESA)

K náhradnímu nosiči z mimoevropských zdrojů se ESA obrátila za poslední rok celkem dvakrát a v obou případech šlo o Falcon 9 společnosti Space Exploration Technologies Corporation neboli SpaceX se sídlem v kalifornském Hawthorne. Tato firma je totiž jako jedna z mála na světě vždy ochotná a připravená vynést neočekávané náklady zákazníků. Kde se tato její ochota bere? Je to prosté, firma má totiž značnou část své nosné kapacity vyhrazenou pro potřeby vynášek vlastních družic satelitní sítě Starlink, a nový nečekaný zákazník tak vlastně znamená pouze nutnost odložit jednu vlastní vynášku o pouhých několik dní či týdnů. První misí, kterou ESA přesunula na Falcon 9, byl teleskop Euclid, který odstartoval před pár dny a již je na cestě do libračního bodu L2. Druhou převzatou misí byla sonda Hera, která je určena ke studiu následků nárazu sondy DART do měsíčku Dimorphos asteroidu 65803 Didymos a do vesmíru se vydá na podzim příštího roku. Mimochodem, za vynesení Euclidu obdrželo SpaceX přibližně 70 milionů dolarů a zajímavostí je, že cena byla navýšena o 5 milionů kvůli požadavku zákazníka na použití nově vyrobeného aerodynamického krytu.

Start mise Euclid v červenci 2023 (Foto: SpaceX)

V loňském oznámení, které Euclid i Heru přesunulo na Falcon 9, bylo uvedeno, že další družice bez nosiče, EarthCARE, bude vynesena namísto Sojuzu ST-B raketou Vega-C. Avšak aby k tomuto startu mohlo dojít, bylo nutno upravit i aerodynamický kryt této rakety Vega, aby pod něj bylo možno družici EarthCARE umístit. Od té doby se však stalo mnohé. Nejprve Vegu-C potkalo již výše zmíněné selhání druhého stupně v prosinci roku 2022 a poté pochopitelně následovalo vyšetřování, které mělo umožnit návrat tohoto nosiče zpět do aktivní služby. Jedním z posledních nutných testů byl i statický zážeh druhého stupně. Ten však před několika dny skončil anomálií, a tak v současné chvíli vůbec není jasno, jak tato okolnost ovlivní návrat Vegy do služby. Nicméně ESA den po neúspěšném testu oznámila, že přesouvá družici EarthCARE na raketu Falcon 9.

Teleskop Euclid během uzavírání do aerodynamického krytu (Foto: ESA)

Co je tedy zač družice EarthCARE (EARth Clouds, Aerosol and Radiation Explorer), která se do vesmíru nově vypraví na Falconu 9? Jde o společnou evropsko-japonskou družici o hmotnosti 2350 kg, jejíž vznik se datuje již do roku 2008 a která evropské daňové poplatníky přijde přibližně na 590 milionů eur dle rozpočtu z roku 2011. Družice je určena ke sledování a charakterizaci mraků a aerosolů a také k měření odraženého slunečního či infračerveného záření vyzařovaného z povrchu Země a atmosféry. Pokud jde o datum startu, aktuálně se počítá s termínem ve druhém čtvrtletí příštího roku.

Umělecká představa družice EarthCARE na oběžné dráze (Zdroj: ESA)

Misí EarthCARE však oznámení evropské ESA neskončilo. Na stejné tiskové konferenci konané 29. června agentura oznámila, že je v současné chvíli v jednání se SpaceX o možném vynesení až čtyř družic navigačního systému Galileo. Těch bylo do dnešních dnů vypuštěno celkem 28, nicméně pouze 24 z nich v plném provozu a dalších deset čeká na svou pouť na oběžnou dráhu ve skladech společnosti Airbus. Družice mají již dlouhá léta přiřazenou Ariane 6 jako svůj nosič, nicméně odklady jejího prvního startu vedly ke stále obsáhlejším úvahám, že pro ESA bude nejrozumnější přesunout vynesení alespoň části družic Galileo na prověřený a hlavně dostupný Falcon 9. Na tomto místě je ale důležité říci, že o tom, které rakety vynesou tyto navigační družice, bude teprve rozhodovat Evropská komise. Osobně se ale domnívám, že je to spíše jen otázka maximálně několika týdnů, než celá záležitost bude definitivně rozhodnuta a že ke zmiňovanému přesunu na Falcon 9 dojde.

Umělecká představa družice Galileo na oběžné dráze (Zdroj: ESA)

Než se pro dnešek rozloučíme, představíme si ještě dva menší náklady, které SpaceX vynese pro svého největšího a nejstaršího zákazníka, kterým je americká kosmická agentura NASA. Ta si v polovině letošního června objednala u kalifornské firmy vynášku dvou várek cubesatů, které by se měly do vesmíru vypravit v roce 2025. Zatím není známo, o které cubesaty půjde, ani kolik jich bude při každé z obou misí dopraveno na oběžnou dráhu. Jedno je však jisté, při jejich nízké hmotnosti budou určitě přiřazeny jako sekundární náklad k některé z hmotnějších zakázek. Nejpravděpodobnějším startem, ke kterému by cubesaty NASA mohly být přiřazeny, jsou sdílené mise Transporter, kterých SpaceX provedlo od prosince 2020 celkem osm a které dohromady vynesly na oběžnou dráhu přes 600 družic a dalších nákladů pro desítky zákazníků.

Start mise Transporter-8 (Foto: SpaceX)


Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!

Zobrazit komentáře

  • Já bych to shrnul asi takto.
    SpaceX 16x přistálo s jendím stupňem a EU se rozmýšlí, jestli je znovupoužitelný stupeň výhodný...
    V momentě kdy přistál F9 měli všichni okamžitě přestat s vývojem současných raket a začit vývoj F9 copy. Bohužel nabrali takový skluz a jejich tempo je obecně pomalé, že až opravdu začne vývoj F9 copy, tak SpaceX nejspíše přistane se Starhip a budem zase na začátku.
    Momentálně není níkdo kdo by mohl konkurovat SpaceX a rozhodně je nikdo nedohání, ba naopak. Jediná motivace je politická a i tak to je problémové, protože možná obhájíte lidu, že platíte jednou tolik za raketu protože je vlastní, ale obhájit, že platíte 10x tolik už bude těžší.

    • Ale je. SPINLANCH. Ale těžko říct kdy vynese první náklad. Za 2 roky, nebo 20? Nebo ho zruší jako railgun?

      • Tak zrovna Spinlaunch má podle mě k reálné použitelnosti ještě dost daleko ne? Spíš bych to viděl na čínskou kopii F9, ta by s jejich tempem mohla být relativně brzo.

  • Komicke na tom je,ze Euklid odstartovat este lacnejsie ,ako keby startoval na Ariane 6.
    Europa je zem plna byrokracie ktora podporuje nezmyselne projekty a na vedu pritom zabuda.

  • Upřímně řečeno si musíme přiznat, že z každého zpoždění nemám ani já, ani autor článku žádnou radost.
    Ne vždy jde všechno s vývojem nové rakety podle plánu, to zjistila nejen ESA, ULA i modrý péro, či jak se jmenuje. Je třeba si uvědomit, že i údržba družice v hermetizovaném prostředí na zemi stojí nemalé částky, popřípadě její použití je potřebné na oběžné dráze v co nejkratším čase. Je ale jen na výše uvedených firmách, kterou špeditérskou firmu osloví.

    • Přesně tak. Někde psali, že kdyby Euclid musel počkat na dostupnost evropské rakety, stálo by to dodatečných 100 milionů eur. Takhle odstartovali třeba o dva roky dřív a cena Falconu byla v podstatě zadarmo.

      • No, to psali nedavno. Skladovani za 100 milionu euro rocne a navic, musi by se cekat, az bude A6 dostatecne spolehliva, aby na ni bylo mozno posadit tak drahy naklad. To jsou prave ty dva roky cekani.

  • Mně to prostě nedá… co na to pánové Václavík a Zvoník, kteří pár let zpět měli velký problém s podle nich dumping cenami za starty SpaceX.

    • Problém je v tom, že SpaceX stále nemá konkurenci a tak drží ceny vysoko a tudíž stále nevíme co se stane až konkurence bude.

      • Prostor pro snížení ceny u Falcon 9 nejen dle mne není. Tu revoluci způsobí až Starship, Pokud se vše podaří a na ni navazaný Starlink v.2.
        To bude hlavní zdroj příjmů SpaceX.
        SHS umožní levnou výrobu léků a dalšího na LEO, pak Měsíc a Mars.
        SpaceX v tom nejede samo.
        Maezava, Izaacman, McCaleb a další zákazníci a investoři SpaceX důvěřují.
        Konkurence to bude mít globálně těžké.
        SpaceX nahrazuje dotační monopol ULA za daleko menších nákladů pro vlády.
        Starlink konkuruje pozemním datovým sítím.
        Bilionovych $ byznysů je na světě málo.
        Potraviny, energie, doprava , bydlení a data?

        • Pokud by SpaceX bylo nuceno či chtělo, tak půjde s cenou někam k 30M a pořád na tom budou velice dobře. Podle mě interní náklady na starty Starlinku budou někde do 15M za start bez ceny nákladu.

          • To jsou nepodložená čísla.
            Nevím, kde jste je vzal.
            Proč za to nelétá ULA ani Číňané - tak levně?
            Čína přitom je na koni.

          • Už jsem argumentovat na spoustu Vašich výlevů v předchozích diskuzích. To, že otevřete spoustu otázek bez odpovědí, je k ničemu. Buď si odpovězme na jednotlivé otázky, anebo se do toho vůbec nepouštějme. Ty odpovědi tam "na internetu" samozřejmě jsou, ale musíme číst i mezi řádky. Pokud z toho děláme "guláš", tak musíme vědět, co všechno jsme do toho přidali. SpaceX, jako soukromá firma, která při startech nové rakety Falcon1 byla technicky těsně před krachem. To, že se jí podaří uspět v těchto "těžkých vodách" nebyl zázrak, ale výsledek několikaleté práce společnosti. (U SpaceX by krach mohl oddálit Elon Musk, který by si vybral dřív důchodové připojištění). To, že se SpaceX podařilo uspět opravdu nepředpokládal nikdo z konkurentů. Proto, když zapůsobila "chemie" nesčetných nápadů a "sedla si" vize "obnovitelnosti", tak tomu nikdo z tehdejších "velkých hráčů" NEVĚŘIL !!!
            To je právě ten "skluz" ESA, ULA a BlueOrigin. V případě "kopírování technologie SpaceX", která se svými postupy a výsledky netají, je až zarážející, jakou nabírají ostatní firmy časovou ztrátu. Bylo by od SpaceX trochu kontrapoduktivní na ně čekat.
            Tempo, které nabralo SpaceX s přestavbou STAGE 0, Masseys, výstavbou a dalšími SpaceX + Booster je opravdu BRUTÁLNÍ. Takže uvidíme, kam to povede ....

          • To nejsou výlevy. Pouze přirozený vývoj, který sleduji.
            Teď bývalí tzv. hráči koukají, jak SpaceX buduje systém SHS. Jejich rakety nikdo nechce.
            BO ULA atd... se stali malými hraci. Cucali obrovské dotace, ale výsledek není.
            Co kdyby ty dotace vrátili? Např za Starliner?
            Rád nazyvám věci pravými jmény a ne podle politických firem v usa a eu.

    • Mohu poprosit zdroj, kde píšu, že mám problém z dumping cenami?

      • Pánové, když už někoho nařknu z něčeho, co není pravda, tak to podložím alespoň argumenty. Stranou emoce a držme se faktů. Faktem je, že stav ArianeSpace nikoho netěší. Až na výjimky... Sám jsem na téma krize napsal článek, ještě před tím než to bylo cool téma. Mrkněte do diskuse, kde je mi naopak vyčítáno, že jsem miláček SpaceX... https://kosmonautix.cz/2023/05/evropsky-zpusob-vynaseni-druzic-potrebuje-reformu/

        To je cena za objektivitu. Snažím se vždy předkládat fakta a nebojím se být kritický, když mám pocit, že ta, či ona věc není v pořádku. Kosmonautiku vnímám jako celek. Nejsem fandou ani jedné ani druhé strany víc. Narozdíl od některých. Všude jsou plusy a mínusy. dalším faktem je, že současná krize NAOPAK ukazuje jak moc důležité je mít vlastní raketu a nezávislý přístup do vesmíru. To je to oč tu běží v případě ESA a jejích členů především. Podnik to byl vždy ztrátový a členské státy rakety dotovaly a dotovat ještě budou. A to i v dobách, kdy tu SpaceX nebyla a komerční družice vynášely naopak hlavně rakety z Kourou! Celý ten koncept není postaven na komerčním úspěchu a vidina profitu z kontraktů za start. To hlavní je mít vlastní raketu, aby nám nikdo nemohl diktovat co a kdy si můžeme něco vynést do vesmíru. V současnosti tu je i iniciativa mít v Evropě komerční rakety a časem i možnost, aby si ESA mohla platit pouze za službu. To bude však vyžadovat ještě nějaký čas. Největší investoři v tomto sektoru, tedy Německo, Itálie a Francie navíc mají na věci rozdílný pohled a to je samozřejmě další překážka. Poměry v ESA jsou jiné, než v NASA a USA. To je též dobré mít na paměti. Krize nám může právě pomoci to skutečně změnit a věci třeba urychlit a hlavně reformovat současný přístup. Takže to nakonec může být i pozitivní věc. Nic není jen černobílé.

        Největší chybou je pak myslet si, že nad Falcon 9 a Heavy není. Pokud na trhu zbude jen jediná raketa, co se asi tak stane? Což když SpaceX ukončí svou činnost, co pak? Mají být všichni ostatní krátkozrací a spoléhat se jen a pouze na Muskův business? Už vidím, jak by armáda z vás hned brblala, proč nemají v ESA vlastní raketu a spoléhají se jen na SpaceX? Nelze se na to prostě spoléhat. Tak a poslední věc. Falcon 9 je vynikající raketa, ale má i své chyby a mouchy. Celkově se nejvíc hodí na vynášky nákladů na LEO. Tam má nejlepší poměr cena, výkon... Podívejte se na statistiky právě dolétané rakety Ariane 5, kam primárně létala? Různorodost a diverzita je další téma, které ukazuje, jak je to ve skutečnosti komplexní téma.

        • Cituji:Což když SpaceX ukončí svou činnost, co pak? Mají být všichni ostatní krátkozrací a spoléhat se jen a pouze na Muskův business?
          SpaceX se stala nepostradatelnou pro USA. Jako před 10 lety byla ULA. Národní zájem. Neskončí ani kdyby cukrberk zakroutil EM krkem... 😉
          Obrovský omyl je, že to je muskův byznys. Kolik má EM akcií SpaceX? 18%? EM je tvář SpaceX a menšinový akcionář. Za něj se schovávají investoři, ale nemůže si dělat co chce. To by mu to ometli.
          Velí Shottwell a další.
          To rozhodnutí zablokovat starlink nad Ruskem vydali spolu. Nad UA starlink funguje.
          Bylo to na pokyn akcionářů.
          To by jsi mohl pochopit.
          Staré má odejít pokud je překonané a to teď probíhá.
          Že ti nevadí dlouholetý monopol děravého microsoftu...
          A ten se neprosadil čistě technologicky. Pamatuji Mironet a jeho problémy s microsoftem a další..

          • Nevím, nevím, nevím!
            Všechno to, co tu píšete je pouze vaše představa a vidiny. Ta mašina na peníze jede pořád stejně už od padesátých let a málokoho pustí vůbec k "lizu". (viz. dokument k projetu Arthemis). To se stalo pouze SpaceX a Blue Origin(furt otravují, jak jsou dobří). Projekt Arthemis se zastaralou technologií (kam tečou skoro všechny prachy a není jich málo). SpaceX dostalo LunarLander, aby jí "zacpali ústa". Další "penězovod" po NASA je armáda a ten je "navázaný" hlavně na ULA. To, že ULA bude "muset zase něco přenechat SpaceX", stejně nic neznamená. To ostatní jsou jen "obyčejné lety" za "pár peněz", takže neviňme hned SpaceX, že si započítává o svých startů inflaci (viz. u nás např. cena chleba)

          • K lizu pouští zákazník. Doby ULA a dalších, která si diktovala výsadní postavení skončily.

      • Pod článkem je také můj komentář, tak ho tu ocituji: Ta cenová politika SpaceX je stále ošemetná. Také bych byl při podobných tvrzeních opatrný, ale stejně tak bych byl opatrný v tvrzeních, že to povede k monopolu a navýšení cen. Nemyslím si, že toto je cílem, ale chápu, že s tím mají v Evropě problém… Chce to čas, ten to vyřeší.

        Pokud rozumíte psanému slovu, tak právě zde píšu pravý opak toho, co mi vyčítáte. Cenová politika SpaceX je ošemetná do dnešních dní. Stojím si za vším, co je v tom komentáři napsáno.

        • Karle, co znamená ošemetná cenová politika?
          SpaceX si nemůže dovolit dělat co chce.
          USA má své regulace, navíc brutálně investují do technologie budoucnosti Starship.
          To že ostatní společnosti v USA a Evropě ukazují svou technologickou nepružnost není problém SpaceX.

          • Odpověděl sis na to vlastně už sám. Nevidím důvod proč bych měl chodit kanálama.

          • Rozhodne nemas duvod, Karle. A proste do kosmonautiky patri i konkurence, s tim s tebou souhlasim.

          • Upřímně řečeno patřím k těm několika "málo početné skupině", která vzhlíží ku hvězdám.
            Proto mi chvílemi vadil Váš postoj k družicím jako takovým, "že všechno, co zavazí hvězdářům, je smetí na obloze".
            Váš poslední článek je pro většinu obyčejných pozorovatelů "osvícením".
            V částečné změně názorů u Vás vidím posun, že můžete změnit minimálně "úhel pohledu"!
            Někteří to ale neumí, ale kvůli nim nemusíme chodit "kanálama".
            Odpovídám jen na Vaši reakci, protože "PetrV" je tak trochu "rozpolcený".

          • Omluvil jsem se. Posun názorů má každý. Tvrdit rozpolcený je nefér.

          • osemetna v tom, ze z vladnych zakazok dotovali komercne
            mnoho fanusikov si myslelo, ze spacex je brutal ziskove, ale v roku 2018(myslim) unikli finacne data a ukazalo sa, ze spacex bola v strate a musk sfalsoval alebo ako by niekto povedal kreativne upravil uctovnictvo ktore predhodil investorom tak, ze spacex ukazalo v pozitivnych cislach
            to investicne kolo skoncilo fiaskom

          • Souhlasím že SpaceX jede investiční gambling. Jinou možnost nemá. Nevyrostli na zbrojních zakázkách jako jiní.
            Zároveň za nimi jsou výsledky za menší peníze nezli co dostává ULA a další.
            Netušíte kolik za pislednich 10 let dostala na vesmír od vlády ULA a boeing?
            Je v tom takový dotační guláš...

  • Je to smutné kam až evropská raketová technika upadla. Nejen, že není schopna vynést ani náklady pro potřeby ESA, ale dodnes není na dohled moderní opakovaně použitelný nosič, který by zajistil levný přístup na oběžnou dráhu a navíc i možnost vynášet komerční náklady.

    Jinak opět další kvalitní článek z klávesnice Jirky.

    • Je to docasne Ivo, nebyl bych tak prisny, nikdo to nechtel, ale doslo k tomu. Proste prechodova doba pro ULA a docasne uzemnena Evropa a ta dela co muze. Uspechat to za kazdou cenu by byla taky hloupost.
      Diky za pochvalu.

      • europa uzemnena nieje, europske rakety stale lietaju
        netreba si zamienat pojem europa s pojmom eu/esa, eu naozaj nieje cela europa

        ak uz tak je uzemnena zapadna europa, vychodna lieta stale

        • Jaké jiné evropské rakety máte na mysli? Virgin Orbit při svém startu z Británie také selhal a jiné evropské nosiče nyní nelétají. Jestli myslíte ty rakety vyráběné kdesi na východě za Volhou nad Kaplickým mořem u hranic s Kazachstánem, tak to už je Asie, ne?

          • vraj kaplickym morem? 🙂 ked uz tak kaspickym 🙂 zemepis asi nieje vasa silna stranka

            rakety sa vyrabaju v europe v koroljove pri moskve a startuju z europskeho kozmodromu pleseck
            nepaci sa to niekomu? to je jeho problem
            fakty su fakty a tie su jasne

          • Haha. Posměšky vám jdou. Pokud vím, tak Sojuz se vyrábí v Samaře. Reagoval jste na komentář Jirky Hadače, že Evropa je uzemněna. Obecně se míní Evropou všechny státy Evropy kromě Ruska, jehož Roskosmos se obvykle zmiňuje zvlášť a platil za hráče silnějšího než Evropa. Stejně si myslím, že jste si chtěl jen píchnout.

          • Než se pustíte do úvah, zkuste si to napřed nastudovat.
            Doporučil byl němce FELIX SCHLANG, který se kvůli raketové technice přestěhoval do USA s celou rodinou (WAISpaceX) (https://whataboutit.space). V jednom ze svých posledních pořadů se o tom zmiňuje. Stačí nastudovat (poslechnout/přečíst) a opravit svoji poznámku.

          • Nevládnu bohužel angličtinou na nějaké vyšší úrovni. Pochopil jsem, že se nějak specializuje na Starship. Nevidím souvislost s mou reakcí na uživatele Agm a jeho poznámce, že Evropské rakety nejsou vůbec uzemněné. Můžete mě to nějak osvětlit? Díky.

      • Problém vidím v tom, že tady zatím nikdo z lidí, kteří by mohli udat směr nevystoupil a neřekl, že to je totálně v hájí a jsme 20 let pozadu a měli bychom konečně něco začít dělat. Takže ta propast se jen zvětšuje a je sice hezké, že bude A6, ale ta se hodí pro pár misí ročně, ale jinak komerčně bude spíše mimo zájem.

      • No hlavne by Cesi uz davno meli stavet nosic Jan Hus jak tu nekdo zminoval, tak kde to vazne ?

    • Odstavit Ariane 5 před dokončením 6 je geniální tah i na evropskou byrokracii.

      • Tak A6 měla původně startovat už v roce 2020, takže plánovali skoro 3 roky překryv s A5. Jenže to se jaksi nepovedlo...

        • No jasně, strane se. Pak ale měli říct "nestíháme, pokračujme tedy s tím co máme"

          • Nešlo by to hlavně proto, že linky na A5 už neexistují. Došlo na modernizace a přeorientování na výrobu A6.

          • To moc dobře nejde. Počet vyráběných raket se musel naplánovat několik roků dopředu a pak už nejde ten počet navýšit, protože dodavatelé jsou připraveni dodat jen předem smluvený počet (respektive jde to, ale asi by to bylo extrémně drahé, navíc by to trvalo další dva roky, než by ta původně neplánovaná raketa byla dovyrobena).

        • Socialistické plánování vždy vykazovalo jisté nedostatky. Chtělo by to komerční trh, kde by si evropští výrobci konkurovali.

        • Takže rezerva viac ako slušná lenže vtedy nikto nemohol tušiť že dva roky bude riadiť pandémia. Programátor vie natukat kód aj z domu ale fyzická práca proste stojí. A keďže väčšinou sú to na seba nadväzujúce úlohy nedá sa nič dopredu spraviť. Takže sa nakopilo kopu práce a raketového inžiniera len tak na ulici nenájdete. Čiže na obrovské množstvo práce rovnaký počet ľudí. A samozrejme ani strata Sojuz veľmi tomu nepomohla.

Sdílet

Aktuální články

Dragon poletí na misi Crew-9 jen s dvěma astronauty, zpět z ISS přiveze „ztroskotanou“ posádku Starlineru

Problémy americké kosmické lodi Boeing Starliner při její první pilotované misi letos v létě způsobily,…

14. 9. 2024

Zajímavý rozhovor Nolanda Arbaugha s influencerkou Briar Prestidge

V červenci byla influencerka Briar Prestidge na návštěvě u Nolanda Arbaugha, prvního uživatele implantátu Neuralinku.…

13. 9. 2024

Příští Starship možná poletí až na konci roku, SpaceX se agresivně ohradilo proti pomalým úřadům

Společnost SpaceX otevřeně kritizuje Federální úřad pro letectví (FAA), který podle ní zbytečně zdržuje schvalovací…

11. 9. 2024

Střípky o Neuralinku z platformy X (12. díl)

V dnešním dílu nepravidelného cyklu, ve kterém shrnujeme a komentujeme novinky související s Neuralinkem, se…

9. 9. 2024

Starlink rychle roste v řadě zemí, ale v Brazílii teď má zmrazené bankovní účty kvůli Muskově síti X

V přehledu novinek o Starlinku zavítáme například na Aljašku nebo do Kanady a Austrálie, kde…

8. 9. 2024

Lady s Teslou: Jak si vede čínský elektromobil NIO ve srovnání s Teslou

Půjčila jsem si čínský elektromobil NIO ET5 Touring a porovnala ho se svojí Teslou Model…

5. 9. 2024