Mainstreamová média se zatím Neuralinku většinou vyhýbají. Nestává se, že by někdo ze zaměstnanců firmy dostal prostor se vyjádřit na některém známějším portálu. Naštěstí se ale zaměstnanci Neuralinku občas objevují v různých podcastech nebo na konferencích. Vzhledem k popularitě těchto podcastů se však k nám informace o nich dostávají s lehkým opožděním.
12. května minulého roku si dva ze zaměstnanců Neuralinku, Bliss Chapman a Fouzan Alam, našli čas na to, aby si popovídali o své práci s Rhonelem Cinousem, který natáčí podcast „Ramp. It. Up!“. Díl věnovaný Neuralinku nese název „Is Neuralink the Future?“, tedy česky „Je Neuralink naší budoucností?“ Jde o velmi zajímavý rozhovor, protože je veden z pozice potenciálního uživatele neurálního rozhraní Neuralinku. Rhonel Cinous je totiž kvadruplegik a jeho podcast je věnovaný právě osobám s různými typy tělesných postižení.
Natáčení proběhlo ještě před oficiálním udělením povolení k testům na lidech (to bylo uděleno 26. května 2023), čili některé informace jsou lehce neaktuální, ale i tak bylo v sedmdesátiminutovém rozhovoru tolik zajímavého, že jsme ho rozdělili do dvou článků.
V první části se například dozvíme, jak se oba dotazovaní dostali do Neuralinku a co je ve firmě jejich úkolem, nebo jakým způsobem se z mozku dekódované pohyby končetin přenášejí na konkrétní funkce v počítači.
Ve druhém článku pak bude řeč o tom, jak má fungovat Rada potenciálních uživatelů rozhraní a Registr pacientů, nebo jaká by měla být cena neurálního rozhraní N1.
Nejprve si však představme všechny tři aktéry.
Podcast | Facebook | LinkedIn | YouTube
Ramp. It. Up! je internetový podcast, který moderuje Rhonel Cinous, kvadruplegik, rádiová osobnost a obhájce práv osob se zdravotním postižením. Posláním podcastu je vzdělávání a osvěta prostřednictvím prezentace reálných příběhů o zraněních, nemocech a úspěších handicapovaných lidí. Podcast umožňuje nahlédnout do života vozíčkáře. Mezi hosty bývají nejčastěji handicapovaní lidé, kteří sdílejí příběhy o svých zraněních, kariéře, dobrodružstvích, zálibách a celkové kvalitě života.
Bliss je autorem prezentace o spolehlivosti rozhraní, ve které ukázal, jak se Neuralink snaží zajistit, aby jeho implantát, stejně jako třeba myš a klávesnice, fungoval vždy a všude. Je programátorem v oddělení implantátu. Studoval statistiku a informatiku na Univerzitě Illinois v Urbana Champaign, kde v těchto oborech získal bakalářský titul. Po studiu necelé dva roky pracoval v Applu na vývoji strojového učení pro funkce kamery a fotoaparátu. Do Neuralinku nastoupil v dubnu 2021.
Fouzan je biomedicínský inženýr a bývalý lékař pracující na technologiích, které zlepšují kvalitu života a odstraňují překážky v přístupu k péči. Dříve se zabýval implantovatelnými zdravotními senzory, novými technikami zobrazování mozku s použitím TMS a EEG a speciálními páteřními implantáty. V současné době v Neuralinku pracuje na klinických datech a inženýringu implantací. Je také investorem, poradcem technologických startupů a k tomu provozuje malé studio produktového designu.
Rhonel Cinous: Blissi, vím že máš 5 sourozenců. Já taky! Který jsi v pořadí? 🙂
Bliss: Jsem číslo 3, co ty?
Rhonel Cinous: Já jsem na úplném konci. Všichni mi vždycky říkali, co mám dělat, ale zato jsem prý byl ten nejoblíbenější a nejhezčí. 🙂
Bliss: Tak aspoň jsi mohl od starších načerpat trochu zkušeností a neopakovat jejich chyby.
Rhonel Cinous: Můžete mi oba říct něco více o svém životě a o tom, jak jste se dostali do Neuralinku?
Bliss: Já jsem vyrůstal ve státě Illinois. Měl jsem hodně sourozenců a v dětství jsem tančil balet, což mě nečekaně přivedlo k informatice. Když jsem měl 10 let, objevil se u mě problém s nohama. Museli mi vyříznout kousky kostí, abych znova mohl chodit. Během rekonvalescence mi starší sestra půjčila počítač a naučila mě základy programování. Přivedlo mě to až na Univerzitu v Illinois, kde jsem studoval informatiku a statistiku. Vždy jsem se zajímal o umělou inteligenci. Během studia jsem objevil výzkumy Krishny Shenoye, jednoho z vedoucích představitelů výzkumu v oboru neurálních rozhraní. Neuralink staví na jeho výsledcích (dnes již zesnulý Krishna Shenoy býval externím poradcem Neuralinku, pozn. redakce). Pracoval například na ovládání kurzoru a klávesnice myšlenkami. Četl jsem mnoho jeho studií a nevycházel z údivu, protože nejen že šlo o science-fiction v praxi, ale také o technologii, která může pomoci mnoha lidem.
Ta technologie mě nadchla a chtěl jsem se jí věnovat dlouhodobě. Neuralink byl v té době ještě na začátku, takže jsem skončil v Applu, kde jsem pracoval na strojovém učení pro fotoaparáty. Potom Neuralink přešel od výzkumu k vývoji komerčního produktu, což už mě zajímalo. Nastoupil jsem před dvěma lety a pracuji na dekódování signálů z mozku. Je to pro mě nejen práce, ale i skvělá zábava.
Rhonel Cinous: Tak to byl teda velký skok od baletu k informatice. Kolik ti je vlastně let? Hádám, že podobně jako mně, čili něco přes 30?
Bliss: Ne ne. Je mi teprve 24. 🙂
Rhonel Cinous: Uf, tak to jsem netrefil 🙂 Každopádně musí být fajn pracovat na něčem, co ještě nedávno bylo jen ve vědecko-fantastické literatuře.
Bliss: Je to super. Spousta věcí, na kterých pracujeme, hraničí s magií. Už jen ty opice hrající hry na počítači myšlenkami. Kde tohle uvidíte?
Rhonel Cinous: Právě dnes jsem viděl video s makakem Pagerem! Nemůžu se dočkat, až zase budu moci hrát hry, až bude vaše technologie volně dostupná a bude to umožňovat. Fouzane, jak vypadala tvoje cesta do Neuralinku?
Fouzan: Já jsem studoval medicínu, ale došlo mi, že nechci být praktikujícím lékařem. Jeden z projektů na škole, kdy jsme se snažili vyvinout novou techniku zobrazování mozku, se ukázal být docela úspěšný a přerodil se ve startup. Používali jsme transkraniální magnetickou stimulaci (TMS) pro neinvazivní aktivaci neuronů v různých regionech mozku a EEG pro snímání vyvolané aktivity. Je to užitečné například pro posouzení skutků mozkové mrtvice na konkrétní oblasti mozku.
To byl tedy důvod proč jsem zanechal studia medicíny. Neměl jsem přesnou představu, co bych chtěl dělat, ale ústředním motivem byla snaha pomáhat lidem, což mě později přivedlo do Neuralinku, kde jsem skutečně obklopen lidmi, kterým jde o to samé, a mají možnost to udělat ve velkém měřítku.
Rhonel Cinous: Společnost většinou očekává, že po studiu na vysoké škole každý bude mít jasno v tom, co chce v životě dělat, ale ne vždy tomu tak je. Měl jsem to podobně.
Fouzan: Život je cesta. Je v pořádku, že občas nevíte, co bude dál. Je důležité se věnovat tomu, na čem vám záleží.
Bliss: Pak je to i větší zábava. 🙂
Rhonel Cinous: Teprve jsme začali a vy už dáváte posluchačům skvělé rady do života! 🙂 Pojďme dále, jaké jsou tedy přesně vaše role v Neuralinku?
Fouzan: Já jsem v klinickém týmu. Pracujeme na přípravě testů na lidech a organizujeme registr pacientů. Obecně se teď v Neuralinku snažíme z projektu stvořit produkt, který budeme moci nabízet lidem. Velkou částí toho jsou klinické testy. Než budeme moci s něčím přijít na trh, musíme to řádně otestovat. Děláme mnoho laboratorních testů, testů opotřebení a životnosti, testy na zvířatech. Nyní vše směřuje k testům na lidech, což je další logický krok, a na to se teď soustředíme.
Rhonel Cinous: Čili pracujete na implantátu, který by pomohl lidem, jako jsem já. Jsem kvadruplegik, nemám možnost plného pohybu nohou a rukou a ovládám laptop pomocí pohybů hlavy. Jestli tomu dobře rozumím, jde vám o to, aby lidé s podobným postižením nemuseli používat různá nestandardní zařízení pro ovládání počítače, ale mohli ho ovládat myšlenkami. Jak jsou tedy myšlenky převáděny v akce a jak by rozhraní mělo fungovat?
Bliss: Cílem první verze rozhraní je umožnit uživateli ovládat počítač tak dobře, jak to dělají zdraví jedinci. O to se snažíme, ale je třeba říci, že zatím jsme toho nedosáhli. Jsme však na dobré cestě.
Funguje to tak, že do mozku umístíme elektrody, které odposlouchávají neurony. Tyto neurony představují vše, čím vlastně jste – vaše záměry, touhy, co chcete mít dnes k obědu atd. My však elektrody implantujeme do motorické oblasti mozku, která odpovídá za pohyby svalů. Podle statistiky toho, jak neurony vysílají signály, můžeme dekódovat záměry konkrétních pohybů, například ruky. Ty pak můžeme převést třeba na pohyb kurzoru v počítači. Zní to trochu magicky, ale je to relativně přímočaré.
Rhonel Cinous: Čili hledím na monitor, myslím na to, že hýbu kurzorem vlevo, a on se pohne vlevo? Elektrody to z mozku dekódují?
Bliss: Přesněji řečeno, bude to fungovat tak, že nebudete myslet na to, že hýbete kurzorem, ale že hýbete rukou a pohne se kurzor nebo že sevřete pěst a to bude znamenat kliknutí myši. U paralyzovaných jedinců stačí myslet o zmíněných pohybech a potřebné neurony se aktivují. My jen mapujeme myšlenky o příslušných pohybech na pohyby kurzoru nebo klikání. Můžeme namapovat jakékoliv pohyby, které se dají dekódovat. Nemusí to být jen pohyby rukou, ale třeba i nohou. Můžeme z různých dekódovaných pohybů sestavit pohybovou knihovnu a každý z nich namapovat na určitou činnost v jakýchkoliv aplikacích v telefonu nebo počítači.
Rhonel Cinous: Ok, tak to mi tedy hlava nebere. 🙂
Bliss: Zrovna takovéhle výrazy u nás nemáme moc rádi. 😉
Rhonel Cinous: Jasně, čili záměry různých pohybů můžou být namapovány na různé akce v různých aplikacích.
Fouzan: Ano, přizpůsobení systému konkrétnímu uživateli je pro nás důležité. Určitý uživatel může třeba používat aplikaci, která má velmi specifické ovládání. Například ty jako podcaster, by sis mohl nastavit třeba sevření a uvolnění pěsti pro vypnutí a zapnutí mikrofonu.
Bliss: S časem se technologie rozvine a budeme moci spolehlivě dekódovat mnohem více věcí. Třeba nejen levou ruku, ale i pravou, nebo pohyby jednotlivých prstů. Čili bude možno namapovat mnohem více funkcí.
Fouzan: Což může být důležité například pro hraní počítačových her. 🙂
Rhonel Cinous: K tomu se ještě dostaneme. 🙂 Lidský mozek většinou provádí více věcí zároveň. Třeba někam jdete, pohybujete u toho rukama a ještě si v hlavě zpíváte oblíbenou písničku. Jak systém rozlišuje, co má dekódovat a co ne?
Fouzan: Pomáhá nám to, že v mozku jsou jednotlivé funkce rozmístěné v jeho konkrétních regionech. Například motorická kůra, která odpovídá za všemožné pohyby svalů, je nad uchem. V oblasti vašeho čela je uložena vaše osobnost. Zezadu je pak vizuální kůra, která zpracovává obrazy z očí.
Bliss: Na druhou stranu situace je trochu komplikována proměnlivostí (plasticitou) mozku. Mozek se určitým způsobem neustále vyvíjí. Signály, které zařízení registruje jeden den můžou druhý den vypadat úplně jinak. Dekódování užitečných věcí je kvůli tomu o dost složitější, ale umíme se s tím vypořádat. Naše zařízení se prostě musí neustále přizpůsobovat těmto změnám. Musí se neustále kalibrovat.
Zajímavé je, že podle omezených dat, která máme k dispozici, se zdá, že tato proměnlivost mozku je u lidí větší než u opic. Lidský mozek se mění více a rychleji.
Musíme zdůraznit, že naše práce je možná jen díky tomu, že těžíme z mnoha dřívějších výzkumů velikánů oboru, kteří se léta snažili přijít na to, jak mozek funguje a také na práci mnoha inženýrů, kteří vyvíjeli přístroje jako chytré telefony a strojové učení. Bez nich bychom nedokázali nic.
Noland Arbaugh, první uživatel rozhraní Neuralinku, chystá na tento víkend trochu bláznivou výzvu – chce…
Rozhovor s neurochirurgem Mattem MacDougallem nabízí fascinující pohled do zákulisí inovativní technologie mozkových implantátů. MacDougall…
V přehledu novinek o síti Starlink se nejprve podíváme, jak satelitní konstelace na nízké oběžné…
Nová kniha Reentry od Erica Bergera se zaměřuje na vývoj Falconu 9 a kosmické lodi…
Dnešní článek vám představí novou anténu určenou pro příjem signálu družic Starlink. Na rozdíl od…
NASA před časem udělila SpaceX kontrakt na vývoj USDV (U.S. Deorbit Vehicle), což je upravená…
