Plošina Just Read the Instructions se stěhuje na Floridu, možná na ní bude přistávat nosič Super Heavy
Plošina JRTI při misi Formosat-5 (Foto: SpaceX)
Před pár týdny jsem se díval na seznam plánovaných startů SpaceX a uvědomil jsem si, že v dohledné době nejsou v plánu žádné mise z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii. To mě vedlo k úvaze, že SpaceX by se mohlo vyplatit přesunout tamní mořskou přistávací plošinu Just Read the Instructions (JRTI) na Floridu, kde by byla užitečnější. Tato úvaha se nyní potvrdila, když si fanoušci všimli, že JRTI je aktuálně na cestě k Panamskému průplavu.
Jaké plány však SpaceX s touto plošinou má? Bude sloužit jen jako záloha stále vytíženější sesterské plošiny Of Course I Still Love You (OCISLY), nebo bude využita také jinak? Nápovědou by mohl být nový dokument SpaceX, který podrobně rozebírá ekologické dopady provozu rakety Super Heavy a kosmické lodi Starship z rampy LC-39A na Floridě. Ekologická studie nabízí řadu nových informací ohledně plánů SpaceX a mimo jiné zmiňuje, že nosič Super Heavy bude přistávat na mořské plošině. Bude tou plošinou JRTI/OCISLY, nebo k tomu bude použita dříve oznámená třetí plošina A Shortfall of Gravitas? O té jsme dlouho nic neslyšeli, pracuje se na ní vůbec?
Než se podíváme na plány SpaceX ohledně Starship, vraťme se na Vandenbergovu základnu v Kalifornii, abychom pochopili, proč se JRTI stěhuje. Tato plošina zde sloužila od roku 2015 a poprvé byla nasazena během přistání prvního stupně Falconu 9 při misi Jason-3 v lednu 2016. Od té doby byla použita ještě sedmkrát, primárně při misích pro společnost Iridium, které představovaly většinu startů SpaceX z Vandenbergu. JRTI byla naposledy použita v lednu 2019 během poslední mise Iridium.
Start mise Iridium-8 (Foto: SpaceX)
Momentálně víme o těchto chystaných misích, kterou budou také startovat z Vandenbergu:
- SAOCOM 1B (1. čtvrtletí 2020)
- SARah 1 (listopad 2020)
- Sentinel-6A (listopad 2020)
- DART (červenec 2021)
- SARah 2/3 (2021)
- WorldView-1 (2021)
- WorldView-2 (2021)
- NROL-87 (2021)
Jak vidíte, příští Falcon 9 poletí z rampy SLC-4E na Vandebergově základně nejdříve v příštím roce. Jenže to neznamená, že bude zároveň potřeba i plošina JRTI. Velká část těchto plánovaných startů totiž bude moci přistát na betonové plošině LZ-4. U misí SAOCOM 1B a SARah bylo přistání na pevnině v plánu už od začátku, což potvrzuje tabulka z oficiálního dokumentu SpaceX z roku 2017. Sentinel-6A by měl vážit jen asi tunu a poletí na nízkou orbitu, takže by také měl být schopný přistání na pevnině. U mise DART si s přistáním nejsem jistý, nicméně i tak to vypadá, že JRTI by neměla být potřeba minimálně do července 2021.
Je však nutno dodat, že může nastat situace, kdy Falcon 9 bude při startu z Vandenbergu technicky schopen přistání na pevnině, ale přesto k tomu nedostane povolení. V minulosti už k takové situaci došlo. Při loňské misi SSO-A se v době startu nacházela na nedaleké rampě raketa Delta IV Heavy s tajnou družicí NROL-71. Aby tedy případné selhání při přistání Falconu neohrozilo tento náklad, SpaceX muselo zvolit možnost přistání na JRTI vzdálené v podstatě jen kousek od rampy. SpaceX má zároveň zakázáno provádět přistávání prvních stupňů na LZ-4 během období vrhání mláďat tuleňů, které obvykle probíhá mezi březnem a červnem. Pokud by tedy nějaký start spadal do tohoto období, může se stát, že nebude možné přistát na pevnině, i když na to raketa bude mít dost paliva. Není zatím jasné, jak SpaceX plánuje tyto situace řešit, pokud v budoucnu nastanou.
Plošina JRTI se zachráněným stupněm Falconu 9 při cestě zpět do přístavu (Foto: Sam Sun / NASA Spaceflight)
Objevily se také teorie, že SpaceX by se možná vyplatilo úplně opustit rampu SLC-4E v Kalifornii, protože vzhledem k nízké kadenci startů je její provoz relativně drahý. Starty na polární dráhy by pak SpaceX mohlo provádět z Canaveralu, kde by tato možnost měla být k dispozici, jak jste se mohli dočíst na ElonX koncem roku 2017. Noviny Florida Today tehdy informovaly o tom, že letectvo zvažuje otevření nového střeleckého koridoru na Mysu Canaveral pro polární orbity. Jelikož rakety nesmějí přelétat přes osídlené oblasti, americké mise mířící na polární orbity obvykle startují z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii. Letectvo však provedlo analýzu této problematiky a došlo k závěru, že starty jižním směrem by měly být proveditelné. Podmínkou však je, aby raketa disponovala autonomním sebedestrukčním systémem. Rakety Falcon 9 a Falcon Heavy jsou zatím jediné, které s tímto systémem v současnosti létají. Nutno však dodat, že kromě stěhování JRTI momentálně nic nenasvědčuje tomu, že SpaceX něco takového chystá.
Nicméně JRTI už je na cestě do Panamského průplavu, kudy by měla proplout už 15. srpna, takže SpaceX evidentně usoudilo, že alespoň prozatím chce mít JRTI na Floridě. Zajímavostí je, že to bude už podruhé, co se JRTI stěhuje z jednoho pobřeží USA na druhé. Plošina byla vyrobena v Louisianě a v červnu 2015 absolvovala plavbu Panamským průplavem do Kalifornie. Bylo to v době, kdy průplav byl užší, a tak plošině musela být před cestou odmontována ocelová „křidélka“, která rozšiřují palubu. V roce 2016 však byl průplav rozšířen, takže JRTI tentokrát nejspíš dokáže proplout i bez úprav.
Video z plavby JRTI Panamským průplavem v roce 2015:
Rozhodnutí SpaceX přesunout JRTI dává smysl – místo aby plošina možná až dva roky nečinně čekala v přístavu v Los Angeles, může na Floridě asistovat sesterské plošině OCISLY. Ta bude v následujících měsících a letech potřeba ještě častěji než doposud, jelikož SpaceX plánuje provádět stále více startů s družicemi pro vlastní konstelaci Starlink, při kterých se očekává, že bude obvykle prováděno přistání prvního stupně na mořské plošině. Jelikož cesta plošiny do přistávací oblasti a zase zpět může trvat 1–2 týdny, snadno může dojít k situaci, kdy nějaký jiný Falcon bude také potřebovat přistávat na mořské plošině, avšak ta zrovna bude mít plné ruce práce s jinou misí. V takovém případě může být nasazena druhá plošina. Ta se také může hodit v případě, že Falcon Heavy někdy poletí na náročné misi, při které bude potřeba vyšší výkon, a tak bude centrální stupeň zahozen a dva boční stupně přistanou každý na jedné mořské plošině místo na pevnině.
Nemluvě o tom, že mít jen jednu plošinu je obecně riskantní. Pokud by totiž došlo k jejímu poškození nebo poruše, zcela by to znemožnilo přistání prvních stupňů, než by došlo k její opravě. A jelikož každý zachráněný raketový stupeň pro SpaceX představuje miliony dolarů v úsporách, je pochopitelně lepší se takovým situacím vyhnout tak, že budete mít k dispozici záložní plošinu. Nutno však dodat, že OCISLY má oproti JRTI jednu výhodu – je totiž vybavena robotem OctaGrabberem, který usnadňuje zajištění rakety k palubě po přistání. Zajímalo by mě, jestli přestěhování JRTI bude znamenat, že plošina také dostane podobného robota.
Přestěhování JRTI na Floridu by však mohlo mít ještě jeden důvod. Aktuálně totiž byla zveřejněna oficiální studie SpaceX (PDF), která zkoumá ekologické dopady startů a přistání rakety Super Heavy a kosmické lodi Starship z rampy LC-39A v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě. O tom, že SpaceX plánuje provádět starty těchto nových strojů z rampy LC-39A, jste se u nás mohli dočíst už dříve, ale teď to máme potvrzené oficiálně a zároveň se z dokumentů dá vyčíst řada nových informací. Ty shrnu v samostatném článku, nicméně jednou novinkou je to, že masivní nosič Super Heavy, který má být podle posledních informací vybaven 35 motory Raptor, bude minimálně v počátku vždy přistávat na mořské plošině. SpaceX však v dokumentu uvádí, že raketa se stále vyvíjí a pokud bude v budoucnu schopna přistání na pevnině, firma provede novou studii ekologických dopadů.
Dokument blíže nespecifikuje, o jakou mořskou plošinu půjde, takže se nabízejí dvě možnosti. Buď bude možné použít současné plošiny OCISLY a JRTI, nebo bude potřeba nový typ. V internetových diskuzích se odhaduje, že současné plošiny jsou dost velké na to, aby na nich mohla přistávat raketa Super Heavy, ale jisté to není. Super Heavy bude mít průměr trupu 9 metrů, Falcon 9 má průměr 3,66 metrů (je však připočítat rozpětí nohou). Asi by to bylo docela natěsno, a tak je možné, že stěhování JRTI nesouvisí s novou raketou a hlavním důvodem je jen výpomoc vytížené OCISLY, přičemž Super Heavy bude potřebovat speciální plošinu. Tou by mohla být chystaná plošina A Shortfall of Gravitas (ASOG), která by podle posledních informací od Elona Muska z loňského roku měla být v provozu ještě během tohoto léta.
Plošina ASOG je však zahalena tajemstvím a v podstatě o ní vůbec nic nevíme. V poslední době se dokonce začaly objevovat zvěsti, že ASOG možná byla zrušena a SpaceX si vystačí jen se současnými dvěma plošinami. Na Redditu však jeden uživatel, který v minulosti už několikrát poskytl neveřejné informace jako první, prozradil, že ASOG se opravdu vyrábí a prý bude „fakt cool a velmi odlišná od současných plošin“. Více však říct nechtěl a později příspěvek smazal. Těžko říct, jak důvěryhodná informace to je, nicméně bych si tipl, že pokud ASOG opravdu stále vzniká a má být určena pro přistávání Super Heavy, mohli bychom se o ní něco dozvědět během chystané srpnové přednášky Elona Muska o Starship.
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 12-1 - 20. 11. 2024
- Mise Starlink 9-13 - 19. 11. 2024
- Daily Hopper: Ruské výčitky, klapka v ohrožení a inspirace přírodou - 16. 11. 2024
Jak se vyhodnocuje to, ze raketa smi preletnout obydlene uzemi? Je to o prekonani 100 km nebo dosazeni orbity, nebo dopadova zona 1. stupne?
Raketa ma strelecky uhol a vytycenu nebezpecnu oblast. V tejto oblasti mozu dopadat velke trosky z rakety. Ci uz prvy stupen, kryty, alebo pri zlyhani startu aj naklad. Mimo tejto oblasti je riziko zasiahnutia nejakym ulomkom velmi, velmi male. Neda sa vseobecne povedat, od akej vysky, alebo vzdialenosti od startu to je, pre kazdy start sa to stanovuje zvlast. To iste plati aj pre oblasti, kam mieri 2. stupen po deorbitacii. Riziko zasiahnutia ulomkami 2-ho stupna je male, pretoze stupen sa vracia orbitalnou rychlostou. A aj tak sa tieto oblasti uzatvaraju.
Mimo tychto oblasti uz raketa moze prelietat nad obyvanymi uzemiami.
Neverim, ze SH bude pristavat na soucasnych plosinach. Dle meho nazoru jsou prilis male. Ne na to aby si tam SH sedlo, ale aby ustalo plavbu zpet do pristavu. Na to by musel byt ocean opravdu klidny. U tohoto monstra by neblo jen riziko padu SH do more, ale i o prevraceni cele plosiny. Mozna spojit obe plosiny? Pak je otazka, jestli jerab v pristavu dokaze vyzvednout SH z takove dalky. A spekulace o vlastnim pohonu plosiny se mi uplne nzdaji.
Moc zajimave Petre, tyhle clanky pojate jako hypotezy mam od tebe rad. Jsou podlozene na rade mist a preci spis clovek hada budoucnost, nez aby jen popisoval fakta. Jsem zvedav na prvni pristani na VAFB ve dne. Uz si nepamatuju, co sem psal do clanku o DART, ale sem prekvapeny, ze se na heliosynchronni drahu poleti z VAFB i ten InSight byl spis vyjimka.
Takovehle clanky povazuju za tvou dost silnou stranku. Diky za ne.
jsem ted mimo, nebo heliosynchroni drahy jsou polarni drahy. Odkud na ne letat odjinud? Z Floridy to ted nejde
Smarja, upsal jsem se, samozrejme jsem chtel napsat heliocentricka, dik za upozorneni.
Díky, Jirko. 🙂
Nova plosina A Shortfall of Gravitas bude konecne plosina so skratkou, ktora sa da vyslovit 😀
Pekny clanok, ktory zhrna vela informacii.
Ak ma SH pristavat na plosine, bude potrebovat sirsie nohy ako keby pristaval len na zemi. Tipol by som, ze ASOG bude vacsia a schopna samostatnej plavby (z pristavu na miesto pristatia a spat). SH bude nielen rozmerovo vacsi, ale aj hmotnost a tazisko bude niekde inde ako je tomu pri F9. Nemyslim si, ze sucasna plosina by to zvladla so SH na vlnach ?
Ako plus bude potom moznost “posadit” vsetky 3 stupne FalconuHeavy “na vodu” cim sa zvíši nosnost pri zachovani znovupouzitelnosti.
Z jakeho duvodu uvazujes ze jsou potreba jine nohy pro SH pri pristani na autonomni plosine vs. pristavaci zona na pevne zemi?
Vlny, SH ktera by pristavala jen na zemi by stacilo mensi rozpeti nohou. Nemyslim ale, ze budou existovat 2 varianty
Ales, presne ako pise bohyn.
Ak by pristavala len na pevnine, stacilo by mensie rozpatie a “slabsie nohy”. Morska plosina sa naklana, stupa a klesa vo vlnach. Samotne pristatie je teda tvrdsie a nohy musia znasat vyssie zatazenie. Tiez po pristati musia stupen po nejaku dobu stabilizovat kym nedojde k jeho zaisteniu.
Tiez si nemyslim, ze budu vyvijat dve varianty pristavacich noh, nemalo by to zmysel.