Otázky a komentáře #7: Trojnásobné použití stupně, prodělečné mise, monopol SpaceX, a další
V komentářích pod články zde na webu nebo na facebookové stránce ElonX někdy pokládáte různé zajímavé doplňující otázky. Taková diskuze snadno zapadne, a tak vždy jednou za čas tyto otázky sesbírám do rubriky Otázky a komentáře. Dnes mimo jiné zjistíte, zda SpaceX dokáže někdo konkurovat, kdy dojde ke třetímu startu jednoho a toho samého stupně, a co nejvíc omezuje SpaceX při snaze dosáhnout rychlé startovní kadence.
Pokud hledáte odpověď na nějakou vlastní otázku, neváhejte se o ni podělit – buď ji napište pod tento článek nebo ji pošlete na email kontakt@elonx.cz, případně soukromou zprávou na facebookové stránce. Nezaručuji, že na všechny odpovím, ale budu se snažit. Ty nejzajímavější pak vyberu do příštího článku. Tak jdeme na to!
(Otázky mohou být zkráceny či mírně poupraveny pro lepší porozumění či opravu překlepů apod.)
Co nejvíc brzdí starty?
Sklápění TELu při misi CRS-12 (Foto: Bill Jelen)
Vencour (web): Lze najít někde složení nákladů na jednotlivý let, aspoň odhadem? A taky: co teď SpaceX nejvíc brzdí, proč nevypouští víc a častěji „rakety“? Jsou za tím peníze, schvalovací procesy, něco jiného?
ElonX: Náklady nikde rozepsané nejspíš nejsou. O takové informace se SpaceX dobrovolně dělit nebude. Co se týče druhé otázky, tak v současnosti je nejspíš největší brzdou nefunkčnost rampy SLC-40. Příprava rampy na další start zabere zhruba 2-4 týdny (příprava LC-39A je rychlejší než SLC-4E díky novému TEL), takže dokud SpaceX na Floridě nebude mít dvě rampy (již brzy!), tak je tímto způsobem omezeno.
Další věcí je také časově náročná výroba aerodynamických krytů – kvůli tomu SpaceX usiluje o jejich záchranu a opakované použití. A kdyby nedošlo k tak rychlému přijetí použitých stupňů zákazníky, tak by brzdou možná časem byla i výroba prvních stupňů.
Svou roli pak samozřejmě také hraje počasí, připravenost nákladu a různá neočekávaná zdržení během rozličných fázích přípravy mise.
Prodělečné mise
Filip Ehrenberger (web): Jsou ještě takové podobně nevýhodné mise [jako Formosat-5], kterým vypršel čas a společnost musí platit sankce? A jaká mise je dosud nejméně nevýhodná? Je možnost se to nějak dozvědět?
ElonX: SpaceX na misi Formosat-5 prodělalo, neboť nestihlo satelit včas vynést, a tak v souladu se smlouvou muselo dát zákazníkovi slevu. Navíc měl být náklad původně vynesen malou raketou Falcon 1, ale místo toho letěl na dražším Falconu 9.
Těžko říct, jak je taková sleva za zpoždění běžná. Každá smlouva se asi bude lišit a budou v ní nastaveny jiné podmínky. Zároveň se tyto informace dostávají na veřejnost jen vzácně, takže nějaké srovnání není možné. Je ale nejspíš jasné, že řada misí startuje o dost později, než se původně plánovalo, primárně kvůli neplánovaným zdržením v důsledku nehod CRS-7 a Amos-6. Jsem si však dost jistý, že Formosat-5 byl výjimkou, a SpaceX jinak na každé misi vydělá (i když se výše zisku může lišit start od startu).
Proč je druhý start bezpečnější?
Kokos (web): Přemýšlím, v čem můžou být použité stupně bezpečnější než nové. Všechno to už jednou běželo a vyčerpalo určitý podíl životnosti.
ElonX: Primárně proto, že první let prokázal, že všech X tisíc součástek funguje tak, jak má. Ano, jsou teď trochu opotřebovanější, ale s tím se počítalo už při jejich návrhu a výrobě. Důležité je, že se po prvním letu ví, že žádná součástka neměla třeba nějakou katastrofickou výrobní vadu.
Nová letadla také absolvují testovací lety a až když tyto lety neodhalí nějakou závadu, jsou letadla považována za bezpečná a nasazena do normálního provozu s pasažéry.
Kdy poletí nějaký stupeň potřetí?
Přistání prvního stupně č. 35 na LZ-1 při misi CRS-11 (Foto: SpaceX)
PiTí (web): Ještě by mě zajímalo, kdy chce SpaceX použít stejný stupeň potřetí. Psalo, že tyto stupně mají být schopny až 3 použití. Ale nevím, že by po přistání těchto stupňů SpaceX dělal nějaké podobné testy jako u prvního přistání. Možná je nepotřebuje, netuším.
ElonX: Osobně si myslím, že víc než dvou použití se dočkají až stupně ve variantě Block 5, u kterých bude znovupoužití snazší a levnější. Block 5 začne létat už během následujících pár měsíců a SpaceX má starých zachráněných stupňů víc než dost, takže je možná ani nestihne všechny využít, než přejde na Block 5.
Maximálně si dokážu představit trojí použití starého stupně v situaci, kdy první dvě mise poletí na LEO, což vede k menšímu opotřebování. Ideálním kandidátem by byl stupeň č. 35, který bude zatím prvním, který absolvuje dvě mise na nízkou orbitu (CRS-11 a CRS-13). Ale těžko říct, jestli to SpaceX stojí za námahu, když je Block 5 za rohem.
Může někdo konkurovat SpaceX?
Raketa Electron společnosti Rocket Lab má nosnost kolem 200 kg na heliosnychronní dráhu (Foto: Rocket Lab)
Josef Spajon Xavier (Facebook): Je pravdou, že od příštího roku převezme SpaceX 50 % trhu všech komerčních startů a že do budoucna sníží náklady na vynášení na oběžnou dráhu o 90 %? Budou mít vůbec nějakou konkurenci?
ElonX: 90% snížení nákladů je vzdálená budoucnoust – jestli toho bude možné dosáhnout, tak nejspíš až s BFR a to ještě časem, ne hned.
Těch 50 % komerčních startů je reálných, nicméně to neznamená, že všichni ostatní poskytovatelé automaticky zkrachují. Zákazníci chtějí trh, kde mají na výběr z více raket, pro případ, že jedna z nich bude mít nehodu. Jsou tedy často ochotní využít dražší rakety, pokud to to může udržet konkurenční firmu při životě.
Nicméně nejvážnějším konkurentem pro SpaceX bude nejspíš Blue Origin, jejichž raketa New Glenn bude částečně znovupoužitelná, relativně levná a bude mít nejspíš vyšší nosnost než Falcon Heavy (ve znovupoužitelném režimu).
Ostatní firmy nebudou schopné konkurovat cenově, a tak se budou muset odlišit jinak – např. spolehlivostí, flexibilností či možností startu brzy po podepsání smlouvy. Stejně tak možná bude na trhu místo pro malé nosiče vhodné pro mikrosatelity (např. Electron nebo Vector-R).
Předchozí vydání Otázek a komentářů:
- Otázky a komentáře #6: Přistávání na pohybující se lodi, renovace zachráněných stupňů, a další
- Otázky a komentáře #5: Záložní ASDS, skafandry, demonstrační mise Crew Dragonu, a další
- Otázky a komentáře #4: Block 4 a Block 5, upgrade Vandenbergu, výpadky při živém přenosu a další
- Otázky a komentáře #3: Sonický třesk, Ariane 6, konec Falconu 1 a další
- Otázky a komentáře #2: Výhody malých motorů, obsluha kosmodromu, kolonizace Marsu a další
- Otázky a komentáře #1: Přistávací nohy, cena Falconu, toaleta v Dragonu a další
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 12-1 - 20. 11. 2024
- Mise Starlink 9-13 - 19. 11. 2024
- Daily Hopper: Ruské výčitky, klapka v ohrožení a inspirace přírodou - 16. 11. 2024
“Zákazníci chtějí trh, kde mají na výběr z více raket, pro případ, že jedna z nich bude mít nehodu. Jsou tedy často ochotní využít dražší rakety, pokud to to může udržet konkurenční firmu při životě.” To je čirý optimismus, takhle altruisticky se nikdo chovat nebude. Komerční firma nebude utrácet ani vyšší tisíce dolarů, natož miliony. Neříkám, že nejsou důvody pro jiné dopravce, ale tenhle je to přinejlepším výjimečně, a zatím bych si vsadil, že se to neděje vůbec. Jiná věc jsou státní zakázky, tam se tohle samozřejmě děje normálně. Jaký je podíl komerčních a státních startů?
No děje se to minimálně v tom ohledu, že když má zákazník víc satelitů, které potřebuje vynést, běžně si pro ně objedná víc než jednoho launch providera, i když mají různé ceny. Výměnou za vyšší jistotu, že v případě nehody nebo neplánovaného zdržení se alespoň některé ze satelitů na oběžnou dráhu dostanou včas, jsou tedy ochotni zaplatit vyšší cenu. Příkladem je třeba SES. To, že tím ve výsledku podporují méně konkurenceschopné firmy, možná není vysloveně jejich záměr, ale je to takový vedlejší efekt.
Pravda, to mě nenapadlo, takhle to dává smysl. Neuvažoval jsem dost ve velkém, satelity jsou tak drahá legrace, že mě nenapadlo, že jich někdo má tolik.
– Náklady na let: približné náklady (cena HW) sú 70% prvý stupeň, 20% druhý stupeň, 10% aerodynamický kryt, 2% palivo. Náklady prepoužitia 1. stupňa boli vraj menej než polovičné oproti novému a to už v prípade prehnaných kontrol a nevyladených procesov obnovy (G.Shotwell, marec 2017).
– Proces prípravy: tiež by ma zaujímalo čo to obnáša (bez vplyvu letových podmienok či pripravenosti nákladu) – koľko dní papierovačiek? Koľko trvá výroba nových častí? Koľko trvá renovácia použitých rakiet a jednotlivých časti renovácie (asi tie stupne len nepremaľuvávajú 2 týždne v kuse :D)
– Opakované použitie: Rozumiem, že Blok5 bude už plne prepoužiteľný, no netýka sa vyššia prepoužiteľnosť aj starších rakiet (aj za cenu vyšších nákladov na obnovu staršieho bloku)? Podľa Elona je životnosť F9 prakticky 10-20 štartov, teoreticky po doladení až 100 štartov (neplánujú to tlačiť na hranu, ale vraj aspoň jednu raketu chcú čiste pre účely pozorovania dotlačiť trochu ďalej ako rakety pre komerčné štarty :D)
Já to bral spíš ve smyslu nákladů pro SpaceX včetně těch provozních okolo. A ty bohužel pochopitelně známy nejsou.
Pro Autora- na Spacenews je nový článek 👏 o Spacex.
Vidím, že z mých komentářů čerpáte častěji. To mě ve vší anonymitě těší.