Osobnosti SpaceX #9: Garrett Reisman, bývalý ředitel vesmírných operací
Garrett Reisman (Foto: SpaceX)
V minulém článku ze seriálu Osobnosti SpaceX jsme si představili prvního viceprezidenta SpaceX pro pilotované lety, kterým byl necelé tři roky Kenneth Bowersox. V dnešním díle osobností SpaceX se podíváme na jednoho z jeho nástupců, kterým je rovněž bývalý astronaut NASA Garrett Reisman.
Garrett Erin Reisman se narodil 10. února 1968 ve městě Morristown v americkém státě New Jersey. Dle svých vlastních slov zde strávil obyčejné dětství. Ve svém rodném okrese chodil jak na základní, tak na střední školu, kterou dokončil v roce 1986. Už na základní škole se zajímal o letadla, přečetl o nich úplně všechny knihy, které byly v knihovně k sehnání. Byl prý velice posedlý létáním a sledoval na filmovém projektoru filmy o Apollu 11 tak často, že je roztrhal a musel slepovat lepící páskou. Také jako malý kluk sestrojil raketu, kterou odpálil na poli za základní školou. Pole bylo ale malé a raketa dopadla někam mezi stromy. Dodnes tam prý někde je.
Přesto si však ani během střední školy nikdy nepředstavoval, že by z něj někdy mohl být astronaut. Důvod byl poměrně prostý, jeho matka nenáviděla létání a posádka Apolla 11 byli všichni do jednoho piloti. Garrettovým snem a touhou bylo zabývat se strojírenstvím stejně jako jeho otec, nebo se stát doktorem.
Po střední škole se rozhodl jít na Pensylvánskou univerzitu, na které v roce 1991 získal dva bakalářské tituly ve strojírenství a ekonomii. O rok později získal na této škole i magisterský titul v oboru strojírenství. Své vzdělání pak dokončil v roce 1997 na California Institute of Technology ziskem doktorského titulu. Během studia se účastnil řady stáží, v letech 1988–1990 to bylo ve firmě General Motors a v roce 1991 u firmy Hughes Aircraft Company.
V letech 1996–1998 pracoval ve firmě TRW jako inženýr v oboru návádění, navigace a řízení kosmických lodí. V rámci své práce se podílel na vývoji trysek pro řízení polohy družice Aqua.
V roce 1998 byl v rámci 17. výběru NASA vybrán do skupiny astronautů a mohl si tak splnit svůj sen. Od dob Apolla se totiž kritéria výběru astronautů změnila, nebylo už potřeba být pilotem, aby člověk mohl letět do vesmíru. Garrett byl vybrán jako „mission specialist“. Spolu s ním byl vybrán například Christopher Ferguson, velitel poslední mise raketoplánu (STS-135). Dalším z vybraných astronautů byla i Sunita Williams, dvojnásobná astronautka a velitelka chystané druhé pilotované mise lodi Starliner (USCV-2).
Ihned po svém vybrání do oddílu astronautů podstoupil klasický astronautický trénink, jako jsou různé technické a psychologické instruktáže, kurs létání na T-38, nácvik přežití ve vodě, v divočině atd. Po jeho skončení nastoupil do kanceláře astronautů, do oddílu pro robotiku, kde se věnoval práci na robotické paži pro ISS. Pracoval také na návrhu displejů a checklistů pro novou generaci kokpitů pro raketoplány. Jeho práce v NASA nebyla však jen nezáživně technická. Řada astronautů je během své přípravy na kosmický let vybrána pro několikatýdenní pobyt v podmořském habitatu nedaleko pobřeží Floridy. Garrett byl vybrán pro misi NEEMO V, která se uskutečnila v létě 2003.
Garrett Reisman během mise NEEMO V (Foto: NASA)
Čas jeho prvního startu do vesmíru se však pomalu a nezadržitelně blížil. Byl vybrán jako člen dlouhodobých expedic 16 a 17. Garrett Reisman odstartoval do vesmíru na palubě raketoplánu Endeavour 11. března 2008, který o dva dny později přidokoval k ISS a tím se Garrett Reisman stal prvním členem dlouhodobé expedice na ISS, který byl židovské víry. Raketoplán přivezl první část japonského experimentálního modulu Kibo a dvouramenný robotický manipulátor DEXTRE. Členem posádky mise STS-123 byl i Robert L. Behnken, se kterým se potká o řadu let později.
Start mise STS-123 z Kennedyho vesmírného střediska (Foto: Ben Cooper)
Hned při svém prvním letu do vesmíru, tři dny po startu ze Země, se Garrett dostal ke své první procházce ve vesmíru. 7 hodin připravovali s kolegou Richardem M. Linnehanem vyjmutí první části modulu Kibo z nákladového prostoru raketoplánu. Raketoplán se po 15 dnech stravených v kosmu vrátil na Zemi a Garrett na oběžné dráze strávil při expedici 16/17 celkem 95 dní, 8 hodin a 47 minut. Zpět na Zem ho svezl v červnu raketoplán Discovery při misi STS-124. Zde se na pár dní ve vesmíru potkal i s Karen L. Nyberg, manželkou astronauta Douglase Hurleyho.
Podruhé se začal Garrett Reisman připravovat do vesmíru v květnu roku 2009, když NASA oznámila posádku pro misi STS-132, Garrett tentokrát měl letět jen na přibližně dvoutýdenní misi. V dubnu 2010 potom začal vývoz raketoplánu Atlantis na rampu LC-39A. Vývoz byl ovšem kvůli dešti o jeden den odložen a posádka raketoplánu se rozhodla, že si odskočí na nedalekou rampu SLC-40. Připravoval se tam totiž první start rakety Falcon 9 a astronauté byli zvědaví, jak probíhají poslední úpravy rampy, kterou si SpaceX pronajalo už v roce 2007.
Dle vlastních slov Garretta byli astronauté velice zaujati tím, co viděli, tedy jak rychle zde věci šly kupředu, nízkou úrovní byrokracie a inovativními způsoby, jak znovupoužívat staré vybavení. Toto se posléze stalo jejich mantrou, když dále procházeli tréninkem a narazili na nějakou byrokracii, tak se ptali, co by asi dělalo SpaceX?
Podruhé a naposledy se Garrett Reisman dostal do vesmíru při misi STS-132. Tentokrát však startoval na palubě raketoplánu Atlantis. Mise se uskutečnila mezi 14. a 26. květnem 2010.
Michael Good (vlevo) a Garrett Reisman při poslední EVA v rámci mise STS-132 (Foto: NASA)
Hlavním cílem této mise bylo přivézt k ISS malý ruský výzkumný modul Rassvět. Při této misi podnikl Garrett Reisman dva výstupy do volného prostoru, při kterých byla provedena montáž záložní antény, výměna dvou posledních staničních akumulátorů, montovala se konstrukce na manipulátor DEXTRE atd.
26. května 2010 pak raketoplán bezpečně přistál na Floridě a tím se vlastně zakončila Garrettova astronautická kariéra. V kosmu prožil celkově více než 107 dní a při třech výstupech ve volném prostoru strávil více než 21 hodin ve skafandru EMU. Během jeho dvou vesmírných výprav se mu podařil poněkud neobvyklý kousek – zvládl se při nich proletět ve všech třech raketoplánech, které v té době NASA měla ještě k dispozici. Garrett Reisman o své kariéře astronauta: „Pokud mám být upřímný, být astronautem je ta nejúžasnější věc na světě a je velice, velice obtížné ji dobrovolně opustit.“
Necelý rok po svém druhém letu se Garrett Reisman rozhodl k 24. únoru 2011 NASA opustit a 2. března nastoupil do firmy SpaceX.
Proč se Garrett rozhodl nastoupit do SpaceX? Byl velice okouzlen prvními dvěma starty Falconu 9, ale jeho rozhodnutí přejít do SpaceX se definitivně zpečetilo, když se dozvěděl o tajném nákladu mise COTS-1. Poslat do vesmíru sýr totiž považoval za skvělý nápad. Garrett do firmy nastoupil jako manažer programu komerčních posádek a zachycení lodi. Jako takový byl zodpovědný za úpravu lodi Dragon, aby mohla dopravovat do vesmíru lidi. Ve své pozici také zastupoval SpaceX před Kongresem USA, špičkami NASA a širokou veřejností. Byl i zodpovědný za získávání tři velkých zakázek pro SpaceX v celkové hodnotě 3,07 miliardy dolarů.
Garrett Reisman v roce 2014 při představení lodi Crew Dragon (Foto: Susan Karlin)
Jedním z jeho nejdůležitějších úkolů bylo zajistit spolupráci mezi NASA a SpaceX při certifikaci lodi Crew Dragon. Což ovšem nebyl lehký úkol, protože firemní kultura státní organizace a soukromé firmy je odlišná. Proč je vlastně tak obrovský rozdíl v přístupu obou organizací? Proč je podle Garrettova názoru NASA tak pomalá?
Nikdo nedělá věci pomalu, protože je chce dělat pomalu. Lidé mají dobré důvody a úmysly. Dělat rychlá rozhodnutí znamená, že se někdy můžete rozhodnout špatně. A důvod, proč se statní organizace rozhoduje tak dlouho, je ten, že chce hned napoprvé udělat správné rozhodnutí. Ve státní sféře je totiž velice drahé udělat špatné rozhodnutí. Soukromý sektor má výhodu, že může rychle přijmout rozhodnutí a pokud pak narazí na překážku, prostě rozhodnutí rychle a bezbolestně změní. Vláda něco takového udělat nemůže.
Zejména v tomhle je SpaceX velice dobré, ve zkoušení věcí. A samozřejmě je ochotné selhat, hlavně pokud následky selhání nejsou nikterak dramatické, tento způsob naopak rychle pomáhá najít správná řešení. Ovšem i NASA přinášela do SpaceX cenné zkušenosti. Týkalo se to zejména letů s posádkou, kde její přísnost a důraz na detaily pomohly k lepší ochraně lidí na palubě kosmické lodi.
V roce 2014 se Reisman v rámci SpaceX posunul na pozici ředitele pro lidské posádky. V této pozici byl zodpovědný za návrh, vývoj a hodnocení lidských rozhraní lodi Crew Dragon, včetně displejů, ovládacích prvků, skafandrů, obyvatelnosti a zdraví posádky. Od roku 2016 ještě povýšil a pracoval jako ředitel vesmírných operací. V této pozici byl zodpovědný za všechny pilotované i nepilotované mise lodí Dragon.
Zleva: Gwynneth Shotwell, Bob Behnken, Doug Hurley, Mike Hopkins, Victor Glover, Garrett Reisman, Benji Reed v srpnu 2018 (Foto: Everyday Astronaut)
Není vůbec bez zajímavosti, že v roce 2011, kdy Garrett Reisman ukončil svou kariéru v NASA, skončil v NASA i Christopher Ferguson. Narozdíl od Garretta se však rozhodl svůj další osud spojit s firmou Boeing, kde dodnes pracuje na pozici ředitele pro pilotované lety. I tak však podle Reismanova názoru oba zůstávají přátelé. Na otázku, která z obou firem vynese první pilotovanou posádku k ISS, odpovídá však Garrett naprosto jasně: „SpaceX.“
Garrett Reisman jako zaměstnanec SpaceX (Foto: NASA)
Po sedmi velice úspěšných letech ve SpaceX se v květnu 2018 objevila poměrně nečekaná zpráva. Garrett Reisman se totiž v červnu 2018 rozhodl opustit SpaceX a odejít do akademické sféry. Jeho novým domovem se stala Viterbi School of Engineering, University of Southern California (USC). Sám Garrett také zajímavě a velice rozumně popsal důvody svého odchodu:
Odcházím ze SpaceX, kde jsem měl po sedm let naprosto skvělý tým, a můžu ho nyní opustit, aniž bych cokoliv z jeho práce ohrozil. USC za mnou přišla s nabídkou, kterou nemohu odmítnout. Teď je naprosto úžasná doba, kdy celý průmysl roste. Když jsem byl v 80. letech na Pensylsvánské univerzitě, neeexistovala možnost získat práci na návrhu lodí pro lidskou posádku. Dnes je všechno jiné – SpaceX staví Crew Dragon, Boeing je zde s lodí Starliner, Lockheed Martin pracuje na Orionu, Virgin dodělává SpaceShipTwo, Blue Origin staví New Shepard. Bude zde poptávka po inženýrech, kteří umí navrhnout pilotovanou loď.
K jeho odchodu se vyjádřila i prezidentka SpaceX Gwynne Shotwell:
USC má neuvěřitelné štěstí, že tam bude učit Garrett s jeho osobními zkušenostmi, znalostmi a vášní pro vesmír. Během doby, kdy Garrett pracoval ve SpaceX, zde hrál naprosto klíčovou roli a pomohl zde vybudovat a vést inteligentní a dynamický tým, který pracoval a pracuje po boku NASA při přípravě startu lidské posádky na palubě naší kosmické lodi nové generace.
Garrett však neopouští SpaceX úplně, zůstane zde v roli poradce a ve firmě pracuje přibližně jeden den v týdnu.
V dnešním díle osobností jsme sledovali životní příběh bývalého astronauta a pracovníka SpaceX, který se velkou měrou zasadil o vývoj lodi Crew Dragon. V rámci své životní cesty však první start této lodi v březnu 2019 sledoval už jen v roli poradce firmy. Popřejme mu hodně úspěchů v jeho akademické kariéře, aby vychovával další nové inženýry a astronauty. Popřejme také hodně štěstí oběma lodím určeným pro dopravu posádek k ISS. Přeci jen, v první řadě jsme fandové kosmonautiky.
Předchozí díly seriálu Osobnosti SpaceX:
- Kdo je Elon Musk?
- Thomas Mueller, hlavní technolog pro vývoj pohonů
- Gwynne Shotwell, prezidentka a provozní ředitelka
- Hans Koenigsmann, zajištění misí
- John L. Insprucker, integrační inženýr
- Lars Blackmore – ten, kdo naučil Falcon 9 přistávat
- Kate Tice a její parťačky
- Kde je konec jedněm z prvních moderátorů startů?
- Kenneth Bowersox, bezpečnost astronautů a zajištění misí
Podpořte projekt ElonX
- Novinky o Starlinku: Snímek družice na orbitě, spolehlivost přenosu při letu Starship, továrna v Texasu a další - 17. 11. 2024
- Mise GSAT-N2 - 15. 11. 2024
- Mise Optus-X - 13. 11. 2024
Joe Rogan nedávno vydal podcast kde byl hostem Garrett Reisman.
https://www.youtube.com/watch?v=3RG5pXTpLBI&t=1s
Moc pěkné, Jirko. Jen tak dál!
Má Space X svuj tým kosmonautů? Bude je potřebovat pro své mise nebo bude létat jen pro NASA s jejich lidmi?
Nemá kosmonauty.
Sice sem při shánění informací do článků o Bowersoxovi a Reismanovi narazil na zmínku, že se kdysi snad i uvažovalo, že by si jeden z nich vyrazil v rámci za SpaceX s NASA, ale spíš to asi zůstalo ve stádiu uvažování. Takže je to jak píše Silhan.J
Zatím je nepotřebuje, ale pokud se SX rozhodne udělat pilotovaný let na vlastní pěst (ať už Měsíc nebo Mars), tak nějaké potřebovat bude a někdo s předchozí zkušeností s letem do vesmíru by se určitě hodil. Třeba se tak dočkáme astronauta SX na ISS, nebo můžou najmout některého “důchodce” z NASA.
Naprasto perfektní článek .děkuji
Proste skvely🙂, diky
Díky pánové, jsem opravdu rád, že se líbil. 🙂
Jirko skvělý článek. Mám tyhle životopisy rád. Bez všech těch skvělých pracovníku by SpaceX nebyla tam kde je.
Nemáš zač, určitě máš pravdu, jsou to dříči, a když si pak o někom přečteš, že dělá ve SpaceX protože chce, ikdyž by jinde dostal víc, jo, tak to je potom jiná písnička. Uvědomuju si to tím víc, že sem se zase rozhodl přečíst si vesmírné osudy, a tam je to jednoznačné, řada lidí šla za svým snem, ikdyž věděla, že v jiném oboru by si víc vydělali, neměli by komplikovaný život atd.
Velmi pěkný článek,děkuji za něj Jirko!A mám jeden dotaz.Kdo nastoupil na jeho místo u SPX?
Toníku, díky. Jsem rád, že se ti líbí.
Kdo po něm? Dost zajímavá otázka, už se skoro dvě hodiny snažím sehnat odpověď a nějak nemůžu nic najít. Je taky možné, že v rámci ukončení výroby Dragonu 1 a v podstatě dokončení vývoje Dragonu 2 to celé rozhodili jinak, nebo některé oddělení sloučili. Je to těžké. 🙂