Ohlédnutí za misí Iridium-1

Máme za sebou první misi SpaceX v roce 2017, první od zářijové nehody Amos-6 a také první misi, o které náš web detailně informoval v reálném čase (i když během startu došlo k technickým problémům a web byl nějakou dobu nedostupný). Mise byla kompletně úspěšná, a to včetně sekundární mise – pokusu o přistání prvního stupně na plovoucí plošině v Pacifiku. Shrňme si tedy celou ságu mise Iridium-1 a podívejme se, co má SpaceX v plánu v blízké budoucnosti.

Historie mise

V roce 2010 SpaceX podepsalo smlouvu se společností Iridium na celkem 7 misí, z nichž každá vynese 10 satelitů Iridium NEXT. Ve své době se jednalo o největší komerční objednávku raketových startů v historii. Satelity pro společnost Iridium vyrobila firma Thales Alenia Space. Lety byly původně plánovány na období 2015–2017, ale vše se neobešlo bez několika odkladů a u SpaceX během té doby také došlo ke dvěma nehodám (CRS-7 a Amos-6), tudíž se poprvé letělo až teď, 14. ledna 2017.

Průběh mise

Mise byla kvůli počasí odložena z 9. ledna na 14. ledna a panovaly určité obavy, že silný přízemní vítr by mohl ohrozit start, ale nakonec vše proběhlo hladce na první pokus. SpaceX v reakci na nehodu Amos-6 provedla změny v tankovacích proceduře, aby zabránila vzniku situace, která vedla k výbuchu rakety se satelitem Amos-6 na rampě v září 2016. Dříve se tankovalo vše najednou v čase 35 minut před startem. Tentokrát se však palivo RP-1 začalo tankovat už 75 minut před startem a tekutý kyslík pak 35 minut před startem, rychlost a způsob tankování helia byly také pozměněny.

Raketa typu Falcon 9 v1.2 s identifikačním číslem 29 odstartovala 14. ledna 2017 přesně v 18:54:39 SEČ z rampy SLC-4E ve Vandenbergově letecké základně v Kalifornii. Nesla náklad o celkové hmotnosti 9600 kg a cílem byla nízká polární dráha (625 x 625 km, 86.4°). Start proběhl hladce a raketa si následně jen odškrtávala úspěšné splnění všech důležitých milníků. Přesný časový rozpis mise najdete v oficiálním press kitu. Zde nabízím obecný souhrn:

• Max Q – nejnáročnější fáze letu, kdy je raketa pod největším aerodynamickým náporem
• MECO – Main Engine Cutoff, vypnutí motorů prvního stupně
• Oddělení stupňů
• Zážeh motoru druhého stupně
• Odhození aerodynamického krytu
• Tři zažehnutí motorů vracejícího se prvního stupně:
  1. První zážeh je tzv. boostback, který je proveden poté, co se raketa otočí o 180°, takže je natočena proti směru letu a tah motorů ji následně zpomalí a zkrátí se tím tedy výsledná vzdálenost místa dopadu od místa startu. Pro tento manévr jsou zažehnuty 3 motory.
  2. Druhý zážeh je tzv. vstupní a provádí se při vstupu zpět do atmosféry. Bez něj by raketa “padala” moc rychle a nepřežila by průchod atmosférou. Tímto 3motorovým zážehem se tedy první stupeň dostatečně zpomalí, aby přečkal průchod atmosférou bez úhony.
  3. Poslední zážeh začne několik vteřin před samotným přistáním, tentokrát je nastartován jen jeden motor (ten úplně prostřední)
• První stupeň následně měkce dosedl na plovoucí plošinu JRTI v Pacifiku. Jednalo se o první úspěšné přistání po startu ze západního pobřeží.
• Druhý stupeň mezitím pokračoval spolu se satelity v cestě na oběžnou dráhu. Po zhruba 7minutovém zážehu byl motor druhého stupně vypnut a raketa následně skoro 45 minut letěla vlastní setrvačností.
• Motor druhého stupně byl znovu nastartován, ale jen na pár vteřin. Tím se raketa dostala na kýženou orbitu.
• Následně došlo k úspěšnému oddělení všech 10 satelitů od rakety, vždy se 100sekundovou prodlevou.
• Společnosti Iridium a Thales Alenia Space následně potvrdily, že satelity komunikují a jsou v dobrém stavu.
• Druhý stupeň poté provede třetí zážeh motoru, aby urychlil vlastní sestup do atmosféry, kde shoří a nebude tak přispívat k problému vesmírného smetí

Zajímavosti:

• 1. start od zářijové nehody Amos-6
• Nejtěžší náklad v historii SpaceX
• 1. let varianty Falcon 9 v1.2 ze západního pobřeží
• 1. úspěšné přistání po startu ze západního pobřeží
• 30. start Falconu 9
• 10. start varianty Falcon 9 v1.2
• První let viditelně označeného prvního stupně (číslovka 29 v oblasti nohou)

Co bude dál?

První mise Iridium tedy byla úspěšná, ale jak bylo řečeno na začátku, SpaceX se upsalo k celkem 7 letům a společnost Iridium by chtěla, aby ke startům docházelo se zhruba 3měsíčními prodlevami, tudíž druhé mise bychom se mohli dočkat už v dubnu 2017. Všechny mise poletí z Vandenbergovy základny v Kalifornii, neboť míří na polární dráhu. Doufejme, že nadcházející mise budou stejně úspěšné jako ta první!

SpaceX má však na rok 2017 velké ambice a plánuje velké množství misí. Tou příští bude EchoStar 23, která je prozatimně plánována na konec ledna, ale pravděpodobně poletí až v únoru. Pro aktuální informace sledujte profil mise a také sekci Plánované starty.

Fotky

Videa

Česky komentovaný webcast od Kosmonautix.cz:

Oficiální moderovaný webcast od SpaceX:

Oficiální technický webcast od SpaceX:

Video přistání na plovoucí plošině:

Propagační video o konstelaci Iridium NEXT (objeví se v něm i Elon Musk):