Odklady evropských raket nejspíš povedou k přesunu některých misí na nosiče SpaceX

Dnešní článek se ponese v poněkud neobvyklém duchu. Obvykle vám totiž v článcích o nových zakázkách představujeme podepsané kontrakty, které získala firma SpaceX. Dnes z tohoto zaběhnutého schématu uděláme výjimku a podíváme se, které další mise by mohla tato firma pravděpodobně získat do svého portfolia, i když to zatím není jisté. Vždy si řekneme důvody, pro které je daná zakázka v tomto článku zařazena. Jak uvidíte z dalších řádků, společným jmenovatelem jsou u většiny případů problémy evropských raket Ariane 6 a Vega-C.

Na samotném začátku zamíříme do Evropy. Dopravě na oběžnou dráhu na komerčním trhu dlouhou dobu dominovala firma Arianespace se svou raketou Ariane 5, která má za sebou 111 úspěšných startů. Její dny však jsou již sečteny a příští měsíc bychom se měli dočkat jejího úplně posledního startu. Důvodem jejího odstavení jsou vysoké ceny. Evropa ale rozhodně chce být opět úspěšná a oslovovat zákazníky, proto už od roku 2014 vyvíjí raketu Ariane 6, která by měla létat za výrazně nižší ceny. Raketa měla mít premiéru v roce 2020, ale její vývoj se stále opožďuje a podle posledních informací by se tento nosič měl dočkat prvního startu až v příštím roce.

Tyto odklady způsobují vrásky na čele řadě evropských institucí, které by si přály mít své družice již na oběžné dráze. Další komplikací pro tyto organizace je i invaze vojsk Ruské federace na území Ukrajiny, která mělo za následek, že Evropa přestala mít možnost vynést alespoň část těchto odložených nákladů na ruských raketách Sojuz z evropského kosmodromu v Kourou. Z těchto důvodů už SpaceX v minulosti získalo kontrakty na vynesení vědeckých družic Euclid a Hera, které měly původně letět na evropských raketách.

Odklady kvůli nedostupnosti rakety Ariane 6 hrozí také družicím evropského navigačního systému Galileo. A právě doprava těchto družic na oběžnou dráhu je důvodem, proč se dle serveru Politico plánuje Evropská komise obrátit v rámci jednorázové dohody na jednu ze soukromých amerických firem. V úvahu zde připadají dvě: SpaceX s raketou Falcon 9 a United Launch Alliance s vyvíjeným nosičem Vulcan, který by si měl odbýt premiéru v létě tohoto roku. Žádné rozhodnutí v záležitosti vynesení družic Galileo však ještě nepadlo a zatím probíhají analýzy, zda je vůbec start na těchto náhradních strojích proveditelný. Pokud bych si ovšem měl tipnout, která ze zmíněných amerických firem by dostala přednost, domnívám se, že by volba padla spíše na SpaceX. Vulcan totiž má už teď nabitý harmonogram startů pro první dva roky provozu a navíc představuje jako zatím neprověřená raketa riskantnější volbu. Obzvlášť pokud se poohlížíte po alternativě k Ariane 6 primárně kvůli tomu, abyste se vyhnuli dalšímu zdržení své mise.

Další náklad, který na oběžnou dráhu možná vynese SpaceX, je taktéž evropského původu. Ale začněme popořadě. Andrew Parsonson je novinářem, který píše o kosmonautice a přispívá svými články na server Space News. V roce 2021 založil i server European Spaceflight, aby mohl propagovat skvělé výsledky evropské kosmonautiky. A právě tento novinář přišel koncem dubna letošního roku s informací, že dle neznámého zdroje chce Evropská kosmická agentura ESA dostat svou družici Sentinel 1C na oběžnou dráhu co nejdříve, a proto hodlá družici kvalifikovat pro potenciální vynesení raketou Falcon 9. Co je příčinou tohoto neobvyklého kroku? Důvody jsou oficiálně neznámé, nicméně existuje několik indicií, které nám snad napoví.

Družice Sentinel 1 jsou radarové satelity se syntetickou aperturou, které poskytují velmi cenná environmentální data a pomáhají tak sledovat mořské i pozemské ledovce, poklesy terénu, ropné skvrny a mnoho dalších jevů. Až do dubna loňského roku pracovaly na oběžné dráze dva Sentinely 1 s pořadovými čísly 1A a 1B, nicméně družici Sentinel 1B potkala anomálie, která posléze ukončila v srpnu její provoz. Velmi tak vyvstala potřeba náhradníka, kterým by se měl stát právě Sentinel 1C, jenž má být vynesen na evropské raketě Vega-C koncem letošního roku. Kde je tedy zádrhel? Pouze přeci selhala družice, máme připravenou náhradní, a ta má dokonce i vybraný a zaplacený nosič. Proč se tato možnost ESA nezamlouvá? Problém tkví v nosiči Vega-C, který postihla loni v prosinci anomálie, jež způsobila ztrátu rakety i jejího nákladu. Po této události následovalo vyšetřování a Vegu-C nyní čeká návrat do služby, při kterém by měla vynést právě družici Sentinel 1C. Je tedy možné, že si ESA nepřeje posadit naléhavě potřebnou družici na nosič, který má za sebou selhání. Zde se upřímně neodvažuju odhadovat, jak celá záležitost dopadne, nicméně se domnívám, že možnost získání mise firmou SpaceX není vyloučena.

Odklad vývoje rakety Ariane 6 může přihrát SpaceX ještě další misi. Jak jsme si již řekli výše, první start Ariane 6 se má odehrát až začátkem příštího roku a poté přijdou přednostně na řadu všechny možné družice ESA a dalších vědeckých organizací. Komerční zákazníci tedy budou se svými družicemi upozaděni, což se jim pochopitelně nelíbí. V jejich čele je společnost Viasat, jejíž družici Viasat-3 Americas vynesl 1. května tohoto roku Falcon Heavy. Firma se v tentýž den rozhodla, že zruší plánovaný start sesterské družice Viasat-3 APAC na Ariane 6 a poohlédne se po jiném nosiči.

Alternativ ale není mnoho, jelikož požadavky Viasatu jsou velmi náročné kvůli preferenci dopravit družici ideálně až na geostacionární dráhu. Prakticky tak připadají do úvahy pouze nejsilnější komerční nosiče současnosti. Jsou jimi Falcon Heavy společnosti SpaceX, vyvíjená raketa Vulcan a možná ještě nová japonská raketa H3. Falcon Heavy je v současnosti dostupný a zalétaný. Vulcan se zatím stále připravuje na svou první misi, po které mají navíc následovat již dříve objednané mise. I kdyby tedy premiéra Vulcanu proběhla na jedničku, tato raketa bude nyní nějakou dobu nedostupná pro nové zakázky. Pokud jde o japonskou raketa H3, tak ta svou první misi uskutečnila letos v březnu, nicméně start skončil neúspěšně. Jednalo by se tedy o riskantní volbu. Všechny tyto okolnosti vedly kupříkladu Erica Bergera ze serveru Ars Technica k odhadu, že na listině misí SpaceX se v roce 2024 objeví další zakázka pro Falcon Heavy s družicí Viasat-3 APAC. A já s ním v tomto bodě souhlasím. Navíc se mi ze všech výše zmíněných misí jeví získání tohoto kontraktu jako nejpravděpodobnější.

Posledním možným zákazníkem, který by mohl své družice přesunout alespoň částečně na rakety SpaceX, je společnost Amazon. Ta plánuje vybudovat na oběžné dráze vlastní internetovou konstelaci Kuiper, která se má skládat z 3200 družic. Aby Amazon dokázal takové množství družic vynést a zprovoznit, zajistil si celkem 92 startů raket Atlas V, Vulcan, Ariane 6 a New Glenn. Nicméně konstelace Kuiper má jistý problém, protože povolení k vynesení svých družic získala již v roce 2020 a od toho okamžiku se začala odpočítávat šestiletá lhůta, během které musí zprovoznit ve vesmíru minimálně polovinu plánovaných družic. A problém je, že ze čtyř nasmlouvaných nosičů tři stále ještě neuskutečnily ani první start.

O termínech Vulcanu a Ariane 6 jsme se zmiňovali již výše a v případě New Glennu se uvádí, že by se inaugurační mise měla uskutečnit v příštím roce. Jedinou jistotou Amazonu tak zůstává Atlas V, který je ale nosičem, který svůj provoz končí a bude zcela nahrazen Vulcanem. Dle viceprezidenta Amazonu Dava Limpa samozřejmě žádný problém neexistuje, protože v případě všech tří ještě neletěných raket nejde o to, zda budou někdy úspěšně létat, ale pouze o to, kdy přesně začnou jejich provozovatelé díky novým raketám plnit již uzavřené smlouvy se zákazníky. Pokud by ale vyvstala nutnost, Amazon prý nebude váhat a osloví některou z dalších firem na trhu, přičemž se nebrání ani tomu, aby družice konstelace Kuiper dopravily na orbitu nosiče SpaceX, a to včetně vyvíjené Starship. Tady nelze vůbec odhadovat, jaké problémy  může firmě Amazon způsobit odklad vývoje objednaných nosičů a zda bude náhradní rakety potřebovat, spíše je zajímavé, že Amazon konečně uvažuje i o raketách SpaceX. Firma Elona Muska totiž se svou satelitní sítí Starlink přímo konkuruje konstelaci Kuiper od Amazonu.

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!