Neoficiální představa Falconu Heavy s prodlouženým krytem (Autor: Mack Crawford)
Už před více než třemi roky jste se u nás mohli dočíst, že SpaceX plánuje připravit zvětšený aerodynamický kryt pro rakety Falcon. Ten totiž bude potřeba pro některé armádní mise nebo například start Falconu Heavy s moduly PPE a HALO pro novou lunární stanici Gateway agentury NASA. Následně se však dlouho neobjevily žádné nové informace ohledně vývoje tohoto prodlouženého krytu. Teprve nyní se objevila jeho první fotka.
Oficiální obrázek Falconu Heavy s prodlouženým krytem a mobilní obslužnou věží pro vertikální integraci nákladu (Zdroj: SpaceX)
Fotka byla pořízena letos v květnu, kdy kryt prošel elektromagnetickými zkouškami ve vakuové komoře v Testovacím zařízení Neila Armstronga v americkém Ohiu (dříve se nazývalo Plum Brook Station), které je součastí Glennova výzkumného střediska agentury NASA. Konkrétně byla testována efektivita krytu z hlediska odstínění záření. Výsledky pak pomůžou posoudit, zda družice a další náklady uvnitř krytu budou dostatečně chráněny před vnějšími zdroji radiových frekvencí.
Úhel fotky bohužel nabízí pohled pouze na vrchní část nového krytu, a ta se zdá být v podstatě stejná jako u standardního krytu raket Falcon. Nevidíme tedy, že je kryt delší, ale lze si všimnout kovové špičky. Ta kryt chrání před poškozením při návratu atmosférou a následném přistání v oceánu kvůli opakovanému použití. To by tedy mohlo značit, že SpaceX plánuje zachraňovat i prodloužené kryty a používat je více než jednou.
Díky oficiální příručce pro rakety Falcon víme, že nový typ krytu má stejný průměr jako standardní varianta (5,2 metrů). Má však na výšku 18,7 metrů, díky čemuž bude kompletní Falcon s prodlouženým krytem o 5,36 metrů vyšší než běžná verze. SpaceX mimochodem v příručce neuvádí, že by prodloužený kryt bylo možné použít pouze na Falconu Heavy, takže v případě zájmu ze strany zákazníka zřejmě nic nebrání jeho použití na Falconu 9.
Zajímavostí pak je, že způsob oddělení polovin prodlouženého krytu před jeho odhozením během letu funguje jinak než u standardní varianty, kterou můžete vidět na videu níže. Dvě poloviny běžného krytu drží pohromadě mechanické zámky, které jsou při oddělení otevřeny pomocí vysokotlakého heliového okruhu a následně jsou kryty odtlačeny pryč od rakety pomocí čtveřice pneumatických pístů. Oproti tomu prodloužený kryt má poloviny spojené pomocí pyrotechnických šroubů. Duplicitní detonátory při oddělení krytu aktivují bleskovici umístěné uvnitř expandující trubičky. Výbuch způsobí, že trubička expanduje směrem ven a rozbije spoj mezi dvěma polovinami krytu. Následně čtveřice pneumatických pístů odtlačí kryty pryč stejně jako u standardní verze.
Současný aerodynamický kryt si SpaceX vyvinulo samo a jelikož se ten prodloužený zdá být velmi podobný, je pravděpodobné, že si jej firma opět vyvíjí sama. Nejspíš jej tedy nekupuje například od společnosti Beyond Gravity (dříve RUAG Space), která vyrábí kryty pro společnosti ULA nebo Arianespace. Náklady na vývoj prodlouženého krytu platí americká vláda, protože SpaceX tuto novou variantu vyvíjí primárně kvůli vyhovění požadavkům vládního programu NSSL2, v jehož rámci si americké ministervo obrany objednává rakety pro vynášení svých vojenských a dalších družic. Náklady na vývoj prodlouženého krytu a také nové infrastruktury pro vertikální připojování družic k raketám Falcon už byly minimálně zčásti zahrnuty do ceny mise USSF-67, která kvůli tomu byla třikrát dražší než obvykle. Proplácení těchto typů nákladů není nic neobvyklého, v minulosti k tomu docházelo například u společnosti ULA, které byla před příchodem SpaceX výhradním poskytovatelem raket pro americkou vládu.
Neoficiální představa Falconu Heavy s prodlouženým krytem a mobilní věží pro vertikální integraci nákladu. Oba prvky vyžaduje americká vláda pro své mise. (Autor: Mack Crawford)
Zatím se neví jistě, kdy bude prodloužený kryt použit poprvé, ale nejpozději to bude při vynesení modulů PPE a HALO, které je momentálně v plánu na rok 2025. U této mise však lze očekávat další odklady, a tak nový kryt možná uvidíme už dříve na některé z chystaných misí pro Americké kosmické síly (tyto mise obvykle mají krycí označení začínající zkratkou USSF).
Problémy americké kosmické lodi Boeing Starliner při její první pilotované misi letos v létě způsobily,…
V červenci byla influencerka Briar Prestidge na návštěvě u Nolanda Arbaugha, prvního uživatele implantátu Neuralinku.…
Společnost SpaceX otevřeně kritizuje Federální úřad pro letectví (FAA), který podle ní zbytečně zdržuje schvalovací…
V dnešním dílu nepravidelného cyklu, ve kterém shrnujeme a komentujeme novinky související s Neuralinkem, se…
V přehledu novinek o Starlinku zavítáme například na Aljašku nebo do Kanady a Austrálie, kde…
Půjčila jsem si čínský elektromobil NIO ET5 Touring a porovnala ho se svojí Teslou Model…
Zobrazit komentáře
Mám z krytu v skrytu radost! Myslel jsem, že špička je kovová kvůli cestě nahoru. A ono je to kvůli návratu? Ten probíhá špičkou napřed?
Dobrá otázka, ale kryt se do atmosféry vrací s vyšší rychlostí, než s jakou ji opouští při letu vzhůru, takže větší zahřívání kryt nejspíš zažívá při návratu.
Například u mise Viasat-3 měla raketa ve výšce 20 km (kde už je atmosférický tlak o 95 % nižší oproti hladině moře) rychlost kolem Mach 2, zatímco zpět do atmosféry se pak kryt vracel při Mach 15. Na videu z návratu krytu do atmosféry pak je vidět vznikající plazma, které podle mě při letu vzhůru nevzniká (nebo aspoň ne v takové míře): https://twitter.com/SpaceX/status/1653509582046769156
Oplechovanie krytov je kvoli navratu. Starsie verzie Falconov plechovanie na krytoch nemali.
Oplechovanie nebolo ani na prvych krytoch, ktore sa pokusali o navrat, a nemali ich ani prve kryty, ktore sa podarilo zachranit. Neskor SX pridalo plechovanie spiciek. Musk vtedy uviedol, ze museli pridat dodatocne krytovenie, aby ombedzili opotrebenie, ktore na hrane spicky krytu sposobuje obtekajuca plazma. Kryt by prezil navrat aj bez oplechovania, ale priprava na dalsie pouzitie by si vyziadalo viac prace.
Já si právě nejsem jistý, jestli přesný účel té tepelné ochrany na špičce opravdu byl někdy oficiálně potvrzen. Už si to přesně nepamatuju a zkoušel jsem to teď hledat, ale nenašel jsem o tom žádný relevantní článek ani tweet od Muska.
Patral som, a zatial som nasiel toto:
Prva misia, ktora mala "tmavu" spicku bola GPSIII-SV01. V prenose tmavu plochu komentovali ako dodatocnu tepelnu ochranu krytu kvoli vyssiemu tepelnemu namahaniu, ktore sposobuje zvolena trajektoria letu. Pri starte sa kryty nezachranovali. Este pohladam, ked budem mat viac casu.
Teorie se závažím se mi zdá taky divná. Přece nebudu na raketu přidávat dodatečný kilogramy.
Ani coby nárazník k přistávání do vody se mi to nezdá. Ta obří skořepina se spíš rozlomí vprostřed než by se omačkala v místě dotyku.
Kdybych takový kryt vyvíjel já a zkoumal jeho návrat a brždění atmosférou, asi bych nechtěl, aby se kryt komíhal a otáčel ale chtěl bych mu dát jasnou trajektorii a orientaci. Zatížením na špičce se docílí toho, že kryt při brždění bude natočen špičkou vpřed a tím poloválcem dolů. Jako malej kluk, když jsem si hrál ve vaně nebo bazénu, měl jsem jako hračku takový člun, který vypadal podobně jako polovina krytu rakety. A když jsem ho v rámci námořní bitvy potopil, padal na dno stylem jako padající list cik cak. Když jsem mu pak namontoval na příď dělo, padal vždy přídí dolů jedním směrem bez cikcakování.
Druhá věc je zpevnění té špičky kvůli dopadu na hladinu, je to to nejchoulostivější místo (a ještě opačné dva rohy) a dává smysl asi jeho větší ochrana, ale zase když kryt přistává na řiditelném padáku, není to podle mě zas tak kritické. Spíš vidím ten důvod tu orientaci při brždění atmosférou a ochranu při průchodu.
Teorie fajn, ale:
kryt ma trysky na stlaceny plyn, ktore ho pred vstupom natocia do pozadovanej polohyorientacia pocas brzdenia je dana tvarom a umiestnenim taziska, tazisko krytu mozu upravit posunom vybavenia pre pristatie, nie je treba dalsie zavazie, ktore znizuje vyslednu nosnost raketykryt neleti priamo spickou dole, ale ciastocne aj na bruchoPristatie na hladine nie je na spicku
DejF7V2UQAA_Mj3-678x452.jpg (678×452) (spaceflightnow.com)
Ano, vaše doplnění nijak nerozporuje mou teorii. Nepsal jsem nic o přidání dalšího závaží, ale přesně o tom, že těžiště a aerodynamika určují polohu krytu při letu. To zpevnění špičky přeci přisuzuju ochraně při průletu a brzdění odporem atmosféry. A nepsal jsem, že kryt dopadá do vody špičkou napřed, ale že je na řiditelném padáku. Takže logicky přistává na celou vnější plochu krytu. Přesto děkuju za doplnění a hezkou fotku.