Aktuality

Novinky o soukromé misi Fram2, při které vesmírní turisté jako první lidé přeletí nad zemskými póly

Blíží se start mise Fram2, která si klade za cíl být první pilotovanou výpravou, která zamíří na polární dráhu a uvidí zemské póly z oběžné dráhy. Navíc se za poslední půlrok nashromáždila řada zajímavých informací, které se této mise týkají. Jako první se v našem přehledu podíváme na okolnosti, které vedly k odkladu původně plánovaného termínu startu. Poté se budeme věnovat výcviku posádky, abychom si nakonec představili soutěž, která se uskuteční během mise Fram2 a je určena radioamatérům.

Psal se srpen 2024, když jsme na stránkách našeho serveru představovali misi Fram2, kterou si v roce 2021 vymyslel a zaplatil maltský podnikatel čínského původu Chun Wang. Jak už samotný název vypovídá, Chun se při výběru názvu mise inspiroval jedním z nejslavnějších plavidel, které kdy plulo polárními končinami. Je jím norský Fram, kterým se kdysi vydal Roald Amundsen se svými druhy na cestu k jižnímu pólu. Chun Wang si jako správný velitel sám vybral i posádku, přičemž se spolehl výhradně na osoby, se kterými se seznámil během svého pobytu na Špicberkách. Jako velitelka lodi byla vybrána norská režisérka Jannicke Mikkelsen, do druhého pilotního křesla usedne německá inženýrka a polární výzkumnice Rabea Rogge a zbylé místo obsadí australský polární badatel Eric Phillips jako specialista mise a zdravotník.

Posádka mise Fram2 v tréninkových oblecích. Zleva: specialista mise Eric Phillips, velitel mise Chun Wang, pilot Rabea Rogge, velitelka lodi Jannicke Mikkelsen (Foto: SpaceX)

Podle prvních plánů, které v srpnu zazněly, se mise Fram2 měla uskutečnit koncem roku 2024. V říjnu 2024 však došlo k prvnímu odkladu na březen 2025. S touto informací přišel nejprve 10. října viceprezident firmy SpaceX, Bill Gerstenmaier, aby ji o několik dní později potvrdil i Chun Wang. Ten k tomuto novému termínu nejprve uvedl, že v březnu lze očekávat lepší povětrnostní podmínky pro start i přistání. O několik hodin později však přidal daleko zajímavější vysvětlení. Díky přesunu na jaro získá posádka možnost vidět oba zemské póly na vlastní oči za denního světla. Během celého roku existuje totiž pouze 205 hodin, během kterých jsou oba póly ozářeny sluncem současně.

Východ slunce nad jižním pólem (Foto: Calee Allen, National Science Foundation)

Tento zajímavý plán zůstával v platnosti několik měsíců, než nadešel únor letošního roku a objevila se další komplikace. Opět s ní přišel velitel mise Chun Wang, který nejprve počátkem února uveřejnil informaci, že mise Fram2 přišla o možnost pozorovat jižní pól za denního světla a o několik hodin přišel s novým a velice zajímavým náhradním plánem. Dne 29. března se totiž v oblasti severního pólu uskuteční částečné zatmění slunce. Protože by se však posádka mise Fram2 v té době nacházela na oběžné dráze ve výšce 276 km, získala by tím možnost úplné zatmění slunce pozorovat.

Tento nový plán měl ale i svá úskalí, protože kosmická loď Crew Dragon není určená k pozorování slunečních zatmění. Na palubě každé lodi Crew Dragon jsou sice dvě okénka, kterými jde vyhlížet ven z kosmické lodi, nicméně tato okénka jsou umístěna na opačné straně, než jsou fotovoltaické panely, takže z paluby lodi není slunce vidět. Můžete namítnout, že kosmická loď Crew Dragon, která neplánuje dokovat u Mezinárodní kosmické stanice, bývá při kosmickém letu vybavena prosklenou kupolí ve špičce lodi. To je pochopitelně pravda, nicméně tato kupole je během startu uschována pod aerodynamickým krytem, který je sice po dosažení oběžné dráhy odklopen, nicméně tak, že za normálních okolností zastíní výhled na slunce. Chun Wang proto uvádí, že pozorování úplného zatmění slunce bude z paluby možné, ale jen díky ručnímu ovládání lodi.

Umělecká představa kosmické lodi Crew Dragon vybavené kupolí pro výhled. Odklopení aerodynamického krytu směrem ke slunci je jasně patrné. Podobně jsou i na tom obě okna, která jsou umístěna na opačné straně než fotovoltaické panely. (Zdroj: SpaceX)

Dle nejnovějších informací, které posledních několik dní publikuje Chun Wang, to však vypadá, že padá i možnost pozorovat zatmění. Start mise Fram2 se totiž uskuteční až 1. dubna 2025. Škoda. A pokud se ptáte, zda i v tomto případě má Chun Wang náhradní plán, musím vás zklamat, zatím totiž o žádném nevíme. Ale není všem dnům konec a nevylučoval bych, že s něčím na poslední chvíli přijde.

Když jsme si tedy vyjasnili termín startu a důvody, které vedly k jeho odkladu, pojďme věnovat i několik slov kosmické lodi Crew Dragon, která bude při této misi použita. Již od okamžiku ohlášení mise se věnovala největší pozornost Crew Dragonu C210 Endurance, a to díky tweetu Chun Wanga. Ten již několik měsíců před ohlášením letu Fram2 upozorňoval, že jméno této kosmické lodi bylo částečně vybráno i na počest expedice Ernesta Shackletona, která měla za cíl překročit Antarktidu v letech 1914–1917. V listopadu 2024 však došlo ke změně a posádka musela vzít zavděk kabinou C207.4 Resilience. Jde o loď, která v listopadu 2020 podnikla misi Crew-1 k ISS, nicméně od té doby ji využíval pouze Jared Isaacman v rámci soukromých misí Inspiration4 (září 2021) a Polaris Dawn (září 2024). Pro účely mise Fram2 musel z lodi být odinstalován žebřík, který sloužil pro výstupy do volného kosmu, a bude znovu nainstalována výhledová kupole z mise Inspiration4.

Kosmická loď Crew Dragon C207.4 Resilience během příprav na misi Fram2 (Foto: SpaceX)

Nejen kosmická loď, ale i posádka se musela na svůj kosmický let důkladně připravit. Svůj výcvik zahájila několik dní po oficiálním oznámení samotné mise. Celý první výcvikový týden nám následně přiblížil Chun Wang. Uvedl, že obdržel celkem 2,8 GB výcvikových materiálů, které mu nejen umožní rozumět každému detailu kosmické lodi a jejím procedurám, ale bude se muset naučit i aplikovat injekce či provádět katetrizaci močového měchýře v beztížném prostředí. Dle všeho byl výcvik zpočátku velmi intenzivní, po prvním týdnu, který posádka prožila v simulátoru lodi Crew Dragon, pokračoval další týden lékařskými prohlídkami, testy na centrifuze a nácvikem pobytu v extrémním prostředí. Po těchto hektických a v rychlém sledu následujících srpnových zprávách panovalo do října ticho, které prolomil až specialista mise Eric Phillips, který uvedl, že posádka poprvé trénovala v kosmických skafandrech. Koncem listopadu 2024 jej následovala pilotka Rabea Rogge, která uveřejnila, že posádka absolvovala řadu simulací samotného letu, cvičila různé lékařské procedury a zkoušela si i provádění vědeckých experimentů, které plánují na oběžné dráze podnikat. Jako bonus ve své zprávě uvedla, že kosmické skafandry pro jejich misi jsou již připravené. Výcvik astronautů probíhal i v předvánočním shonu, nebylo proto divu, že trénující posádku navštívil i Santa Claus.

Návštěva Santy Clause v simulátoru lodi Crew Dragon, konec prosince 2024 (Zdroj: Jannicke Mikkelsen)

V únoru letošního roku se objevily další novinky. Posádka provedla řadu dalších letových simulací, včetně jedné, která trvala celých 28 hodin. Posádka se také seznámila se startovní rampou, prohlédla si svou kosmickou loď Crew Dragon a prováděla nácvik záchrany z vody. Pokračoval také jejich výcvik v provádění vědeckých experimentů. S poslední novinkou přišel tento týden Chun Wang, který uvádí, že jde o poslední tréninkový týden, který posádka podstoupí a půjde v něm hlavně o opakování všeho, co se doposud naučili. Poslední simulace se uskutečnila v pátek 21. března a posádka při ní trénovala deorbitaci a přistání do oceánu. Posádka také dodržela poměrně novou tradici a přilepila na simulátor i logo své vlastní mise, tak jako to učinily všichni jejich předchůdci.

Posádka mise Fram2 na startovním komplexu LC-39A (Zdroj: Rabea Rogge)

Než přistoupíme k posledním novinkám našeho přehledu, rád bych zde zmínil jednu velmi hezkou březnovou zprávu Chun Wanga. Napsal v ní, že by chtěl poděkovat Jaredu Isaacmanovi a Jusaku Maezawovi za inspiraci. Kdyby jich nebylo, nikdy by jej prý nenapadlo zaplatit si celý kosmický let a vzít s sebou tři lidi, které předtím v životě potkal jen jednou. Také prý okopíroval řadu osvědčených postupů z Jaredových soukromých misí s tím, že doufá, že mu to nebude vadit. Nu, Jarerovi to zjevně nevadilo.

Poslední zajímavost, kterou bych v dnešním článku rád zmínil, se bude týkat soutěže, kterou posádka mise Fram2 vyhlásila. Je určena radioamatérům ve věku mezi 16 a 25 lety, kteří studují buď střední nebo vysokou školu. To však není jediná podmínka, musíte také být buď Evropané, občané USA, Kanady či Austrálie. A nyní k samotné soutěži. Během mise bude posádka provozovat HAM Radio, tedy hobby radioamatérské vysílání. Toto rádio bude vysílat SSTV snímky tří geografických míst na naší planetě. Cílem soutěže je uhodnout, která místa to jsou a jaká byla jejich role v polární historii. Má to však malý háček. Snímky budou nakrájeny na kousky a smíchány. Jednotlivec tedy obdrží pouze fragmenty lokací, takže abyste byli schopni hádanku uhodnout, musíte utvořit mezinárodní tým. U toho je totiž už šance, že obdržíte dostatek obrazového materiálu a budete schopni hledaná místa identifikovat. Pokud se vám podaří identifikovat alespoň dvě ze tří míst, obdržíte od posádky QSL karty s nálepkami mise Fram2.

Příklad QSL karty z roku 1925 (Zdroj: Syd Preiss)

Pokud nejste, tak jako já, zběhlí ve zkratkách radioamatérů, chtěl bych k tomuto odstavci doplnit, že SSTV je zkratka pro televizi s pomalých řádkovým rozkladem a jde o druh komunikace, který se používá právě v radioamatérství pro přenos obrazu na radiových vlnách. A pokud by vás zajímalo, co je to QSL karta, jde o lístky, které posílaly rozhlasové stanice posluchačům, kteří je následně informovali o kvalitě a dosahu jejich vysílání. Dle stránek českého rozhlasu dnes QSL karty používají například stanice mezinárodního rozhlasu, které mají zájem se dozvědět, jak jsou jejich programy slyšet v cílových oblastech.


Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!

Zobrazit komentáře

  • Opravdu by mě zajímal letový profil. Jakým směrem budou startovat? Přistání 1.stupně předpokládám na pevnině. Ale vysoký sklon dráhy znamená snížení nosnosti rakety, jak šetří na hmotnosti? A jak dlouhý bude let?

    • Za me to bude plus minus smer, jakym startuji na mise Transporter. S tim pristanim, ani server nextspaceflight si neni jisty. Osobne se domnivam, ze to bude nejspis asds, tedy morska plosina. 3-5 dni. Vic se zatim nevi.

Sdílet

Aktuální články

Noland Arbaugh se ohlíží za 14 měsíci od implantace neurálního rozhraní

Noland už používá své neurální rozhraní 14 měsíců. V delším textu na X se rozepsal…

31. 3. 2025

Šéf společnosti Synchron nesouhlasí s Elonem Muskem a představuje vlastní vizi budoucnosti neurálních rozhraní

Thomas Oxley, šéf Synchronu, konkurenta Neuralinku, nesouhlasí s dlouhodobou vizí Elona Muska a Neuralinku. Podle…

27. 3. 2025

Střípky o Neuralinku z platformy X (19. díl)

V dalším shrnutí novinek a zajímavostí o Neuralinku bude řeč například o těchto tématech: Apoorv…

18. 3. 2025

České dráhy a další železniční společnosti testují satelitní internet Starlink na svých vlacích

Dnešní přehled novinek se bude věnovat využití satelitní služby Starlink ve vlacích. Nejprve se podíváme…

17. 3. 2025

Zdravotnická zařízení a školy v Africe a na Filipínách si pochvalují internetové připojení přes Starlink

Služby satelitní konstelace Starlink nacházejí uplatnění v oblasti vzdělávání a zdravotnictví. V článku se podíváme…

9. 3. 2025

Jak Neuralink měří výkon svého rozhraní?

První uživatel mozkového implantátu od Neuralinku už nejednou překonal rekord v přenosové rychlosti neurálních rozhraní.…

6. 3. 2025