Novinky o Dragonu: Stavba věže na rampě SLC-40, SpaceX pomáhá Boeingu, nové přístaviště pro Dragony

Dnes budeme pokračovat v novinkách, které se týkají kosmických lodí Dragon. Naše kroky tentokrát nejprve povedou na rampu SLC-40, kde probíhají její úpravy, aby mohla být využívána pro starty Dragonu. Poté se v krátkosti podíváme na to, jak SpaceX pomáhá konkurenční firmě Boeing, dále bude řeč o novém prostoru na Canaveralu pro vykládání lodí Dragon a na závěr vám ukážeme dvě povedená videa z dílny SpaceX.

Nejpoužívanější startovní rampou společnosti SpaceX je SLC-40, která se nachází v prostoru základny amerických vesmírných sil na Mysu Canaveral. Společnost ji má v dlouhodobém pronájmu již od roku 2007 a do března 2017 šlo o jediné místo na východním pobřeží USA, které mohlo pro SpaceX zajišťovat vynášky komerčních i vládních nákladů. Následně byla aktivována nová rampa LC-39A, která přebrala část floridských misí. Jen za letošní rok obsloužila rampa SLC-40 celkem 32 misí raket Falcon 9.

Rampa SLC-40 však má dvě omezení – neumožňuje provádění startů rakety Falcon Heavy a od dokončení mise CRS-20 v dubnu 2020 zde už nejsou odbavovány ani kosmické lodi Dragon. Pro americkou agenturu NASA to představuje problém, protože Crew Dragon je v současné chvíli jediná kosmická loď, kterou má NASA momentálně k dispozici pro dopravu svých posádek na ISS. A jelikož Crew Dragon startuje pouze z rampy LC-39A, jakékoliv případné problémy na této rampě by zamezily všem americkým pilotovaným startům. Navíc je někdy obtížné naplánovat všechny starty nákladních i pilotovaných Dragonů a zároveň Falconu Heavy z vytížené rampy LC-39A.

NASA preferuje mít k dispozici záložní řešení, kdykoli je to jen trošku možné. A protože SpaceX se snaží vycházet americké kosmické agentuře vstříc, začalo již v polovině loňského roku pracovat na úpravách rampy SLC-40 pro účely startů Dragonu. Úpravy by v první fázi měly spočívat ve výstavbě věžové konstrukce a instalaci přístupového ramene. Rampa SLC-40 by následně po této přestavbě měla být opět schopna odbavovat nákladní variantu Dragonu. Na úpravy pro lety s astronauty by mělo dojít o něco později.

Po loňském oznámení plánovaných upgradů rampy SLC-40 se několik měsíců napohled nic nedělo. Letos v únoru jsme se posléze dozvěděli, že práce na těchto úpravách započaly, přičemž jejich dokončení se předpokládalo ve třetím čtvrtletí letošního roku, kdy už měla být rampa i pro pilotované mise. V březnu se během jednoho z přenosů SpaceX objevil záběr na rampu SLC-40, kde byla patrná betonáž základů nové obslužné věže.

Dalších informací jsme se dočkali v červenci, když byly v areálu na Roberts Road spatřeny jednotlivé díly budoucí věže při výrobě. Projekt ale zřejmě nabral zpoždění, protože finální montáž věže stále ještě nezačala. A na nedávné tiskové konferenci před misí Crew-7 jsme se dozvěděli, že Dragon odstartuje z rampy SLC-40 nejdříve v rámci nákladní mise CRS-30, která je v plánu na první polovinu příštího roku. Ještě předtím odtud odstartuje mise NG-20 se zásobovací lodí Cygnus společnosti Northrop Grumman, která také zamíří na ISS. Avšak ta se nejspíš obejde bez věže a obslužného ramene podobně jako klasický Dragon první generace.

Další novinka se týká Dragonu pouze okrajově. Tato loď je totiž jedna ze dvou, které si NASA v roce 2014 vybrala, aby dopravovaly posádky na ISS. Druhou loď, Starliner, měla zajistit společnost Boeing. Tento stroj se pomalu chystal letos v červenci na svou první pilotovanou misi k ISS, nicméně nakonec došlo k odkladu až na březen příštího roku. Starliner tedy ponese první astronauty minimálně o 4 roky později než Crew Dragon, který pravidelně létá k ISS už od roku 2020.

Příčiny nejnovějšího odkladu Starlineru jsou dvě. Tou první a jednodušší je použití hořlavé pásky v lodi. Tento nedostatek již byl vyřešen, nicméně zde zbývá druhý a horší problém s padákovým systémem lodi, který byl odhalen v květnu při dodatečných testech. Konkrétně jde o osm kevlarových smyček, které pomáhají přenášet hmotnost břemena na systém lan vedoucích k vrchlíku. A právě tyto díly jsou kamenem úrazu a systém bude nutno předělat, než bude moci společnost Boeing provést v listopadu finální testovací shoz a následně upravený padákový systém nainstalovat do letového exempláře lodi.

A jak s těmi problémy lodi Starliner souvisí SpaceX? Je to prosté, Elon Musk 26. července na svém profilu X oznámil, že jeho společnost pomohla firmě Boeing s technickými detaily padákového systému. SpaceX se zkrátka s Boeingem podělilo o znalosti, které firma získala při návrhu padákového systému pro Crew Dragon. Dle Elonových slov je systém padáků pro pilotovanou kosmickou loď daleko těžší, než se může zdát. I pro SpaceX to byla prý velmi těžká výzva. Zkrátka a dobře, loď Crew Dragon pomáhá uvést do ostrého provozu i konkurenční pilotovaný kosmický stroj a upřímně, je to tak dobře. Přeci jen, v případě problémů s loděmi Dragon by NASA a její západní partneři ztratili nezávislý přístup na ISS a byli by odkázáni na libovůli ruské strany.

Poslední dnešní novinka se týká nového prostoru pro vykládání lodí Dragon na pevninu po jejich vylovení z moře. Donedávna totiž vykládka lodí probíhala v přístavu Port Canaveral. Zde byla kosmická loď následně naložena na kamion a jako nadměrný náklad přepravena na základnu Cape Canaveral amerických vesmírných sil. Nicméně počátkem února letošního roku armáda oznámila, že v rámci lepšího využití vlastního zařízení umožnila SpaceX vykládat kosmické lodi přímo na vojenské základně, konkrétně v přístavišti u hangáru AF.

Jde o prostor, který do roku 2011 sloužil pro vyzvedávání a následné přepracovávání postranních urychlovacích bloků raketoplánů. Nově získané přístaviště SpaceX zkrátí čas pro převoz a také sníží riziko jakýchkoliv problémů, protože vojenská základna nabízí z principu větší soukromí a bezpečnost. Firma poprvé využila nový prostor už v lednu, když zde loď Megan vyložila kabinu zásobovacího Dragonu po návratu z mise CRS-26.

Na úplný závěr jsme si nechali dvě hezká videa z dílny SpaceX. Obě jsou ohlédnutím za pilotovanými lety lodi Crew Dragon po prvních deseti startech, při kterých na oběžnou dráhu dopravila celkem 38 astronautů.

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!