Nové zakázky SpaceX: Teleskop COSI, arabské družice Yahsat, kontroverzní evropská mise MTG-S1, a další

Po pouhých dvou týdnech vám přinášíme další přehled nových zakázek firmy SpaceX. Nejprve si představíme malý dalekohled COSI, který bude vynesen pro americkou NASA, abychom se následně podívali na velmi kontroverzní zakázku, jejíž start si u SpaceX objednala evropská společnost Eumetsat. Poté už přijdou na řadu dvě telekomunikační družice Spojených arabských emirátů a celý náš článek zakončíme rychlým přehledem několika menších nákladů, které pravděpodobně odstartují do vesmíru v rámci sdíleného startu.

Články o nových startovních kontraktech nemají nikdy pevné termíny vydání, někdy se totiž stane, že několik měsíců panuje takříkajíc „okurková sezóna”, a poté se nakupí mnoho zakázek najednou. Zrovna tak je tomu i v tomto případě – uběhlo pouhých čtrnáct dní od našeho posledního přehledu a máme tu již přetlak zakázek nových. My jako obvykle začneme náš přehled státními zakázkami, abychom se následně přesunuli do soukromého sektoru. Největším zákazníkem SpaceX je americká kosmická agentura NASA, pro kterou kalifornská firma zajišťuje již řadu let dopravu posádek či nákladů na Mezinárodní vesmírnou stanici. Nicméně ani ve vypouštění vesmírných dalekohledů není společnost Elona Muska žádným začátečníkem. Do dnešních dnů vynesla pro americkou kosmickou agenturu družici TESS, která je určená k hledání exoplanet, a rentgenový teleskop IXPE. Nejde tu však jen o zajímavou minulost, i budoucí zakázky stojí za zmínku. Patří sem infračervený dalekohled SPHEREx, jehož start je plánován na únor 2025, dále heliofyzikální laboratoř IMAP (duben 2025) a pak hlavně velký infračervený teleskop Nancy Grace Roman, který by se měl na oběžnou dráhu dostat v květnu 2027.

Do této skupiny budoucích startů se počátkem července nově přidal i gamma teleskop COSI (Compton Spectrometer and Imager). Za vynesení této družice v srpnu 2027 a další služby obdrží SpaceX celkem 69 milionů dolarů. Tento start Falconu 9 by se měl uskutečnit z rampy SLC-40 na Mysu Canaveral. S misí COSI se pojí i dvě zajímavosti. Tou první je fakt, že družice bude mít poměrně nízkou hmotnost (pod 400 kg) a raketa Falcon 9 ji dopraví na dráhu ve výšce 550 x 550 km se sklonem 0°. Na pohled jde o velmi lehký náklad pro tak silný nosič, nicméně je třeba si uvědomit, že přes nízkou hmotnost nákladu bude změna sklonu oběžné dráhy vyžadovat od rakety poměrně značný výkon. Podobný manévr prováděl Falcon 9 i při misi IXPE (hmotnost nákladu 325 kg) a změna sklonu byla tehdy ekvivatentem vynesení nákladu o hmotnosti přibližně 1,5–2 tun na tutéž dráhu bez změny sklonu.

Druhou zajímavostí jsou okolnosti, za kterých SpaceX misi COSI získalo. Na první pohled šlo ze strany NASA o výběrové řízení, nicméně bylo prakticky jisté, že vítězem nemůže být nikdo jiný než SpaceX. V současnosti totiž nemá NASA k dispozici jinou raketu, která by byla certifikována pro tento typ misí. Stále se totiž nacházíme v jistém přechodovém období, kdy společnost United Launch Alliance má vyprodané rakety Atlas V, nosiče rodiny Delta odešly do důchodu a nová raketa Vulcan zatím certifikaci nemá. Podobně je na tom i raketa New Glenn společnosti Blue Origin, která na svůj první start stále čeká a nemůže se tedy výběrových řízení účastnit.

Pro druhou státní zakázku SpaceX zamíříme do Evropy, kde 28. června 2024 přišla s poměrně nečekaným oznámením evropská organizace Eumetsat zabývající se budováním a provozováním meteorologického družicového systému. Rozhodla se totiž změnit nosnou raketu družice MTG-S1 (Meteosat Third Generation). Namísto plánované evropské rakety Ariane 6 je novým zajišťovatelem startu společnost SpaceX a její Falcon 9. Stalo se tak necelé dva týdny před plánovaným debutem Ariane 6, který se nakonec uskutečnil 9. července 2024. Je samozřejmě otázkou, co organizaci Eumetsat vedlo k tomuto překvapivému rozhodnutí. Možné vysvětlení nabízí Eric Berger ze serveru Ars Technica. Uvádí, že dle původních plánů se měl start Ariane 6 s družicí MTG-S1 uskutečnit počátkem roku 2025, přičemž datum startu Falconu 9 je pouze obecné a zní rok 2025. Na první pohled to tedy vypadá, že Falcon 9 vynese družici později než původní nosič. Je tu však drobný háček. Debut Ariane 6 se uskutečnil ve verzi 62, tedy se dvěma pomocnými urychlovacími postranními motory. K vynesení MTG-S1 mělo dojít při třetím startu Ariane 6, který se měl poprvé odehrát ve verzi 64, tedy neodzkoušené variantě se čtyřmi pomocnými urychlovacími postranními motory. To by mohlo znamenat, že organizace Eumetsat se bála případného rizika, či možných odkladů startu, těžko říct.

Rozhodnutí Eumetsatu překvapilo i přední evropské kosmické činitele. Ředitel francouzské kosmické agentury CNES to označil za brutální změnu a zklamání pro evropské kosmické snahy. Osobně prý čeká, až pochopí, jaké důvody mohly organizaci Eumetsat k tomuto rozhodnutí vést v době, kdy evropské země i Evropská komise volají po zákonné povinnosti vynášet evropské satelity na evropských nosičích. Své řekl i ředitel evropské kosmické agentury ESA, pro kterého jde o velmi překvapivé rozhodnutí v okamžiku, kdy se nedostatek evropských těžkých nosných kapacit blíží ke svému konci. Asi bychom toto kontroverzní rozhodnutí organizace Eumetsat mohli probírat ještě déle, ale podrobnější rozbor reakcí evropských politiků by nám patrně zabral zbytek článku. Já bych proto jen v krátkosti doplnil, že družice MTG-S1 má hmotnost 3800 kg a pracovat bude na geostacionární dráze.

My se už raději definitivně přesuneme do soukromé sféry, protože i ta nám přinesla hned dvojici nových zakázek. SpaceX je počátkem června získalo od firmy Yahsat ze Spojených arabských emirátů. Tato společnost v současnosti provozuje hned tři telekomunikační družice na geostacionární dráze s označením Al Yah 1, 2 a 3, nicméně první dvě již pomalu začínají dosluhovat. Z tohoto důvodu si letos v červnu společnost Yahsat objednala dvě družice nové, které by měly zastarávající družice nahradit. Satelity dostanou pořadová čísla Al Yah 4 a 5 a postaveny budou na platformě Eurostar-Neo společnosti Airbus. Přes poměrně nízkou hmotnost 3795 kg se družice na svou cestu na oběžnou dráhu vydají samostatně – první odstartuje na Falconu 9 v roce 2027 a druhá ji bude následovat o rok později. Není bez zajímavosti, že družice budou zajišťovat i datové služby pro vládu Spojených arabských emirátů, která za to firmě Yahsat do roku 2043 zaplatí celkem 5,1 miliardy dolarů.

Na samotný závěr našeho přehledu si představíme několik menších nákladů, které patrně poletí na oběžnou dráhu v rámci některého sdíleného startu SpaceX, ale nebylo to zatím potvrzeno. Prvním zařízením je GRATTIS (Gravitational Reference Advanced Technology Test In Space), které má za úkol demonstrovat komplexní funkčnost zjednodušeného gravitačního senzoru, jenž by měl být v budoucnu používán pro geodetická měření naší Země. Tento demonstrátor bude vynesen v roce 2027 a jeho start si u SpaceX objednala NASA.

Vynesení hned dvou družic si zaplatila firma SatVu. Družice o váze 160 kg jsou určeny k termálnímu mapování zemského povrchu. První z nich, HotSat-2, by měla odstartovat v první polovině příštího roku a HotSat-3 přijde na řadu přibližně o půl roku později.

Zájem o start na raketě Falcon 9 projevila i tchaj-wanská kosmická agentura TASA. Ta se v rámci posílení odolnosti národní komunikace rozhodla vypustit hned šest družic, z nichž dvě vynese SpaceX. První z nich odstartuje v roce 2026 a druhá o dva roky později. Při hmotnosti družice přibližně 360 kg je sdílený start asi nejrozumnější volbou.

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!