Nové mise SpaceX: Kontumačně získaný kontrakt, vyhrazený Falcon 9 pro lander HAKUTO-R a další

Uplynul necelý měsíc od posledního představení nových misí, které Spacex získalo na svůj seznam startů, a my pro vás můžeme připravit další nové shrnutí těchto nákladů, které se v nejbližších letech podívají do vesmíru. Nejprve se seznámíme s několika novými detaily k měsíční misi HAKUTO-R M1 a následně si představíme dva starty pro společnost Arabsat. Poté zmíníme misi, která zatím nemá oficiálně určenou raketu, ale už je jisté, že ji SpaceX získá. A závěrem se podíváme na další osiřelé družice, které po ruské invazi na Ukrajinu hledají nosnou raketu.

Lunární mise HAKUTO-R

Nejočekávanějším startem letošního roku je pro mnohé inaugurační mise obří rakety NASA s názvem SLS. Ta by měla dopravit k Měsíci kosmickou loď Orion. Po více jak 40 letech se tak opět dočkáme startu rakety, která bude schopna jednoho dne dopravit na měsíční povrch i lidské bytosti. Aby se tak mohlo stát, řada kosmických agentur a soukromých společností plánuje již nějakou dobu mise, které mají ve svém důsledku návrat lidí na Měsíc pomoci uskutečnit. Jednou z nich je i japonská firma ispace, známější pod svým dřívějším názvem HAKUTO. Ta si již v roce 2019 zaplatila u firmy SpaceX dva starty. K tomu prvnímu by podle nejnovějších informací mělo dojít v listopadu letošního roku, druhý start pak přijde na řadu v roce 2024. V obou případech má být na dráhu k Měsíci vypraven přistávací modul HAKUTO-R. V žádném případě však lander nebude na své cestě sám. Při první misi mu budou dělat společnost dvě vozítka. O prvních z nich jsme vás již také informovali, jde o 10kg rover Spojených arabských emirátů s názvem Rashid. Druhé vozítko bude transformovatelné a dodá jej japonská kosmická agentura JAXA. Mimochodem, robot bude opravdu miniaturní – bude mít průměr 80 mm a hmotnost 250 g.

Pokud jde o misi samotnou, původně bylo oznámeno, že nepůjde o samostatný start. Podobně jako v případě izraelské lunární mise Beresheet měl být lander HAKUTO-R vynesen jako sekundární náklad na dráhu přechodovou ke geostacionární, odkud se pak již vlastními silami dopraví k Měsíci. Poslední dobou se nicméně objevují informace, podle kterých nejspíš bude vše bude jinak. Zveřejněné listopadové startovní okno, informace, že nosná raketa bude přistávat na plošině LZ-1, a další okolnosti naznačují, že došlo ke změně a minimálně první mise HAKUTO-R bude vyhrazeným startem. Zatím však není jasné, jestli i druhá mise HAKUTO-R bude také mít vlastní Falcon 9, nebo stále platí původní plán a sveze se třeba s nějakou geostacionární družicí. Každopádně první mise přijde na řadu už mezi 9. a 15. listopadem.

Dvě mise společnosti Arabsat

Každá společnost, která provozuje družice na oběžné dráze, musí čas od času obměňovat svůj strojový park. Nejinak je tomu i v případě firmy Arabsat, kterou v roce 1976 založilo 21 zemí k zajištění telekomunikačních služeb do arabských zemí a která dnes provozuje na geostacionární dráze celkem sedm družic. Některé z nich však pomalu dosluhují a firma už nějakou dobu připravuje jejich nástupce. Už v srpnu 2020 si proto objednala u firmy Airbus Defense and Space stavbu družice BADR-8 (Arabsat 7B). Družice bude postavena na platformě Eurostar-Neo vybavené elektrickým motorem a při startu bude vážit přibližně 4,5 tuny. Na návrh, výrobu, start, provoz a pozemní infrastrukturu vynaloží mateřská firma 300 milionů dolarů. Družice bude pracovat na 26° východní délky a nahradí jednu ze čtyř zde provozovaných družic, patrně BADR-4, jelikož je nejstarší. Další objednávku družice, tentokrát pod názvem Arabsat 7A, provedla firma o téměř dva roky později v dubnu 2022, přičemž volba padla na další evropskou firmu. Společnost Thales Alenia Space postaví družici na platformě Space Inspire. Satelit samotný bude sloužit na 30,5° východní délky, kde nejprve doplní již provozované družice Arabsat 5A a 6A, aby posléze prvně jmenovanou družici nahradil. Arabsat 6A mimochodem vynesla na orbitu raketa Falcon Heavy v roce 2019 v rámci své první komerční mise. Tolik tedy k družicím samotným. Dlouhou dobu následně panovalo nejasno v tom, který raketový nosič dvě nové družice dopraví na oběžnou dráhu. Až v polovině září letošního roku se objevila informace, že firma Arabsat si pro vynášku družic objednala Falcon 9 od SpaceX. BADR-8 odstartuje příští rok a Arabsat 7A v některém dalším (přesnější termín nebyl prozatím zveřejněn).

Vědecká družice Sentinel-6B

Po těchto již oznámených startech přišel čas přenést se do vod méně jistých informací. Než však tak učiníme definitivně, zmíníme zde start družice Sentinel-6B, která bude mít za úkol měřit výšku vodní hladiny na celé planetě. Kontrakt na vynesení družice sice SpaceX zatím oficiálně nezískalo, avšak firmě takřka se stoprocentní pravděpodobností spadne do klína. Začněme však popořádku. Poslední zářijový den se uzavíralo výběrové řízení pro vynesení družice Sentinel-6B a americké firmy zajišťující startovní služby do něj mohly přihlásit každou raketu, která splňuje potřebná kritéria NASA. O které rakety se jedná? Teoreticky existuje v současnosti osm nosných raket vyhovujících podmínkám NASA – třemi disponuje firma Northrop Grumman (NG), po dvou nosičích mají společnosti ULA a SpaceX a firma Blue Origin nabízí zatím neletěný New Glenn. Prakticky je ale tento seznam daleko užší, protože většina z nich není reálně k dispozici. Rakety Pegasus XL a Minotaur-C firmy NG jsou určené pro malé náklady a Antares vynáší pouze lodi Cygnus k ISS. Firma navíc nemá v současností kvůli používání ruských motorů k dispozici žádnou volnou raketu a na nové verzi teprve pracuje ve spolupráci se společností Firefly. Atlas V firmy ULA je vyprodán a nosiče New Glenn a Vulcan nemají za sebou jediný úspěšný start, takže ještě nemají certifikaci NASA. Pokud jste si tedy postupně odškrtávali všechny nosiče, které nemohou tuto misi uskutečnit, vyjde vám, že zůstává jediný možný kandidát na vynášku družice Sentinel-6B v roce 2026. Je jím společnost SpaceX a její rakety Falcon 9 a Falcon Heavy. Sentinel-6B je sestřičkou družice Sentinel-6A, která byla vynesena Falconem 9 v listopadu 2020, a tak lze předpokládat, že i druhou družici vynese Falcon 9.

Nejedná se o první podobnou situaci, kdy se SpaceX stalo vítězem konkursu NASA už pouhou svou účastí. K těmto situacím už došlo minimálně dvakrát. Loni stejným způsobem získalo SpaceX zakázku na vynesení meteorologické družice GOES-U a letos v létě firmě Elona Muska připadla i vynáška teleskopu Nancy Grace Roman. Navíc není vyloučeno, že na základě stejného mechanismu spadnou SpaceX do klína i další vědecké družice. Bude se tak dít do té doby, než konkurence bude moci přihlásit své nové rakety Vulcan, New Glenn a potenciálně Antares 330. Než přikročíme do další kapitoly, rád bych jen podotknul, že se v tomto případě určitým způsobem opakuje historie. Podobnou situaci už americká NASA zažila mezi léty 2005 a 2015. Éru odstartovalo sloučení společností Boeing a Lockheed Martin do firmy United Launch Alliance a ukončilo ji SpaceX vynesením družice Jason-3 počátkem roku 2016. Tato éra byla charakteristická svými vysokými cenami za start způsobenými nedostatkem konkurence. A protože konkurenční prostředí udržuje nízké ceny a podporuje soutěživost, bude jen dobře, když ULA úspěšně dokončí vývoj rakety Vulcan a Blue Origin vstoupí na trh s nosičem New Glenn.

Osiřelé korejské družice

A nyní se již definitivně ponořme do oblasti spekulací. Objevují se totiž náznaky, že SpaceX má reálnou šanci získat pro své rakety i další zajímavé náklady. O tom, že Ukrajinsko-ruský konflikt ovlivnil světovou ekonomiku, čtete v novinách již řadu měsíců. Také patrně i víte, že podobná situace panuje i v kosmonautice. Řada státních organizací či soukromých firem přišla totiž následkem protiruských sankcí o možnost startu na ruských raketových nosičích a my jsme se již v minulosti o těchto misích na stránkách našeho serveru zmiňovali.

Jednou z takto poškozených organizací je i jihokorejské ministerstvo pro vědu, které mělo v plánu vypustit letos dvě sondy, obě určené k dálkovému průzkumu Země. V první polovině roku měla na raketě Sojuz odstartovat pozorovací družice CAS500-2 a o půl roku později se měla do vesmíru vydat i radarová sonda KOMPSAT-6 na raketě Angara. Platba za oba starty také již proběhla, přičemž ministerstvo předpokládá, že peníze z Ruska zpět nezíská. I tak však úředníci nevěší hlavu a uvažují nad tím, které náhradní rakety by mohly zmíněné sondy vynést. Dle údajů ministerstva přichází do úvahy evropské a americké nosné rakety. Blíže nespecifikované zdroje k tomu dodávají, že se prakticky rozhoduje pouze mezi firmami Arianespace a SpaceX. Která z těchto společností ale vynášku družic získá, není zatím známo, ale evropská Arianespace momentálně nemá volné kapacity, takže pokud Korea nebude chtít čekat několik let, volba pravděpodobně padne na SpaceX. Inu, vynášení družic Starlink ve vysokém tempu a ochota kdykoliv namísto nich vynést náklady pro platící zákazníky znamenají, že SpaceX má stále volnou kapacitu a je vždy svolné zakázku podepsat.

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!