Nové kontrakty SpaceX: Teleskop Pandora, další lunární lander, cubesaty NASA a škatulata s družicí GPS

Dnešní přehled nových misí SpaceX se bude takřka výhradně věnovat startům pro americkou kosmickou agenturu NASA. Při první zakázce dnešního dne dopraví SpaceX na měsíční povrch v pořadí již čtvrtý lunární lander firmy Intuitive Machines. Poté se budeme chvíli věnovat několika sdíleným startům, při nichž bude na oběžnou dráhu vyneseno několik cubesatů a menší teleskop Pandora určený ke zkoumání exoplanet. Na závěr článku se podíváme na okolnosti, které vedly Americké vesmírné síly ke změně nosné rakety v případě družice GPSIII-SV08, a na další zajímavosti související s touto změnou.

Náš dnešní přehled začneme zakázkou, kterou SpaceX získalo od soukromé společnosti Intuitive Machines (IM). Ta byla založena v roce 2013 a zabývá se průzkumem vesmíru. Firma samotná dokázala během pár let vyvinout několik leteckých dronů a lander Nova-C určený k dopravě nákladu na povrch Měsíce. V roce 2019 tato společnost získala právo ucházet se o mise v rámci programu Commercial Lunar Payload Services (CLPS) agentury NASA, který jí má pomoci se připravit na trvalý návrat člověka na Měsíc. NASA si v rámci tohoto programu pronajímá od roku 2019 různé firmy, aby pro ni dopravovaly vědecký náklad směrem k Měsíci.

Společnost IM prozatím jako jediná získala od NASA celkem čtyři různé zakázky, přičemž ta poslední jí byla udělena v březnu letošního roku. Nejnovější mise zvaná IM-4 by se k Měsíci měla vydat v roce 2027 a na povrch naší Luny dopraví šest vědeckých přístrojů včetně vrtací soupravy Evropské kosmické agentury ESA. Společnost si pro tento let před několika dny zajistila i nosnou raketu. Tímto nosičem je stejně jako v případě předchozích misí firmy IM raketa Falcon 9 firmy SpaceX.

Ze čtyř startů, které si IM u SpaceX zaplatila, se již dva uskutečnily. První se odehrál v únoru 2024 a ještě tentýž měsíc se lander Nova-C pokusil o přistání. To se mu sice povedlo, nicméně lander si zřejmě zlomil jednu či více ze svých nohou a skončil v náklonu 30°, což mělo za následek zhoršenou komunikaci se Zemí. Druhá mise odstartovala koncem letošního února a k přistání došlo o několik dní později. Ani toto přistání však nelze hodnotit jako úspěch. Lander sice dosedl na povrch, nicméně se převrhl a NASA tuto misi přibližně po 12 hodinách ukončila. Třetí mise s názvem IM-3 má startovat na počátku příštího roku. Pokud jde o finanční stránku kontraktu pro misi IM-4, NASA ani IM nezveřejnily žádné informace.

I další dvě zakázky, které dnes zmíníme, budou placeny z peněz NASA, konkrétně půjde o program Venture-Class Acquisition of Dedicated and Rideshare (VADR). Ten byl vyhlášen v lednu 2022 a NASA si tehdy vybrala dvanáct raketových společností, které pro ni mají v následujících pěti letech zajišťovat dopravu cubesatů a malých družic na oběžnou dráhu. V srpnu 2024 k vybraným firmám přibyly další tři uchazeči. Celý program má rozpočet pouhých 300 milionů dolarů, lze proto očekávat, že náklady NASA budou na oběžnou dráhu dopravovány spíše při sdílených startech, i když pochopitelně vyhrazený start na některém z lehkých nosičů není vyloučen.

V rámci programu VADR získalo v minulosti SpaceX již několik zakázek, my se však v našem přehledu budeme věnovat pouze těm nejnovějším. Na začátku prosince 2024 bylo oznámeno, že SpaceX získalo kontrakt na vynesení čtyř cubesatů NASA. Je velmi těžké odhadnout, zda budou všechny vyneseny během jedné sdílené mise, či zda opravdu budou připojeny a vyneseny při čtyřech různých příležitostech. SpaceX pravděpodobně nezíská příliš mnoho peněz za jejich dopravu na oběžnou dráhu, na druhou stranu to ale znamená, že má náklad pro některou ze svých sdílených misí Transporter či Bandwagon. Přitom není ani vyloučeno, že cubesaty budou vyneseny i při jiných startech jako sekundární náklad.

Druhou zakázku programu VADR přidělila NASA společnosti SpaceX 10. února letošního roku. Bude při ní vynesen malý astronomický teleskop Pandora určený ke studiu atmosfér exoplanet. Během své mise bude dalekohled sledovat celkem 20 hvězd, které obíhá celkem 39 známých exoplanet. Družice váží pouhých 325 kg, průměr jejího zrcadla činí 45 cm a pracovat by měla v blízké infračervené oblasti. Dalekohled by měl být na oběžnou dráhu vynesen na podzim letošního roku. Podobně jako u předchozích zakázek, ani tentokrát nebylo zveřejněno, ke které misi se tato družice připojí. Díky okolnosti, že dalekohled bude pracovat na heliosynchronní dráze, není vyloučeno, že by mohlo jít o některou z misí Transporter. Není také známo, kolik SpaceX za vynesení této družice obdrží, nicméně v případě programu VADR je toto mlčení běžnou praxí, ačkoliv v případě větších zakázek NASA vždy hodnotu kontraktu ochotně sděluje.

Pro poslední zakázku dnešního dne se vypravíme za Americkými vesmírnými silami (United States Space Force, USSF). Již minulý týden jsme krátce zmínili, že se USSF rozhodly změnit poskytovatele startovních služeb pro družici GPS III-SV08. Start této navigační družice byl přeložen z původně plánovaného Vulcanu společnosti United Launch Alliance (ULA) na raketu Falcon 9 SpaceX. Firma ULA touto výměnou netratí, namísto této již hotové družice s pořadovým číslem SV08 získá vynášku družice GPSIIIF-1, kterou měl původně vynést Falcon Heavy. Pozadí této výměny je však mnohem zajímavější, takže jsme se rozhodli se mu v tomto článku věnovat více.

Patrně vás nepřekvapí, že změna poskytovatele startu je způsobena zpožděním ve vývoji a certifikaci rakety Vulcan. Dle serveru Ars Technica má tento nosič v současnosti celkem 108 zakázek, které musí v nejbližších letech vynést, včetně dalších 19 vojenských, které ULA získala minulý týden. Jde tedy o obrovský seznam nákladů, které je nutno pochopitelně alespoň z části někde draze skladovat, než se ULA podaří rozjet plánovanou startovní kadenci rakety Vulcan, tedy dvě mise měsíčně. Pokud jde o družici GPSIII-SV08, ta je od roku 2021 připravena ke startu. Není se tedy co divit, že armáda hledá cesty, jak své družice dopravit na oběžnou dráhu co nejdříve.

Nejde navíc o první případ, kdy se USSF rozhodly změnit poskytovatele startu pro družice GPS. Naposledy se tak stalo loni v létě a celá akce se týkala navigační družice s pořadovým číslem SV07. Tehdy si však armáda uvědomila, že vše zlé je pro něco dobré a rozhodla se vynést družici v takzvaném zrychleném režimu. Za normálních okolností totiž trvá celé dva roky, než je družice GPS, deklarovaná jako připravená ke startu, skutečně na oběžnou dráhu vynesena. Zrychlený režim v tomto případě trval necelých pět měsíců a družice GPSIII-SV07 odstartovala na palubě Falconu 9 v prosinci loňského roku v rámci mise RRT-1 (Rapid Response Trailblazer). Zmínka o tomto startu není v žádném případě náhodná. Americké vesmírné síly se totiž rozhodly, že se pokusí družici SV08 dopravit na oběžnou dráhu ještě rychleji. Výměna nosné rakety byla oznámena 8. dubna s tím, že družice bude do vesmíru dopravena nejdříve na konci května. Pokud se tedy celá akce povede, bude to znamenat zkrácení doby přípravy na méně než dva měsíce. Klobouk dolů.

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!