Nové kontrakty SpaceX: Japonský lunární lander, korejské a australské družice a poslední mise pro OneWeb

Uběhly již takřka dva měsíce od okamžiku, kdy jsme naposledy představovali nové zakázky, které společnost SpaceX získala. Dnešní přehled kontraktů však bude poněkud zvláštní. Pokud jste totiž zvyklí na zakázky, kde je jasné datum podepsání kontraktu, předem daná hmotnost nákladu, či další zajímavé detaily, budete patrně zklamaní. Jedinou světlou výjimkou dnešního článku totiž tvoří jihokorejská telekomunikační družice GEO-KOMPSAT 3. Poté již budou následovat ony neobvyklosti. Hranice normálna jen mírně překročila mise, jejímž cílem je odvrácená stranu Měsíce, nicméně nikým předem neohlášený start další várky družic OneWeb již hranice překračuje hodně. Patrně nejpodivnější zakázkou dnešního přehledu je pak takřka jistý start tajemné australské družice Optus-X.

Prvním kontraktem, který v dnešním přehledu zmíníme, pochází z Jižní Koreje. Smlouva s americkou stranou byla podepsána v srpnu letošního roku. Korejskou zakázku bychom směle mohli zařadit do kategorie těch tradičních, půjde totiž o dopravu víceúčelové telekomunikační družice GEO-KOMPSAT-3 na geostacionární dráhu. Vývoj satelitu byl zahájen v roce 2021 a má poměrně bohatý rozpočet, celých 309 milionů dolarů. Postaven bude převážně z domácích zdrojů a za jeho vývoj je odpovědný Jihokorejský letecký a kosmický výzkumný institut (KARI). Družice bude mít hmotnost 3,7 tuny a startovat by měla v druhé polovině roku 2027.

Nejedná se přitom o první korejskou státní zakázku, jejíž vynesení zajistí SpaceX. Výčet již uzavřených či dokonce uskutečněných kontraktů je poměrně rozsáhlý. Pokud jde o již uskutečněné mise, patří sem vynesení vojenského komunikačního satelitu Anasis II z července 2020, měsíční sonda Danuri (KPLO) ze srpna 2022 a první dvě družice z vojenského Projektu 425 z prosince 2023 a dubna 2024. Pokud jde o mise budoucí, zde je nutno uvést zbývající tři družice Projektu 425, z nichž jedna odstartuje ještě letos a zbývající dvě napřesrok. Ani civilní sféra není opomíjena, v ní na svůj start čekají družice CAS500-2 a CAS500-4 určené k dálkovému průzkumu Země, které se vydají na cestu v příštím roce.

Druhá zakázka pochází z amerického Denveru, kde má svou kancelář pobočka japonské firmy ispace. Tato společnost se věnuje vývoji a stavbě robotických kosmických lodí a dalších technologií, které jí mají umožnit soutěžit o zakázky a na přepravu a průzkumné mise od vesmírných agentur. Cílem firmy je umožnit objevovat a mapovat přírodní měsíční zdroje. Firma ispace si u SpaceX do dnešních dnů zaplatila již dva starty – mise HAKUTO-R Mission 1 se uskutečnila v prosinci 2022 a HAKUTO-R Mission 2 by měla startovat v prosinci letošního roku. Nově plánovaná Mission 3 bude třetím startem tohoto typu. Podobně jako při předchozích misích bude i tentokrát cílem startu Měsíc. Nosná raketa by měla v roce 2026 vynést na oběžnou dráhu americký lunární lander APEX 1.0 spolu se dvěma retranslačními družicemi. Ty jsou určeny k zajištění spojení s landerem, jehož cílem je přistát na odvrácené straně Měsíce. Po skončení mise nabídne ispace přenosovou kapacitu retranslačních družic i dalším případným zákazníkům.

Rád bych na tomto místě uvedl, kdy byl podepsán kontrakt na tento start či jaká raketa bude použita, nicméně nemohu. Společnost ispace totiž ve svém dubnovém oznámení uvádí pouze to, že očekává, že nosič pro tento start dodá SpaceX (předchozí dvě mise HAKUTO-R letěly na Falconu 9). Od té doby ale žádné nové informace týkající se poskytovatele startu pro svou třetí misi neuveřejnila. Netušíme tedy, zda-li byl kontrakt skutečně uzavřen, či nikoliv.

Následující potvrzený kontrakt v dnešním přehledu je poměrně zvláštní. Netušíme, kdy byl uzavřen, víme pouze to, že v srpnu 2024 oznámila firma Eutelsat na platformě X, že přesouvá 20 družic OneWeb z Floridy na Vandenbergovu kosmickou základnu v Kalifornii. Zde již čeká raketa Falcon 9, která je vynese na oběžnou dráhu. Půjde o již o pátý start SpaceX s družicemi OneWeb pro stejnojmennou konstelaci, která podobně jako Starlink zajišťuje rychlé internetové připojení po celém světě. Předchozí čtyři starty se uskutečnily v prosinci 2022, v lednu, březnu a květnu 2023 a bylo při nich vyneseno celkem 135 družic OneWeb. Tentokrát bude vyneseno posledních 20 záložních družic. Můžeme jen hádat, jaké okolnosti vedly firmu Eutelsat k podepsání kontraktu na start. Osobně se domnívám, že důvodem může být například cena za skladování záložních družic. Patrně je totiž levnější družice vypustit na oběžnou dráhu, než je draze skladovat v superčistých místnostech s vidinou, že stejně je bude nutno na oběžnou dráhu vynést.

V srpnovém oznámení se uvádělo, že start se uskuteční nejdříve za měsíc. Dnes už víme, že se mise OneWeb F20 uskuteční nejdříve 9. října. Odklad je způsoben problémy, které se objevily po úspěšném vynesení lodi Crew Dragon s posádkou mise Crew-9. Po dosažení oběžné dráhy a úspěšném vypuštění kosmické lodi druhý stupeň uskutečnil deorbitační zážeh kvůli řízenému zániku v oceánu v oblasti východně od Nového Zélandu. Bohužel, zážeh neproběhl nominálně a druhý stupeň dopadl do oceánu mírně mimo plánovanou oblast. Aby mohly být starty Falconů obnoveny, bude potřeba vyřešit příčiny této anomálie a získat povolení Federálního úřadu pro letectví (FAA). Samotné SpaceX již prý zná příčinu a plánovalo do konce tohoto týdne poslat úřadu vyšetřovací zprávu.

Poslední kontrakt, který dnes zmíníme, je hodně tajemný a bude při něm vynesena družice Optus-X. Jde o družici druhé největší australské telekomunikační firmy Optus, která pro své zákazníky zajišťuje mobilní služby, televizní signál či internetové připojení. Firma v současnosti několik satelitů provozuje a chystá start dvou dalších. Jmenují se Optus-11 a Optus-X. Optus-11 má již několik let zajištěný nosič, kterým je Ariane 6, a její start byl kvůli problémům při výrobě odložen až na rok 2027. Druhá z družic, Optus-X, je pro veřejnost velikou záhadou. První zmínku o její existenci přinesla žádost firmy Intelsat k Federálnímu komunikačnímu úřadu (FCC) o využití pozemní kalifornské vysílací stanice koncem října letošního roku po startu této družice. Protože jde o oficiální žádost k regulačnímu úřadu, družice bezpečně existuje a je připravená ke startu, nicméně víme o ní pouze to, že by měla pracovat na geostacionární dráze (GEO) na 87,75° východní délky. Její existenci navíc potvrzují i profily na LinkedIn několika pracovníků firmy Northrop Grumman.

Pokud jde o nosič pro vynesení družice Optus-X, zde oficiálně zůstáváme v nejistotě. Neoficiálně jej lze ale poměrně bezpečně odhadnout. Protože jde nejspíše o několik tun těžkou družici určenou k práci na GEO, dle analogie s ostatními firemními satelity je pro její vynesení potřeba těžká nosná raketa. A nosné prostředky této kategorie jsou v současnosti v Americe k dispozici pouze tři, New Glenn, Vulcan a Falcon 9. New Glenn čeká na svou premiéru, takže je ze hry. Vulcan má v plánu do konce roku vynést už jen dvě družice pro americké vesmírné síly, takže rovněž nepřichází v úvahu. Touto vylučovací metodou nám vychází, že družici vynese Falcon 9. Proč jsou však okolo tohoto startu takové tajnosti, to opravdu netušíme.

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!