Nová věž pro Dragony na rampě SLC-40 už má nástupní rameno pro posádku a premiéru má mít v lednu

Tento článek se zaměří na nedávné úpravy startovní rampy SLC-40, kterou má SpaceX v pronájmu na floridském Mysu Canaveral. V tomto prostoru byla v posledních několika měsících vybudována nová věžní konstrukce, která umožní starty Falconů s loděmi Dragon. SLC-40 tak bude moct sloužit jako záloha v případě problémů nebo přetíženosti rampy LC-39A. Věž už je skoro hotová a aktuálně na ni bylo nainstalováno otočné rameno pro nástup posádky.

SpaceX má na Floridě dvě startovní rampy. První z nich, SLC-40, se nachází na základně vesmírných sil na Mysu Canaveral a ta druhá, slavná měsíční rampa LC-39A, je v Kennedyho vesmírném středisku. Startovní komplex SLC-40 je místem, odkud SpaceX odbavuje naprostou většinu komerčních startů z východního pobřeží USA a také je hojně využíván pro vynášky družic Starlink. Co naopak tato rampa neumožňuje, jsou pilotované mise. Za tímto účelem si SpaceX pronajímá rampu LC-39A. Ta primárně slouží pro odbavení kosmických lodí Dragon 2, ať už v pilotované či nepilotované verzi, a také funguje jako jediné startovní místo pro rakety Falcon Heavy. Když vyjde čas, je využívána i pro další starty. Pokud by se ale z jakéhokoli důvodu stalo, že rampa by byla mimo provoz, přišly by Spojené státy o možnost posílat své vlastní astronauty do vesmíru. Tato okolnost nedávala nějakou dobu spát řadě politiků a činovníků NASA, kteří se proto obrátili na SpaceX, aby s tím něco udělalo.

SpaceX rozhodlo, že vybuduje druhou a v podstatě záložní infrastrukturu pro Dragony v komplexu SLC-40. Prakticky to znamenalo, že by v prostoru rampy vyrostla nová věžová konstrukce a na ni by bylo upevněno rameno pro nástup astronautů. O tom, že SpaceX souhlasilo s plánem NASA, jsme se dozvěděli již v polovině loňského roku. Protože jde ale o velmi využívanou rampu, stavební plány se realizují relativně pomalu v porovnání s obvyklým tempem SpaceX. S vlastními pracemi se například začalo až letos v únoru. V březnu se pak začaly betonovat základy budoucí věže, v červenci byla zahájena výroba a montáž věžních segmentů v areálu SpaceX na Roberts Road a v srpnu jsme měli možnost zhlédnout fotografie prvních celků, ze kterých měla být věž následně sestavena. Až po tento bod jsme vás informovali již v minulém článku, proto se nyní spolu podíváme jak výstavba od té doby pokročila. Budeme při tom ale postupovat přísně chronologicky.

Nejprve bylo nutné začít postupně vyrobené segmenty věže navážet na startovní rampu. Dne 7. září proběhl převoz prvního segmentu, který jeden z fotografů zachytil s budovou VAB v pozadí:

Poté již bylo možno začít s instalací. O tom, že k tomu opravdu došlo, jsme se však nedozvěděli z žádných fotografií, ale v přenosu SpaceX. Stalo se tak při startu rakety Falcon 9 dne 9. září, kdy po vzletu bylo možno pozorovat, že nejspodnější část věže již byla nainstalována. Tuto informaci o několik dní později potvrdil na svém účtu X i fotograf Greg Scott prostřednictvím leteckých snímků. Další části věže se pochopitelně stále chystaly.

Druhá část budoucí věže se dala do pohybu až 22. září. Do její instalace se však SpaceX nepustilo ihned. Namísto toho byla 26. září na rampu dovezena i část třetí. Tady bych pro vysvětlení dodal, že v důsledku vysoké startovní kadence na rampě SLC-40 nemá firma vždy možnost současně převážet konstrukci a paralelně s tím provádět instalaci.

Instalace obou nově převezených částí se uskutečnila již 29. září. Fotka od SpaceX z 13. října, kdy odstartoval Falcon Heavy se sondou Psyche, hezky ukázala tehdejší podobu věže. Pokud si porovnáte výšku věže a vedle ní stojící Falcon 9, je zřetelně vidět, že SpaceX tehdy chybělo dovézt a vyzvednout pouze poslední část konstrukce.

Několik dní poté se na svou cestu vydal finální segment věže. Vděčným pozadím tentokrát byla rampa LC-39B určená pro starty raket SLS a misí Artemis:

Čas instalace posledního segmentu věže nadešel 18. října. Další pokrok v dokončování nám opět ukázalo samo SpaceX. Dne 4. listopadu zveřejnilo krásnou fotku ze startu mise Starlink 6-26, na které ihned jeden z moderátorů serveru NSF rozpoznal přichystané nástupní rameno pro posádku za hangárem u startovní rampy. A protože rameno už bylo na rampě, hned 6. listopadu se SpaceX pustilo zase do práce a nainstalovalo jej na věž. Elon Musk následně nasdílel fotku z instalace. Rameno je podobné tomu, které SpaceX používá na rampě LC-39A, ale není úplně stejné.

Pro zájemce byla celá instalace ramene zaznamenána v reportáži serveru Spaceflight Now formou časosběrného videa:

Věž je tedy již zhruba hotová a my si ji nyní můžeme prohlédnout v její plné kráse. SpaceX se podělilo o další fotku, která vznikla dva dny po instalaci, konkrétně 8. listopadu před startem mise Starlink 6-27:

Ač to podle současných fotografií tak nevypadá, věž stále ještě není připravena, aby mohla obsloužit pilotované mise. Pokud si totiž novou věž srovnáme s tou, kterou firma používá na rampě LC-39A, okamžitě uvidíme, že na ní stále ještě nebyla instalována lana záchranného systému, která posádce v případě problémů umožňují opustit bezpečně a rychle rampu. Dále na nové věži možná ještě nebyl instalován výtah, takže posádky by se poněkud prošly, pokud by měly vystoupat do výšky 52 metrů, kde je umístěno nástupní rameno. Celá nová věž bude navíc patrně v budoucnu obložena ochranou podobnou té, kterou SpaceX využívá na rampě LC-39A. Nicméně, tuto úpravu nejspíš není nutné dokončit před první misí Crew Dragonu.

První taková mise by mohla z rampy SLC-40 odstartovat již v první polovině ledna 2024, na kdy je plánována mise Ax-3 společnosti Axiom Space se čtveřicí soukromých astronautů, kteří zamíří na ISS. V podobném termínu má totiž startovat mise IM-1, při které Falcon 9 vyšle k Měsíci lander společnosti Intuitive Machines. Tato lunární mise může startovat pouze z rampy LC-39A kvůli speciálním požadavkům na dotankování landeru krátce před startem, a tak měla být mise Ax-3 údajně přesunuta na SLC-40. Pokud však nová věž na rampě do té doby nebude připravena, start této soukromé pilotované mise bude muset být odložen na nějaký pozdější termín. Pak by však situaci mohla zkomplikovat únorová mise Crew-8 agentury NASA, která dostane přednost.

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!