Noland Arbaugh, první uživatel implantátu Neuralinku, v podcastu Joea Rogana prozradil spoustu zajímavostí

Nolandovi se splnilo přání, se kterým se před časem podělil na X:

Noland Arbaugh: Hele Joe, měl bys mě pozvat k sobě do podcastu.

Joe Rogan ho skutečně do svého pořadu pozval. Jde o jeden z nejoblíbenějších a nejsledovanějších podcastů na internetu. Na YouTube má téměř 17 milionů odběratelů. Jeho hosty byli všemožní lidé – umělci, politici, sportovci, vědci. Třikrát zde byl také Elon Musk (1, 2, 3).

Natáčení se uskutečnilo 20. června 2024 v texaském Austinu. Video na YouTube už má téměř milion zhlédnutí a zaznělo při něm mnoho zajímavostí, které si shrneme v tomto článku.

Rogan, jak má ve zvyku, nebyl na rozhovor nějak zvláště připraven. Otázky padaly jedna za druhou a témata se měnila prakticky s každou z nich. Nemá smysl pokoušet se o to, aby náš článek měl nějakou strukturu. Podáme si zde jen výčet zajímavých pasáží, víceméně tak jak šly za sebou. Věci typu, co je to Neuralink nebo jak Noland přišel k úrazu, vypustíme, protože už jsme o nich psali mnohokrát.

Zajímavosti z podcastu

O náskoku Neuralinku

Noland má za to, že Neuralink už nyní výrazně předstihl celou svou konkurenci a v budoucnosti, podobně jako třeba Tesla, volně zpřístupní zdrojový kód a detaily své technologie, aby urychlil její vývoj a pomohl celému odvětví. Soudí rovněž, že díky Neuralinku se dozvíme mnoho nového o mozku.

O vysunutých elektrodách

Podle Nolanda Neuralink k diagnóze problému s vysunutím elektrod nemohl použít zobrazovacích metod mozku jako je třeba CT nebo MRI, protože vlákna s elektrodami jsou příliš malá a dnešní přístroje nemají takové rozlišení, aby byla na snímcích vidět. Bylo však jasné, že se některá vlákna z mozku vytáhla, protože přestala registrovat signály neuronů. Jak už jsme psali, důvodem vytažení vláken s největší pravděpodobností byl větší než předpokládaný pohyb Nolandova mozku v mozkomíšním moku.

Když k problému došlo a ukázalo se, co je příčinou, Noland byl přesvědčen, že je to konec jeho účasti ve studii PRIME. Snažil se přesvědčit specialisty Neuralinku, aby se pokusili problém napravit chirurgicky. Dnes je rád, že to neudělali a situaci vyřešili úpravami softwaru, protože se díky tomu mnoho naučili. I tak je ale přesvědčen, že jednou bude mít novější, lepší verzi rozhraní.

O fungování implantátu

Noland samozřejmě není neurovědec. Je ale evidentně velmi inteligentní a pravděpodobně před implantací a během probíhajících testů svého implantátu musel nasát spoustou informací týkajících se fungování mozku a svého neurálního rozhraní. V rozhovoru však řekl několik věcí, které nedávají příliš smysl. Například, když se Rogan ptal, zda by se dalo s použitím Nolandova rozhraní namapovat na ovládání kurzoru pohyby tváře, Noland říká, že to nezkoušeli, ale že by se to pravděpodobně dalo udělat. Noland má rozhraní v motorické oblasti mozku, konkrétně v její části, která odpovídá za pohyby ruky, čili je velmi nepravděpodobné, že by se pomocí jeho rozhraní daly detekovat pohyby svalů ve tváři.

Co více, Noland rovněž říká, že většinu funkcí má namapovanou na pohyb pravé ruky, což by sedělo, protože implantát má v motorické oblasti v levé mozkové hemisféře. Tvrdí ale, že s odborníky Neuralinku zkoušeli mapovat i levou ruku nebo třeba i pohyby nohou. Detekované signály prý však nejsou dostatečně silné, aby se na ně dalo něco namapovat. To ale podle Nolanda může být tím, že se mu v počátcích studie z mozku vysunulo mnoho elektrod. Noland říká, že u dalších účastníků studie by se pohyby jiných částí těla mohly dát namapovat (pokud budou elektrody držet, kde mají) a oni by tedy s rozhraním mohli dělat více věcí najednou.

Kopání nohou by se ještě dalo nějak vysvětlit – implantát N1 má 1024 elektrod na 64 vláknech, což je zřejmě dost na to, aby se elektrody daly rozmístit tak, aby pokrývaly větší část mozku a dosahovaly až do oblasti odpovědné za nohy. Centrum pro „ovládání“ levé ruky je však úplně jinde, na druhé straně mozku, v pravé hemisféře. Jak by tedy Neuralink mohl mapovat implantátem z levé strany hlavy oblast, která je na straně pravé, je záhadou.

O neurální magii

V minulém článku jsme psali o určitém fenoménu neurálního rozhraní. O co jde? Když už má uživatel namapovány například pohyby ruky a dostatečně vytrénuje model neuronové sítě, stane se „magická věc“ – nemusí už myslet na pohyby ruky a hýbe kurzorem automaticky. Jen pomyslí na to, aby se kurzor pohnul určitým směrem, a on to udělá. Noland říká, že poprvé ho to totálně šokovalo.

Už jsme se zmiňovali také o tom, že momentálně s Neuralinkem trénuje určitou formu prstové abecedy – snaží se namapovat písmena abecedy na pohyby palců na ruce. Noland tvrdí, že nevidí důvod, proč by se stejná magie neměla stát i v tomto případě. Tedy nejprve namapují písmena na pohyby, ale později už bude stačit jen myslet si písmena (nebo dokonce celá slova!) a ona budou vyskakovat v editoru počítače. Bude to ale zřejmě vyžadovat ještě spoustu práce.

O úrazu a experimentálních studiích

Noland si při úrazu dislokoval krční obratle C4 a C5. Z toho důvodu je kvadruplegikem, ale jak sám říká, může velmi omezeným způsobem hýbat rukama. Je to ale natolik omezený pohyb, že jeho ruce jsou nepoužitelné. Kvadruplegie mu rovněž způsobuje velké bolesti hlavy.

Rogan mu nabízel, že ho zkontaktuje s odborníky z Mexika, kteří zkoušejí podobné problémy léčit pomocí kmenových buněk. Podle Nolanda by to asi momentálně nebylo možné z důvodu jeho účasti ve studii PRIME, ale jednou by to možná i zkusil. Pokud by získal trochu více kontroly alespoň nad svýma rukama, byl by to pro něj obrovský skok. Uvedl i to, že před Neuralinkem se už pokoušel přihlásit k jiným experimentálním studiím, ale nikdy se mu po vyplnění přihlášky nikdo ani neozval. Proto taky soudil, že Neuralink ho rovněž nebude brát v potaz.

O hackování rozhraní

Nolanda se prý lidé neustále ptají, zda by jeho rozhraní mohli napadnout hackeři. Noland říká, že ano a Neuralink ho o tom před studií i varoval. Momentálně by ale po přejetí kontroly nad implantátem hacker moc dělat nemohl. Mohl by číst signály vysílané z jeho mozku a převzít kontrolu nad kurzorem počítače, čili by pak měl možnost třeba číst jeho emaily nebo mu na počítači spustit něco, co nechce.

Noland také uvedl, že když začal spolupracovat s médii a dávat rozhovory, přemýšlel o tom, zda se přes něj někdo nepokusí dostat k Elonu Muskovi. Zatím se o to prý nikdo nepokoušel.

Budoucnost rozhraní podle Nolanda může vypadat různě a je si vědom toho, že mnoho lidí má z této technologie obavy. On zde ale, jak sám říká, není proto, aby tyto obavy uklidňoval, ale aby pomohl lidem s podobnými zdravotními problémy. Jeho vizí je, aby člověk po úrazu míchy mohl druhý den vyjít z nemocnice po svých (s Neuralinkem v hlavě).

O přemostění míchy

Rogan se Nolanda ptal i na to, zda by se chtěl účastnit eventuální pozdější studie s přemostěním míchy a navrácením pohybu končetin. Noland říká, že by se podobného experimentu zúčastnit mohl, ale že by to vyžadovalo jiný hardware a další operace. Dodává však, že u něj by podobná studie mohla být problémem kvůli tomu, že už je 8 let po úrazu. I kdyby se třeba podařilo míchu přemostit, jeho tělo už doznalo velkých, možná nezvratných změn. Jde například o svalovou atrofii, tedy zánik svalové hmoty z příčiny nepoužívání svalů. Kromě toho má Noland také zdeformovaný jeden z kotníků a musí nosit vyrovnávací ortézy na ruce, jinak by měl od křečí pokroucené všechny prsty. Náprava by pravděpodobně vyžadovala několik náročných chirurgických zákroků. Nakonec by se možná podařilo pohyb částečně navrátit, ale nikdy už by to nebylo tak jako před úrazem. Podobné navracení pohybu by tedy mělo smysl spíše pro jedince, kteří jsou nedlouho po úrazu.

Noland k tomu dodává, že na navracení vlastního pohybu mu příliš nezáleží. Důležité je pro něj to, aby svou účastí ve výzkumu pomohl dalším, kteří budou z různých důvodů paralyzováni v budoucnosti.

O rozhraních pro zdravé

Rogan v rozhovoru, jak to má ve zvyku, prezentoval i spoustu svých názorů. Byla řeč také o tom, jak to bude vypadat, až si budou moci pokročilá rozhraní Neuralinku nechat implantovat i zdraví jedinci. Noland soudí, že zájemců bude mnoho. Podle Rogana budou rozhraní univerzálními přípojkami do nové sítě telepaticky připojených osob, internetu myslí. V něm se kvůli telepatickému přenosu myšlenek nebude dát lhát, což bude znamenat konec politiky a válek. Lidé budou v čím dál větší míře kyborgy a nevylepšených osob bude ubývat.

O hraní her

Noland je „gamer“. Když mu poprvé dovolili používat rozhraní ve svém volném čase, hrál celou noc Civilizaci VI. Zatím ale není schopen hrát úplně každou hru. Některé hry, jako třeba rychlé střílečky typu Halo nebo Quake, jsou ještě pro něj příliš dynamické a komplexní. Je si ale jist, že v nejbližších letech se to změní.

Zajímavé je, že Noland si myslí, že v podobných střílečkách by s ním „normální“ hráči neměli příliš šanci. Zaměřování objektů s pomocí rozhraní je podle něj natolik přesné a rychlé, že by prý hra ani nebyla fér. Jde mu zřejmě i o to, že objekty na monitoru nezaměřuje tak úplně sám, ale dělá to s pomocí algoritmů Neuralinku. K tomu Noland ještě dodává: „Jedna z věcí, která mi vyrazila dech, je to, že občas když se snažím něco udělat, kurzor se pohne ještě dřív, než to vůbec stihnu domyslet. Je to jako když zdravý člověk přemýšlí, že pohne rukou. Signály jsou odeslány ještě předtím, než rukou pohne. Musí urazit cestu nervovou soustavou dolů a zase do mozku nahoru. To se mě netýká. Já jen myslím a kurzor se pohybuje.“

Rogan se ptal Nolanda taky na připojení rozhraní k headsetu pro virtuální realitu. Noland s Neuralinkem ještě nic takového netestoval, ale nevidí důvod, proč by to nemělo být možné. Potřebný bude jen pomocný software, stejně jako pro připojení k Nintendo Switch, které už s Neuralinkem testují. Noland se k Nintendu zatím také připojuje přes svůj laptop s použitím speciálního konvertoru. V budoucnosti, pokud bude Neuralink úspěšný, to podle něj může vypadat tak, že firmy budou samy do svých zařízení integrovat software potřebný pro ovládání Neuralinkem. Tak jako dnes máme elektroniku kompatibilní s Alexou Amazonu, budeme mít zařízení kompatibilní s Neuralinkem. Rogan k tomu dodává, že kompatibilnost s Neuralinkem by jednou mohla být i povinná, stejně jako jsou třeba dnes v budovách povinné bezbariérové přístupy nebo vyhrazená parkoviště pro vozíčkáře.

O tom, jak se Noland dozvěděl, že bude první

Nolandovými slovy:

„Nejprve jsem se dozvěděl, že jsem mezi třemi vybranými kandidáty. Pořád jsem ještě uvažoval, zda opravdu chci být první. Znamenalo to větší riziko a dostal bych ten nejhorší implantát, jaký kdy bude. Každý další už bude vylepšený. Být první je ale nakonec skvělé. Prostě jsem se rozhodl do toho jít. Je to nejlepší způsob, jak mohu pomoci. Pokud se něco pokazí, bude to u mě. Kdyby se stalo něco špatného, ​​nechtěl bych se dívat, jak se to děje někomu jinému.“

„Když mi nakonec řekli, že budu první a operace se bude konat někdy v půlce prosince, trochu mě to znepokojilo. Nechtěl jsem rodině zkazit Vánoce. Naštěstí pak operace proběhla až po Novém roce.“

O Nolandově světě

Rogan ocenil Nolandův ušlechtilý a nesobecký pohled na věc a chtěl vědět, jak se k němu Noland dopracoval. Ten mu vše vysvětlil následovně:

„To, že jsem ochrnutý, mě přimělo přehodnotit spoustu věcí v mém životě. Máte prostě mnoho času na přemýšlení. Přemýšlel jsem o všem, co jsem kdy udělal. Všechny chyby. Proč jsem byl, kým jsem byl. Uvědomil jsem si o sobě spoustu věcí. Třeba to, že jsem nebyl člověkem, kterým jsem si myslel, že jsem. Maloval jsem si v hlavě mnohem hezčí obrázek sebe. K těmto závěrům jsem došel částečně díky víře a taky proto, že jsem prostě chtěl být lepší. Uvědomil jsem si, že existují věci, kterým mohu pomoci, a tohle byla ta nejlepší šance.“

„Většina lidí nikdy neprošla ničím tak extrémním, a nikdy je nic nepřinutilo k takovým myšlenkám. Často s dávkou humoru říkám, že být kvadruplegik je jednodušší, než si lidé myslí – pořád mě někdo obsluhuje, většinou jen ležím v posteli, koukám na televizi, čtu knihy a lidé mi nosí jídlo, pití a dělají všechno za mě – není to tak špatné. Ale samozřejmě bylo opravdu těžké být paralyzován, vzdát se všech věcí, které jsem miloval. Byl jsem opravdu aktivní sportovec, dělal jsem každý možný sport. Konec sportování byla jedna z nejtěžších věcí. Nemám teď žádné soukromí, nemůžu jít sám ani na záchod, sám se neosprchuji. Není to snadné. A není snadné být neustálou přítěží pro všechny kolem vás. Všichni mi samozřejmě pořád říkají, že pro ně přítěží nejsem, že mě milují a udělají pro mě cokoliv, ale je to fakt, jsem pro ně prostě přítěží.“

„Je zřejmé, že jsou věci, které bych chtěl změnit, ale nemohu, takže se musím snažit udělat co nejvíce pro své okolí. Neuralink je právě tím, co mohu udělat. Strávil jsem roky přemýšlením, jak bych mohl pomoci, a tohle je ono. Chci s Neuralinkem udělat vše pro to, aby se věci v budoucnu pro lidi zlepšily.“

„Lidé o mně říkají podivné věci, třeba že teď jsem jako astronaut (ve smyslu průkopník). Já se tak nevidím. Myslím si, že by to na mém místě udělal každý. Asi to chtělo trochu odvahy, ale prostě jsem to udělal, protože jsem věděl, že můžu, věděl jsem, že jsem schopný tím projít. Stal jsem se kvadruplegikem a dostal jsem se z toho. Mám pocit, že jsem to po úrazu zvládl docela dobře, jsem celkem v pohodě. Myslím že stejně tak zvládnu to celé kolem Neuralinku. Takže nejsem žádný průkopník, ale je prostě super být toho součástí a jsem opravdu rád, že si mě Neuralink vybral. Taky se těším, že budu mít v budoucnu nějaké kamarády kyborgy. To bude fakt super.“

---

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!