Neuralink zveřejnil shrnutí dosavadního průběhu klinické studie PRIME
Neuralink na svém blogu zveřejnil příspěvek, ve kterém shrnuje aktuality kolem své první klinické studie. Byl publikován 12. dubna 2024, tedy po zveřejnění informací o první implantaci (29. ledna 2024), prvního videa s Nolandem Arbaughem (21. března 2024) a prezentace Nolanda na all-hands-meetingu Neuralinku (22. března 2024).
Na začátku článku Neuralink shrnuje fakta – v lednu letošního roku bylo neurální rozhraní firmy implantováno prvnímu člověku (dnes už víme, že to byl Noland Arbaugh), po operaci nebyly zaznamenány žádné komplikace, rozhraní funguje dobře a jeho uživatel už díky němu ovládá různé aplikace na počítači. Je to velký milník pro Neuralink i pro celé odvětví.
Poté je stručně představeno, jak vypadá implantát a celý jeho ekosystém.
Nejdůležitější prvky systému rozhraní jsou znázorněny a popsány na následujícím obrázku:
To však ani zdaleka nejsou všechny potřebné technologie a procesy, které Neuralink pro rozhraní N1 vyvinul. Potřebné jsou například následující:
- mikrovýrobní technologie potřebné pro produkci elektrodových vláken – můžeme je vidět v tomto videu
- specializovaná femtosekundová laserová fréza pro výrobu implantačních jehel s přesností na úrovni mikronů – proces jejich výroby je k vidění zde
- nové systémy testování hardwaru a softwaru, jako jsou zařízení pro urychlené testování nebo simulované operační prostředí
- proběhlo mnoho simulovaných operací, díky kterým byl optimalizován proces implantace
- byla vybudována dvě privátní centra pro výzkum na zvířatech
- byla založena Rada potenciálních uživatelů a Registr pacientů
-
- Inspekce křemíkového plátku vyrobeného v laboratořích Neuralinku, který obsahuje tenkovrstvá mikroelektrodová pole implantátu N1.
-
- Laserové frézování jehly se speciální geometrií, která umožňuje robotu R1 uchopit, implantovat do tkáně a poté opět uvolnit elektrodová vlákna rozhraní N1.
-
- Vložení testovacího pouzdra obsahujícího implantát N1 do speciálně vyvinutého systému zrychleného testování životnosti navrženého pro zachycení možných selhání zařízení ponořením implantátů do ještě drsnějšího prostředí, než je tomu v podmínkách in vivo.
-
- Cvičení implantace elektrodových vláken do chirurgické náhražky tkání napodobující fyzikální vlastnosti lidské hlavy, včetně kůže, lebky a mozku.
Výsledkem snahy celé firmy bylo obdržení povolení ke klinickým testům, které Neuralink oznámil v květnu 2023. Tehdy firma také oficiálně začala hledat účastníky pro svou první klinickou studii nazvanou PRIME, což je zkratka anglického výrazu „Precise Robotically Implanted Brain-Computer Interface“, tedy česky „Precizně roboticky implantované neurální rozhraní“. Cílem studie je „vyhodnocení bezpečnosti implantátu a chirurgického robota a posouzení počáteční funkčnosti neurálního rozhraní umožňujícího lidem s kvadruplegií ovládat externí zařízení jejich myšlenkami.“
Implantace prvnímu uživateli
Dnes už víme, že prvním uživatelem rozhraní Neuralinku je Noland Arbaugh, 30letý kvadruplegik z Arizony. Operace proběhla v ústavu Barrow Neurological Institute v arizonském Phoenixu. Po operaci nebyly zaznamenány žádné komplikace a Noland byl už druhý den propuštěn z nemocnice. Ve stejném ústavu probíhá více než 300 jiných klinických studií.
Michael T. Lawton, prezident a CEO Barrow Neurological Institute, k tomu řekl:
Tato operace je působivým technologickým počinem a důležitým pokrokem v neurochirurgii, protože otevírá cestu pro nové, nebiologické způsoby léčby pro pacienty s těžkým neurologickým postižením. Studie PRIME bude pravděpodobně považována za opravdové zahájení éry neurálních rozhraní a přímé interakce mezi myšlenkami a implantovatelnou technologií.
Francisco A. Ponce, hlavní zástupce Barrow Neurological Institute pro studii PRIME, k tomu dodal:
Barrow se věnuje zlepšování kvality života našich pacientů a jsme hrdí na to, že jsme součástí tohoto přelomového výzkumu, který využívá nové lékařské postupy a technologie neurálních rozhraní k významnému zlepšení života lidí s kvadruplegií.
Před implantací byla použita funkční magnetická rezonance (fMRI) pro přesnou identifikaci oblasti mozku daného jedince, která je aktivní, když se snaží pohnout rukou a paží. Cílová oblast levé mozkové hemisféry je znázorněna na obrázku níže.
Při operaci neurochirurg (s největší pravděpodobností Matt MacDougall) obnažil cílovou oblast mozkové kůry (čili odstranil kůži s vlasy, část lebky a mozkové pleny) a robot R1 provedl implantaci elektrodových vláken rozhraní N1. Neurochirurg pak připevnil implantát k lebce a zašil přes něj kůži s vlasy.
Budoucnost
Každý rok utrpí ve Spojených státech přibližně 18 000 lidí poranění míchy. Kolem 302 000 lidí v USA žije s takovým poraněním. Rory Murphy z Barrow Neurological Institute k tomu dodává:
Doufáme, že zařízení Neuralinku dokáže umožnit digitální most mezi mozkem a míchou a potenciálně tak zlepšit kvalitu života lidí s těžkým poraněním míchy.
Neuralink pak článek zakončuje následovně: „Stále jsme v raných fázích studie PRIME. S dalším vývojem spolupráce s prvním účastníkem i s těmi dalšími, budeme zveřejňovat následné aktualizace. Postupem času plánujeme zahájit nové studie v různých geografických oblastech a neustále vylepšovat naše technologie na základě poznatků z klinických studií, protože se snažíme maximalizovat počet lidí, kterým můžeme potenciálně pomoci.“
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
Neuralink CZ/SK
Neuralink Chronicles
Podpořte projekt ElonX
- Noland Arbaugh bude 72 hodin vzhůru, aby předvedl nepřetržité používání svého implantátu od Neuralinku - 21. 11. 2024
- Lex Fridman: Neuralink a budoucnost lidstva, 3. část – Matt MacDougall - 18. 11. 2024
- Noland Arbaugh shrnul 9 měsíců používání svého neurálního implantátu a prozradil několik novinek - 5. 11. 2024
ahojte, nie je mi jasne, ci je ten implantat nad kozou alebo pod. v clanku je, ze cez implantat bola potom nasita koza s vlasmi, co mi nedava zmysel napr pri vymene baterii, aj ked z dennodenneho hladiska je urcite lepsie mat to skryte. v povodnom zneni je to nezrozumitelne pre laika. viete niekto presnejsie? diki
Operačne sa oddelí časť kože od lebky, vyvŕta sa otvor veľkosti implantátu (myslím to bolo niečo do 2cm priemeru), robot cezeň implantuje elektródy a čip samotný sa vloží a zafixuje do vyvŕtaného otvoru, teda prakticky nahradí časť lebky. Oddelená koža sa potom vráti na pôvodné miesto.
Očakávaná životnosť je myslím niekde okolo 5 rokov, to ale ukážu až reálne testy. Každopádne sa verím neočakáva žiadna výmena batérií po dobu trvania implantácie a pokiaľ mi je známe, skôr sa obávajú dlhodobých dopadov prítomnosti elektród v mozgu, než poruchy na čipe samotnom: môže dôjsť k infekcii, zhoršeniu citlivosti elektród ich obalením zjazveným tkanivom, dislokácii elektród pohybmi v mozgu, ďalším poškodeniam mozgu spôsobeným pohybom elektród atď.
Implantát je pod kůží v otvoru vyvrtaném v lebce. Baterie se nabíjí bezdrátově, nevyměňuje se. Implantát je navržen tak, aby se dal poměrně snadno vyměnit nebo změnit na novější verzi (samozřejmě ale také chirurgicky).