Neuralink připravil novou žádost o povolení začít implantovat svůj čip do mozků lidských pacientů

Podle článku Wall Street Journal z 11. května Neuralink dokončil sérii biologických testů a má hotovou novou žádost o klinické testy k americké agentuře FDA (Úřad pro kontrolu potravin a léčiv). Autorem textu je Walter Isaacson, americký novinář a spisovatel, bývalý šéf CNN a editor časopisu Time, který je už delší dobu v úzkém kontaktu s Elonem Muskem, protože píše jeho novou biografii.

Zmíněný článek není přímo o Neuralinku, ale o budoucnosti umělé inteligence, s níž je společnost bezprostředně spjata. Isaacson v něm celkem trefně představuje stručnou historii digitální revoluce, kterou vidí jako cestu k vylepšení způsobu interakce člověka s počítačem. Uvádí několik nejvýznamnějších milníků:

• použití obrazovky pro usnadnění vstupu a výstupu informací z a do počítače
• ovladače typu joystick
• počítačová myš a grafická uživatelská rozhraní
• hlasové ovládání
• neurální rozhraní jako poslední krok digitální revoluce vedoucí k přímému splynutí člověka s počítači a umělou inteligencí

Tím se samozřejmě Isaacson dostává k Elonu Muskovi a Neuralinku, přičemž uvádí pro nás nejdůležitější tvrzení:

Tento měsíc Muskova společnost Neuralink dokončila poslední sérii studií na zvířatech a připravila žádost pro Úřad pro kontrolu potravin a léčiv, aby povolil implantaci čipů do mozku lidských testovacích subjektů.

Dřívější žádost

Jak jsme psali před časem, není to první žádost Neuralinku o povolení ke klinickým testům. Tu první firma podala už počátkem minulého roku.

Podle agentury Reuters, která teprve nedávno informace o první zamítnuté žádosti zveřejnila, Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) tehdy poukazoval na desítky nedostatků, které měl Neuralink vyřešit, aby povolení k testům obdržel. Některé vážné, jiné méně. Hlavní výtky se týkaly bezpečnosti rozhraní:

• Jedna z vážnějších obav se týkala možnosti pohybu elektrodových vláken v mozku.
• Úřad také upozorňoval na problém lithiových baterií v implantátu. Ty mají mít indukční nabíjení. FDA údajně chtěl, aby Neuralink v dalších zvířecích studiích prokázal, že baterie neselžou.
• Zdůrazněna byla také otázka, zda a jak lze zařízení odstranit z hlavy bez poškození mozkové tkáně.
• Vadila i údajná možnost přehřívání implantátu v tkáni. Výraznější změny teploty by mohly vést k poškozování mozku.

O všech uvedených problémech a jejich řešení zaměstnanci Neuralinku hovořili na poslední prezentaci pokroku firmy (vydáváme o ní celý seriál). Je tedy zjevné, že usilovně pracovali na jejich odstranění nebo prokázání, že už je odstranili.

Jak to může dopadnout?

Možné jsou zřejmě 3 scénáře:

1. Zamítnutí žádosti: Pokud Úřad pro kontrolu potravin a léčiv dále nebude spokojen s provedenými testy a jejich dokumentací, může si od Neuralinku vyžádat jejich pokračování nebo prohloubení a žádost zamítnout. Neuralink také čelí několika stížnostem a vyšetřováním, jejichž výsledkem může být i pozastavení testů jak na lidech, tak i na zvířatech. Informovali jsme o nich zde nebo zde.
2. Povolení žádosti: Budou-li provedené testy a jejich dokumentace dostačující, FDA vydá povolení ke klinickým testům s lidskými pacienty.
3. Povolení v omezeném rozsahu: Není známo, jaké má Neuralink s klinickými testy plány. Agentura Reuters ve výše zmíněném článku o zamítnutí první žádosti uvádí ještě jinou variantu týkající se vydání povolení k testům. Věc konzultovali s nejmenovanými experty v oboru, a ti tvrdí, že Úřad pro kontrolu potravin a léčiv by mohl Neuralinku zpočátku testy povolit, ale jen v omezeném rozsahu. Znamenalo by to, že firma by mohla začít testy s menší skupinou pacientů, než původně chtěla, a teprve za několik měsíců, pokud by testy probíhaly bez problémů, přibrat další.

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!