Neuralink představuje svou chovatelskou stanici, kde pečuje o svá pokusná zvířata

Kdo by si kdy pomyslel, že se jednou na webu ElonX objeví článek o chovu prasat, ovcí a opic? Stalo se. Právě ho čtete. A snad nebudete litovat, dočtete-li ho až do konce, protože jak se ukázalo, v podání Neuralinku je to téma vskutku zajímavé.

Názorně to dokazuje neskutečnou multioborovost Neuralinku. Kde jinde byste v jedné firmě našli:

• neurochirurgy
• programátory
• IT specialisty
• vědce v oblasti neurovědy
• vývojáře robotů
• elektroinženýry
• strojní inženýry
• specialisty v oboru strojového učení a strojového vidění
• specialisty v oblasti mikrofabrikace
• specialisty pro výrobu počítačových čipů a jiné elektroniky
• veterináře
• chovatele a zvířecí behavioristy

Nedávno se na blogu Neuralinku objevil příspěvek o vylepšování firemní chovatelské stanice čili místa, ve kterém žijí všechna pokusná zvířata Neuralinku. Článek pojednává o tom, jak toto místo vypadá a jak ho příslušný tým Neuralinku postupně vylepšuje tak, aby se v něm zvířata cítila co nejlépe a aby se sama chtěla podílet na aktivitách, které umožňují testy neurálních rozhraní, jež firma vyvíjí.

Neuralink k péči o svá pokusná zvířata přistupuje skutečně vědecky a snaží se, aby byla po všech stránkách zajištěna jejich dobrá fyzická i psychická kondice. Jde možná o nejmodernější chovnou stanici na světě.

Elon Musk se kdysi k tématu biologických testů vyjádřil v tom smyslu, že je nemá rád, ale je si vědom toho, že se bez nich Neuralink neobejde. Dodal, že jestliže už zvířata musí testy procházet, Neuralink musí zajistit, aby v jeho chovné stanici strávila nejlepší čas svého života. V chovné stanici jsou ustájeny ovce, prasata a opice.

Proč až tak komplikovaný přístup?

Apatická zvířata se zdravotními problémy jsou samozřejmě Neuralinku k ničemu. Pro testy neurálního rozhraní vývojáři potřebují spolupracující zvířata, která jsou schopná vykonávat co nejsložitější úkoly, protože testují zařízení, která jednou u lidí mají plnit velmi složité funkce.

Neuralink se potřebuje co nejlépe připravit na klinické testy na lidech. Proto už dokonce i některé úkoly, které zvířata vykonávají, simulují to, co budou s rozhraními dělat lidé. Jde například o psaní textu, které nás před pár měsíci zmátlo natolik, že jsme byli přesvědčeni, že Neuralink už testy na lidech zahájil.

Jak vypadá proces vylepšování chovatelské stanice

Neuralink kontinuálně vyhodnocuje situaci zvířat v sedmi kategoriích jejich každodenních potřeb:

1. ustájení
2. jídlo
3. voda
4. aktivity
5. zdravotní péče
6. sběr dat
7. socializace

Při tomto kontinuálním hodnocení prostředí, ve kterém zvířata žijí, si pak tým chovatelů a behavioristů neustále klade následující čtyři otázky:

1. Mají zvířata přístup k základním potřebám?
2. Mají možnost se chovat typicky pro daný druh?
3. Můžou sama kontrolovat co dělají (včetně dobrovolné účasti v aktivitách testujících rozhraní)?
4. Mají možnost být šťastná?

Zmíněné pojmy pak Neuralink definuje následovně:

• Základní potřeby jsou základní požadavky vyžadované pro zvířata, aby v jejich prostředí prospívala, včetně přístupu k potravě, vodě a přístřešku.
• Druhově typické chování je chování, které je obvykle sdíleno všemi členy stejného druhu a je silně ovlivněno evolucí.
• Kontrola vlastních činností znamená pocit kontroly nad jednáním a jeho důsledky. Ovládání různých aspektů života zvířat jim může pomoci se cítit bezpečně a motivovaně. V důsledku jde zejména o to, aby zvířata dobrovolně přistupovala k testům rozhraní, čili vykonávala úkoly, pomoci kterých je rozhraní testováno.
• Radost nebo štěstí je obtížné kvantitativně měřit. Chovatelé proto sledují chování zvířat, které je s tímto stavem nejvíce spojováno. Pocity radosti zvířata nejčastěji zažívají, když mají přístup k svým nejpreferovanějším činnostem.

Na základě sedmi zmíněných kategorií a čtyřech otázek pak Neuralink sestavuje tabulky, pomocí kterých hodnotí kvalitu ustájení příslušných druhů. Níže je jako příklad uvedena tabulka, díky které chovatelé odhalili chybu v ustájení ovcí:

O jakou chybu se jednalo? Zvířecí pečovatelé Neuralinku studovali typické formy chování ovcí. Původní ovčí bydlení zahrnovalo vnitřní stáje s přístupem do venkovních ohrad (obrázek vlevo). Tři typické činnosti ovcí jsou shlukování, poskakování a pastva, čili pohyb se sklopenou hlavou, kdy ovce vyhledává nebo aktivně konzumuje vegetaci ze země. Původní stodoly a ohrady umožňovaly ovcím shlukovat se a poskakovat s frekvencí srovnatelnou se zvířaty v jejich přirozeném prostředí. Pastevní chování však nebylo možné. Bylo tedy nutné ovcím zajistit travnatou pastvinu, tak jak je vidět na obrázku vpravo.

Mezi další optimalizace chovu, které specialisté Neuralinku zavedli, patří například rozmanitá strava a její podávání způsobem nejlépe vyhovujícím danému druhu – pomocí moderních krmících zařízení behavioristé identifikují nejlepší způsoby podávání stravy pro daný druh. Například jeden druh může preferovat různá pojidla nebo láhve na vodu a jinému stačí miska. Co se týče stravy, jeden druh (opice) může preferovat jídlo, které může uchopit, kdežto ovci pasuje jídlo, za kterým může chodit. Prasata zase ráda ryjí rypákem v zemi.

Na tomto místě Neuralink rovněž zdůrazňuje, že je kategoricky proti používání jakéhokoliv omezování jídla nebo vody jakožto behaviorální motivační strategie.

Komunikace se zvířaty

Zajímavostí je také to, že chovatelé Neuralinku se se zvířaty snaží rozvíjet komunikaci. Používají k tomu speciální tlačítka nebo tablety, pomocí kterých zvířata můžou vyjadřovat své preference. Používání těchto komunikačních prostředků můžeme vidět na videích níže.

Zvířata si díky tlačítkům můžou „říci“, že chtějí jít ven do ohrady, vybrat si, co by raději snědli, nebo sdělit ošetřovateli, že chtějí podrbat. Tento přístup se Neuralinku velmi osvědčil a hodlá ho dále rozvíjet.

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!