Když jsem v prvním článku série „Neuralink pod lupou“ radil čtenářům, aby v souvislosti s neurálními interfejsy zapomněli na zdravý rozum, mířil jsem tím k tomuto dílu. Ten spolu ještě s dílem následujícím, má být pomyslným vyvrcholením celého seriálu. Zkusíme zde nahlédnout do blízké i vzdálenější budoucnosti a odhadnout, co by mohlo přinést uskutečnění vize Elona Muska o pokročilém neurálním rozhraní. Kam až by mohla tato technologie dojít, jestliže se opravdu podaří propojit mozek s počítačem na takové úrovni, o jaké mluví futurologové a píší autoři science fiction.

Arthur C. Clarke (Zdroj: tvtropes.org)

Myslím, že po přečtení tohoto článku čtenáři naplno pochopí, co myslel Arthur C. Clarke, když tvrdil, že dostatečně pokročilou technologii nelze odlišit od magie. Pravdou je, že v kterémkoli bodě na ose času si můžeme připadat jako členové amazonského pralesního kmene hledící na prolétávající letadlo. V jakémkoliv bodě historie, vidíme-li technologii natolik pokročilou, že ji nejsme schopni pochopit, můžeme ji považovat za magii.

Mnoho z následujících příkladů využití neurálních rozhraní se bude zdát přehnaných anebo prostě nemožných. A mnoho z nich asi i nemožných bude. Zejména u těch z nejvzdálenější budoucnosti jde samozřejmě jen o teorie a odhady, které je potřeba brát s rezervou. Musíme si však uvědomit, že vývoji rozhraní se už nyní věnují tisíce odborníků z různých oborů v celé řadě firem a organizací po celém světě. Čili s trochou nadsázky by se dalo říci, že není otázkou, co je možné zrealizovat, ale kdy to přijde.

V následujícím textu se tedy pokusíme si představit, jak by mohl vypadat vývoj neurálních interfejsů v příštích letech a desetiletích. Zkusíme rovněž odhadnout, jaký by tato technologie mohla mít dopad na jedince i na celou civilizaci v různých etapách jejího vývoje až do finální verze čili toho, co Elon Musk po vzoru spisovatele Iaina M. Bankse označuje jako „neural lace“, tedy nervovou krajku či tkaninu. Nebudeme se ovšem ještě zabývat nebezpečími, která tato technologie přináší. O tématu bezpečnosti rozhraní, ať už zdravotní nebo psychologické či kybernetické, bude pojednávat následující článek.

Iain M. Banks (Zdroj: Tim Duncan, Wikipedia)

Nepůjde nám zde pouze o samotné rozhraní Neuralinku, ale o neurální technologii obecně. Jak jsem se snažil ukázat v předchozím článku, Elon Musk není jediný, kdo pracuje na propojení člověka s počítačem. Osobně se ale domnívám, že Neuralink v příštích letech bude lídrem této technologie a zanedlouho si vytvoří velký náskok před ostatními, stejně jako v případě jiných Muskových firem, jako jsou Tesla nebo SpaceX. Neznamená to ovšem, že firma bude jediná na trhu. Společnosti jako Synchron nebo Kernel či projekty typu BrainGate a neural dust, mohou mít také před sebou velkou budoucnost.

Mnoho z následujících teorií a předpovědí vychází ze založení transhumanismu, pro který je vývoj neurálního rozhraní jedním jeho pilířů. Jak stojí v článku na české Wikipedii, jde o „mezinárodní intelektuální a kulturní hnutí, které podporuje použití nových vědeckých objevů a technologií k vylepšení lidských mentálních i fyzických schopností a na druhé straně také zlepšení co se týče nežádoucích a nepotřebných aspektů lidské schránky, jako jsou hloupost, utrpení, nemoci, stárnutí a nedobrovolná smrt.“

2020

Stav technologie rozhraní

Vzhledem k tomu, že projekt BrainGate provádí testy na lidských pacientech již více než 10 let a soukromá firma Synchron je už také v testovací fázi, zdá se mi pravděpodobné, že rovněž Neuralink, tak jak plánuje, dostane již v roce 2020 povolení k implantaci svého prototypu N1 prvním lidským jedincům. Vůbec se nebojím, že by firma měla problém s nalezením dobrovolníků, kteří budou ochotni podstoupit první operace. Zpočátku má jít o pacienty s kompletním ochrnutím nebo po ztrátě končetin. Pro podobné jedince bude získání možnosti ovládání telefonu nebo počítače myšlenkami něčím opravdu úžasným.

Otázkou je, s čím v nejbližší době přijdou jiné firmy a nakolik budou schopny udržet krok s Neuralinkem, který nemá v plánu na nic čekat a chce vyvíjet svůj produkt ve vysokém tempu. Synchron jistě také bude pokračovat v testech, stejně tak BrainGate. Co na to firmy jako Metabrain, Paradromics nebo Kernel, je nyní těžké odhadovat, neboť o jejich současné činnosti mnoho nevíme.

Možná využití

Neuralink sice tvrdí, že jejich zařízení pravděpodobně bude možné využít k léčbě různých neurologických problémů, ale trochu je podezřívám z toho, že se budou snažit spíše realizovat svoji vizi vysokorychlostního propojení člověka s počítačem. Na druhou stranu ale firma na sebe bude muset nějak vydělávat. V tomto oboru peníze jistě velmi rychle utíkají a kapsy Muska a jiných investorů nejsou bezedné. Firma bude tedy muset na svém produktu nějak vydělávat, čili zřejmě bude potřeba se soustředit také na výrobu a prodej interfejsů pro léčebné účely. V této první fázi ovšem budou moci teprve začít testy, které ukážou, jakým způsobem by vůbec bylo možné zařízení využít a jaké nemoci a poškození nervového systému bude možné pomocí něho léčit.

Důsledky pro jedince

V počátcích důsledky pocítí jen hrstka zkušebních příjemců. Bereme-li v úvahu výsledky již provedených testů, kdy už pomocí mnohem jednodušších interfejsů, které mají maximálně 100 mikroelektrod, byli jejich nositelé schopni ovládat počítačový kurzor nebo robotické paže, vypadá to, že by již první model rozhraní Neuralinku měl umožnit mnohé. Každý ze senzorů N1 má 1024 elektrod. Neuralink plánuje prvním příjemcům implantovat čtyři, čili půjde o 4096 elektrod. Předpokládám, že pomocí nich bude umožněna velmi precizní kontrola různých digitálních a robotických zařízení. Otázkou je, jak těžké bude naučit se zařízení ovládat a také jak dlouho budou interfejsy schopny fungovat v prostředí lidského mozku.

Důsledky pro civilizaci

Vzhledem k tomu, co všechno se děje kolem Elona Muska a jaký mediální humbuk se tvoří kolem většiny jeho projektů, bude se také Neuralink těšit již od začátku velkým zájmem veřejnosti. Dokážu si už nyní představit první videa na YouTube, kde budou pokusní pacienti používat senzory N1 a myslím, že to dost rozvíří dění ve všech médiích. Předpokládám, že společnost bude zase jednou rozdělena na dva tábory, zastánce a odpůrce technologie invazivních neurálních rozhraní.

2025

Stav technologie rozhraní

Pět let se nezdá jako dlouhá doba, ale podíváme-li se na to, co se Neuralinku podařilo stvořit za dva a půl roku jeho existence (tedy to, co představili na prezentaci v červenci roku 2019), můžou se už za těch pět let začít dít velké věci. Předpokládám, že v té době už Neuralink bude mít za sebou intenzivní testy svého rozhraní a že jeho aktuální model bude vypadat o dost jinak než dnes. Během pěti let firma jistě vyprodukuje několik nových verzí celého systému, tedy vláken s elektrodami, čipu a jeho bezdrátového připojení. Vylepšen bude také robot implantující vlákna a vůbec celá procedura instalace zařízení. Jiné firmy samozřejmě také nebudou zahálet, ale domnívám se, že na Neuralink budou ztrácet.

Možná využití

Myslím, že v té době už mnoho jedinců se ztrátou nebo ochrnutím končetin, bude nositeli implantátů Neuralinku. Získají tím možnost ovládání počítače a telefonu a jejich prostřednictvím také mnoho jiných nástrojů a přístrojů. Pravděpodobně také různých umělých končetin nebo robotických exoskeletů, jejichž  vývoj bude díky Neuralinku značně urychlen. Díky zařízením typu smart home nebo IoT (Internet of things / Internet věcí) bude možné prakticky jakékoliv elektronické přístroje ovládat myšlenkami. Již zde se tedy dostáváme k první magické záležitosti, kterou Neuralink umožní, čili de facto telekinezi, která ještě nedávno byla pouze nesmyslem z pohádek.

Exoskelet (Zdroj: Clinatech/AFP/Getty)

Budou jistě probíhat také intenzivní testy léčby různých nemocí a poškození mozku. Jak na prezentaci prototypu N1 tvrdil Philip Sabes, jeden z předních vědeckých pracovníků Neuralinku, pomocí neurálního rozhraní může být umožněna léčba chorob jako jsou Parkinsonova nemoc, obsedantně kompulzivní porucha, epilepsie nebo různé chronické bolesti. Může se ukázat, že již v tomto období bude možné některé z těchto nemocí léčit nebo výrazně zmírnit jejich příznaky. Technologie neurálního rozhraní, ať už Neuralinku nebo jiných společností, může také umožnit „opravy“ traumatických poškození mozku nebo přerušení míchy pomocí „přemostění“ poškozených částí.

Důsledky pro jedince

Navrácení možnosti aktivní interakce s okolím bude pro všechny ochrnuté pacienty samozřejmě ohromnou věcí. Jestliže se pomocí rozhraní rovněž budou léčit neurologické problémy, bude počet spokojených uživatelů Neuralinku jistě rychle stoupat.

Myslím, že někdy kolem roku 2025 poznáme také první zdravé příjemce neurálního rozhraní Neuralinku. Půjde o jedny z prvních dobrovolných kyborgů. Zpočátku budou samozřejmě považováni za blázny, ale to se pravděpodobně s průběhem času změní. Neuralink díky tomu získá také velkou mediální publicitu. Neurální interfejs se stane jakýmsi šestým smyslem, který bude postupně umožňovat čím dál více věcí. Do interfejsu bude možné stejně jako u chytrého telefonu stahovat různé aplikace umožňující nové způsoby jeho využití.

Důsledky pro civilizaci

Důsledky úspěšné léčby jakýchkoliv nemocí jsou zjevné – méně financí vydaných na léčbu a volné kapacity v nemocnicích. Zdravější populace je potom samozřejmě také produktivnější a obecný blahobyt roste. Rostou také příjmy firem vyrábějící úspěšná rozhraní, což umožní zvýšení jejich výdajů na další výzkum a vývoj ještě sofistikovanějších zařízení. Stejně tak se budou rozvíjet i firmy produkující různé robotické končetiny nebo pomocné exoskelety.

2030

Stav technologie rozhraní

Na počátku třicátých let 21. století už zařízení Neuralinku určitě bude používat desítky tisíc mozkových mikroelektrod. Vlákna s elektrodami budou rozmístěna v různých částech mozku. Může se objevit určitá specializace, čili různá rozhraní pro různé účely s elektrodami implantovanými do různých oblastí podle cílového využití daného interfejsu. Můžou se rovněž objevit rozhraní s odlišnou technologickou pokročilostí – levnější rozhraní s méně funkcemi a dražší s nejvyspělejším hardwarem, podobně jako dnes v případě chytrých telefonů nebo počítačů. Zařízení budou plně využívat možností, které jim dává připojení do Internetu a různých služeb v cloudu.

Možná využití

V této fázi již rozhraní budou na velmi vysoké úrovni. Využití bude rozsáhlé a bude se rychle rozšiřovat. Těžko odhadnout procento lidí, kteří budou přístroje používat, ale nebude jich málo. Mít svoje rozhraní už bude celkem normální věc. Chytré telefony, i když v té době již také hodně vylepšené, budou pomalu považovány za zastaralou technologii. Uživatelé budou mít široký výběr aplikací pro Neuralink v internetových obchodech typu Apple App Store či Google Play pro neurální rozhraní. Bude potřebná rovněž určitá úroveň standardizace zařízení různých firem tak, aby byla mezi sebou kompatibilní a bylo možné instalovat na ně zakoupené aplikace. Bude docházet i ke kombinování implantovaných zařízení různých výrobců. Vzhledem k tomu, že rozhraní budou připojená do Internetu, z Internet of Things (Internet věcí) se stane „Internet of Minds“ (Internet myslí).

Jedny z prvních a určitě jedny z nejvíce používaných budou asistenční aplikace typu Amazon Alexa, Apple Siri či Google Assistant. V té době již tyto aplikace budou na úplně jiné úrovni, než jsou dnes. Bude to počátek úzké spolupráce člověka s umělou inteligencí (AI). Připojení „mysli“ do Internetu s sebou samozřejmě přinese také celou řádku negativních aspektů. Budou potřebné speciální firewally a antivirové programy, které budou bojovat s úplně novým typem kriminality v Internetu myslí. Tato kybernetická úskalí se pokusíme rozebrat v následujícím článku.

Chytří asistenti Googlu, Applu a Amazonu

Umělé končetiny ovládané pomocí rozhraní budou k nerozeznání od těch opravdových. Mnoho neurologických onemocnění již nebude problémem. Stejně tak bude možné odvrátit většinu případů ztráty sluchu nebo zraku. Neuralink umožní také další z magických záležitostí – telepatii. Bude možné mít něco jako telefon v hlavě, ale to bude spíše zastaralá forma dorozumívání. Komunikace  typu brain-to-brain (mozek-mozek) bude mnohem více multimediální. Elon Musk ji označuje jako „advanced memes communication“ tedy jakési propojení obrazu, zvuku, textu a možná taky určité formy pocitů.

Důsledky pro jedince

Zdravotní důsledky jsou zde podobné jako před pěti lety – více zdravých lidí, méně pacientů se ztrátou pohybu a s neurologickými problémy. Začínají se ale objevovat také důsledky psychologické a sociální. Jestliže dnes je možné prakticky zcela propadnout závislosti na mobilních telefonech, počítačových hrách nebo sociálních sítích, jak to bude se zařízeními implantovanými do mozku? Pravděpodobně podobné, ne-li ještě horší. Můžou se objevit případy extrémního sociálního odloučení, kdy uživatelé rozhraní zavrhnou veškerou fyzickou interakci s okolím a „uvíznou“ ve virtuálním světě.

Možná si pamatujete populární „erotickou“ scénu ze sci-fi filmu Demolition Man se Sandrou Bullock a Sylvestrem Stallonem. Za použití jakéhosi headsetu připomínajícího hračky na bázi EEG, o kterých jsme psali minule, ve filmu došlo k podivnému sexuálnímu aktu mezi hlavními představiteli. Něco podobného bude možné pomocí implantátu Neuralinku.

Důsledky pro civilizaci

Lidé si budou muset zvyknout na to, že se budou čím dál častěji setkávat s nositeli implantátů. Bude to samozřejmě způsobovat řadu problémů. Například ve školách nebo univerzitách při různých testech nebo zkouškách. Asistent připojený do Internetu a vyhledávající odpovědi na zadávané otázky je jistě zajímavou formou opisování. Stejně tak například na pracovních pohovorech.

Na druhou stranu ovšem myslím, že se začnou objevovat pracovní pozice, které boudou přímo vyžadovat, aby kandidáti měli neurální interfejs. Například takový investiční makléř by s podobným zařízením jistě pracoval mnohem efektivněji. Podobně třeba piloti letadel nebo programátoři. Široké využití také jistě vymyslí různá armádní vývojová centra.

2035

Stav technologie rozhraní

Nemám ponětí, jak toho docílí, ale v polovině třicátých let 21. století už neurální rozhraní Neuralinku nejspíš bude pracovat přinejmenším se stovkami tisíc elektrod. Je také možné, že se do té doby buďto podaří výrazně vylepšit některou z neinvazivních metod anebo vyvinout nějaký úplně jiný přístup ke čtení a zápisu informací z mozku a do mozku.

Možná využití

Patnáct let po prvních testových implantacích už zařízení Neuralinku bude na takové úrovni, že umožní věci, které dnes jsou jen stěží uvěřitelné. Zkusme si představit několik příkladů.

V kombinaci se zařízeními typu „Neural dust“ bude možné stvořit systém monitorující celé lidské tělo. Ve všech orgánech budou přítomny sondy vysílající telemetrii do centrálního systému, který bude vyhodnocovat jeho stav a pokud zaznamená nějaký problém, vyšle informaci asistentovi v neurálním interfejsu, který vykoná smluvené akce – informuje nositele, pošle informace lékaři a zarezervuje u něj návštěvu.

Zmíněný asistent neboli v té době již velmi pokročilá umělá inteligence, bude schopen vykonávat mnoho opravdu zajímavých činností. Bude fungovat ve dne i v noci, čili bude moci samostatně vykonávat různé úkoly také v době, kdy jeho nositel spí nebo se soustředí na něco úplně jiného. Bude moci „nahrávat“ do paměti cokoliv, co nositel zaregistruje svými smysly – zrakem, sluchem, hmatem, čichem i to co zaznamenají jeho chuťové buňky, také vše, co kdy řekne, pomyslí si nebo pocítí. Stejně tak to potom asistent bude moci svému nositeli kdykoliv „přehrát“ ze své paměti nebo z úložiště v cloudu. Co více, bude moci vytvořit jakýkoliv obraz nebo vjem, který ani vůbec nemusí mít svůj základ v ničem reálném. Bude moci vytvořit pokročilou virtuální realitu v hlavě nositele. Představte si například následující situace: Jdete spát a chcete, aby se vám zdálo, že jste na dovolené v Toskánsku, žádný problém pro vašeho asistenta; nudíte se doma po práci a chcete se pobavit se sedmi blondýnkami, žádný problém; chcete prožít prakticky cokoliv, co si dokážete nebo i nedokážete představit a nechce se vám hnout z místa, není to problém. Asistent vám vytvoří příslušné vjemy, tak aby vše vypadalo přesně tak, jako byste to opravdu zažívali. A tohle všechno můžete samozřejmě také sdílet s kýmkoliv přes Internet. Jak řekl Elon Musk: „Všechno, co vnímáte, cítíte, slyšíte, přemýšlíte, jsou akční potenciály. Jde o neuronové impulzy, odchylky v úrovni elektrického proudu.“

Nemusíte ale hned skákat rovnýma nohama do virtuální reality. Můžete si také rozšířit realitu normální. Nelíbí se vám vaše auto? Prostě si nastavíte, aby vypadalo jinak. Nebo, lépe řečeno, abyste ho viděli a vnímali jinak. Mnoho věcí ve vašem domě také vůbec nemusí být reálných. Můžete vlastně bydlet v prázdném bytě a asistent upraví vše ve vaší hlavě tak, abyste si připadali jako sultán.

Pokud je vám to ještě málo, tak si představte tohle: Máte práci, která vám je celkem lhostejná. Pracujete na pozici, kde je nejen vyžadováno to, že musíte mít neurální rozhraní s poslední verzí inteligentního asistenta, ale je přímo zakázáno, abyste práci vykonávali vy sami. Musí za vás pracovat váš inteligentní asistent, který úkoly vykoná mnohem lépe / důkladněji / rychleji než vy. Přicházíte do práce, dáváte svolení asistentovi k převzetí plné kontroly nad vaší fyzickou schránkou a máte pokoj. Asistent řídí vaše tělo, vykonává zadané pracovní úkoly a vás to vůbec nemusí zajímat. Jenomže co teď? Přece se nebudete celých osm hodin pracovní doby nudit. Můžete si sice v klidu zdřímnout, ale spát se vám ještě nechce. No a to už vašich starých známých sedm blondýnek klepe na “dveře”…

Důsledky pro jedince

Psychologické a sociální důsledky existence takto pokročilého neurálního rozhraní budou rozsáhlé. Myslím, že největším problémem bude „ztráta reality“. Jestliže můžete zfalšovat jakýkoliv smyslový vjem, nemáte žádnou možnost rozeznat, co je reálné a co ne. Můžete samozřejmě namítnout, že se aparát dá vypnout nebo úplně odstranit. Ale co když ono vypnutí nebo odstranění bylo také jen zfalšovaným obrazem ve vaší hlavě? Myslím, že bude nutné vyvinout jakési detektory reality, ale netuším, jak by něco takového mohlo fungovat. Samotné detektory přece taky nebude problém zfalšovat. Ledaže by takovými detektory mohli být lidé, kteří nikdy neměli žádný implantát.

Důsledky pro civilizaci

Pokročilé neurální rozhraní způsobí obrovský boom v zábavním průmyslu. Objeví se jistě řada různých her nebo příběhů, které budete moci prožívat ve vaší hlavě. Na druhou stranu myslím, že se může objevit také jiný trend – obchod s realitou – prodej reálných emocí. Lidé se mohou odvrátit od umělých zfalšovaných virtuálních zážitků a chtít zažívat opravdové emoce opravdových lidí. To samozřejmě nebude problém. Chcete si „v přímém přenosu“ poplakat s někým, kdo právě zažil něco smutného? Nebo se radovat s někým, kdo vyhrál v loterii? Proč ne? Můžete taky zažít orgasmus osoby opačného pohlaví nebo třeba heroinovou jízdu nějakého narkomana. To vše v reálném čase, když se to zrovna děje anebo vypůjčené z internetové půjčovny emotivních zážitků.

Na všem výše uvedeném si samozřejmě můžete vytvořit pěknou závislost. Již dnes si většina lidí nedokáže představit, že by měla strávit týden nebo třeba jen den bez chytrého telefonu. A co teprve bez neurálního rozhraní?

Jiným civilizačním důsledkem může být také změna práce lékařů, kteří budou muset úzce spolupracovat s odborníky na neurální rozhraní. Stejně tak psychologové. Ti asi vůbec budou mít s nositeli rozhraní dost práce. Jestliže můžete cokoliv prožít ve své hlavě a s kýmkoliv se spojit přes Internet, proč vůbec dělat něco jiného? Dalo by se říci, že s takto pokročilým interfejsem bude možné všechno to, co bylo k vidění ve filmu Matrix, a to včetně virtuálního učení čili uploadu schopností a vědomostí přímo do mozku. Jestli si pamatujete, jakým způsobem se Neo v Matrixu naučil kung-fu, tak to je oč tu běží. Pokud byste nainstalovali podobné rozhraní dítěti brzy po narození, mohlo by celý svůj život prožít ve své hlavě a nikdy se nedovědět, že to, co prožívá, není realitou.

2040

Stav technologie rozhraní

Nevím, jak bude vypadat neurální rozhraní Neuralinku za dvacet let od jeho prvních testů na lidech, ale tuším, jak bude fungovat. Pokud bude dále používat implantované elektrody, budou jich miliony a jejich instalace bude prakticky neinvazivní. Jak řekl Elon Musk: „Posadíte se, mašina udělá svoje a během několika hodin můžete jít domů. To je vše. Ani se to neděje v nemocnici.“

Možná využití

Tady už by i Morpheus z Matrixu nevěřícně kroutil hlavou. Rozhraní umožní nejen všechno to, co bylo k vidění ve zmíněném filmu, ale k tomu ještě bude propojeno s pokročilou umělou inteligencí, funkcemi které umožňuje cloud, všemi ostatními lidmi, kteří mají stejný interfejs a všemi ostatními umělými inteligencemi.

Důsledky pro jedince

Ray Kurzweil (Zdroj: Michael Lutch, Kurzweil Technologies, Wikipedia)

V tomto bodě už psaní o důsledcích pro jedince pomalu ztrácí smysl, protože jedinci zde začínají zanikat. Člověk permanentně propojený s Internetem a všemi ostatními lidmi, přestává být jedincem a začíná být součástí superkolektivu. Přesto se pokusme zamyslet nad tím, jak by mohl takovýto jedinec fungovat. Po letech používání neurálního implantátu je s ním natolik sžitý, že bez něj vůbec nemůže existovat. Přichází tedy čas sloučení člověka s počítačem. Někteří futurologové, jako například Ray Kurzweil, tvrdí že toto sloučení bude natolik výrazné, že nebude možné rozeznat kde končí člověk a začíná počítač. Počítačem je zde myšlena umělá inteligence. Půjde o určitou formu symbiózy, která bude natolik hluboká, že již nebude vůbec možné implantáty odstranit. Mozkové rozhraní bude moci být doplněno o celou řadu jiných kybernetických implantátů vylepšujících schopnosti člověka.

Důsledky pro civilizaci

Elon Musk říká, že dlouhodobým smyslem existence Neuralinku je ochrana lidstva před dominancí umělé inteligence. Zde se k tomu právě dostáváme. Podle teorie superinteligence lidé stvoří umělou inteligenci natolik pokročilou, že sama bude schopna tvořit své „potomstvo“ čili své další verze, které budou mnohem pokročilejší a inteligentnější než ta původní. Ty další verze potom samozřejmě stvoří ještě pokročilejší a tak dále. Rozpoutá se takzvaná exploze inteligence. Co se stane, jestliže k tomu opravdu dojde, a kam až to může dojít, nikdo netuší. Objevuje se zde proto termín singularita (nebo také technologická singularita). Jde o zlomový bod v existenci lidstva, kdy technologický vývoj díky superinteligenci nabere tak dramatické rychlosti, že nikdo nemá ponětí, co se stane. Nemá vůbec smysl pokoušet se předpovídat budoucnost za tímto hypotetickým bodem.

Jaký bude vztah vzniklé superinteligence (AI) k nám lidem, můžeme jen spekulovat. Názory se velmi různí. Ray Kurzweil tvrdí, že AI k nám, jako ke svým tvůrcům, bude vzhlížet s velkým respektem a úctou. Jack Ma, bývalý šéf čínské firmy Alibaba Group, která do vývoje umělé inteligence investuje obrovské sumy, bez okolků říká, že se tím vůbec nemusíme zabývat. Máme to všechno nechat na korporacích, které přece ví, co mají dělat. Na druhém konci spektra možných scénářů vývoje soužití lidstva s umělou inteligencí jsou pak filmy jako Matrix nebo Terminátor.

Podle Elona Muska jedině symbióza s umělou inteligencí, kterou umožní neurální rozhraní, je řešením, jak zabránit její dominanci nad lidstvem. Možná to zní trochu paradoxně, ale znamená to pouze to, že pokud nad někým nemáte šanci vyhrát, můžete zkusit spolupracovat a vyděláte na tom oba. Nejlepší formou konkurence je spolupráce.

Ještě před teoretickým dosažením singularity, může povstat několik zajímavých fenoménů jako například „globální mozek“ nebo „skupinové vědomí“. Jde o pokročilou verzi toho, co jsem výše označoval jako Internet myslí. Propojení lidí díky technologii a umělé inteligenci může vytvořit určitou formu planetárního mozku. Sjednotit lidstvo do té míry, že vytvoří jeden obrovský superinteligentní celek.

Co potom?

Jak jsem psal výše, nemá moc smysl uvažovat o tom, co bude po singularitě. Přesto se můžeme pokusit pomyslet o několika věcech, které by mohly být uskutečněny díky kombinaci neurálních rozhraní se superinteligencí. Jde například o totální oddělení těla a vědomí neboli digitalizaci osobnosti. Existují teorie, které předpovídají, že jednou bude možné sebe samého zdigitalizovat a uploadovat do počítače. Něco takového by umožnilo určitou formu nesmrtelnosti, kdy by bylo možné buďto prostě žít v digitalizované formě nebo svoje vědomí uploadovat do nějaké robotické schránky či avatara a žít tak věčně. Existuje už dokonce jeden startup, který na něčem podobném pracuje.

Podobná digitalizace by umožnila například také cestování vesmírem rychlostí světla. Pomocí světelných nebo laserových paprsků, tak jako dnes posíláme data optickými vlákny, by se dalo v budoucnosti cestovat mezi planetami nebo i hvězdnými soustavami.

Závěrem

Všechny z výše zmíněných teorií asi uskutečněny nebudou, ale šlo mi zde o to, ukázat co možná nejlépe, jak dalekosáhlé důsledky může technologie neurálních rozhraní mít. Myslím, že teď už čtenář pochopí, co měl na mysli bloger Tim Urban, když tvrdil, že „cílem Tesly a SpaceX je změnit, co budou lidé v budoucnu dělat, kdežto Neuralink chce změnit lidi samotné.”

Na závěr je třeba podotknout, že je velmi důležité, aby neurální rozhraní nikdy nebyla ničím povinným. Zdůraznil to také Musk na prezentaci čipu N1. I když interfejsy nebudou povinné, počet jejich uživatelů bude určitě rychle růst. Přesto si ale myslím, že vždy bude existovat část civilizace, která rozhraní nikdy mít nebude.

Zdroje

Většinu z teorií, o kterých zde píšu, jsem samozřejmě nevymyslel, ale vyčetl. Pro úplnost a možnost přečíst si o tomto tématu něco více, zde proto uvádím své zdroje a několik příkladů odborné nebo populárně-vědecké literatury zabývající se tímto tématem.

Wikipedie:

Futurologie: česky, anglicky

Transhumanismus: česky, anglicky

Technologická singularita: česky, anglicky

Superinteligence: anglicky

Odborná a populárně-vědecká literatura:

Ray Kurzweil: The Singularity Is Near, How to create a Mind

Michio Kaku: Budoucnost mysli

Yuval Noah Harari: Homo Deus

Peter Diamandis: Abundance: The Future Is Better Than You Think

Science fiction:

Iain Banks, Cyklus Kultura

Ramez Naam, The Nexus Trilogy

Rafał Kosik, Mars (pouze v polštině)

Předchozí články ze série Neuralink pod lupou:

• #1: Seznamte se s Neuralinkem
• #2: Prezentace prototypu implantovatelného čipu N1
• #3: Jednotlivé komponenty prototypu N1
• #4: Klíčové osobnosti Neuralinku
• #5: Historie mozkových rozhraní
• #6: Současnost mozkových rozhraní
• #7: Konkurenční projekty

• About
• Latest Posts

Vlastimil Švancara

Neuralink | SpaceX | Tesla | kosmonautika | futurologie | sci-fi
Neuralink CZ/SK
Neuralink Chronicles
Podpořte projekt ElonX

Latest posts by Vlastimil Švancara (see all)

• Lex Fridman: Neuralink a budoucnost lidstva, 3. část – Matt MacDougall - 18. 11. 2024
• Noland Arbaugh shrnul 9 měsíců používání svého neurálního implantátu a prozradil několik novinek - 5. 11. 2024
• Šéf společnosti Synchron, konkurenta Neuralinku, se vyjádřil k vizi Elona Muska ohledně neurálních rozhraní - 31. 10. 2024

Nahlásit chybu / Navrhnout zlepšení

• Issue: *
  Chybná informace Nefunkční odkaz Překlep Návrh na zlepšení Tip na článek Ostatní
• Your Name: *
  
• Your Email: *
  

• Details: *
  

Odeslat hlášení