Mohlo by se zdát, že s přesunem testů na zvířatech z Kalifornské univerzity v Davisu (dále v textu zkráceně „UC Davis“) do soukromých stájí a laboratoří Neuralinku, se situace s různými problémy kolem testů uklidní. Opak je pravdou. Univerzitní výzkumný ústav má ze zákona povinnost na vyžádání poskytovat informace o své práci. Z toho těžil zejména Výbor lékařů pro zodpovědnou medicínu (dále jako „PCRM“), který od UC Davis získal více než 600 stran dokumentů o všech 22 opicích, které zde Neuralink k testům používal.
Soukromá laboratoř Neuralinku nic zveřejňovat nemusí, ale i tak se z jejích útrob dostaly informace o údajně značně kontroverzních praktikách. Musíme však zdůraznit, že většina těchto informací zatím není potvrzených. V článcích nejsou uváděny žádné konkrétní zdroje, chybí jména informátorů. Nebyly zveřejněny ani žádné konkrétní dokumenty, které by nekalé praktiky potvrzovaly.
Pokračujme tedy v našem chronologickém přehledu událostí kolem testů na zvířatech v Neuralinku tam, kde jsme minule skončili.
Psali jsme o tom zde.
Krátce po poslední prezentaci pokroku Neuralinku v prosinci 2022 přišla agentura Reuters s článkem, ve kterém odhalovala řadu údajných pochybení Neuralinku při testech na zvířatech v jeho soukromých laboratořích v Texaském Austinu.
Reportéři Reuters se nejprve dozvěděli o tom, že Americké ministerstvo zemědělství (USDA) vyšetřuje Neuralink kvůli testům na zvířatech. Konkrétně šlo o „vyšetřování potenciálního porušování dobrých životních podmínek zvířat, jež ministerstvo vedlo na základě stížností zaměstnanců Neuralinku, kteří tvrdili, že testování na zvířatech je ve firmě uspěchané, což způsobuje zbytečné utrpení a smrt zvířat.“
Agentura Reuters, poté co se o vyšetřování USDA dozvěděla, vedla vlastní investigaci případu. Tvrdila pak, že navázala kontakt s celou řadou bývalých i současných zaměstnanců Neuralinku a má k dispozici mnoho interních dokumentů, které prý pochybení v souvislosti s testy na zvířatech potvrzují. Zástupci Reuters tvrdili, že v Neuralinku narůstá nesouhlas zaměstnanců ohledně testů na zvířatech. Podle některých bývalých i současných zaměstnanců tlak Elona Muska na zrychlení vývoje rozhraní vyústil v nepodařené experimenty.
Pokud jde o klinické testy a schválení používání implantátu a neurochirurgického robota, za to odpovídá agentura FDA (U.S. Food and Drug Administration). Zacházení se zvířaty však má na starosti USDA podle zákona o ochraně zvířat (Animal Welfare Act).
Podle Reuters z (nezveřejněných) dokumentů, které má k dispozici, a z údajů informátorů vyplývá, že Neuralink při experimentech od roku 2018 celkem usmrtil kolem 1500 zvířat, včetně 280 ovcí, prasat a opic. Neuralink také prováděl výzkumy na krysách a myších. Informátoři uvádějí, že jde o hrubý odhad, protože Neuralink prý nevede přesné záznamy o počtu testovaných a zabitých zvířat. Někteří zaměstnanci z řad těch, kteří podali výpovědi agentuře Reuters, prý proti uspěchaným testům a špatnému zacházení se zvířaty protestovali. Nebyli však vyslyšeni.
Reuters ve svém článku představuje i konkrétní příklady pochybení Neuralinku při testech. V roce 2021 podle nich firma v určité studii implantovala 25 z jejích 60 prasat zařízení o nesprávné velikosti. Tato chyba prý vyvolala poplach mezi výzkumníky Neuralinku. Viktor Kharazia, jeden z nich, napsal tehdy kolegům, že podobné incidenty by mohly být problémem pro FDA a vydání povolení pro testy na lidech. Jeho kolegové s tím souhlasili a experiment byl prý opakován s 36 ovcemi. Podle nejmenovaného zdroje agentury Reuters však všechna zvířata (prasata i ovce) byla nakonec utracena.
Jiným příkladem, který uvádí Reuters, byly dvě situace, kdy rozhraní bylo při testech přemostění míchy implantováno prasatům na špatné místo (mezi jiné obratle než bylo potřeba). Jeden z veterinářů Neuralinku, Sam Baker, údajně poradil svým kolegům, aby jedno z prasat usmrtili a ukončili tak jeho utrpení.
Několik dní po prvním článku Reuters informoval The Washington Post o tom, že ve věci nezahálí ani PCRM – ten požádal FDA, tedy organizaci, která udílí povolení pro testy lékařských zařízení na lidech, aby zneplatnila data shromážděná Neuralinkem během testů na zvířatech, což by firmu v jejích výzkumech vrátilo o řadu let zpátky.
PCRM chtěl, aby FDA potrestala Neuralink za to, že (přinejmenším ve dvou výše zmíněných případech úmrtí většího počtu zvířat kvůli pochybení pracovníků firmy) porušil „dobré laboratorní praktiky“, tedy standardní soubor předpisů, kterými se řídí biologické testy. Výbor PCRM dokonce požadoval, aby FDA Neuralinku zcela zakázalo provádění dalších pokusů na zvířatech.
Pár dní po zveřejnění článku Reuters, se tématu chytili i dva zástupci americké Sněmovny reprezentantů Earl Francis Blumenauer a Adam Schiff, demokraté, kteří jsou členy Kongresového výboru pro ochranu zvířat. Ti tlačili na Ministerstvo zemědělství USA (USDA), aby Neuralink důkladně prověřilo. Jedním dechem také obviňují USDA, že nedostatečně dohlíží na dodržování pravidel při testech na zvířatech. A to nejen v Neuralinku.
Nedlouho poté vyšel ještě třetí článek na webu Reuters. Ten mluvil o tom, že výše zmíněným politikům zřejmě jde spíše o Ministerstvo zemědělství a jeho údajnou neschopnost vymáhat dodržování zákonů o zacházení se zvířaty, než o Neuralink. Podle Reuters ministerstvo už v roce 2014 mělo více než 2000 nevyřízených případů, což je podle nich tolik, že vymáhání dodržování zákonů jednoduše nemůže fungovat.
V článku je uvedeno, že USDA prověřovalo Neuralink 8krát za poslední tři roky a nenašlo nic znepokojivého. Zmínění politici se tak domnívají, že jestliže informace o pochybeních, se kterými přišla agentura Reuters jsou pravdivé, něco je špatně s kontrolami Ministerstva zemědělství.
Po více než roku dále není známo nic o tom, jak vyšetřování dopadlo. Některá tvrzení Reuters však vypadala přinejmenším podivně:
Psali jsme o tom zde.
I tentokrát se jedná o akci Výboru PCRM, který podal stížnost k Americkému ministerstvu dopravy (US Department of Transportation, USDOT) ve věci možného nelegálního transportu implantátů, které byly vyoperovány z hlav pokusných opic a mohly být biologicky nebezpečné. Zástupci PCRM zaslali dopis ministru dopravy Spojených států, Petu Buttigiegovi. V něm stojí, že Neuralink kvůli nesprávnému zacházení s implantáty představuje „vážné a trvalé riziko pro veřejné zdraví“. Zástupci PCRM tvrdí, že podle dokumentace, kterou získali od Kalifornské univerzity v Davisu na základě žádosti o vydání veřejně dostupných informací, Neuralink mohl porušit takzvané „Federal Hazmat Law“, tedy sbírku amerických federálních zákonů pro přepravu nebezpečných materiálů.
Podle zmíněné dokumentace byly některé z implantátů kontaminovány stafylokoky odolnými vůči antibiotikům, virem herpes B nebo jinými patogeny. Zaměstnanci Neuralinku je pak údajně nebezpečným způsobem přepravovali, a to proto, že k tomu nebyli řádně vyškoleni. Mohli tím ohrozit osoby, které při transportu přišly s implantáty do kontaktu. Žádné informace o konkrétních případech poškození něčího zdraví však zprávy neuvádějí.
Podle PCRM zaměstnanci Kalifornské univerzity po incidentech, které způsobily obavy z kontaminace, naléhali na okamžitá školení o biologickém nebezpečí pro zaměstnance Neuralinku. Není však uvedeno, zda se pak uskutečnila, nebo ne.
Podle webu The Verge mluvčí Ministerstva dopravy potvrdil, že úřad obvinění bere vážně, vede ve věci vyšetřování a hodlá zjistit, zda činnosti Neuralinku byly v souladu s federálními předpisy a firma neohrožovala své pracovníky nebo veřejnost potenciálně nebezpečnými patogeny.
Agentura Reuters získala informace o členech rady Neuralinku pro dozor nad testy na zvířatech a vyjádřila své obavy o možném konfliktu zájmů. Informace pocházejí od nejmenovaných 6 bývalých a současných zaměstnanců firmy. Podle dokumentu z konce roku 2022, který zástupci Reuters získali, 19 z 22 členů rady představují zaměstnanci Neuralinku a jen 3 jsou zvenčí. K tomu radě předsedá Autumn Sorrells, která ve firmě rovněž vede oddělení péče o zvířata. Podle Reuters tedy většinu členů rady představují lidé, kteří jakožto zaměstnanci mohou finančně těžit z rychlého pokroku firmy, protože kromě platu často dostávají také firemní akcie. Dva ze zdrojů Reuters prý uvedli, že někteří zaměstnanci na vyšších pozicích mohou vydělat miliony dolarů, pokud společnost dostane potřebná povolení a její hodnota tak stoupne. To může podle Reuters znamenat uspěchané testy na zvířatech.
Podobné dozorčí rady jsou vyžadovány federálními zákony pro organizace experimentující na určitých typech zvířat. Jsou pověřeny zajištěním řádné péče o zvířata, vysokých standardů výzkumu a spolehlivosti dokumentovaných údajů, které později pomáhají regulačním orgánům rozhodnout, zda jsou vyvíjené léky nebo zdravotnické prostředky bezpečné pro testování na lidech.
Podle Reuters, která věc konzultovala se zástupci oboru, je podobné složení rady v jiných organizacích nemyslitelné. Reportéři agentury dokonce kontaktovali i známého průkopníka vývoje neurálních rozhraní Miguela Nicolelise z Dukovy univerzity, který s nimi souhlasil, že „jde o jasný střet zájmů.“ Z hlediska kontroly a regulace testů na zvířatech byla podle Reuters situace lepší na UC Davis, protože podobné instituce mají striktní pravidla pro ustanovení dozorčích rad. Agentura však také poznamenává, že americké Ministerstvo zemědělství od roku 2020 provedlo v Neuralinku 10 inspekcí a neshledalo žádná pochybení, ani střety zájmů.
Náš článek z té doby.
Po sedmi letech své existence Neuralink, navzdory všem klackům, které mu byly házeny pod nohy ze všech stran, obdržel povolení k testům na lidech. Informace o tom byla zveřejněna na X dne 26. května 2023:
Překlad: S velkou radostí oznamujeme, že jsme obdrželi souhlas agentury FDA k zahájení naší první klinické studie! Je to výsledek ohromné práce týmu Neuralinku v úzké spolupráci s FDA a důležitý první krok, který jednoho dne umožní, aby naše technologie mohla pomáhat lidem. Nábor účastníků studie zatím není otevřen. Další informace brzy zveřejníme!
Ještě téhož dne, kdy Neuralink oznámil, že dostal povolení k testům na lidech, se k němu Výbor PCRM stihl vyjádřit na své webové stránce. Zde je několik bodů z jejich prohlášení:
Na závěr Ryan Merkley, jeden z představitelů PCRM, uvádí: „Musk musí upustit od své posedlosti strkat nám do hlavy svoje zařízení. Kdyby mu záleželo na zdraví pacientů, investoval by do neinvazivního neurálního rozhraní.“
Zástupci Sněmovny reprezentantů USA, o kterých jsme psali výše, Earl Francis Blumenauer a Adam Schiff, dostali odpovědi na své dotazy zaslané Ministerstvu zemědělství USA (USDA) ve věci špatného zacházení se zvířaty, o kterém psala agentura Reuters. Informoval o tom samozřejmě Výbor PCRM.
Ministr zemědělství Thomas Vilsack ve své odpovědi ze 14. července uvedl, že ministerstvo se aférou nebude zabývat, což podle PCRM znamená, že Neuralink dostal zelenou pro další vědomé porušování amerického zákona o ochraně zvířat (Animal Welfare Act).
Další reakci PCRM, tentokrát ve spolupráci s magazínem Wired, vzbudil následující tweet Elona Muska:
Překlad:
Consequence: 15 z 23 opic s implantátem Neuralinku zemřelo.
broly: Proč bych měl já, jakožto absolvent technického oboru, brát lekce etiky?
Brian Chau: Etici: 15 opic je důležitějších než hyperakcelerace vědy a techniky. Připomínka, že profesní etika je kolekce maximálně zlých lidí.
Elon Musk: Žádná opice nezemřela v důsledku implantátu Neuralinku. Z počátku, abychom minimalizovali riziko pro zdravé opice, byly implantace prováděny na terminálních případech, čili opicích, které už před implantací byly blízko smrti.
PCRM podalo stížnost tentokrát ke Komisi pro kontrolu cenných papírů Spojených států (SEC). Zde je dostupný dopis, který komisi zaslali.
V dopise je uvedeno, že podle PCRM přinejmenším 12 opic testovaných v UC Davis zemřelo v přímém důsledku implantátů Neuralinku. Přesněji řečeno, opice musely být utraceny po problémech způsobených implantací rozhraní, tedy například infekcemi nebo otoky mozku. Zdravotní záznamy opic neobsahují žádné důkazy o tom, že by těchto 12 zvířat bylo před přidělením Neuralinku „blízko smrti“, jak uvedl Musk. Makakové rhesus se v zajetí často dožívají kolem 25 let, někteří až 40 let. Průměrný věk zmíněných 12 opic v době jejich smrti byl 7,25 let.
PCRM proto komisi žádá, aby prošetřila Muska kvůli možnému podvodu s cennými papíry poté, co učinil nepravdivé a zavádějící prohlášení na X, týkající se bezpečnosti vyvíjeného neurálního rozhraní. Přístroj podle PCRM může znamenat vážné zdravotní riziko pro potenciální pacienty a Musk svým nepravdivým tvrzením o bezpečnosti a tudíž i rentabilitě zařízení poškozuje investory.
Magazín Wired k tomu ještě údajně kontaktoval nejmenovaného bývalého zaměstnance, který označil Muskovo tvrzení za „směšné“, ne-li „přímo vymyšlené“. Potvrdil to, co PCRM našlo ve zveřejněných záznamech z UC Davis, tedy že zmíněná zvířata byla přidělována k projektu Neuralinku třeba i rok předtím, než jim byla implantována rozhraní, protože opice musely před implantacemi projít speciálním výcvikem. To podle něj vylučuje použití terminálních zvířat.
Magazín Wired začal spolupracovat s PCRM a připomněl nezveřejněné fotografie a videa z testů Neuralinku, které v letech 2017 až 2020 probíhaly ve výzkumném středisku na univerzitě UC Davis. Výbor PCRM sice na vyžádání obdržel dokumentaci zdejších testů, ale jen tu písemnou. Chybí stovky fotografií a videozáznamů, o kterých UC Davis tvrdí, že jejich zveřejnění není v zájmu veřejnosti. PCRM se nadále snaží tuto část dokumentace od univerzity získat.
Zástupci Wired tvrdí, že dokumenty které získali, dokazují, že z pokusů byly pořizovány rovněž videozáznamy. Neuralink měl mít od výzkumného ústavu povolení k pořizování vlastních záznamů, k čemuž měl používat vlastní vybavení i připojení k internetu. Vybavení bylo odstraněno po ukončení spolupráce Neuralinku s UC Davis a univerzita tvrdí, že se na těchto činnostech nijak nepodílela a záznamy nikdy neměla. Podle dokumentace Neuralink musel žádat UC Davis o povolení před každým pořízením videozáznamu a škola měla právo na vyžádání záznamy přehrávat.
Podle Wired UC Davis dbá o bezpečnost a utajení záznamů jednak kvůli tomu, že jsou zde prováděny výzkumy soukromých firem a pak také z obavy o bezpečnost ústavu a jeho personálu. Univerzita se bojí (násilných) protestů veřejnosti v případě zveřejnění grafických záznamů experimentů na zvířatech. Proto na vyžádání písemné záznamy zveřejňuje a obrazové ne. V těch písemných pak cenzuruje všechna jména zaměstnanců. Podle UC Davis ochrana jejích zaměstnanců a zabezpečení pokračování výzkumů, které mají pro veřejnost pozitivní dopad, jasně převažují nad zájmem veřejnosti o publikaci fotografií a videozáznamů.
Podle Wired PCRM u kalifornského soudu argumentuje tím, že veřejnost má právo vědět o pokusech, které jsou financovány z veřejných peněz. To nedává příliš smysl, protože je známo, že Neuralink za 3 roky testů zaplatil UC Davis 1,4 miliony dolarů. Pravděpodobně jde spíš o to, že byly prováděny veřejnoprávní institucí. K tomu Corey Page, advokát PCRM z firmy Evans and Page, která se specializuje v podobných případech, tvrdí, že „zveřejnění záběrů je obzvláště důležité, protože Neuralink aktivně uvádí veřejnost v omyl a bagatelizuje hrůznou povahu experimentů.“
Nejmenovaný informátor Wired obeznámený z fotografickou dokumentací Neuralinku údajně označil fotografie za příšerné. Zobrazují například makaky s otvory v hlavě a odkrytým mozkem. Jeden z typických požadavků na videozáznam ze srpna 2019 měl za cíl zachytit, jak dýchání opice způsobuje „vibrace a pohyb“ mozkového implantátu.
Příklad lehce hororového videa z pokusů na opicích na Dukeově univerzitě v USA. Makak pomocí neurálního rozhraní řídí vozík, ve kterém sedí:
Jak jsme psali koncem minulého roku, Neuralink po sedmi letech své existence konečně nechal novináře nahlédnout do svých útrob. Vpuštěným šťastlivcem byl Ashlee Vance, autor biografie Elona Muska z roku 2015. Ten během tří let desetkrát navštívil kanceláře, laboratoře a chovatelské stanice Neuralinku v kalifornském Fremontu a texaském Austinu. Byl přítomen i na několika setkáních Muska s vedením firmy. Výsledkem byla jeho hloubková sonda se spoustou nových informací o tom, jak firma funguje, jakým způsobem ji Elon vede a co plánuje v nejbližší době v souvislosti s klinickými testy.
Velká část Vanceova článku byla věnována testům na zvířatech. Uvádí v něm mimo jiné následující tvrzení:
Podle magazínu Forbes se čtyři členové Kongresu USA přidali k PCRM a zaslali Komisi pro cenné papíry (SEC) dopis, v němž žádají, aby kvůli možnému podvodu prošetřila Elona Muska a jeho výrok na X o smrti opic během testů na zvířatech v UC Davis. Akci podle Forbesu vedl Earl Blumenauer, kterého podpořili Jim McGovern, Barbara Lee a Tony Cardenas, všichni z řad Demokratů.
Elon opět prohlásil něco ve smyslu, že opice, na kterých Neuralink testoval implantáty v UC Davis, byly těsně před smrtí. PCRM to zaznamenalo a opět se obrátilo se stížností k SEC. Elon na summitu New York Times doslova uvedl, že opice „byly ve smrtelném stadiu rakoviny nebo něco takového“. PCRM připomíná osudy opic, které byly testovány v projektu Neuralinku po dlouhou dobu a později musely být utraceny z důvodu různých komplikací přímo či nepřímo způsobených implantáty.
Zástupci Neuralinku sami ve svém příspěvku na firemním blogu uvedli, že v rámci projektu na UC Davis byla jen dvě zvířata usmrcena v plánovaných koncových datech z důvodu získání důležitých histologických dat a šest zvířat bylo usmrceno na základě lékařského doporučení veterinárního personálu v UC Davis. Konkrétně šlo o jeden případ chirurgické komplikace při použití produktu BioGlue, jedno selhání zařízení a čtyři podezření na infekce související s přístrojem.
PCRM tvrdí, že „žádné záznamy z UC Davis nepotvrzují, že by opice byly blízko smrti“. Musk tedy podle nich lže a svým opětovným nepravdivým tvrzením poškozuje investory Neuralinku. PCRM proto žádá SEC, aby bylo ve věci zahájeno vyšetřování.
Agentura Reuters informovala, že Neuralink obdržel pokutu 2480 dolarů za porušení pravidel amerického Ministerstva dopravy, týkajících se přepravy nebezpečných materiálů. Nešlo o reakci na stížnost PCRM ve věci přepravy kontaminovaných materiálů z 9. února 2023, ale o to, že při kontrole Ministerstva dopravy vyšlo najevo, že Neuralink nebyl registrován jako přepravce nebezpečných materiálů.
Inspektoři zjistili také nevhodné balení nebezpečného odpadu, včetně hořlavé kapaliny Xylen. Xylen může způsobit bolesti hlavy, závratě, zmatenost, ztrátu svalové koordinace a dokonce smrt. Naopak dokumenty Reuters ukazují, že nebyly nalezeny žádné důkazy o tom, že by zaměstnanci Neuralinku neoprávněně transportovali kontaminovaný materiál.
Neuralink se zavázal situaci napravit a případ byl uzavřen.
Koncem ledna Elon Musk na X oznámil, že rozhraní Neuralinku začal používat první člověk:
Elon Musk: První člověk včera obdržel implantát Neuralinku a daří se mu dobře. Počáteční výsledky ukazují slibnou detekci neuronové aktivity.
Zástupci PCRM na své stránce v reakci na informaci o prvním implantaci člověku připomněli všechny problémy Neuralinku s testy na zvířatech a všechny otevřené soudní spory a stížnosti, z nichž většinu sami iniciovali. Uvedli také, že veřejnost dále musí být k Neuralinku skeptická, protože bezpečnost zařízení není potvrzena. Společnost by se podle nich měla zaměřit na vývoj neinvazivních zařízení.
PCRM rovněž píše, že Elon Musk se nijak netají tím, že cílem Neuralinku je symbióza lidské a umělé inteligence, což je znepokojující, protože to nutně nemusí být v souladu s vývojem léčebného zařízení.
Podle agentury Reuters v červnu 2023 inspektoři amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) zjistili v Neuralinku problémy s vedením záznamů a kontrolami kvality při pokusech na zvířatech. Bylo to necelý měsíc poté, co firma dostala povolení testovat své mozkové implantáty na lidech.
Inspektoři zjistili nedostatky v kontrole kvality v zařízeních Neuralinku jen v kalifornském Fremontu. Podobná kontrola v texaském Austinu problémy nenašla. Kontroly probíhaly od 12. do 22. června 2023 a podle Reuters to byly jediné zaznamenané inspekce FDA v Neuralinku.
Konkrétní problémy zjištěné inspektory FDA zahrnovaly chybějící záznamy o kalibraci přístrojů, jako je pH-metr použitý v jedné ze studií. V jiné studii sedm přístrojů včetně „monitoru životních funkcí“ nemělo žádný záznam o tom, zda byly kalibrovány. Mezi další problémy patřilo, že pracovníci dohlížející na zajištění kvality nepodepsali některé ze závěrečných zpráv o studii nebo nezdokumentovali odchylky od schválených protokolů a standardních operačních postupů.
Pokusme se shrnout, co jsme si představili v celém dvojčlánku, a uvést to do širších souvislostí.
Sága s testy na zvířatech v Neuralinku:
To je prozatím poslední díl ságy, která určitě ani zdaleka není u konce. V tomto momentě se jistě nabízí řada otázek:
Každopádně je jasné, že historii testů na zvířatech v Neuralinku je potřeba dělit na dvě éry – v UC Davis a po UC Davis. To, co se dělo na UC Davis, se dá chápat – počátky vývoje novátorského rozhraní určitě nebyly lehké a bylo potřeba provádět explorativní testy s nejistými výsledky. Horší by bylo, kdyby se potvrdily informace o pokračování testů s vysokou úmrtností zvířat v privátních zařízeních Neuralinku.
Neuralink je však pod drobnohledem mnoha orgánů – Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), Ministerstva zemědělství (USDA) a Ministerstva dopravy (USDT), možná i Komise pro kontrolu cenných papírů (SEC) – žádný z nich zatím neshledal žádná vážná pochybení, jen drobné nedostatky.
Všichni v oboru vědí o tom, jak vypadají testy na zvířatech v podobných zařízeních. Není to nic příjemného a není to nic, co by někdo chtěl dělat nebo snad dělal rád. Jde o povinnost, kterou je potřeba splnit. V jiných laboratořích se osudy zvířat nikdo netrápí, v Neuralinku se s tím evidentně snaží něco udělat a posunout testy do 21. století. I sama agentura Reuters v jednom z článků přiznává, že v mnoha ohledech Neuralink zachází se zvířaty velmi dobře a jeho nové laboratoře označuje za „opičí Disneyland“. Sám Musk se prý o testech vyjadřoval ve smyslu, že je nemá rád, ale ví, že jsou nezbytné a chce, aby zvířata, když už musí testy projít, prožila co nejšťastnější život.
Proč tedy PCRM jde tak vehementně po Neuralinku, jediné firmě, která se snaží testy na zvířatech udělat více humánními? Nabízí se, samozřejmě odpověď, že Neuralink je projekt Elona Muska a jako takový zaručuje publicitu, která pak zajišťuje financování této neziskové organizace.
Každopádně Neuralink i ve svých nejnovějších laboratořích má oddělení histologie a patologie. Testy na zvířatech, byť se je firma snaží různými způsoby omezit, budou pokračovat a je evidentní, že některá zvířata budou muset být utracena. Nejen z důvodu eventuálních selhání, ale také histopatologického výzkumu mozku.
Zdá se však, že nejdůležitější je podívat se na celou situaci v širších souvislostech. Jaká je mise Neuralinku. Proč to vše dělá?
Nedávno jsme psali o tom, že IQ umělé inteligence právě překročilo IQ průměrného člověka. Jazykovému modelu Claude-3 naměřili IQ na úrovni 101 bodů. Je to velký milník ve vývoji AI. Tabulka srovnání inteligence jazykových modelů vypadá takto (v tabulce vpravo jsme jednotlivé jazykové modely seřadili podle jejich data vydání):
Zdá se tedy, že IQ modelů se přibližně za rok zvýšilo o 40 bodů! Jak bude vývoj vypadat dále? Podle Tima Urbana z blogu Wait But Why asi nějak takhle:
„ASI“ na obrázku znamená „umělá superinteligence“ (angl. Artificial Super Inteligence). Vývoj ASI neustále probíhá v mnoha firmách a laboratořích po celém světě. Je pravděpodobně jen otázkou času, než se dnešní AI vyvine v ASI.
Čas, který Neuralink má na realizaci svojí vize posílení lidské inteligence o tu umělou s cílem udržet krok se superinteligencí, se tedy krátí. A to mílovými kroky. Pravděpodobně to znamená, že Elon teď bude ještě více „tlačit na pilu“ a bude po Neuralinku chtít urychlení vývoje. Co to bude znamenat pro způsoby testování na zvířatech ukáže čas. Sága pokračuje…
| < Předchozí část | Následující část > |
Předchozí články ze série Neuralink pod lupou:
Noland Arbaugh, první uživatel rozhraní Neuralinku, chystá na tento víkend trochu bláznivou výzvu – chce…
Rozhovor s neurochirurgem Mattem MacDougallem nabízí fascinující pohled do zákulisí inovativní technologie mozkových implantátů. MacDougall…
V přehledu novinek o síti Starlink se nejprve podíváme, jak satelitní konstelace na nízké oběžné…
Nová kniha Reentry od Erica Bergera se zaměřuje na vývoj Falconu 9 a kosmické lodi…
Dnešní článek vám představí novou anténu určenou pro příjem signálu družic Starlink. Na rozdíl od…
NASA před časem udělila SpaceX kontrakt na vývoj USDV (U.S. Deorbit Vehicle), což je upravená…
Zobrazit komentáře
Díky! Nabité informacemi jako vždy.
Díky!