ElonX

Neuralink pod lupou #13: Neurální rozhraní v seriálech

Autor · Publikováno · Aktualizováno

Jedním z cílů série Neuralink pod lupou byla snaha ukázat, že neurotechnologie a neurální rozhraní nejsou ničím novým. Experimenty s těmito technologiemi probíhají už celá desetiletí. Dalo by se možná říci, že už od roku 1924, kdy Hans Berger sestrojil první elektroencefalograf (EEG) a objevil elektrickou aktivitu mozku.

S neurálními rozhraními různých podob se už velmi dlouho setkáváme také v umění, zejména v žánru science fiction, což jsem se snažil ukázat v této minisérii, kterou bychom snad mohli nazvat „Neurotechnlogie v umění“. V předchozích dvou dílech jsme se podívali na literaturu a filmy a nyní sérii zakončíme přehledem seriálů, ve kterých autoři představují své vize budoucnosti s neurálními interfejsy. Půjde o starší seriály televizní, novější díla z produkce známého streamovacího giganta nebo i jednu zajímavou sérii, která vycházela ve formě krátkých videí na YouTube.

Joe 90 (1968–1969)

ČSFD | IMDb

Neurální rozhraní v seriálu Joe 90 (Zdroj: Century 21 Television)

Joe 90 je dost bizarní britský loutkový seriál z 60. let minulého století. Vypráví příběhy devítiletého kluka, jehož adoptivní otec, pološílený vědec s tajnou laboratoří ve sklepě svého domu, vynalezne přístroj, který umožňuje přenos vědomostí a zkušeností jednoho člověka druhému. Vynálezce samozřejmě používá svého syna jako pokusného králíka a dává mu vědomosti různých lidí, což pak synkovi umožní získat práci supertajného agenta v jakési vládní organizaci.

Rozhraní v seriálu vypadá jako velká rotující koule, ve které sedí člověk, jehož vědomosti jsou „stahovány“, nebo jemuž jsou pak „uploadovány“. Celý systém se nazývá BIG RAT (velká krysa), což je zkratka z Brain Impulse Galvanoscope Record And Transfer. Sama koule se nazývá Rat Trap čili „past na krysy“. To jistě neubírá nic na bizarnosti tohoto seriálu pro děti.

Doufám tedy, že Elon s Neuralinkem nemá podobné tajné cíle a nebude testovat nová rozhraní někde ve sklepě na svých potomcích.

Star Trek: Nová generace (1987–1994)

ČSFD | IMDb

Ve Star Treku toho bylo, co se týče technologií budoucnosti, k vidění vskutku mnoho. Neurální rozhraní samozřejmě nemohla chybět. V sérii Nová generace jde zejména o takzvaný vizor a mimozemskou civilizaci Borgů.

Vizor v seriálu nosí nevidomý poručík Geordi La Forge, lodní technik schopný kdykoliv opravit neopravitelné, a to ještě v rekordním čase. Díky vizoru Geordi může vidět a to dokonce v mnohem větším rozsahu elektromagnetického spektra než běžní lidé. Zařízení vypadá trochu jako divné sluneční brýle, které se ovšem nenasazují za uši, ale „zacvakávají“ na dva speciální konektory v oblasti spánkových kostí po obou stranách hlavy. Konektory pak propojují snímač s mozkem. V jednom z dílů seriálu je dokonce Geordiho vizor dálkově připojen k lodnímu počítači a při průzkumném výsadku na opuštěnou kosmickou loď, je použit jako vzdálená kamera. Obraz je pak vysílán na displeji lodního můstku, aby ho mohl vidět zbytek posádky lodi Enterprise.

Neurální technologie v seriálu Star Trek (Zdroj: Paramount Pictures, CBS)

Navrácení zraku nevidomým je určitě jedním z možných využití rozhraní Neuralinku. Zaznělo to i při prezentaci čipu N1. Otázkou je, kdy něco takového bude možné. V současnosti již vývoj umělých očních implantátů probíhá v mnoha různých projektech na univerzitách a ve výzkumných ústavech po celém světě. Jejich přehled v angličtině můžete najít například zde. Seriál Star Trek: Nová generace se odehrává ve 24. století našeho letopočtu. Tak doufejme, že to Neuralink nebo někdo jiný zvládne dříve.

Výše zmínění Borgové jsou jednou z nejagresivnějších mimozemských civilizací ve Star Treku. Létají po galaxii a asimilují (čili předělávají k obrazu svému) všechny, koho potkají. Odpor je marný. Psal jsem o nich už v článku o nebezpečích neurálních rozhraní. Jejich společnost funguje podobně jako včelí úly. Jedinec zde neznamená nic. Je to i díky tomu, že mysl všech jedinců je propojená neurálními interfejsy. Ty nejsou jediným vylepšením těl borgských jednotek. Jde o biologicko-technologické organismy neboli kyborgy, kteří mají také různá vylepšení končetin nebo smyslů.

Borgové jsou jistě jedním z nejvíce odstrašujících příkladů, které ukazující, kam až může dojít používání neurálních interfejsů – přeměna společnosti na úl a totální ztráta individuality jedinců.

H+ The Digital Series (2012–2013)

ČSFD | IMDb | YouTube

Zkratka H+ je používána k označení transhumanismu, což je podle české Wikipedie „mezinárodní intelektuální a kulturní hnutí, které podporuje použití nových vědeckých objevů a technologií k vylepšení lidských mentálních i fyzických schopností a na druhé straně také zlepšení co se týče nežádoucích a nepotřebných aspektů lidské schránky, jako jsou hloupost, utrpení, nemoci, stárnutí a nedobrovolná smrt“.

Prototyp neurálního rozhraní v seriálu H+ a způsob implantace jeho pokročilejší verze (Zdroj: Warner Bros.)

Ve stejnojmenném online seriálu tato zkratka označuje neurální rozhraní H+ Nano, které je založeno na nanotechnologii. Připomíná tedy „neural dust“, o kterém jsme psali už dříve a na jehož vývoji se podílel také jeden z předních odborníků Neuralinku, DJ Seo, jenž ve firmě vede sekci implantovaných systémů. Seriál má 48 několikaminutových dílů, které jsou k zhlédnutí na YouTube nebo v češtině na VideaČesky.cz. Představuje katastrofický scénář, kdy ve světě, ve kterém už téměř všichni lidé mají neurální rozhraní, dojde ke globálnímu hackerskému útoku na jejich nositele.

Zajímavostí této série je to, že předchozí verze interfejsu H+ Nano, se nazývala N-54. První prototyp rozhraní Neuralinku se jmenuje N1, tak jsem zvědav, jestli další bude N2. Nezdá se však, že by Neuralink plánoval jít ve směru nanotechnologických sond, jaké představuje tento seriál, ale kdo ví? Například futurolog Ray Kurzweil tvrdí, že právě tudy vede cesta k sestrojení pokročilé verze rozhraní.

Altered Carbon / Půjčovna masa (2018–2020)

ČSFD | IMDb

Seriál Altered Carbon je natočen podle série románů o Takeshi Kovacsovi autora Richarda K. Morgana, o které jsem psal v článku věnovaném literatuře. Popisuje svět budoucnosti, kde lidstvo odsunulo smrt na druhou kolej. Máte-li dostatek peněz, můžete žít v podstatě věčně. Potřebujete k tomu zařízení, na kterém je uloženo vaše vědomí a vzpomínky, a čas od času taky nové lidské tělo. Můžete si koupit tělo biotechnologicky vypěstované a vylepšené nebo třeba vypůjčit tělo odsouzeného zločince. Místo zavírání lidí do vězení je totiž trestem za zločiny to, že vědomí odsouzeného je potlačeno a tělo na čas výkonu trestu používá někdo jiný.

Neurální paměťový disk v seriálu Altered Carbon (Zdroj: Netflix)

Neurální interfejs zde má podobu malého disku, který se implantuje do páteře. Jeho nevýhodou je to, že všechna data zapisuje pouze lokálně, nemá připojení k Internetu. Čili pokud je disk poškozen, znamená to neodvratnou smrt pro jeho majitele. Pouze několik nejbohatších magnátů si může dovolit zálohování dat z disku. To je pro mě dost nesmyslné, ale divák se s tím prostě musí nějak smířit.

Podobné věci jako zálohování vědomí, pokud jsou vůbec uskutečnitelné, jsou samozřejmě velmi vzdálenou budoucností. Nemyslím si, že Elon nebo kdokoliv v Neuralinku už teď uvažuje o tom, zda jejich zařízení někdy bude něčeho takového schopné, ale určitě by mě velmi zajímalo, co si o tom myslí.

Black Mirror / Černé zrcadlo (2011–2019)

ČSFD | IMDb

O seriálu Black Mirror a neurálních technologiích v něm představených, by se dal napsat klidně celý článek. Seriál je (nejen z hlediska tohoto tématu) vynikající a dost mě překvapil. Každý díl je o něčem úplně jiném (jiné téma, místo, postavy a čas), trochu jako kdysi populární mysteriózní seriál Krajní meze. Jednotlivé díly se věnují tématice různých moderních technologií v nedaleké budoucnosti, z toho velká část je zaměřena právě na různé formy neurálních interfejsů.

Příklady neurálních technologií v seriálu Black Mirror (Zdroj: Netflix)

Co se týče neurotechnologie, autoři zde rozvíjejí témata jako kompletní virtuální realita umožněná neurálními interfejsy, využití rozhraní v počítačových hrách nebo třeba při detektivním pátrání či šmírování vlastních dětí, a samozřejmě také upload vědomí do cloudu. Jde o vskutku širokou škálu pohledů na tuto problematiku. Většina dílů poukazuje na různé etické problémy, bezpečnost rozhraní a všemožné negativní důsledky pokročilých interfejsů. Představuje také různé možnosti jejich zneužití armádou, korporacemi nebo třeba i vyšinutými jedinci.

Seriál určitě stojí za zhlédnutí. Pokud bych měl doporučit nejlepší díla týkající se neurálních rozhraní, byly by to nepochybně film Matrix a seriál Black Mirror. Opravdu by mě zajímalo co si o některých dílech myslí Elon Musk a jeho tým v Neuralinku nebo také představitelé jiných firem a organizací, které vyvíjejí neurální technologie.

Poznámka autora: Stejně jako v případě předchozích dvou článků, tento výčet seriálů, ve kterých významnou roli hraje nějaká forma neurálního rozhraní, určitě není kompletní. Víte-li o nějakých dalších zajímavých dílech z této kategorie, podělte se o ně v komentářích pod článkem.

< Předchozí část Následující část >

Předchozí články ze série Neuralink pod lupou:

Vlastimil Švancara
Latest posts by Vlastimil Švancara (see all)
Počet zobrazení článku: 856



Štítky:

Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

4 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Diego

Červený trpaslík

1
0
Odpovědět
Tsun dere

Chybaju rozne anime, ako Sword art Online, accel world alebo log horizon a dalsie ine

1
0
Odpovědět
akuhtr

Drobné doplnění:

Chuck: sice nejde o neurální interface v běžném smyslu, ale komprimované vědomosti jsou nahrávány do mozku neinvazivně přes zrak

Stargate: Nic co by šlo napříč všemi díly, ale často se něco objevylo, výměna vědomí (s02e18), nahrávání vědomostí (s021e16 – Jack a antická databáze), digitalizace vědomí (S05e22 – Anubis vyslýchal Thora, ten skončil v Anubisově počítači, Replikátor 5. vytvořil kopii osobnosti Carterové (s drobnou chybyčkou jako měli ostatní replikátoři))

Doctor Who: Cybermani

Andromeda: Jedna z hlavních postav měla implantát pro propojení s počítačem

2
0
Odpovědět
Ondřej Kulhavý

Chybí hvězdná brána

3
0
Odpovědět
wpdiscuz   wpDiscuz