Navštivte vrchol integrační věže pro Starship ve druhé části rozhovoru Everyday Astronauta s Elonem Muskem

Everyday Astronaut vydal druhou část dlouhého rozhovoru s Elonem Muskem. Rozhovor se uskutečnil ve Starbase, kde SpaceX vyvíjí a vyrábí Starship a Super Heavy, takže video je zároveň prohlídkou zdejších zařízení SpaceX. Loni v létě proběhl podobný rozhovor, který jsme pro vás tehdy také přeložili do češtiny.

V první části rozhovoru jste mohli vidět montážní areál ve Starbase a teď v druhé části se přesuneme na orbitální rampu, odkud snad již letos odstartuje první Starship na oběžnou dráhu. Elon Musk a Tim Dodd navštívili vrcholek integrační věže s nádherným výhledem na okolí a přitom si povídali například o těchto tématech:

  • Chytání Super Heavy pomocí Mechazilly
  • Důležitost Starship pro Starlink 2. generace
  • Význam Starship pro budoucnost lidstva
  • Smysl investování do kosmonautiky
  • Tankování Starship

Rozhovor bude mít celkem čtyři části, které budou dále zahrnovat například podrobný pohled na motor Raptor. Překlad do češtiny je práce na spoustu hodin, takže pokud jsou titulky pro vás přínosné, zvažte prosím finanční podporu redakce, jejíž členové pracují na ElonX ve svém volném čase. Zároveň hledáme další překladatele a redaktory, tak se ozvěte, pokud máte zájem přiložit ruku k dílu. 🙂


Další přeložená videa o firmách Elona Muska s českými nebo slovenskými titulky najdete zde.


Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

49 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Honza z Dačic

Díky za překlad 🙂

PetrV

Mě by zajímalo, zdali starlink ver.2 bude rozkládací s ohledem na velikost PEZ vrat a nebo jej vyplivnou sedmimetrový a jen se otočí soláry o 90 ° od satelitu. Netušíte?

Martin

Děkuji za překlad, tohle jsou epická videjka z dění ve starbase.
kdyby to bylo nějak možné, tak by opravdu stalo za to udělat české titulky i z toho videa co udělal šéf TED talks u elona v gigafactory
to je také opravdu epic video ani ne měsíc staré cca. A je neskutečné.

PetrV

Ty anglické dávám. Potíž mám s mluvou. Díky.

martin

Aha, díky, když jsem na to koukal posledně tak je to ještě nemělo 🙂

PetrV

Jinak odloženo rozhodnutí FAA na 13.6.
Kdo si chce přečíst původní rozhodnutí z 2014, kde FAA prohlásila že se podmínky EIS 2014 nemění.
https://www.faa.gov/space/environmental/nepa_docs/spacex_texas_eis
https://drive.google.com/file/d/1s8gxh57Xcfs7yOEqN8SgfOjASb62pJgK/view?usp=sharing

Milan

Toto je šílený. Takových komentářů. Od půlky svazku 20 až do konce svazku 25 je jeden a ten samý email odesílán z mnoha adres. Takový Review bombing… Buď nějaký robot, nebo nějaká kampaň? Prostě z plno emailových schránek odeslán totožný email jen s odlišným podpisem.

PetrV

Obojí. Pseudozeleni vyděrači schovavající se za různé adresy. Jednoduché, stejně jako ovlivňování amerických voleb rusama. Na internetu létá spousta fejků. AI v moci špatných lidí, hodně špatných.

Ivo Janáček

Začnu číst nadpis a už skoro hledám letenku a pak čtu dál a nic. 🙂

PetrV

Můžete si zaplatit jako Maezava.

Ivo Janáček

Ten si zaplatil něco úplně jiného než návštěvu věže.

kykyryda

cestu kolem světa”

PetrV

Jste chtěl letět. Ne jít na vyhlídku…

Jirka

Fajn rozhovor, ale uz je unavujici vzdy tam mit tema “make life multiplanetary”

Jirka

Ano kdyz je clovek fanousek a slysi to uz po 20x tak ano

Martin B

Tak ono to je stále cíl a zatím ho nebylo dosaženo. SpaceX není kino s neustále novým představením a když se Muska neustále ptají na to samé, tak logicky stále to samé odpovídá.

Jirka

Prave proto jsem doufal, ze EA se bude mit spoustu zajimavych technickych dotazu. Zrovna u ty veze me treba zajimalo jake senzory maji na to zachytavani. Ten life si muzou schovat pro ted talky a dalsi…

Martin B

Očividně nečekal že se tam podívá a tedy neměl nic připraveného. Taky se zdál být dost uchvácený výhledem.

PetrV

Jak jsem pochopil, tak v rámci amerického utajování toho nemohou moc natočit ani říct.
Americké firmy musí utajovat. Na to dojel Michail Kokorich u Momentusu.
Netušíte, jak funguje vigoride?
https://news.satnews.com/2022/05/28/the-1st-demo-flight-for-momentus-vigoride-otv-launched-via-the-spacex-transporter-5-rideshare-mission/

Naposledy upraveno před 2 lety uživatelem PetrV
daevid

Presne tak. K zachytavaniu ma zaujimalo to iste, napr. ci je riesene staticky alebo cely system funguje viac dynamicky, jak su riesene odchylky drah pri pristavani a nasledne vyhodnocovanie, atd.atd…

Takze, som skor “sklamany” nez poteseny. Mat Elona opat na tanieri a nevyuzit toho…

PetrV

Zkus si zodpovědět sám.
Elon to neřekne. Jejich tajemství.

daevid

Tym som si neni taky isty. Nik sa ho na to zatial nikdy ani nepytal.

Jiří Lacina

Svět je krásný – když jsou lidé chytří.
Děkuji za překlad.

Kamil

Starlink 2. Fíha, 1,25 tuny, 7 metrů délka (proto tak velká vrata na S24), 10x výkonnější než Starlink 1. To už by tam mohli dát i ty kamery na snímkování Země.

TomG

Pokuď vím,tak už dříve povídali že ty nové satelity,budou mít dostatečný přísun energie. Aby se na ně dali nainstalovat,všemožné vědecké aparatury,včetně možnosti rozšířeného průzkumu dalekého vesmíru.Ta možnost mít virtuální teleskop větší než sama země zaujme počítám nejednu agenturu. A to nejenom díky daleko lepší možnosti vyhledávání potencionálně nebezpečných planetek… Oproti současným metodám.Jinak řečeno,ten potencionál může být podobný jakou ted slibuje SHS oproti jiným současným nosičúm…

PetrV

To mi nedošlo. Koukat nejem dolů na Zemi, ale i nahoru.

Kamil

Doufám, že se astronomové chytnou za nos a místo spílání Starlinku, že jim kazí pozorování, využijí levné rakety i satelity k vybudování konstelace astronomických dalekohledů. Říkal jsem si, že by bylo výhodné, vypustit jich několik set nad geostacionární dráhu, ale to bylo s verzí Starlinku 1. Ale váš nápad dát ty dalekohledy přímo do větších Starlinků V2 je skvělý. Možná by stačil dalekohled o průměru 20 či 30 cm, ale kdyby jich bylo 10 tisíc, zavřel by Elon všem škarohlidům hubu. Online celý Vesmír.

TomG

Tak ono by zas stačilo řekněme mít tak zhruba na 500-1000 satelitech aparaturu na dané jednotlivé elektromagnetické spektrum.Aby se obsáhlo vše od radio po gama záření…Jen bych nechtěl být v kůži toho kdo pro tu konstelaci udělá potřebný algoritmus,pro následnou korekci a sjednocení.Se snímkovací periodou dejme tomu co 20s,protože ten příval výstupních dat by mohl být jinak enormní a konstelace by tím mohla začít postrádat svůj původní smysl. S patřičnou úpravou by se dalo i měřit ono gravitační vlnění prostoru.Laserové spojení beztak budou mít aktivní,jen zas ten algoritmus pro odečet rušivých vlivů inu….

MilAN

Dalekohledy u průměru 20-30 jsou už dnes směšné hračky amatérů. Ani desítky tisíc takových dalekohledů nenahradí jeden pořádný. Zkuste se zamyslet a napište, co a jak to může přinést

Petr Šída

Virtuální teleskop o průměru 13 tisíc km?

MilAN

se základními znalostmi optiky je jasné, že pro spojení 2 teleskopů do jednoho je potřeba dodržet jejich vzájemnou polohu s přesností na procenta vlnové délky použitého světla. .To se zatím podařilo u 8m teleskopů , vzájemně vzdálených desítky metrů se zařízením, pevně zabudovaným na skále a s náklady v úrovni ceny teleskopů. Pro JWST, kde je vše na společné konstrukci, veškeré pohyby se ovládají přes společnou konstrukci a jen sladění těch několika zrcadlových ploch je špičkový technický problém.
A jinak, sběrná plocha 1000 20cm teleskopů je srovnatelná s jedním 6m zrcadlem a v případě interferometrie na velkou vzdálenost se s dalekohledy o průměru 20 cm dostaneme možná k několika nejjasnějším hvězdám.
Takže by bylo potřeba definovat, co to je ten “virtuální teleskop” a co s ním lze dosáhnout. Zatím jsme to nerealizovali ani na Zemi, kde odpadá velká většina problémů.

Honza1616

Jen vám trochu skočím do debaty,
….. virtuální teleskop….. A s čím se tedy potom “fotila” černá díru uprostřed Mléčné dráhy a v M87

MilAN

Výsledný “obrázek ” je výsledkem pozorování a grafického zpracování z radioteleskopů, prqcujícími s mm vlnami. Optické dalekohledy pracují s vlnami o 4 řády kratšími

PetrV

Hlavní otazka tedy je, zdali laserové propoje ver.2 dokáží zjistit přesné vzájemné 3D umístění s extrémní přesností. Je to teoreticky mozné?
Mimochodem zemský povrch se také hýbe díky teplotním rozdílům den noc, takže na Zemi řeší podobný problém.
Díky atmosféře to je ještě složitější problém.

MilAN

Jedna věc je změřit vzdálenost, a druhá je udržet tuto vzdálenost během expozice. Bavíme se o přesnosti cca 10nm.Pokud dovedete na obě otázky odpovědět kladně, pak je to možné.

PetrV

Jak je dlouhá expozice? Záleží na citlivosti snímačů?
Netvrdím, že je to jednoduché.

Invc

Ono je to spíše taková laická představa … která při nárazu na fyziku, dost ztrácí na kráse:

Základním principem, na kterém to funguje je interferometrie. A v tom je právě kámen úrazu.

Velmi zjednodušeně:
U rádiové vlny je vcelku jednoduché elektronicky změřit amplitudu a fázi – takže ji můžeme snadno zaznamenat, uložit, vytvořit … atd…. což nám pak umožňuje ji (skutečně nebo virtuálně) složit se stejnou informací z jiného teleskopu.

Jenže u světla to jednoduše neumíme (zejména snadno změřit amplitudu a fázi) … tam jsme v praxi odkázáni na “fyzickou” (optickou) interferometrii – což znamená, musíme *fyzicky* poslat světlo (ne informaci o světle, ale přímo to “originální” světlo) ze všech zamýšlených zdrojů do jednoho místa, a tam ho naprosto přesně složit (což znamená přesně zachovat délku dráhy toho světla… ).

A pak je tu otázka proč to vůbec dělat: tímto způsobem se zvýší jenom rozlišení, ale množství světla (tj. jak slabé objekty jsou vidět) zůstávají na úrovni jednotlivého dílčího teleskopu. Tzn. uvidí jen objekty, které by viděl jen každý ten malý dílčí teleskop …

Naposledy upraveno před 2 lety uživatelem Invc
PetrV

Díky za vysvětlení. Hlavní účel starlinku je jiný a je otazka, zdali by se dala zkombinovat funkce retlanslatoru dat s dalekohledem.
Myslenka je to ale zajimavá.

MilAN

Myšlenka to není vůbec zajímavá. Je to zcestné uvažování, že 1000družic s dalekohledem o průměru 20-30 cm může nahradit něco pozemského a že tudíž to vynahradí zaprasení zemské orbity Starlinky. Prostě nenahradí, je to nesmysl a je to častý argument obdivovatelů Starlinku, kteří o astronomii nemají nejmenší tušení . A proto, když nic neznám, tam mohu klidně diskutovat o čemkoliv 🙂
Jednoduše-s hračkami žádnou vědu neuděláš. Tady platí ono obligátní- průměr ničím nenahradíš.

Jiří Lacina

Existuje jistý přírodní proces , který označujeme pojmem evoluce (vývoj). Tento proces , napříč svým průběhem , vykazuje jisté charakteristiky. Do nich patří i vývojové zvraty , v rámci kterých dochází k zásadní změně směru vývoje , což otevírá zcela nové možnosti. Průvodním jevem těchto zvratů je i ten fakt , že zanikají některé dříve využitelné možnosti. V celkové bilanci ztrát a nově vytvořených možností , však dominují klady.
Konkrétně řečeno , před více jak 3,5 miliardami let byly v rámci evolučního procesu vymezeny fotosyntetické organismy. Díky nim došlo (řečeno Vaší terminologií) k “zaprasení ” Pozemské atmosféry kyslíkem . Pro mnoho prokaryontních organismů žijících až do této doby v bezkyslíkatém prostředí, to znamenalo naprostou zkázu . A přesto byl tento vývojový zvrat nesmírně přínosný , protože umožnil vznik a vývoj eukaryontních organismů a s tím spojený i pozdější vznik organismů mnohobuněčných – a tedy i nás samotných.

Jiří Lacina

Proces vývoje samozřejmě platí i pro naší civilizaci a tak mohu uvést i poněkud bližší příklad. V rámci vývoje ( a tedy i růstu) měst , docházelo k neustálému navyšování míry světelného smogu ( dle Vaší terminologie tedy došlo k “zaprasení” Země městy). To astronomům výrazně snižovalo( či dokonce znemožňovalo) provádění optické astronomie. Byl tedy vývoj měst chybou , když mimo jiné poškodil astronomii? Nikoliv , protože vývoj měst byl nezbytnou podmínkou vývoje civilizace.
A právě díky tomuto vývoji , mají dnes astronomové o několik řádů výkonnější přístroje. Poškodil tento vývoj astronomii – pouze z velice krátkodobého hlediska , ve skutečnosti jí nesmírně pomohl.
A to samé samozřejmě platí i v případě výše zmíněné budované konstelace. Pokud je ona nezbytnou součástí vývoje a pokud díky ní dojde ke snížení ceny dopravy do Kosmu o dva řády , pak to astronomii prospěje. Díky tomu totiž během jedné , či nemnoha následujících dekád, budeme mít vesmírné teleskopy o průměru mnoha desítek metrů s výkonností o které se ještě před pár lety astronomům ani nesnilo.

MilAN

O evoluci přeci není spor. Ten je o nápadu, že tisíce malých dalekohledů v kosmu bohatě nahradí ty pozemské velké. tato představa ale naráží na fyzikální zákony optiky. Jedna z cest, – zvýšení citlivosti snímacích prvků- je už prakticky vyčerpána a zbývá tedy jen zvyšování expozičního času a zvětšování průměrů zobrazovací optiky.

Jiří Lacina

O tom jsem nehovořil , pouze mne zarazil Váš výrok ohledně “zaprasení” zemské orbity Starlinky. Pochopil jsem to tak , že jste zásadním odpůrcem budování této konstelace – a na to směřovala má reakce. Pokud to bylo mnou špatně pochopeno , pak se Vám omlouvám.
V tom ostatním máte samozřejmě naprostou pravdu.

MilAN

Pokud si jeden člověk zprivatizuje orbitu tak, že na ni sám rozmístí desítky tisíc satelitů a v konečném řešení to dopadne tak, že nebude sám ( současnosti se minimálně touto myšlenkou zabývá cca 6 subjektů), tak ano, jsem odpůrcem tohoto zaprasení orbity. A budu rád, pokud to pro budoucnost nebude nevratný jev

LZ.

“zvýšení citlivosti snímacích prvků- je už prakticky vyčerpána a zbývá tedy jen zvyšování expozičního času a zvětšování průměrů zobrazovací optiky.”
Pak tady už máme jen fatu morganu – pomoci teploty vzduchu lze ohýbat světlo.
Taky je světlo elektromagnetické záření, tak možná půjde ohýbat magnetem.. Tim nemyslim magnetku na ledničku, ale EMP, který pár let zpátky urval dveře od trezoru.. Zamčeného trezoru.
Nebo gravitační čočky pomocí mikro černé díry. A tu bych jako první zkoušel raději na hranici sluneční soustavy a ne v New Yorku.

Problém kolonizace Marsu neni v raketách, ale v palivu a naši schopnosti práce s energii. Ještě dneska vyrábíme elektřinu ze dřeva a neumíme ji nijak uskladnit. Třeba právě s tímto pomůže havárie na orbitě, která zničí pár milionu satelitů.

Invc

1) Světlo a magnetismus neinteragují. Magnet dokáže ovlivnit pouze částice s nábojem. A světlo náboj nenese.

Magnetem můžeš manipulovat s prostředím, ve kterém se světlo pohybuje, ale nikoliv se samotným světlem. (záměrně vynechávám věci typu magnetar, kde je to trochu složitější… ale ty jsou stejně poněkud nepraktické).

2) Pokud jde o tu černou díru a gravitační čočku … Aby to mělo smysl potřebuješ, aby výrazné gravitační působení sahalo dost daleko. Takže, aby to bylo co k čemu, tak bys potřeboval díru o hmotnosti řádově planety… ale v reálu daleko více. (a to se nebudu pouštět do některých dalších “optických” aspektů).

Kamil

Tohle bude jednou legendární…tady ono je to legendární už teď.

PetrV

Děkuji Velmi.
filosofické a zdůvodňuje proč Elon buduje systém SHS.
Spousta lidí okolo se ptá proč.
Protože lidstvo může skončit na Zemi během chvilky.
S hůlkama si věří.