Jedna věc je změřit vzdálenost, a druhá je udržet tuto vzdálenost během expozice. Bavíme se o přesnosti cca 10nm.Pokud dovedete na obě otázky odpovědět kladně, pak je to možné.

Ono je to spíše taková laická představa … která při nárazu na fyziku, dost ztrácí na kráse:

Základním principem, na kterém to funguje je interferometrie. A v tom je právě kámen úrazu.

Velmi zjednodušeně:
U rádiové vlny je vcelku jednoduché elektronicky změřit amplitudu a fázi – takže ji můžeme snadno zaznamenat, uložit, vytvořit … atd…. což nám pak umožňuje ji (skutečně nebo virtuálně) složit se stejnou informací z jiného teleskopu.

Jenže u světla to jednoduše neumíme (zejména snadno změřit amplitudu a fázi) … tam jsme v praxi odkázáni na “fyzickou” (optickou) interferometrii – což znamená, musíme *fyzicky* poslat světlo (ne informaci o světle, ale přímo to “originální” světlo) ze všech zamýšlených zdrojů do jednoho místa, a tam ho naprosto přesně složit (což znamená přesně zachovat délku dráhy toho světla… ).

A pak je tu otázka proč to vůbec dělat: tímto způsobem se zvýší jenom rozlišení, ale množství světla (tj. jak slabé objekty jsou vidět) zůstávají na úrovni jednotlivého dílčího teleskopu. Tzn. uvidí jen objekty, které by viděl jen každý ten malý dílčí teleskop …

Myšlenka to není vůbec zajímavá. Je to zcestné uvažování, že 1000družic s dalekohledem o průměru 20-30 cm může nahradit něco pozemského a že tudíž to vynahradí zaprasení zemské orbity Starlinky. Prostě nenahradí, je to nesmysl a je to častý argument obdivovatelů Starlinku, kteří o astronomii nemají nejmenší tušení . A proto, když nic neznám, tam mohu klidně diskutovat o čemkoliv 🙂
Jednoduše-s hračkami žádnou vědu neuděláš. Tady platí ono obligátní- průměr ničím nenahradíš.

Proces vývoje samozřejmě platí i pro naší civilizaci a tak mohu uvést i poněkud bližší příklad. V rámci vývoje ( a tedy i růstu) měst , docházelo k neustálému navyšování míry světelného smogu ( dle Vaší terminologie tedy došlo k “zaprasení” Země městy). To astronomům výrazně snižovalo( či dokonce znemožňovalo) provádění optické astronomie. Byl tedy vývoj měst chybou , když mimo jiné poškodil astronomii? Nikoliv , protože vývoj měst byl nezbytnou podmínkou vývoje civilizace.
A právě díky tomuto vývoji , mají dnes astronomové o několik řádů výkonnější přístroje. Poškodil tento vývoj astronomii – pouze z velice krátkodobého hlediska , ve skutečnosti jí nesmírně pomohl.
A to samé samozřejmě platí i v případě výše zmíněné budované konstelace. Pokud je ona nezbytnou součástí vývoje a pokud díky ní dojde ke snížení ceny dopravy do Kosmu o dva řády , pak to astronomii prospěje. Díky tomu totiž během jedné , či nemnoha následujících dekád, budeme mít vesmírné teleskopy o průměru mnoha desítek metrů s výkonností o které se ještě před pár lety astronomům ani nesnilo.

O tom jsem nehovořil , pouze mne zarazil Váš výrok ohledně “zaprasení” zemské orbity Starlinky. Pochopil jsem to tak , že jste zásadním odpůrcem budování této konstelace – a na to směřovala má reakce. Pokud to bylo mnou špatně pochopeno , pak se Vám omlouvám.
V tom ostatním máte samozřejmě naprostou pravdu.

“zvýšení citlivosti snímacích prvků- je už prakticky vyčerpána a zbývá tedy jen zvyšování expozičního času a zvětšování průměrů zobrazovací optiky.”
Pak tady už máme jen fatu morganu – pomoci teploty vzduchu lze ohýbat světlo.
Taky je světlo elektromagnetické záření, tak možná půjde ohýbat magnetem.. Tim nemyslim magnetku na ledničku, ale EMP, který pár let zpátky urval dveře od trezoru.. Zamčeného trezoru.
Nebo gravitační čočky pomocí mikro černé díry. A tu bych jako první zkoušel raději na hranici sluneční soustavy a ne v New Yorku.

Problém kolonizace Marsu neni v raketách, ale v palivu a naši schopnosti práce s energii. Ještě dneska vyrábíme elektřinu ze dřeva a neumíme ji nijak uskladnit. Třeba právě s tímto pomůže havárie na orbitě, která zničí pár milionu satelitů.