Návrat do vesmíru je nový dokument od Netflixu, který představuje první misi SpaceX s astronauty
Na streamovací službě Netflix se ode dneška můžete podívat na zbrusu nový dokument o SpaceX. Jmenuje se Návrat do vesmíru (Return to Space) a pojednává o historicky významné misi DM-2. Při ní společnost SpaceX poprvé vyslala na oběžnou dráhu kosmickou loď Crew Dragon s astronauty na palubě. Jednalo se o testovací misi, při které astronauté Bob Behnken a Doug Hurley ozkoušeli Crew Dragon a před návratem zpět na Zemi strávili dva měsíce na Mezinárodní kosmické stanici.
Historická významnost této mise spočívá v tom, že to bylo poprvé, kdy soukromě vyvinutá kosmická loď dopravila lidskou posádku na oběžnou dráhu. V minulosti něco takového dokázaly pouze stroje vyvinuté kosmickými agenturami hrstky zemí. Zároveň byla mise DM-2 prvním pilotovaným startem z amerického území od konce programu raketoplánů.
Dokument Návrat do vesmíru je k dispozici také s českým dabingem a titulky. Nejdříve shrne některé milníky z historie SpaceX (nehody Falconu 1, spolupráci s NASA, znovupoužitelné první stupně raket atd.) a také vysvětlí důvody vzniku programu Commercial Crew. Ten NASA vytvořila po konci programu raketoplánů a cílem bylo využít služeb soukromých firem pro dopravu astronautů na ISS. V počátcích se ale program potýkal s kritikou a měl problém najít dostatečnou podporu. Kritizovali jej i legendární astronauti programu Apollo, což tehdy hodně ranilo Elona Muska. Program ale byl nakonec velmi úspěšný a díky němu vznikly nové kosmické lodě Crew Dragon a Starliner.
Vývoz Falconu 9 s Crew Dragonem před misí DM-2 (Foto: SpaceX)
Hlavním tématem dokumentu je ale mise DM-2, která odstartovala v květnu 2020. Tvůrci se nejdříve věnují přípravám na tuto misi, které zahrnují například výcvik astronautů nebo únikový test Crew Dragonu. Poté dokument podrobně mapuje kompletní průběh mise od startu přes dokování a dvouměsíční pobyt posádky na ISS až po návrat zpět na Zemi. Vše je prokládáno rozhovory s Dougem a Bobem a také dalšími důležitými osobnostmi ze SpaceX a NASA. Samozřejmostí jsou klipy s Elonem Muskem, ale slovo dostala také prezidentka SpaceX Gwynne Shotwell, jeden z prvních zaměstnanců Hans Koenigsmann nebo někteří méně známí zaměstnanci firmy (řadu z těchto lidí jsme vám v minulosti představili v rámci seriálu Osobnosti SpaceX). Z NASA pak lze zmínit především tehdejšího administrátora Jima Bridenstina nebo Lori Garver, která byla hlavní hnací silou programu Commercial Crew v jeho začátcích. Ukáže se také YouTuber Everyday Astronaut, jehož videa můžete znát i z našeho webu.
Astronauté Bob Behnken a Doug Hurley během generálky startovního dne 23. května 2020 před misí DM-2 (Foto: SpaceX)
Dokument Návrat do vesmíru je povinností pro každého fanouška kosmonautiky, SpaceX nebo Elona Muska, ale na druhou stranu se z něj pravidelní čtenáři ElonX nejspíš nedozvědí nic moc nového. Osobně jsem ocenil především kvalitní záběry z příprav i průběhu mise, přičemž některé z nich jsem nikdy dříve neviděl. Celkově mi ale dokument přišel trochu sterilní a z emociálního hlediska na mě víc zapůsobil nedávný dokumentární seriál Odpočítávání: Vesmírná mise Inspiration4. Ten si také můžete pustit na Netflixu a pojednává o první zcela soukromé pilotované misi SpaceX, při které čtyři běžní lidé strávili tři dny na oběžné dráze.
Jak se vám dokument líbí? Podělte se o názor v komentářích!
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 12-1 - 20. 11. 2024
- Mise Starlink 9-13 - 19. 11. 2024
- Daily Hopper: Ruské výčitky, klapka v ohrožení a inspirace přírodou - 16. 11. 2024
Je to někde ke stažení ?
Trochu mimo článek – Petře plánujete pokračovat ve zmíněném psaném seriálu Osobnosti SpaceX? Přiznám se, že jsem negooglil jestli je ještě na netu dostatek informaci o někom dalším.
No, poslední díl osobností SpaceX vyšel loni na začátku podzimu, byl o moderátorech přenosů. Kolega Švancara na něj pak volně navázal seriálem o Muskově mafii. Ono by se ještě pár osobností ve SpaceX popsat dalo, ale ono to chce i nápad. Malinko ze zákulisí, jeden nejmenovaný spolukolega redaktor mě láme, abych napsal o tom Polákovi. Viz. fotka brutální pařby na matfyzu. Ale o tom je k sehnání jen jediný odstavec, což je na životopis málo.
Tak o te fotce jsem tyto informace nevedel 🙂 tak snad se zadari a bude neco v budoucnu 🙂
Dle mě moc podařený dokument. Jak bylo řečeno, není tam nic nového pro fanoušky. Ale i tak je to fakt paráda a vřele doporučuji.
V těch scénách, kdy dělali napínavou atmosféru, sem si musel říkat – sakra proč su nervózní, vždyť sem to viděl v době, kdy to skutečně probíhalo a vím jak to dopadne.. 😀
Je na tom fascinující ta vize. Kdy v situaci, kdy se mu podařilo úspěšně poslat na orbitální dráhu teprve první raketu, tak říká, že chce na Mars.
Mars a jeho osídlení je z hlediska deltav splnitelný. Jupiterovy měsíce jsou trochu jiné kafe.
Chce to jiný pohon pro lety ve vesmíru.
Snad se jej povede vymyslet.
Na 4 největších Jupiterových měsících je příliš vysoká radiace, jejíž zdrojem je Jupiter. Smysluplně osídlitelný je ještě Titan, který má atmosféru byť dusíkovou. A 95% času je chráněn magnetosférou Saturnu. Muskův plán na osídlení Marsu je realizovatelný pouze pokud bude financován vládami. Sám Musk na to rozhodně stačit nebude.
Jako notičku ještě napíši, že projekt Biosféra 2 je poučením a také varováním.
Souhlas, je to celoplanetární úsilí. Titan u Saturnu je asi lepší.
Jupiter je téměř hvězda.
Umí zlobit.
Omlouvám se za to , že můj následující příspěvek může potenciálně působit dojmem osobního ataku , předesílám však že to rozhodně nemám v úmyslu (protože vysoce oceňuji jakýkoliv vážně myšlený názor).
Na počátku 70 tých let začal převládat názor , že mezinárodní spolupráce v oblasti kosmonautiky , by byla velice přínosná. Důvodem byly samozřejmě úspěchy USA (především přistání na Měsíci) a Sovětského svazu (především dlouhodobé pobyty lidí v Saljutech). Každá z těchto mocností měla hlavní úspěchy v odlišných oblastech , ale zároveň se mnohé věci dublovaly. Představa (umocněná společným letem Sojuz – Apollo) že se především tyto dvě mocnosti (navíc s přispěním Evropy a Japonska) spojí v rámci společného úsilí – v rámci rozvoje kosmonautiky – byla lákavá . Znamenala by mnohem efektivnější a tudíž i rychlejší postup pozemské civilizace , ve směru ke kosmické civilizaci.
Právě proto se začalo mluvit o nutnosti mezinárodní spolupráce a od té doby se to neustále opakuje (prostě se z toho stalo klišé) až se to lidem obtisklo do mysli natolik silně , že mají dojem že to je jediná možná cesta.
V době vzniku této theze to byla pravda – avšak dnes (díky naprosto odlišné situaci) je to dle mého soudu nesmysl.
O úloze Ruska jako potenciálně přínosném partnerovi , dnes nemá cenu ani uvažovat (nemám na mysli rovinu politickou , nýbrž technickou v oblasti kosmonautiky). Jaká vláda (z technicky vyspělých zemí) by mohla – a chtěla -financovat kolonizaci na Marsu? Odpovídám že žádná. Všechny jsou zadlužené až hanba a budou na tom do budoucna ještě mnohem hůře. A protože v žádné z těchto zemí , by pro tento bohulibý čin nebyl dostatek voličů , kteří by akceptovali výdaje v tomto směru – proto by ani žádná vláda takovýto závazek do svého programu nepřijala. Navíc i kdyby byl dostatek peněz a i kdyby byl dostatek voličů , kteří by takovýto závazek kvitovali s povděkem , přesto by se v řádu desítek let kolonizace Marsu nezdařila – dnešní státní aparát je natolik složitý a tudíž neakceschopný , že není schopen dostatečně pružně reagovat (viz USA staví již 22 let jednu nepříliš zdařilou raketu a dosud ještě neletěla – přestože již spotřebovala více jak 20 miliard dolarů).
Možná by kolonizace Marsu byla schopná Čína , či v budoucnu Indie – ale tímto směrem dnes nechci směřovat protože vidím jinou – lepší možnost. Elon Musk navyšuje každý rok svůj majetek zhruba o polovinu (již nějakých 25 let) . Pokud se mu bude v tomto směru dařit i následující roky , tak zanedlouho dosáhne jeho majetek hodnoty jednoho bilionu dolarů. A pokud by poté dokázal po desítky let (on či jeho potomci) každoročně produkovat desetiprocentní zisk z této hodnoty – tedy sto miliard dolarů – které by sloužily jako zdroj kolonizace Marsu , pak by to mělo stačit. Pět bilionů dolarů za 50let trvalého úsilí při kolonizaci Marsu by mohlo na cca 200 tisícovou kolonii stačit.
Svým způsobem je tento spoleh na jediného člověka sobecký a nespravedlivý , já to však vidím jako jedinou možnost , jak realizovat kolonii na Marsu. Ostatně , Alexandr Veliký také svojí vůlí zásadně změnil vývoj pozemské civilizace – takže to není nemožné.
Vidím to podobně, realizovatelnost osídlení Marsu (pokud je to vůbec možné), tak jedině pokud NEbude financován vládami.
Když si vezmeme největší a nejdražší mezinárodní projekty v historii lidstva (ISS, ITER, LHC…), tak pokud se nemýlím, žádný z nich nepřekročil v nákladech 10 mld. USD ročně, to je pro představu čistý zisk Apple za měsíc a kousek, tedy nic co by nebylo pro velkou firmu s mnoha investory financovatelné mnohem snadněji a hlavně mnohem efektivněji než při spolupráci desítek států.
Nesázel bych jenom na Muska. Když založil Teslu, nebo SpaceX měl už nějaké peníze, ale to by mu zdaleka nestačilo. Hodně mu pomohly transfery od státu, až se dostal tam, kde je dnes, kdy má velké investice do Starship a do Starlinku. Když si vezmu Starlink – to je bussinnes, který před lety byl nemyslitelný. A teď se kalkuluje s tím ,že to bude mít ročně zisk desítky miliard. A právě takový bussines nám otvírá další možnosti. Založíme kolonii na Marsu a někdo vymyslí, jak by na té kolonii mohl zbohatnou a přijít s novými myšlenkami. Ale vždy je tu pomoct toho státu, který svými transfery pomůže do začátku.
Musk se možná dožije první kolonie na Marsu, ale ne soběstačného města a jak k tomu přistoupí jeho potomci, to je ve hvězdách. Třeba je Mars a vesmír nebude vůbec zajímat.
tak, tak, Muskov vklad nie je o peniazoch ale o tom, ze chysta podmienky na nastartovanie ekonomiky na obeznej drahe, co je v jeho pripade lacna, dostupna doprava.. az to bude a objavi sa dopyt a ponuka, a objavia sa peniaze na rozvoj..
Dovtedy je to na urovni dobrodruznych vyprav, nieco ako prva cesta okolo sveta.. hezky, ale co s tim.. ve sroubarne..
Aj ked totalne fandim ceste na Mars.. kym nebude doprava v rozumnejsom case, s nejakou urovnou gravitacie a ochrany pred ziarenim.. co tam Ti chudaci budu robit, ked sa po 9 mesiacoch v beztiazi a dobre prevareni radiaciou vyplazia z rakety?
A v tom agresivnom prachu? A 2 roky bez zubara? atd..
Je vela veci co treba poriesit.. Mars, kolonia.. to je 22. storocie..