NASA v roce 2014 málem neudělila SpaceX kontrakt na vývoj lodě Crew Dragon, preferovala osvědčený Boeing
Letos v září vyšla nová kniha Reentry od Erica Bergera, který je redaktorem pro kosmonautiku v magazínu Ars Technica. Kniha je pokračováním knihy Liftoff z roku 2021, která pojednávala o začátcích SpaceX v dobách vývoje a prvních startů rakety Falcon 1. Tehdy v rámci propagace knihy bylo zveřejněno několik úryvků, které jsme pro vás přeložili, jelikož kniha není k dispozici v češtině.
Nová kniha Reentry chronologicky navazuje na Liftoff a zaměřuje se na vývoj větší rakety Falcon 9 a jejího prvního stupně, který dokáže po startu přistát a být znovu použit. Kniha také pojednává o kosmické lodi Dragon, kterou z velké části zafinancovala NASA v rámci vývojových kontraktů. Nákladní Dragon pro zásobování ISS byl podpořen spolu s lodí Cygnus společnosti Orbital Sciences (dnes Northrop Grumman), zatímco v případě pilotované lodi pro přepravu astronautů udělila NASA kontrakt společnosti SpaceX s Crew Dragonem a také Boeingu s lodí Starliner.
Málokdo ale ví, že chybělo jen málo k tomu, aby všechno bylo jinak. NASA totiž až do poslední chvíle preferovala variantu, kdy by celý kontrakt pro vývoj komerční pilotované lodi získal pouze Boeing. A právě o tom, jak SpaceX nakonec přeci jen od NASA obdrželo kontrakt na vývoj Crew Dragon, pojednává zveřejněný úryvek z knihy Reentry, který jsme přeložili do češtiny.
Celá kniha rozhodně stojí za přečtení a můžete ji zakoupit například na Amazonu. Bohužel je zatím k dispozici pouze v angličtině.
Na začátku druhé dekády 21. století se výběrové řízení NASA v rámci programu komerčních posádek (Commercial Crew) zúžilo na tři finalisty: Boeing, SpaceX a společnost Sierra Nevada Corporation z Colorada, která pracovala na raketoplánu. Každá z těchto společností měla své výhody. Boeing byl etablovanou značkou s desetiletími zkušeností v oblasti kosmonautiky. SpaceX už vytvořilo nákladní loď Dragon. A někteří zaměstnanci NASA nostalgicky zbožňovali Dream Chaser od Sierra Nevady, který napodoboval okřídlený design raketoplánu STS.
Soutěž vyvrcholila v roce 2014, když se NASA připravovala zúžit pole na jednu nebo dvě společnosti, které by mohly postoupit z fáze návrhů do fáze skutečného vývoje. V květnu toho roku Elon Musk odhalil světu svou loď Crew Dragon na efektní akci v sídle společnosti v Hawthorne. Za světelných efektů a v oblaku kouře Musk stáhl oponu a odhalil černobílou loď. Nejvíce byl pyšný na způsob, jakým se Dragon měl vracet na Zemi. Dosud žádná kosmická loď nepřistála po návratu z oběžné dráhy jinak než pomocí padáků nebo klouzavým přistáním na křídlech. U nového Dragonu tomu mělo být jinak. Loď byla vybavena výkonnými tryskami zvanými SuperDraco, které umožní přistání zcela samostatně.
„Přistanete kdekoliv na Zemi s přesností vrtulníku,“ chlubil se Musk. „To je něco, co by moderní kosmická loď měla zvládat.“
Crew Dragon při slavnostním představení v roce 2014
O několik týdnů později jsem měl rozhovor s Johnem Elbonem, dlouholetým inženýrem z Boeingu, který vedl komerční program této společnosti. Během našeho rozhovoru kritizoval výkony SpaceX, přičemž zmínil kadenci jen několika startů rakety Falcon 9 za rok a neschopnost létat častěji. A pokud šlo o Muskovo představení Dragonu, Elbon byl pohrdavý.
„My se zaměřujeme na to důležité,“ řekl mi Elbon. „Ne na efektnost.“
Elbonova sebejistota byla oprávněná. Na jaře společnosti finalizovaly nabídky na vývoj kosmické lodi a realizaci šesti operačních misí na Mezinárodní vesmírnou stanici. Tyto kontrakty měly hodnotu miliard dolarů. Každá firma sdělila NASA, kolik peněz bude potřebovat, a v případě výhry by dostala pevně stanovenou částku. Společnosti Boeing, SpaceX a Sierra Nevada samozřejmě chtěly co nejvíce peněz. Ale zároveň měly motivaci držet své nabídky nízko, protože NASA měla pro tento program omezený rozpočet. Boeing přišel s řešením: oznámil NASA, že pro úspěch potřebuje celý rozpočet programu komerčních posádek. A protože mnoho lidí věřilo, že jen Boeing dokáže bezpečně dopravovat astronauty, tahle strategie téměř vyšla.
Hodnocení nabídek
Tři soutěžící předložili první nabídky NASA koncem ledna 2014 a po zhruba šesti měsících posuzování a diskusí s hodnotící komisí předložili své finální nabídky v červenci. Během této úvodní fáze odborníci hodnotili návrhy a předložili své posudky. Sierra Nevada vypadla ze soutěže kvůli nižšímu celkovému hodnocení a příliš vysoké ceně, která neospravedlnila její další účast. Zůstaly tak Boeing a SpaceX, přičemž pravděpodobně mohl zvítězit jen jeden.
„Skutečně jsme tehdy neměli rozpočet pro dvě společnosti,“ řekl Phil McAlister, úředník NASA, který vedl program komerčních posádek z centrály agentury ve Washingtonu. „Nikdo si nemyslel, že vybereme dvě. Vždycky jsem říkal ‚jedna nebo více‘, a lidé na mě protočili oči.“
Dokování kosmických lodí Starliner a Crew Dragon u ISS (Zdroj: NASA / Teslarati)
Členové hodnotící komise posuzovali společnosti podle tří kritérií. Cena byla vzhledem k omezenému rozpočtu NASA nejdůležitější. Následovala „vhodnost pro misi“ a nakonec „minulé výkony“. Tyto dva faktory byly dohromady přibližně stejně důležité jako cena. SpaceX dominovalo v ceně.
Boeing žádal 4,2 miliardy dolarů, což bylo o 60 % více než nabídka SpaceX ve výši 2,6 miliardy dolarů. Druhá kategorie, vhodnost pro misi, posuzovala, zda společnost dokáže splnit požadavky NASA a skutečně bezpečně dopravit posádku na kosmickou stanici a zpět. V této kategorii dostal Boeing hodnocení „vynikající“, vyšší než SpaceX, které obdrželo známku „velmi dobré.“ Třetí faktor, minulé výkony, hodnotil nedávnou práci společnosti. Boeing získal hodnocení „velmi vysoké“, zatímco SpaceX „vysoké.“
Přestože by se zdálo, že nabídky byly relativně vyrovnané, McAlister uvedl, že rozdíly ve vhodnosti pro misi a v minulých výkonech byly ve skutečnosti malé. Bylo to jako školní známky. SpaceX dosáhlo něčeho jako 88 bodů, což odpovídalo známce B, zatímco Boeing získal 91 bodů a dostal známku A. Kvůli výraznému rozdílu v ceně se podle McAlistera předpokládalo, že SpaceX výběrové řízení vyhraje. Byl nadšený, protože předpokládal, že NASA bude muset vybrat dvě společnosti – SpaceX na základě ceny a Boeing díky o něco vyššímu technickému skóre. Chtěl konkurenci, aby obě společnosti usilovaly o vytvoření lepšího systému.
Místnost, kde se to stalo
Rozhodnutí mělo padnout 6. srpna, během schůzky v centrále NASA. Vedoucí lidských letů NASA, Bill Gerstenmaier, svolal své hlavní poradce pro lidské lety do „vesmírného operačního centra“ v centrále agentury. Tato zabezpečená místnost byla postavena po havárii Columbie v roce 2003 pro strategické porady na nejvyšší úrovni. Gerstenmaier a asi dvacet vedoucích představitelů NASA sedělo kolem velkého kulatého stolu, aby projednali hodnocení nabídek a určili vítěze.
Po prezentaci technických hodnocení se Gerstenmaier zeptal každého poradce na jeho názor. Byla to elita amerického vesmírného programu, mnoho z nich, stejně jako Gerstenmaier, přišlo z programu raketoplánu NASA, dávno před érou komerčního vesmíru. Jak se Gerstenmaier obracel postupně na jednotlivé účastníky, všichni mu říkali totéž: „Boeing.“ Nejdřív pět lidí, pak deset a pak patnáct. Zdálo se, že Gerstenmaiera, kterému se přezdívalo „Gerst“, to potěšilo, a tím povzbudil případné nesouhlasné hlasy, aby se přizpůsobily. McAlister pozoroval, jak se tato vlna souhlasu pro Boeing šíří kolem stolu, a narůstala v něm hrůza.
Phil McAlister v roce 2013, kdy byl ředitelem komerčních letů v NASA (Foto: NASA)
„Děsilo mě to, protože jsem viděl, že se chystají zvolit pouze Boeing, jehož nabídka podle mého názoru byla horší,“ řekl. „Nebylo to skupinové myšlení, jen prostě všichni v té době byli s Boeingem spokojení. Oproti tomu SpaceX létalo s nákladem na stanici teprve dva roky.“
McAlister nebyl od svého příchodu do NASA v roce 2005 součástí tohoto elitního vesmírného kruhu. Seděl po Gerstenmaierově pravici a jako ředitel pro komerční kosmický rozvoj spadal pod jeho vedení. McAlisterova mysl vířila myšlenkami, jak by se mohl pokusit zastavit nevyhnutelné. Věděl, že argument, že SpaceX podal nejlepší nabídku, by nikam nevedl.
Ke konci diskuse vyzval Gerstenmaier McAlistera, aby se vyjádřil. McAlister začal klást otázky. Nejprve se obrátil na Billa McNallyho, vedoucího nákupního oddělení agentury. Předtím, než přišel do NASA, strávil McNally téměř tři desetiletí v akvizicích pro americké letectvo, kde vedl program řízených střel Tomahawk a technologických kontraktů pro obranný program „Star Wars“. McAlister se ho zeptal, zda někdy viděl, aby federální agentura vybrala uchazeče, který by stál o 60 % více, přestože obě nabídky byly technicky přijatelné.
„Musel vybrat dvě“
McNally se při této otázce nepohodlně zavrtěl na židli. Nakonec poznamenal, že úředník odpovědný za výběr, Gerstenmaier, může udělat, co uzná za vhodné. McAlister na něj dál naléhal a otázku zopakoval. „Ne,“ odpověděl McNally. „To by bylo něco nevídaného.“
Poté McAlister oslovil inženýrku zodpovědnou za bezpečnost a zajištění misí, Deirdru Healey. Když mluvila, Healey uvedla, že divize bezpečnosti dává přednost Boeingu, pokud společnost provede zkoušku záchranného systému své kosmické lodi během letu – konkrétně výkonných trysek, které mají v případě poruchy rakety odnést loď do bezpečí. Boeing však neměl v plánu tuto zkoušku provést. Jejich nabídka zahrnovala pouze pozemní test tohoto systému, nikoliv letový. McAlister se toho chytil a zeptal se Healey, zda to tedy znamená, že by nabídka Boeingu měla být považována za nevyhovující.
„Ne,“ odpověděla Healey. Podle ní byla nabídka přijatelná.
Další člen hodnotící komise, zástupce vedoucího oddělení nákupu z Johnsonova vesmírného střediska jménem Lee Pagel, řekl, že touto otázkou McAlister skóroval. Bylo zvláštní, že tolik chytrých lidí si myslelo, že NASA může jen tak mávnout rukou a Boeing provede letovou zkoušku záchranného systému. „Za všechny ty roky práce s Boeingem jsem nikdy neviděl, že by se zavázali udělat něco navíc zadarmo,“ řekl.
Po otázkách směřovaných na McNallyho a Healey se McAlister obrátil na Gerstenmaiera.
„Řekl jsem Gerstovi, že musí vybrat dvě firmy,“ řekl McAlister. „Jeho šéfka pro bezpečnost a zajištění misí právě řekla, že nabídka Boeingu je nevyhovující, a vedoucí nákupu uvedl, že vyšší cenu by bylo těžké obhájit. A Elon rád všechny žaluje.“
Bylo to velmi těsné
Obvykle se na této schůzce rozhodne. Ale Gerstenmaier řekl, že si potřebuje vše, co slyšel, promyslet. Vzal si na to další měsíc. Během této doby někdo z NASA navrhl koncept „vůdce“ a „následovníka“, kde by Boeing dostal lví podíl financí a SpaceX malou částku na pokračování. Musk tento návrh okamžitě odmítl.
Zároveň McAlister neustále tlačil na Gerstenmaiera, že konkurence je nezbytná pro pokrok programu, aby mohly Boeing a SpaceX soupeřit o vytvoření nejbezpečnějšího, nejspolehlivějšího a nejúspornějšího systému. Nakonec Gerstenmaier souhlasil. Zavolal administrátorovi NASA, Charliemu Boldenovi, aby mu řekl, že překročí rozpočet agentury. Místo toho, aby v rozpočtu na příští fiskální rok požádal Kongres o 870 milionů dolarů pro program komerčních posádek, NASA by potřebovala 1,25 miliardy dolarů.
William Gerstenmaier (Foto: NASA)
Bylo to velmi těsné. Úředníci NASA už napsali zdůvodnění pro výběr Boeingu jako jediného dodavatele pro kontrakt programu komerčních posádek. Bylo připraveno k odeslání a muselo být narychlo přepsáno, aby zahrnulo i SpaceX. To oznámení odsunulo na 16. září.
O sedm let později, když Rusko napadlo Ukrajinu, napětí mezi NASA a ruskou vesmírnou agenturou Roskosmos explodovalo. Agresivní šéf ruského vesmírného programu, Dmitrij Rogozin, se holedbal, že NASA vyhodí z vesmírné stanice. Ale protože americká vesmírná agentura zvolila cestu konkurence mezi SpaceX a Boeingem v programu komerčních posádek, byla to planá hrozba. Dmitrij si hrál s draky a spálil se.
Komentář ElonX
NASA tedy nakonec přiklepla kontrakty Boeingu i SpaceX, přičemž firma Elona Muska obdržela výrazně méně peněz za podobné množství práce. Dnes je jasné, že NASA se nakonec rozhodla dobře, protože „osvědčený“ Boeing, který měl být tou bezpečnější volbou, se ve výsledku ukázal být přesným opakem. Loď Crew Dragon společnosti SpaceX úspěšně dopravila první astronauty na ISS v březnu 2020 a dnes už má za sebou neuvěřitelných 17 misí, včetně čistě komerčních bez účasti NASA. Oproti tomu loď Starliner od Boeingu se neustále potýká s problémy ve vývoji a nabrala obrovské zpoždění.
Testovací let Starlineru s dvěma astronauty proběhl letos, tedy o více než 4 roky později než SpaceX, a rozhodně neproběhl podle představ Boeingu ani NASA. Technické problémy vedly k obavám o bezpečnost posádky při návratu na Zemi, a tak NASA rozhodla ponechat astronauty ze Starlineru na ISS o 8 měsíců déle, než bylo původně v plánu, a loď Boeingu se vrátila na Zemi prázdná (i když nakonec bez větších problémů). Dva „uvízlí“ astronauté nakonec budou muset být dopraveni zpět pomocí konkurenčního Crew Dragonu.
Loď Starliner připojená k ISS (Foto: NASA)
Problémy a zdržení testovacích misí Starlineru vedly k tomu, že Boeing už na tomto programu prodělal téměř 2 miliardy dolarů. Je přitom stále zavázán dokončit vývoj lodi a provést 6 nasmlouvaných misí pro NASA. Momentálně však není jasné, jakou má Starliner budoucnost. Nedávno se například objevily zprávy, že Boeing zvažuje odprodání Starlineru a některých dalších svých kosmických programů nějaké jiné firmě.
Zkrátka, představte si, v jaké situaci by dnes byla NASA, kdyby v roce 2014 udělila vývojový kontrakt pouze Boeingu. Rusové by v takovém případě dnes ovládali jediný možný způsob dopravy astronautů na ISS, což není ideální v době, kdy se vztahy mezi USA a Ruskem od začátku války na Ukrajině každým dnem zhoršují.
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
Podpořte projekt ElonX
- NASA v roce 2014 málem neudělila SpaceX kontrakt na vývoj lodě Crew Dragon, preferovala osvědčený Boeing - 12. 11. 2024
- Mise Starlink 6-66 - 11. 11. 2024
- Mise Starlink 6-68 - 9. 11. 2024
velmi tazka situacia, kde cely stol ludi sa uz jasne vyjadril a ty to mas ist zmenit. velky respekt, ze chlapik nasiel tie spravne kusave otazky. niekedy je to to najdolezitejsie, aby si ostatni otvorili oci.
je inak velmi divna predstava, ze keby neprisiel musk (“fun” fact – v mladosti mal malariu, bol niekolko hodin od toho, aby umrel – par ludi na tom istom oddeleni pred nim umrelo tiez), nikto by nevracal rakety spat na zem a cely skostnateny vesmirny priemysel by sa stale tocil v sablonach zo 60. rokov, bezne by boli lety raz za rok/dva a pod. bez neho by mozno teraz s problemami nastupovali prve male leo nosice, ktore by zvladli lety o trochu lacnejsie, ale to by bolo na dalsiu generaciu vsetko. smutne.
Připomnělo mi to film 12 rozhněvaných mužů. 🙂
Když sleduju Muska, jak se vybarvuje od doby koupě Twitteru, začínám mít vážné obavy, kam povede dominance SpaceX. Není dobré aby jeden člověk měl takový vliv. Obdivuji Muska jako vizionáře a hybatele na poli techniky, ale zároveň je to také slušný psychopat.
A jakpak se vybarvuje od doby koupe Twitteru?
Předpokládám, že vaše otázka je pouze řečnická, pokud ne, asi nesledujete dění kolem sebe. Malá aktualita jako příklad: https://www.bbc.com/news/articles/c93qwn8p0l0o Myslíte, že spojení byznysu a politiky vede k větší efektivitě? Jak pro koho, ale voliči z toho jistě profitovat nebudou…
Takže “vybarvuje se” znamená nesouhlasím s jeho názorem lomeno sám bych to udělal lépe. Jak typicky české 🙂
Opravdu nevidím na vloženém článku nic špatného. Nevím jak teď voliči profitují třeba z 1,5 milionů dolarů z daní utracených za studii efektu jógy na kozách a řekl bych, že řešení à la Tesla – vyhodíme vše zbytečné a snížíme náklady do posledního šroubku a matičky, je velmi dobře aplikovatelné i na vládní výdaje.
To je ta nejlepší věc co se stala USA od doby co zvolili Reagana.
Kam povede dominance SpaceX? Vždy v minulosti to bylo tak, že firma, která nemá pořádnou konkurenci, začne stagnovat a celé odvětví na nějakou dobu ustrne.
Ne, dokud je Musk naživu.
Souhlasím. Dokud nebude na Marsu fungující soběstačná civilizace, tak se toho ze strany Elona Muska nebojím. Spíš se bojím toho, aby nám Elona nezapíchli (nebo nenakrmili olovem), když se má teď stát Trumpovým sekerníkem pro efektivnost. A že on v tom fiskálním bordelu pořádek udělá, o tom nepochybuju.
Jaká je povinnost Boeingu dokončit nasmlouvané lety? Nebylo by pro ně lepší to ukončit když budoucí náklady budou vyšší než kolik z toho můžou získat?
No otázka je, zda by nemuseli vrátit peníze, které už dostali. To by zřejmě bylo více, než kolik ještě budou muset zaplatit, aby to dotáhli. Jenda věc je, že měli pevnou cenu, ale druhá, že za ni také musí dodat to, za co tu pevnou cenu dostali. Tedy loď a 6 misí.
Samozřejmě záleží, jak přesně jsou ty smlouvy postavené, ale dost pochybuju, že je z právního hlediska snadné shrábnout většinu peněz za vývoj a pak odejít před provedením ostrých misí, což je ta služba, kvůli které NASA vůbec platila ten vývoj. Předpokládám, že tam buď jsou nějaké penále, nebo by se to Boeingu moc nevyplatilo, protože by se připravili o peníze za operační mise, které by třeba mohly aspoň zmenšit ty celkové ztráty, které Boeing nabral. Peníze od NASA získávají postupně za plnění milníků.
Takhle to zní naprosto logicky, myslím to “pochybuju, že je z právního hlediska snadné shrábnout většinu peněz za vývoj a pak odejít před provedením ostrých misí“, jenže co je tak známo o smlouvách Boeingu, tak bych se vůbec nedivil, jestli je i tahle postavená tak, že peníze jsou za splnění milníků, milniky se splnily a peníze vyplatily, takže je všechno OK a nic se vracet nebude, i kdyby Starliner skončil ve šrotu a víc po něm nikdo nevzdychnul. Tohle by asi mohl zodpovědět pan Jiří Hošek, ale fakt je, že když jsem mu svého času na jednom fóru tuto otázku přímo položil, dočkal jsem se odpovědi – no, něco ve smyslu “tancuj, tancuj, vykrůcaj!” tedy hlavně to poslední. Já mu to nemám za zlé, protože máme přece hentu svobodu slova a ne nadarmo se říká “za hubu přes hubu”. Ještě že v tom Elon se svým Iksem poslední dobou dělá pořádek.
Ostatně, pokud jde o ten Boeing, myslím, že jim dost brzy vyschne i daleko vydatnější zdroj příjmů, v daném případě úplně extrémně nadsazených, v podobě SLS.Tak jako mne svého času naštvalo Obamovo zrušení Constellationu, tak za zrušení SLS bych naopak Trumpově administrativě nadšeně zatleskal.
Rad ctu o lidech, co obraceji beh vesmirnych dejin, treba John Houbolt a ted i Phil McAlister.
Neunikl ti tam W. v. Braun a E. Musk?
Pristal by v. Braun na mesici bez Houbolta?
A letal by Musk s lidmi na ISS bez McAlistera ?
No tady se dostáváme na poněkud tenký led ve smyslu vejce – slepice. Obecně tedy – co by kdyby. Také rusové mohli Muskovi prodat jednu raketu a SpaceX by možná ani nevzniklo a my dneska koukali na 5 startů za rok a po odpojení prvních stupnů na animaci bez kamer na horních stupních. O nějakých přistáních a zachytávání 20 patrových paneláků ani nemluvě.
Jestli bylo drive vejce a nebo slepice je davno vyreseno.
Dávám mínus za jasnou diskuzní past ☺