NASA přiklepla SpaceX tři nové mise Crew Dragonu, cena je však o něco vyšší než dříve
NASA už na konci minulého roku avizovala, že hodlá rozšířit stávající kontrakt se SpaceX o dodatečné mise Crew Dragonu, který vozí astronauty agentury na Mezinárodní kosmickou stanici. Kvůli tříletému zpoždění konkurenčního Starlineru společnosti Boeing totiž musí SpaceX startovat častěji, než se původně plánovalo, a tak bude brzy splněno všech šest misí z původního vývojového kontraktu. Hlavní novinkou však je oznámení nové hodnoty kontraktu, z které lze odvodit, kolik NASA zaplatila za tři nové mise Crew Dragonu.
Na úvod se vrátíme krátce do historie, protože kontrakt mezi NASA a SpaceX má své kořeny v minulosti. V roce 2010 se blížil konec éry raketoplánů a NASA věděla, že si bude muset pro dopravu astronautů na Mezinárodní kosmickou stanici ISS zajistit vlastní dopravní prostředek. Proto ještě v tomtéž roce vyhlásila program komerční dopravy astronautů k ISS, který měl NASA zajistit přístup na nízkou oběžnou dráhu z amerického území. Do výběrového řízení se přihlásila řada firem, ale konečnými vítězi se v září 2014 staly SpaceX s lodí Crew Dragon a Boeing s lodí Starliner.
Lodě SpaceX Crew Dragon a Boeing CST-100 Starliner (Autor: Michael Stillwell)
NASA tehdy s oběma firmami uzavřela kontrakt na provedení jednoho bezpilotního testu k ISS, jedné pilotované testovací mise a po dokončení certifikace lodí měla každá společnost nárok až na šest ostrých misí. Dle původního plánu se měly obě firmy střídat, takže by každá startovala jednou ročně. Úvodní kontrakt by takto vydržet přibližně šest let. Každý rok by k ISS letěl dvakrát ruský Sojuz, jednou Starliner a jednou Crew Dragon. Jak všichni víme, celá situace se vyvinula jinak. SpaceX na jaře 2019 uskutečnilo bezpilotní test, o rok později provedlo testovací pilotovaný let DM-2 a od listopadu 2020 pravidelně dopravuje k ISS astronauty na plnohodnotné půlroční mise.
Raketa Atlas V s kosmickou lodí Starliner společnosti Boeing před misí OFT-1 (Foto: NASA)
Zádrhelem v celém plánu NASA se stala situace lodi Starliner. Ta ještě ke konci roku 2019 měla jen několikaměsíční zpoždění, ovšem její bezpilotní test OFT-1 se nezdařil podle představ a v dubnu roku 2020 se firma Boeing rozhodla, že si celý let zopakuje. A zde právě nastal onen problém, jelikož z velké řady důvodů se tento bezpilotní test do dnešních dnů neuskutečnil a SpaceX nese na svých bedrech následky. Firemní kontrakt SpaceX na šest ostrých misí je díky tříletému zpoždění Boeingu pomalu na svém konci, zatímco Starliner stále nedokončil ani testovací misi bez astronautů. Poslední sjednaná mise SpaceX z roku 2014, tedy Crew-6, je v současnosti plánovaná na únor 2023. A protože jak rakety, tak kosmické lodi se nepostaví za několik měsíců, byla NASA v prosinci 2021 nucena oznámit prodloužení kontraktu se SpaceX. Kalifornská firma tak získala smlouvu na další tři pilotované mise k ISS, kterou ponesou označení Crew-7 až Crew-9 a budou provedeny v následujících pár letech.
Posádka první ostré mise Crew-1 v den startu (Foto: SpaceX)
Dovolím si k této záležitosti připojit jen poznámku, že je velice dobře, že se Americe a NASA podařilo dokončit vývoj a zahájit provoz alespoň jedné pilotované kosmické lodi. V dnešní situaci, kdy nevyprovokovaný ruský útok na Ukrajinu ovlivňuje světovou kosmonautiku a vyvolává celou řadu odvetných reakcí, by nemožnost vlastní dopravy astronautů k ISS nesmírně zkomplikovala její další provoz.
Celková hodnota původního kontraktu mezi NASA a SpaceX byla přidáním tří dodatečných misí navýšena na 3,49 miliard dolarů. To by mělo znamenat, že za tři nové mise si SpaceX naúčtovalo přibližně 766 milionů dolarů. Jedna mise tak NASA vyšla na 255 milionů čili zhruba 64 milionů za jedno sedadlo. Kontrolor NASA v minulosti uváděl cenu 55 milionů dolarů za sedadlo v Crew Dragonu, takže nyní možná jde ze strany SpaceX o zdražení, ale to není až tak překvapivé.
Crew Dragon Endeavour během odletu z ISS při misi Crew-2 (Foto: NASA)
55 milionů v roce 2014 představuje přes 66 milionů dnes jen při zohlednění inflace (ale nevím, kdy přesně jsou SpaceX vypláceny peníze za jednotlivé mise, takže to mohlo být o několik let později). Další věc je, že SpaceX pravděpodobně původní kontrakt cenově dost podstřelilo (Boeing si za stejnou práci řekl o přibližně 4,6 miliardy) a podle Elona Muska firma musela během vývoje Crew Dragonu investovat další stovky milionů dolarů z vlastní kapsy. Dnes už má SpaceX lepší představu o skutečných nákladech na provoz Crew Dragonu, takže mírné navýšení ceny může být důsledkem úpravy mylných dřívějších předpokladů. Roli by taky mohlo hrát to, že SpaceX muselo v posledních dvou letech vyjít NASA vstříc a provádět starty Crew Dragonu s dvojnásobnou frekvencí oproti původnímu plánu (kvůli zpoždění Starlineru). To mohlo představovat dodatečné náklady, které nemusely být zohledněny v původním kontraktu. Také je samozřejmě možné, že SpaceX si řeklo o vyšší částku, protože bylo v dobré vyjednávací pozici. NASA momentálně nemá žádnou jinou možnost, jak dopravit své astronauty na ISS.
Nicméně oněch 55 milionů za sedadlo je kalkulace vycházející z kontraktu, který zahrnuje i vývoj a testovací lety, takže je nejspíš dost složité jednoznačně určit skutečnou cenu za jednu běžnou misi bez vývojových nákladů. Nicméně stejná kalkulace došla k závěru, že v případě Boeingu je cena 90 milionů za sedadlo ve Starlineru a podobnou částku NASA platila v posledních letech Rusku za sedadla v lodích Sojuz. Crew Dragon je tedy pro NASA stále výrazně levnější než ostatní možnosti (plus peníze zůstanou v USA a neputují do Ruska), což je nejspíš to nejpodstatnější.
Crew Dragon Endurance před misí Crew-3 (Foto: SpaceX)
Nejlepším ukazatelem skutečných cen Starlineru pro srovnání s Crew Dragonem by byla částka, kterou by si Boeing účtoval za podobné prodloužení kontraktu. To se ale možná nikdy nedozvíme, protože momentálně docela reálně hrozí, že než Boeing stihne provést prvních šest nasmlouvaných misí, provoz na ISS už bude v podstatě končit. Spojené státy chtějí stanici provozovat až do roku 2030, ale nelze zaručit, že to vůbec bude možné, a to nejen technicky. Aktuální boje na Ukrajině můžou ohrozit spolupráci Ruska a USA na Mezinárodní kosmické stanice a její provoz. Například provoz ruského segmentu ISS je momentálně schválen pouze do roku 2024 a Roskosmos je kvůli aktuálnímu politickému klimatu skeptický ohledně dalšího potenciálního prodloužení provozu ruské části stanice. V tomto kontextu se tedy klidně může stát, že NASA ani nebude potřebovat od Boeingu objednávat dodatečné mise a vystačí si s původními šesti. V takovém případě by byla finální cena Starlineru přibližně 766 milionů dolarů za misi včetně vývoje (4,6 miliardy děleno šesti). Oproti tomu v případě Crew Dragonu to bude i bez dalšího prodloužení kontraktu pouhých 388 milionů za misi (3,5 miliardy děleno devíti). Cena pro NASA je tedy už dnes v případě SpaceX poloviční.
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 12-1 - 20. 11. 2024
- Mise Starlink 9-13 - 19. 11. 2024
- Daily Hopper: Ruské výčitky, klapka v ohrožení a inspirace přírodou - 16. 11. 2024
Podpořte projekt ElonX
nerozumiem z článku snáď poznámku “nevyprovokovaný ruský útok na Ukrajinu”. Tento útok sa mi zdá silno vyprovokovaný. Ukrajinské kroky, NATO, základne USA v blízkosti Ruska, pôvodné dohody s NATO, že žiadna krajiny z ako Česko, Slovensko, balkánske krajiny a okrem iných ani samozrejme bývalé štáty ZSSR sa nestanú členmi NATO. Podobne podpora Ukrainy miliardami z USA na vojenský materiál a mnohé iné. Nedodržanie poslednej dohody medzinárodne vyjednanej medzi Ruskom a Ukrainou pri nie tak dávnom strete… . Teda dohody sa nedodržiavajú pokiaľ ide o Rusko a nie je to zo strany Ruska. To sú fakty. Nie som zaľúbený do Ruska a samozrejme to nie je zďaleka všetko, čo sa dá menovať.. čo ma ale prekvapuje, že sa mi zdá, že sa nedodrží dohoda ani o tom, že vesmírnu spoluprácu na ISS a teraz neviem, či sa to týka i iných projektov sa nesmú dotknúť sankcie ani prípadný konflikt. Ako to je? Týka sa to iba ISS alebo všeobecne vesmírneho výskumu a rakiet?
Nezlobte se, tady si povídáme o kosmonautice. A bavíme se tu o nových smlouvách pro SpaceX. Moje věta v článku primárně znamenala, že současným děním na Ukrajině je ohroženo cokoliv, v čem spolupracuje Ruská Federace s kýmkoliv. A nechci se tu nechat zatáhnout do politických debat.
Nesmíš tak hltat ruskou masirku. Jedinej kdo na Ukrajině vraždil jsou fašisti z Ruska. Zajímavý že Ukrajinci co si zjednávají pořádek jsou špatní a to stejně v Kazachstánu je ok. Vypadá to, že se smí jen to co se hodí Kremlu. Zalez s temahle fasistickejma naborovejma recma ideálně do země plynu zaslíbené a užívej si tam svobody
Zazdieľaj mi tu tu falošnú mapku základní USA okolo Ruska… Je nejaká základňa USA v Kazachstane alebo Kirgistne ako ukazuje tá vaša slávna mapka proruský trollko?
Tak jako určitě existuje spousta mapek s tajnými vojenskými základnami USA a biologickými laboratořemi:-)))
Nerozumiem tomu výpočtu ceny Starlineru za misiu. Nulou sa predsa deliť nedá.
Koľko zaplatí NASA Boeingu, ak Starliner nevynesie na ISS ani jedného astronauta?
Taky mě to hned trklo a též by mě zajímala ta částka nebo alespoň kolik už bylo vyplaceno do dnešního dne. Pokud by měli třeba 3 mld. USD za “nic” a 4,6 mld. za všech 6 letů, tak bych se nedivil, že je nic netlačí.
Já vám řeknu, pánové, co je tlačí. Tlačí je fakt, že OFT-2 platí z vlastní kapsy. Takže nastřelím částku, protože nemám čas to hledat. Za OFT-2 zaplatili ze svého 0,5miliardy a jediná šance, jak se dostat k těm penězům za ostré lety, je to dokončit.
Ano
U Boeingu tvoří asi 2,5 miliardy vývoj + provedení testovacích misí, takže minimálně tahle částka už nejspíš byla vyplacena (nebo alespoň její drtivá většina). Co se týče plateb za ostré mise, tak ty se asi vyplácejí zvlášť a nějakou dobu dopředu, protože vyrobit hardware trvá dlouho, ale těžko říct, kolik misí už NASA zaplatila. Stejně tak nevím, jak je to ošetřené pro případ, kdy již zaplacená mise nakonec neproběhne. Na webu jsou přímo ty smlouvy k přečtení, tak si to někdo můžete zkusit nastudovat. 🙂
Děkuji za odpovědi všem 🙂
Co si myslíte o tomto zákonu. Bezos se bude smát?
https://www.space.com/senate-passes-funding-bill-nasa-moon-landers
Inflace na pochodu.
SpaceX podle článku získá nejvíce.
https://techcrunch.com/2022/02/28/nasa-extends-spacexs-commercial-crew-contract-by-three-missions-for-900-million/
Sice si myslím, že pod článkem o kontraktu na další mise Crew Dragonu k ISS je Váš dotaz k senátnímu návrhu zákona USICA (zmiňujícímu se o 10 miliardách USD na vývoj komerčních lunárních landerů pro program Artemis) docela OT, ale přesto Vám odpovím. Návrh zákona USICA (U.S. Innovation and Competition Act) byl schválen Senátem 8.6.2021. K tomu se váže článek z 10.6.2021, na který jste dal odkaz. Článek je tedy devět měsíců starý. Součástí USICA je návrh nového autorizačního zákona pro NASA (poslední autorizační zákon byl schválen v roce 2017). Celá věc má další vývoj. Na počátku února 2022 schválila Sněmovna svůj návrh alternativního zákona America Competes Act, ale ten je zcela odlišný a neříká téměř nic o NASA nebo vesmíru. Vyjednávání o kompromisu bude náročný úkol, ale i kdyby se snahy o zvýšení financování NASA na podporu druhého lunárního landeru promítly do autorizačního zákona, tak jde pouze o povolení, nikoli samotné přidělení financí. Autorizační zákon přikazuje NASA, co má dělat, ale peníze jsou přidělovány rozpočtovým zákonem.
Všem ostatním se omlouvám za rozvíjení tohoto nevhodného OT.
Díky za odpověď.
Přesto realistický HMG a rozpočet…
Patrně finančně…
https://www.space.com/artemis-moon-landing-likely-slip-to-2026?utm_campaign=socialflow
Viz též https://spacepolicyonline.com/news/first-four-artemis-flights-will-cost-4-1-billion-each-nasa-ig-tells-congress/
Bylo to tak, že generální inspektor NASA Paul Martin při slyšení v příslušném podvýboru pro vědu, vesmír a technologie Sněmovny reprezentantů vyjmenoval jako faktory pravděpodobného odkladu přistání na Měsíci v rámci Artemis 3 na rok 2026 potřebný čas na vývoj a testování HLS Starship a skafandrů. U stolu svědků se k němu připojil William Russell z GAO, který oba faktory zopakoval. James Free z NASA doplnil že jeho povinností je dát dohromady nový integrovaný plán a rozpočet.
A ze všech těchto informací jste vytrhl slova “realistický harmonogram a rozpočet… patrně finančně”.
Ta slova mne zaujala…finančně.
Posun z roku 2024 na 2026. Na tom se shodneme?
2024 bude bezpilotní let starship k Marsu?…
Na pravděpodobném odkladu na rok 2026 se shodneme, ale finance nejsou v článku uvedeny jako důvod tohoto odkladu. Slova “patrně finančně” pochází z Vaší úvahy z Vašeho předchozího komentáře.
Ostatním se opětovně omlouvám za OT.
Díky za info. Starliner spí v hangáru a nepoletí s lidmi další rok, tedy jiná moznost není.
Inflace je veliká, 64 mio $ za sedačku není moc.