Posádka Crew-3 před svým Dragonem (Foto: SpaceX)
Poslední říjnový den letos přinese nejen Halloween, ale také další start kosmické lodi Crew Dragon. Ta naposledy vynesla na oběžnou dráhu čtveřici vesmírných turistů, ale tentokrát jsou na řadě profesionální astronauté NASA a ESA v rámci mise Crew-3. Čtyřčlenná posádka bude dopravena na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS), kde stráví přibližně 6 měsíců a poté se vrátí zpět na Zemi. NASA před startem uspořádala tiskovou konferenci (a další jsou v plánu), kde jsme se dozvěděli několik novinek a zajímavých informací o této misi. Například jsme zjistili, Crew Dragon pro tuto misi už dostal jméno a obsahuje několik úprav a vylepšení. Zástupkyně SpaceX pak prozradila, kolik dalších Dragonů je ve výrobě, a jak je to se znovupoužitelností tepelného štítu.
Mise Crew-3, jak název napovídá, je už třetí ostrá pilotovaná mise Crew Dragonu, v jejichž rámci jsou profesionální astronauti pravidelně dopravovány na ISS na dlouhodobé expedice. Velitelem mise Crew-3 je astronaut NASA Raja Chari, který poletí do vesmíru poprvé. Pilotem je Thomas Marshburn (NASA), který byl ve vesmíru již dvakrát. Prvním specialistou mise je německý astronaut ESA Matthias Maurer, pro kterého bude tento let premiérou. Bude to teprve druhý Evropan, který poletí v lodi Crew Dragon. Druhým specialistou mise Crew-3 je americká astronautka NASA Kayla Barron, která rovněž poletí do vesmíru poprvé.
Původní plán byl, že Crew Dragon společnosti SpaceX bude tyto pravidelné mise na ISS provádět jen jednou ročně, jelikož se měl střídat s lodí Starliner společnosti Boeing. Starliner ale potkala řada problémů ve vývoji a testování, a tak dopraví svou první posádku na oběžnou dráhu nejdříve koncem příštího roku. A teprve několik měsíců poté můžou začít ostré mise pro NASA. Doprava astronautů na ISS tedy bude ještě dlouho spočívat pouze na bedrech SpaceX, což mimochodem znamená, že firma Elona Muska vyčerpá prvotní kontrakt s NASA na provedení 6 misí o dost dříve, než se původně plánovalo. Mise Crew-6 se momentálně chystá na únor 2023, tedy na zhruba stejnou dobu, kdy by mohl být Starliner konečně připraven na svou první ostrou misi (za předpokladu, že chystané dvě testovací mise proběhnou bez větších problémů). SpaceX tedy možná ve výsledku stihne provést všech šest nasmlouvaných misí ještě předtím, než Starliner odstartuje na svou první.
Zatím není jasné, jak přesně NASA pojme další fázi kontraktů pro dopravu svých astronatů na ISS, ale agentura aktuálně vyzvala všechny firmy, které se chtějí ucházet o tyto budoucí kontrakty, aby jí zaslaly informace o svých možnostech, schopnostech a harmonogramech. NASA má zájem jak o již certifikované systémy (tedy Crew Dragon a Starliner), tak i teprve vyvíjené lodě, které by mohly být připravené do roku 2027. Lze očekávat, že kromě SpaceX a Boeingu projeví zájem například společnost Sierra Nevada se svým raketoplánem Dream Chaser. Ten je momentálně vyvíjen pro zásobování ISS, ale firma se s tímto systémem už v minulosti účastnila výběrového řízení o vývoj pilotovaných lodí pro NASA, které nakonec vyhrály SpaceX a Boeing.
Vraťme se ale k aktuální misi Crew-3, jejíž start je plánován na 31. října 07:21 SEČ z rampy LC-39A ve floridském Kennedyho kosmickém středisku. Nosná raketa Falcon 9 bude tvořena již použitým prvním stupněm B1067.2, který už má za sebou zásobovací misi CRS-22. Loď Crew Dragon bude oproti tomu nově vyrobený exemplář se sériovým číslem C210, který se posádka Crew-3 rozhodla pojmenovat Endurance („Vytrvalost“). Loď se tak přidává k předchozím lodím Endeavour a Resilience.
NASA uspořádala 6. října předstartovní konferenci, při které zástupci agentury i SpaceX prozradily několik novinek. Nejzajímavější byly podrobnosti o úpravách, které byly na Crew Dragonu provedeny na základě poznatků z dosavadních misí této lodi. Například během návratu z mise Crew-1 prý došlo k mírnému poškození brzdícího padáku následkem zásahu nežádoucím objektem („debris strike“). Padáky však přesto fungovaly správně. Pro Crew-3 proto bylo zavedeno dodatečné čištění, aby se snížila šance přítomnosti nežádoucích objektů. Další změny zahrnují:
Provádění podobných změn je normální. Například po první testovací misi Crew Dragonu byly provedeny úpravy tepelného štítu a další vylepšení. NASA a SpaceX také získaly cenná data během 3denní turistické mise Inspiration4. Například NASA dostala možnost zhodnotit fungování systému podpory života během dosud nejdelšího pobytu posádky v Crew Dragonu. Jedním z poznatků bylo to, že není potřeba tak často měnit lithium v systému pro odstraňování oxidu uhličitého z kabiny. Během mise Inspiration4 navíc Crew Dragon obíhal v dosud největší výšce, což přineslo nová data ohledně vlivu mikrometeoroidů a také fungování tepelného štítu při návratu z takové výšky. NASA dále při všech misích analyzuje data ohledně fungování padáků. Na základě poznatků z mise Inspiration4 bylo například mírně upraveno šití na části lan padáků („riser sleeve“). Během této mise byl také objeven problém s odpadním systémem v Crew Dragonu. Lze očekávat, že loď Endurance už bude obsahovat nápravu, ale loď Endeavour už byla v době tohoto zjištění na ISS. Během listopadového návratu Crew-2 z ISS proto posádka omezí používání toalety.
Sarah Walker, ředitelka misí Dragonu ve SpaceX, během konference navíc odpověděla na můj dotaz ohledně znovupoužitelnosti tepelného štítu na Dragonu. Už dříve jsme se dozvěděli, že na misi CRS-22 letěl již použitý tepelný štít z mise DM-2, ale zástupkyně SpaceX nyní poskytla více podrobností. Vysvětlila, že štít se skládá ze dvou částí – laminátové skořápky (backshell) a dlaždic z ablativního materiálu PICA-X. Na misi CRS-22 byla znovu použita pouze ta laminátová část. SpaceX však nadále zkoumá možnosti opakovaného použití tepelného štítu.
Další zajímavostí je, že loď Endurance pro misi Crew-3 není zcela nová, neboť poprvé obsahuje již použitou aerodynamickou špičku. Tato část lodi se odklápí po oddělení Dragonu od rakety, čímž se odhalí dokovací port, dodatečné trysky Draco a zařízení pro sledování polohy hvězd kvůli navigaci. Nebylo upřesněno, z kterého Dragonu tato konkrétní špička pochází, ale jediným možným kandidátem by měl být exemplář C205. Tento Dragon absolvoval test únikového systému za letu a poté přistál v oceánu. Všechny ostatní Crew Dragony jsou buď součástí aktivní flotily, nebo byly zničeny.
Crew Dragon Endurance ale není poslední nová loď, kterou SpaceX vyrobí. Na konferenci jsme se dozvěděli, že ve výrobě jsou momentálně dva další Dragony, z nichž jeden bude hotový na jaře 2022 a poletí na příští pilotované misi Crew-4. Druhý vyráběný Dragon je nákladní varianta pro zásobovací mise CRS a má být také hotový začátkem příštího roku. Mělo by teoreticky jít o sériová čísla C211 a C212, ale zatím nevíme, které číslo patří ke které lodi. SpaceX každopádně bude mít začátkem příštího roku k dispozici celkem čtyři Crew Dragony a tři nákladní Dragony. Zatím však není jasné, kolik dalších Dragonů plánuje SpaceX vyrobit. Každý kus má být schopen alespoň pěti misí, takže je teoreticky možné, že v dohledné době nebude potřeba vyrobit žádné další Dragony, jelikož ty stávající budou postačovat pro obsloužení všech plánovaných misí.
Co se týče dalších chystaných misí pilotovaného Crew Dragonu, po misi Crew-3 přijde na řadu turistická mise Ax-1. Tu organizuje společnost Axiom Space a 4členná posádka při ní zhruba na týden navštíví Mezinárodní kosmickou stanici. Mise je plánována na konec února 2022 a poletí při ní Crew Dragon Resilience, který před pár týdny absolvoval misi Inspiration4. Bude to pro něj už třetí mise. V dubnu 2022 pak bude následovat mise Crew-4 s nově vyrobenou lodí a dalšími čtyřmi profesionálními astronauty, kteří na ISS stráví 6 měsíců.
Posádka mise Ax-1. Zleva: Velitel Michael López-Alegría, specialista Eytan Stibbe, pilot Larry Connor a specialista Mark Pathy. (Zdroj: The Times)
Na podzim 2022 jsou pak plánovány také mise Crew-5 a Ax-2. První jmenovaná by mohla být zajímavá tím, že by mohla poprvé mít na palubě ruského kosmonauta. NASA totiž usiluje o výměnný systém, kdy by na každé americké misi létal jeden Rus a výměnou za to by na každém ruském Sojuzu létal jeden astronaut NASA/ESA/JAXA. Je totiž pak možné snadněji zajistit neustálou přítomnost alespoň jednoho astronauta v americké části ISS i v případě situace, kdy například bude mít některá z amerických kosmických lodí nehodu a nebude moci nějakou dobu létat. Na rok 2022 byla původně plánována ještě turistická mise společnosti Space Adventures, při které by Crew Dragon dosáhl dosud nejvyšší orbity. Tato mise ale byla nedávno zrušena, jelikož vypršela smlouva se společností SpaceX.
Záznam předstartovní tiskové konference:
Rozhovor s neurochirurgem Mattem MacDougallem nabízí fascinující pohled do zákulisí inovativní technologie mozkových implantátů. MacDougall…
V přehledu novinek o síti Starlink se nejprve podíváme, jak satelitní konstelace na nízké oběžné…
Nová kniha Reentry od Erica Bergera se zaměřuje na vývoj Falconu 9 a kosmické lodi…
Dnešní článek vám představí novou anténu určenou pro příjem signálu družic Starlink. Na rozdíl od…
NASA před časem udělila SpaceX kontrakt na vývoj USDV (U.S. Deorbit Vehicle), což je upravená…
Noland Arbaugh je prvním uživatelem implantátu Neuralinku a používá ho už tři čtvrtě roku. Při…
Zobrazit komentáře
Další odklad: jak vlastně dlouho může v kosmu vydržet Dragon?
Certifikace je na 210 dní, aktuálně má Crew-2 "natočeno" 193 dní, takže už moc prostoru k dalším odkladům není - museli by odletět bez možnosti se "potkat" s novou posádkou nahoře, což určitě také lze realizovat, ale je určitě lepší, když mohou předat práci svým nástupcům přímo.
A ten čas je dán čím? U Sojuzů je to možná koroze v palivovém systému, co u Dragonu? Certifikaci chápu jako minimální bezpečný limit, ale možná to není kritická hodnota. Samozřejmě by asi NASA nerada ten čas překračovala, ale i rekord Sojuzu je 215 dní
To bohužel přesně nevím - u DEMO mise byla životnost kratší kvůli degradaci fotovoltaických panelů na trunku. Na ostré mise už používají lepší, ale jestli je to stále kritický prvek jsem se nikde nedočetl. Jinak určitě souhlas, těch 210 dní není zeď, ale právě kvůli tomu se dělá certifikace, aby se to běžně nepřekračovalo :-). Navíc minimálně podle komentářů Thomase to vypadá, že už se jim dost stýská po domově.
,,Nebylo upřesněno, z kterého Dragonu tato konkrétní špička pochází, ale jediným možným kandidátem by měl být exemplář C205."
Tak s tím nesouhlasím. Nemůže to být špička z jakéhokoli Cargo Dragonu nebo Crew Dragonu akorát již prostě byla jednou použita? Může to být například tak, že C206 Endeavour po Demo-2 dostal na misi Crew-2 novou špičku a tu z mise Demo-2 dostal teď(po kontrole a testech) C210 Endurance.
Asi to teoreticky možné je. Já předpokládal, že špička zůstává mezi starty na Dragonu a dává se pryč pouze pokud daný Dragon už nepoletí, ale bůh ví, jak vlastně ten proces údržby mezi starty probíhá.
Ještě jedna zajímavost by se mohla podařit, pokud se odstartuje v říjnu: bylo by to teprve podruhé v historii, kdy by byly během jednoho kalendářního měsíce tři pilotované starty. Před tím to bylo jen v říjnu 1969, kdy startovali Sojuzy 6, 7 a 8. Ty tedy vystartovali během dvou dnů, což se ještě hodně dlouho opakovat nebude
jenže to mělo jedno specifikum - tenkrát se celá raketa vždy zahodila - takže udělat rychlou kadenci bylo jen o tom vyrobit si jich dost dopředu. Dnes je situace jiná - dnes se spaceX snaží o co největší znovupoužitelnost, takže potřebují mezi starty dost času. U Falconů to už tolik nevadí, tam mají asi zásobu, ale Crew Dragonů nemají dost.
Jak je na tom Dragon XL ?
Od původního oznámení jsme zatím nic dalšího neslyšeli.
To je šance. Zdá se, že zorganizovat volný let dokážou do půl roku. Nemáte někdo 200 milionů, že bychom vyrazili?
Lepší počkat na Starship.
No tak do toho bych nevlezl. Rozhodně né dokud to nebude mít na kontě alespoň sto bezchybných misí. Fandím tomu, ale celé to působí, že jdou na knop technických možností, což nedává moc velký prostor na poruchy a nepředvídatelné události. Jenom ten 3mm plech je dost děsivej, na tož řízený pád, motorové zbrzdění pár sekund před dopadem a nakonec chytání do pazoury na rampě. Brrr... Doufejme, že pro mise s lidskou posádkou zavedou nějakou bezpečnostní kabinu, co se oddělí v případě selhání, ale při těch velikostech si to moc nedokážu představit.
Bude tam úplně stejný únikový modul jako v běžných letadlech :-). Prostor na poruchy je tam naopak velký, i kdyby selhalo třeba 5 motorů, tak by bylo možné úspěšně přistát a pro let s lidskou posádkou bude muset vše být naddimenzované třeba o 50 % proti běžným hodnotám (proto třeba dělají ty testy nádrží pod tlakem až do zničení). 100 misí s nákladem nejspíš dají před první misí s posádkou, pokud se jim to povede, tak už na tom budou lépe než raketoplán. Falcon 9 je nejspolehlivější raketa v historii se stovky konkurentů, tak se nebojím, že by bezpečnost nebyla u SpaceX na prvním místě.
Dolaru😉
Takže na Resilience prehodia vyhliadkovú kupolu späť na dokovací port? Mal som za to, že chceli tu loď vyhradiť pre lety mimo ISS, ale zrejme ich to prehodenie nestojí veľa..
Přesně tohle jsem už někde psal, podle mě to možná bude ještě snazší, než si myslíme.
To překonfigurování by mělo být snadné. A bůh ví, kdy bude další free-flying mise, když tu od Space Adventures zrušili. Takže momentálně nevíme o žádné další misi, která by využila kupoli.