Musk na konferenci ISS R&D: Dragon nebude přistávat motoricky, chystá se zmenšená verze ITS, a další novinky
Šéf společnosti SpaceX Elon Musk se ve středu večer zúčastnil debaty na konferenci ISS R&D ve Washingtonu, kde nejdříve odpovídal na otázky Kirka Shiremana z NASA a poté také na otázky z publika. Dozvěděli jsme hned několik nových informací (některé byly očekávané, ale jiné byly naopak dost překvapivé). Elon mluvil o všem možném od letů na ISS s posádkou přes Falcon Heavy a záchranu aerodynamického krytu až po marsovskou raketu ITS. Mezi hlavní novinky patřila především smutná informace o tom, že Crew Dragon nakonec nebude disponovat schopností motoricky přistát na pevnině a pak také náznak toho, že se chystá zmenšená verze ITS pro využití na oběžné dráze Země.
Znovupoužitelnost
Čtyři zachráněné stupně v hangáru u rampy LC-39A (Foto: SpaceX)
- Znovupoužitelnost je podle Elona do budoucna klíčová pro celé odvětví, nejen pro SpaceX.
- Možná už příští rok by se firmě prý mohlo podařit znovupoužití zachráněného prvního stupně do 24 hodin.
- Záchrana aerodynamického krytu by se mohla podařit ještě letos, jeho první znovupoužití pak buď koncem tohoto roku nebo začátkem příštího. Elon kryt přirovnal k paletě peněz (5–6 milionů dolarů) padající k zemi, a proto je podle něj pochopitelné, že se ji pokoušejí “chytit”.
- Druhý stupeň Falconu údajně představuje zhruba 20 % ceny mise. Elon stále usiluje o jeho záchranu.
- Elon si posteskl, že znovupoužití Dragonu pro misi CRS-11 tak trochu zapadlo. Jednalo se o první znovupoužití orbitální lodi od dob raketoplánu. Zároveň dodal, že renovace tohoto konkrétního Dragonu stála skoro stejně (nebo možná i o něco málo víc) než by stála výroba nového kusu. Příště by už však mohlo dojít až k 50% úspoře.
Falcon Heavy
Vizualizace startu Falconu Heavy (Zdroj: SpaceX)
- Vývoj Falconu Heavy byl mnohem náročnější a složitější, než si Elon a jeho tým původně mysleli. Více věcí se může pokazit a řadu z nich nelze otestovat na zemi. Tři stupně znamenají trojnásobné vibrace, odlišné aerodynamické vlastnosti, otřesy během transonické fáze letu, nečekané interakce mezi 27 motory apod.
- Centrální stupeň je úplně jiný než běžný Falcon 9, jelikož musí být schopen odolávat úplně jiným silám a všemožnému náporu.
- S výsledkem je však spokojený. FH má mít 2,5x vyšší nosnost než Falcon 9.
- Vzhledem k vyšší komplexnosti popsané výše považuje první start FH za velice riskantní a existuje velká šance nějakého selhání. Za úspěch však prý Elon bude považovat už jen to, že raketa doletí dostatečně daleko na to, aby při případné “anomálii” (slovo, které Elon nemá rád) nedošlo k poničení startovní rampy.
- První posádka, která poletí na Falconu Heavy, je podle Elona “odvážná”.
Mars
Ilustrace znázorňující proces teraformace Marsu (Zdroj: SpaceX)
- Elon si myslí, že je prospěšné, aby více než jeden subjekt soupeřil o “dobytí” Marsu. Nemá nic proti koalicím více zemí, ale takových koalicí by mělo být více, aby to všechny zúčastněné motivovalo a popohánělo kupředu v zájmu přátelské soupeřivosti.
- Ve SpaceX se hodlají soustředit spíše jen na dopravu, ostatní aspekty kolonizace Marsu by rádi nechali na ostatních, aby jim zbytečně nelezli do zelí a nekonkurovali jim. Pokud to však bude potřeba a nikdo se k tomu nebude mít, tak se firma prý klidně pustí do řešení problémů souvisejících s ostatními aspekty kolonizace.
- Elon připouští, že tunelovací technologie, které vyvíjí v rámci své společnosti The Boring Company, by nejspíš našly uplatnění na Marsu pro těžbu vody a dalších materiálů či hloubění tunelů pro příbytky. Současné stroje jsou však extrémně těžké, takže pro použití na Marsu by musely být značně upraveny, aby byly lehčí a zároveň fungovaly v marsovském prostředí.
- SpaceX vyvíjí experimentální systém marsovské komunikace ve spolupráci s NASA.
ITS
Elon už od března plánuje zveřejnění nových informací o změnách týkajících se konceptu Interplanetary Transport System (ITS), což je technologická architektura pro cesty na Mars. Musk ITS představil v září 2016 na konferenci IAC v Mexiku a dnes potvrdil, že na letošním IAC (opět v září), které se tentokrát koná v Austrálii, představí aktualizovaný koncept ITS a také informace o tom, jak SpaceX hodlá celý projekt financovat. Elon dnes vysvětlil, že klíčovou změnou bude vytvoření zmenšené verze ITS, která bude realističtější než monstrózní marsovská varianta a která bude využitelná pro mise na oběžné dráze Země. Pomocí této rakety pak SpaceX vydělá peníze na vývoj a výrobu velké rakety určené pro Mars.
Vizualizace ITS za letu (Zdroj: SpaceX)
Spekuluje se o tom, že takovéhle mini-ITS by mohlo být ideální pro levné vynášení satelitů internetové konstelace, kterou SpaceX plánuje. Ta by pak pro firmu mohla představovat značný zdroj příjmů potřebných pro vývoj marsovských technologií. Uvidíme, co nám Elon prozradí v září…
Nový Dragon
Vznášející se Dragon při testu motorů SuperDraco v McGregoru. (Foto: SpaceX)
Nový Dragon nakonec nebude disponovat schopností motorického přistání na pevnině, jak bylo původně plánováno. Motory SuperDraco budou instalovány pouze na variantě lodi Crew Dragon určené pro lety s posádkou, kde však budou motory sloužit pouze jako únikový systém.
Problém byl podle Elona v tom, že implementace systému přistávacích nohou do tepelného štítu Dragonu by byla technicky náročná a zároveň bylo potřeba, aby celé řešení následně NASA schválila pro použití při letech s posádkou, což není jednoduché (motorické přistání představuje dodatečné riziko a je to další systém, který může selhat a navíc je v podstatě zbytečný). Elon dodal, že Crew Dragon bude technicky vzato schopen motorického přistání, ale musel by přistávat na nějakém měkkém povrchu, protože jinak by absence nohou vedla k poškození lodi. V praxi však bude vždy přistávat pomocí padáků.
Takhle mohl vypadat Red Dragon při přistání na Marsu. (Zdroj: SpaceX)
Zároveň prý SpaceX postupem času přišlo na lepší způsob přistávání na Marsu než ten pomocí tepelného štítu a postranních motorů, což znamená, že Red Dragon pravděpodobně nikdy nepoletí. Motorické přistání Dragonu je tedy jakousi slepou vývojovou větví, která firmě nijak nepomůže na cestě na Mars, což je to hlavní, o co SpaceX usiluje. V zájmu ušetření času a peněz se proto firma rozhodla od motorického přístání Dragonu upustit. Jednalo se prý o těžké rozhodnutí, ale Elon dodal, že se k této funkcionalitě SpaceX možná časem vrátí.
Nákladní verze nového Dragonu (Elon ji nazval “Cargo Dragon 2”) pak prý bude skoro stejná jako Crew Dragon, ale nebude vůbec disponovat motory SuperDraco. Přesto však podle Elona loď bude schopná zachránit náklad i v případě selhání rakety, i když jen pomocí padáků. To by se hodilo například při misi CRS-7.
Ostatní
- SpaceX na letošek plánuje ještě 12 misí.
- Základna na Měsíci by podle Elona byla super.
- SpaceX maximalizuje investice do výzkumu a vývoje.
- Elon tráví 80 % svého času na poradách s inženýry.
- Commercial Crew (doprava posádky na ISS) je pro SpaceX momentálně hlavní prioritou. Elon dodal, že tento program je o dost náročnější než ten pro dopravu nákladu, a NASA na ně klade mnohem vyšší nároky (pochopitelně).
- Elon by rád jednou letěl v Crew Dragonu na ISS. Třeba tak za 3–4 roky.
Záznam celé diskuze:
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 6-70 - 1. 12. 2024
- Mise Starlink 9-14 - 29. 11. 2024
- Mise NROL-126 - 26. 11. 2024
Rád by som vyjadril svoj názor k problematike propulzívneho pristávania Crew Dragonu pretože mám pocit že ľudia od toho očakávali trochu viac ako by sa malo. Osobne sa mi ten nápad veľmi páči z dvoch dôvodov: nieje nutné odhadzovať nevyužitú záchrannú vežičku a tým pádom zas niečo ušetríme, a za druhé, je teoreticky možné pristáť na “heliporte” ako Elon obrazne povedal. To sú bezpochyby veľké výhody, avšak problémom je bezpečnosť a nikto mi nemôže vytknúť že nie. Totiž čo sa týka pilotovaných letov, každý kritický systém musí byť zastúpiteľný, musí mať tzv. redundanciu. V prípade Crew Dragona v pôvodnej konfigurácii tvoril záložný systém padák. Ibaže padákový systém je možné aktivovať len v určitej fáze letu, určite by nepomohol pri anomálii motorov v poslednej fáze pristátia tesne pred dosadnutím. To znamená že propulzívny systém stráca redundanciu v určitej fáze letu čo je pre NASA pochopiteľne neprijateľné. Druhou vecou je, že pripravovaný Dream Chaser nahradí potrebu presného návratu so značne nižším rizikom, takže naozaj nebude potrebné, aby Crew Dragon robil to čo bolo v pláne.
SuperDraca taky měly redundanci – je jich 8 a k přistání stačily 4.
Áno, avšak v prípade napr. ruptúry palivového systému, alebo vyčerpanie paliva v dôsledku X faktorov by mohol mať aj 16 motorov. Je mi jasné že systém ako taký je určite možné vyrobiť v maximálnej možnej miere bezpečný, ale nikdy to nebude taký “zicher” ako padák. A poviem úprimne, byť astronaut, radšej sa spustím dole na padákoch ako dúfať v moment dosadnutia, že všetko funguje ako má, lebo následky na ľudský organizmus sú fatálne aj trebárz pri mierne tvrdšom dosadnutí ako majú občas vo zvyku F9 (viď BulgariaSat) a to zvlášť pri návrate z dlhodobého pobytu v 0G kedy je kostra človeka značne oslabená. Snáď mi rozumiete, NASA potrebuje Crew Dragon teraz. Pristávanie na motoroch je síce super cool a rád by som to videl, kto nie, ale najprv systém treba dôkladne otestovať, aby to nedopadlo ako s raketoplánom a 14timi dušami ktorým už nikto nevysvetlí že to malo byť úplne “bezpečné”.
Jako nerad bych vysvětloval Komarovovi, že padák je sichr, ale zároveň jedním dechem dodávám, že chyba nebyla primárně v padáku, ale v tom, že se nedokázal dostat ven z místa, kde byl smotaný. Prostě neodzkoušená loď. Máš hodně pravdu v tom co píšeš, si pamatuju tu Elonovu presentaci Dragonu 2, kde hovořil, že tam budou navíc záložní padáky, ale je pravda, že pokud selžou motory, mohlo by být už na použití padáku pozdě. Nikdy sem o tom tak nepřemýšlel, ale čím víc nad tím dumám, tím ti dávám víc za pravdu a v duchu přikyvuju.
K tomu motorickému přistávání, já bych to taky rád viděl, ale osobně si myslím, že pokud ten vývoj NASA nezaplatí, jako že to vypadá že ne, tak se nic testovat nebude a kromě věžičky to na nic jiného nebude. DreamChaser je teď jen na cargo, jenže vůbec není vyloučeno, že v dalším kole dostane šanci i pro lidi (viz ta studie o servisování Hubbla). A jeden z důvodu přistání na heliportech co si pamatuju je to, že může snášet časově citlivé náklady, a to je přesně to, co začně DC od roku 2019 dělat.
Teď na závěr dodám jednu větu. Rád uvidím, že Dragon 2 předběhne starliner, ale raději budu, když do obou lodí posadí lidi až když si budou jistí, a ne aby je tam posadili jen kvůli vítězství v dopravě na orbit. A to platí pro oba výrobce.
Docela studená sprcha … důvody chápu. Jasné je, že původní plány byly příliš odvážné, realita bude podstatně prostší. I když SX dlouhodobě ukazuje, že jeho síla je právě v jednoduchosti.
Jen zařízli mrtvou vývojovou větev.
Žádné motorické přistání, žádný Red Dragon, Falcon Heavy nejspíš vybouchne…. už máme video z bunkru?
Zaujal ma ten technický dôvod o obtiažnosti implementácie pristávacích nožičiek do tepelného štítu. A čo raketoplán, ten mal predsa zasúvací podvozok tiež v tepelnom štíte. Takže NASA má potrebné know-how, otázka je, prečo ho neposkytla – zrejme – SpaceX?
Souhlasím, podle mě je to jen výmluva, nožičky se totiž dají udělat tak, že do štítu vůbec nebudou zasahovat. Takže ono kdo ví jak to je…
Souhlasím. Mohly by se vyklápět z boku nad štítem. Taky to chápu jako výmluvu. Mozky ve SX by určitě našly řešení.
Musk taky netvrdí, že od toho upustili, protože nemohli najít řešení. Upustili od toho, protože jim to nestálo za tu námahu to řešení hledat – NASA o motorické přistání moc velký zájem nemá a vzhledem ke zvýšenému riziku, které tento způsob přistání v očích NASA představuje, v kombinaci s tím, že SpaceX nepotřebuje trénovat tento typ přistání na Marsu, jelikož tam plánují přistávat jinak, by firma byla sama proti sobě, kdyby investovala čas a peníze do pro ně slepé vývojové větve, která zbytečně zvyšuje riziko jejich produktu, v podstatě jen protože je to cool a byl to původní plán.
Souhlasím. Větší smysl pro ně má se naučit přistávat s něčím bez štítu s velkou návratovou rychlostí a bez použití štítu. Motoricky Dragon a Dragon obecně by měl použítí pouze pro NASA a NASA motoriku nechce/nezaplatí. Takže je to výzkum na nic. Raději se naučí přistávat s SmallITS, to má větší smysl pro business i jejich dlouhodobý cíl – Mars. Může to být onen druhý stupněm boosterITS a to znamená v ten moment i zachraněný 2. stupeň, protože SmallITS může vynášet satelity, vrátit se a leteť znova. Zvláštní, ale vracíme se k “raketoplánům”. Jen budou přistávat motoricky.
Přesně.
Je videt, ze ve firme se porad neco deje, cile zustavaji stejne, ale hledaji se co nejlepsi postupy. Zprvu jsem byl dost zklaman, ze SpaceX ustoupila od motorickeho pristani, ale kdyz se nad ti clovek zamysli, tak to neni krok zpet, je to stale o hledani nejlepsiho reseni. A to nejlepsi nemusi byt to nejsofistikovanejsi. Sice Elon mluvil o tom, ze s motorickym pristanim muzou pak pristat vsude, ale tomu jsem moc neveril vzhledem k rozdilnosti podminek pri pristani na ruznych planetach, mesicich ci asteroidech.
Ono jde hlavně o to, že by pro (kosmickou) loď potom nemusel vyrážet vrtulník/loď a tahat ji prosolenou z moře, aby ji dopravil na pevninu, nýbrž by se zatáhla do hangáru, vyměnily klíčový komponenty, provedla inspekce a letíme znovu… A hlavně ta podívaná a toho nabranýho know-how! Taky bych si rád namluvil, že je to vlastně hrozně bezva, že bude Dragon přistávat stejně jako se to dělá už padesát let.
Prvni samozrejme bylo zklamani. Motoricke pristani jsem povazoval za velkou vec. Ale kdyz jsem se na to podival z perspektivy co vse ma SpaceX v planu je jasne, ze pokud se neco ukaze jako daleko slozitejsi nez jsem predpokladal, neni nic rozumnejsiho, nez od toho ustoupit, zvlaste pokud mam dostupne jine osvedcene reseni. Chapu to tak, ze neni cas se tomu venovat, terminy se blizi. Je to osvedceny postup Elona, vrati se k tomu az bude cas se tim zabyvat. Tak jako se snad vraci k znovupouzitelnosti druheho stupne.
Ani nevíte jak moc mi právě tahle zpráva je líto. Tolik jsem se na motoricky přistávajícího Dragona těšil. Inu Nasa rozhodla, že budoucnost ještě nenastane…
Super článek. Už dlouho jsem nečetl tolik novinek v jednom článku. Dost mě mrzí to, že nebude motorické přistání. 😢 Ale i tak držím Elonovi všechny palce ať se jim vše povede.
Ok, Red dragon, prakticky to vubec neznamena zruseni mise na Mars v roce 2018. Ale prospesnejsi je poslat k Marsu neco jako 2. stupen s nozickami typu Grasshoper, resp. 2 stupen, ktery snad brzo budeme zachranovat u FH. Opet je tu tedy otazka. Ma FH dostatecnou nosnost, ze by cely 2. druhy stupen s treba 20 % paliva doletel az k Marsu a tam dokazal pristat? Protoze hold motoricke pristani a entry burn je zrejme mnohem “levnejsi” nez tahat sebou stit, ktery je mrtva vaha, kterou musi tahat nahoru, radeji tedy palivo na pristani na Marsu. Tzn.: Raptor na 100% = na druhem stupni a nahrazeni kerosinu. Ten totiz mrzne a zadny zazech by u Marsu nebyl. To zase prinese potrebne zkusenosti pro finalni ITS. Prijde mi to az moc krasne jasne a primocare.
Mise Mars 2018 je zrusena a zatim prelozena na rok 2020
Jopjop, prepsal jsem se. Co si myslite o zbytku?
Na zemi jde pristat se stitem a padakem. Na Marsu to nestaci kvuli ridke atmosfere, proto jeste motory. Na jen motoricke pristani by bylo potreba hodne paliva.
No ale to, co prakticky už nyní u 1. stupně dělají je nahrazení štítu motorickým přistáním a zpomalováním, aby 1. stupeň neshořel. Taže SpaceX dospělo k tomu, že je zbytečná kombinace štít a motorické přistání. Štít a padák patří k sobě. A celé to jde nahradit motorickým přistáním a zpomalením bez nutnosti brzdit šťítem. Vaha štítu je fajn mít pro zpomalení motorem – palivem.
1 stupen dosahuje rychlost jen kolem 2 km/s. Z obezne drahy je rychlost temer 8km/s. Brzdi se stitem o atmosferu. Pripade jen motorického přistání je potreba temer stejne mnozstvi paliva jako pro zrychleni na 8km/s. To zmamena potreba 2 druhych stupnu, jeden na dosazeni obezne drahy a druhy na spomaleni a pristani bez stitu.
U marsu neni orbitalni rychlost 8km/s nebot ma pokud vim jeho gravitace tretinovou silu nez ma Zeme..presna cisla si kdyztak najdete ja je “z hlavy” nevim..nebude tedy potreba tolik paliva a zaroven atmosfera je ridka,ta dovoli prulet mnohem vetsi rychlosti nez se zacne objekt tavit..
Podľa údajov z NASA https://mars.nasa.gov/msl/mission/timeline/edl/ bola rýchlosť roveru Curiosity pri vstupe do atmosféry Marsu približne 5,9km/s a len samotný tepelný štít ju spomalil na približne 0,4km/s. Ak by sme sa rozhodli nepoužiť tepelný štít a namiesto neho spomaliť len pomocou motorov, museli by sme niesť palivo ktoré by malo potenciál spomaliť loď o takmer 5,5km/s, čo je absurdné. V každom prípade tepelný štít musí na lodi byť, bez toho to nepôjde.
Strašná škoda.😥