Moderní přistávací plošina A Shortfall of Gravitas dorazila na Canaveral, má být plně autonomní

Je to tady. Do přístavu Port Canaveral dorazila dlouho očekávaná přistávací plošina SpaceX – A Shortfall of Gravitas (ASOG). Jde o nejnovější plavidlo ve flotile SpaceX, které je inovativní i pro nautiku jako takovou, jelikož má být plně autonomní.

Na přistávacích plošinách SpaceX lze krásně vidět nejen technologickou evoluci, ale i to jak SpaceX v tomto odvětví sbírá cenné zkušenosti. První plošiny pro přistávání raketových stupňů byly v průběhu let neustále vylepšovány a výsledkem je právě nejnovější plošina ASOG, na které se všechny ty předešlé zkušenosti zúročily. Největší novinkou je oznámení Elona Muska, že nová plošina popluje na místo určení již zcela v autonomním režimu.

To je zajímavé nejen z technického hlediska, ale i z právního, protože předpisy pro tuto kategorii označenou jako MASS (Maritime Autonomous Surface Ships) stále nejsou. Ovšem i zde došlo k pokroku a začínají platit určitá pravidla v omezeném režimu. Zvýšená automatizace lodí, které by mohly nakonec dosáhnout úplné autonomie nebo by se mohly stát dálkově ovládanými bezpilotními plavidly, nejsou novým problémem námořní bezpečnosti. Ve skutečnosti Výbor pro námořní bezpečnost (IMO) diskutoval o automatizovaných lodích již v roce 1964. Je tedy celkem ostuda, že na jejich příchod není legislativa připravena. Nedávné technologické průlomy v oblasti informačních technologií, digitalizace a strojového učení, zejména podporované výzkumem financovaným EU, však otevřely možnost praktické implementace některých z těchto řešení do předpisů MASS. Některé důležité implementace proběhly v květnu 2021, ale pořád není dokončena kompletní regulace. Lze to tedy chápat tak, že tento druh plavby lze provozovat ve zkušebním režimu nebo v případech s udělenou výjimkou. Což je dobrá zpráva nejen pro SpaceX, ale i pro společnost Blue Origin, jejíž loď pro přistání raket New Glenn možná také bude autonomní. Zda si musela SpaceX vyjednat zvláštní povolení kvůli absenci posádky na palubě během plavby, mi není známo.

Přestože základ ASOG je naprosto identický s ostatními plošinami, tak ve výsledku vypadá odlišně. Identickým prvkem všech plošin jsou nákladní čluny Marmac, ze kterých jsou upraveny na nám známé stroje pro přistání. Základní pontony jsou bez pohonu a v klasifikaci bych je zařadil pod pojem „pracovní  plavidlo“. Do této kategorie patří: loď, která je vhodně postavena a zařízena pro použití při práci na vodní cestě, např. výsypný člun pro meliorační práce, zásobníkový hopper, pontonový nákladní člun, ponton nebo záhozové plavidlo ke kladení kamene. Definice je důležitá k pochopení hned několika věcí. Jednak se na každou kategorii vztahuje určitý druh předpisů, a jednak určují co musí dané plavidlo splňovat. Plavidla v naší třídě totiž nepotřebují své IMO číslo podle nařízení SOLAS z roku 1994. Režim IMO se nevztahuje na:

• plavidla výlučně provádějící rybolov
• lodě bez mechanických pohonných systémů
• rekreační jachty
• lodě zapojené do zvláštních služeb (např. majákové lodě, plavidla SAR )
• výsypné čluny
• křídlové lodě, vznášedla
• plovoucí doky a struktury klasifikované podobným způsobem
• válečné lodě a vojenské lodě
• dřevěné lodě

Srovnatelný systém mají čísla ENI (Evropské identifikační číslo plavidla). Pro všechny lodě v režimu IMO (ENI) platí regulace a nařízení, kterými se musí řídit, ale i pro ostatní plavidla platí pravidla, byť ne tak obsáhlá. Myslím, že Elon Musk dal přednost lodím bez IMO z mnoha důvodů. Dají se snadněji upravovat bez velkého zásahu do registru, nedají se sledovat běžnými způsoby a tudíž nepotřebují zařízení AIS a v neposlední řadě to může být i z důvodů autonomie. Tedy samostatné plavby bez asistence. Již léta víme, že během přistávání na plošinách nikdo není a čluny se udržují na stanoveném místě pomocí vlastního pohonu. Ten byl v případě plošiny Just Read the Instructions (JRTI) v minulosti zásadně vylepšen a mobilní propulzní jednotky nahradily čtyři regulérní lodní šrouby v gondolách.

Pro fanouška nejen kosmonautiky, ale i nautiky je zajímavé třeba to, že SpaceX není inovativní jen ve svém oboru, ale má dopad i na další odvětví, kde taktéž balancuje na hraně technologického vývoje. Přestože bude plošina ASOG autonomní, tak spolu s ní určitě do akce budou vyjíždět doprovodná plavidla tak, jak jsme doposud zvyklí. Vplutí a vyplutí z přístavu může i nadále vyžadovat vlečení plošiny, ale na volné vodě by plošina měla být odpojena a na místo určení a zpět plout za pomoci vlastního pohonu. Ostře sledovaný příjezd 15. července ASOG na Floridu do přístavu Port Canaveral tuto tézi mimo jiné potvrdil, protože plošina byla na místo vedle své starší sestry JRTI odvlečena remorkérem.

Přestavby ASOG se ujala loděnice Bollinger Shipyards v Port Fourchon v Louisianě, která už předělávala v minulosti například loď GO Ms. Tree nebo GO Navigator. Po příjezdu na Floridu dostala ASOG nového robota pro zajištění stupně po přistání, kterému se říká OctaGrabber.

Už na první pohled vypadá plošina ASOG mnohem sofistikovaněji než její starší „kamarádky“ OCISLY a JRTI. Už jsme si řekli, že hlavním důvodem jsou nasbírané zkušenosti. Hlavním rozdílem je jakýsi „bunkr“ na jednom konci plošiny. Přestože vypadá neznámě, tak pod touto konstrukcí je vše, co už dobře známe z ostatních plošin. Na fotografiích jsou patrné dieselové generátory, garáž pro OctaGrabber, nádrže na dusík, požární vybavení a také třeba antény pro příjem signálu z družic Starlink. Častou otázkou je, k čemu slouží nádrže na dusík na palubě? Dusík je určený k natlakování nádrží během převozu do přístavu stupně po přistání a obdobné nádrže mají už předešlé dvě plošiny SpaceX.

Trochu jiný tvar má konstrukce rozšiřující palubu. Je více zaoblená a celkově dodává plošině líbivější vzhled. Nejvíce mi nový design připomíná futuristický tank nebo obrněný obojživelník. Za povšimnutí stojí konstrukce na přídi u vlečných řetězů. Ta slouží k zabránění pádu vlečných řetězů pod člun. Určitě si řada z vás vzpomene na zdržení připlutí jedné z plošin, protože se řetěz dostal pod plavidlo a hrozilo poškození. Celkový dojem nové plošiny ASOG je ovšem fantastický. Konečně vypadá jako skutečná loď pro přistávání raket a nikoli pouze jako upravený člun. Doufejme, že se jí bude v akci dařit stejně dobře jako sestrám.

Ještě před připlutím do přístavu absolvovala ASOG testovací plavbu, v rámci které se zřejmě ověřilo autonomní plutí a jiné systémy lodě. Dne 9. července pak ASOG odvlekl z Louisiany remorkér Finn Falgout a na volné vodě se od plošiny odpojil a vzdálil. Plošina pak nějakou dobu plula sama. Z této události poslal krátké video i Elon Musk a později potvrdil, že ASOG bude skutečně plně autonomní. Po splnění všech zkoušek zamířila na Floridu do přístavu Port Canaveral.

Flotila SpaceX tak nyní může pokrýt větší kadenci startů raket Falcon 9 a Falcon Heavy z Floridy i Kalifornie. Na Floridě budou sloužit plošiny JRTI a ASOG, zatímco plošina OCISLY se nedávno přesunula do přístavu v kalifornském Long Beach, kde má SpaceX nově pronajaté molo. O stěhování OCISLY na palubě lodi Mighty Servant 1 jsme již podrobně psali. Od té doby ale došlo ještě k vyložení plošiny v cílovém přístavu. Celá operace trvala několik hodin a její kratší shrnutí si můžete vychutnat v novém videu od NASA Spaceflight. Loď Mighty Servant 1 má schopnost do svého vnitřního prostoru napumpovat velké množství vody a díky tomu převážet objemné náklady, jako je právě například přistávací plošina SpaceX. K vyložení došlo elegantním způsobem – plavidlo Mighty Servant 1 se zanořilo do vody a OCISLY pak mohla být odvlečena remorkéry do nedalekého přístavu Long Beach.

Dlouhé čekání na novou plošinu ASOG se vyplatilo. Troufnu si říct, že tu opět máme něco, co tu nikdy předtím nebylo. SpaceX jednoduše bourá zavedená pravidla a posouvá hranice nejen v kosmonautice, ale i v jiných oborech, jako je nautika. Nestačím se divit, jak rychle ve skutečnosti tyto změny a inovace probíhají. Nedokáži si to vysvětlit jinak, než tím, že pracovníci SpaceX pro svou práci mají neuvěřitelný zápal a dělají vše proto, aby Mars nebyl jen vzdálenou planetou, ale novým domovem.