Mise Zuma selhala – co se stalo a kdo za to může?
AKTUALIZACE (9. 1. 15:22): Provozní ředitelka SpaceX Gwynne Shotwell vydala vyjádření k celé situaci:
Na základě kontroly všech dosavadních dat udělal Falcon 9 pri nedělním startu vše správně. Pokud my nebo někdo jiný zjistíme na základě další kontroly něco jiného, okamžitě to ohlásíme. Zprávy, které jsou v rozporu s tímto závěrem, jsou mylné. Vzhledem k utajení nákladu nelze poskytnout další komentář.
Jelikož data po kontrole neindikují, že by byly potřeba designové, provozní či jiné změny, nepředpokládáme žádný dopad na plánované starty. Falcon Heavy byl vyvezen na rampu LC-39A, kde tento týden proběhne jeho statický zážeh a krátce poté také premiérový start. Souběžně připravujeme Falcon 9 pro společnost SES a lucemburskou vládu, který bude za tři týdny startovat z rampy SLC-40.
Start mise Zuma (Foto: SpaceX)
V noci z neděle na pondělí proběhl start mise Zuma. Vzhledem k utajenosti nákladu jsme během živého přenosu po oddělení stupňů sledovali pouze přistání stupně prvního a o osudu nákladu jsme se nic nedozvěděli. Potvrzení úspěšného vypuštění družice stále nepřicházelo a nakonec se začaly objevovat informace z různých zdrojů, že mise selhala. Podrobnosti stále nejsou úplně jasné, neboť utajení komplikuje ověření rozcházejících se zpráv, ale přesto se zkusím podívat na to, co se vlastně stalo a co to znamená pro SpaceX.
Zuma je krycí jméno blíže nespecifikovaného tajného satelitu, který vyrobila společnost Northrop Grumman pro dosud neznámou americkou vládní agenturu. SpaceX plánovalo satelit vynést v listopadu 2017, ale kvůli technickému problému s aerodynamickým krytem byl start odložen na leden 2018. Start nakonec proběhl 8. ledna zdánlivě bez problému a první stupeň Falconu 9 dokonce úspěšně přistál na LZ-1, aby mohl být v budoucnu znovu použit.
Nedlouho po startu se však začaly objevovat informace od spolehlivých novinářů, že podle zdrojů ve SpaceX mise Zuma selhala. Podle Erica Bergera z Ars Technica se družice dokonce ani nedpojila od druhého stupně.
Northrop Grumman vzhledem k utajení celé mise odmítl situaci jakkoli komentovat. SpaceX však vydalo prohlášení, že Falcon 9 fungoval správně.
Satelit Inmarsat 5 F-4 po připojení k vypouštěcímu adaptéru (Foto: Inmarsat)
Podle pozdější reportáže CNBC mise selhala kvůli tomu, že náklad se neodělil od horního stupně Falconu 9. Problém byl tedy nejspíš buď s družicí jako takovou, nebo s oddělovacím adaptérem, kterým byla družice připojena k raketě. SpaceX je v tom tím pádem nejspíš nevinně, neboť v tomto případě si adaptér zařizovala sama společnost Northrop Grumman.
Deorbitace druhého stupně údajně proběhla podle původního plánu, přičemž spolu s ním tedy nejspíš v atmosféře zanikla i družice Zuma.
Tomu, že problém nebyl u SpaceX, nahrává i skutečnost, že firma nadále pokračuje v přípravách na další starty (například dnes proběhl vývoz Falconu Heavy na rampu kvůli chystanému statickému zážehu). Kdyby existovalo podezření, že problém mohl být způsoben chybou na Falconu 9, probíhalo by vyšetřování a budoucí starty by pravděpodobně musely být odloženy.
Reportáž CNBC zároveň uvádí, že družice měla hodnotu několika miliard dolarů, což by potvrzovalo zkazky o tom, že Elon Musk před startem prohlašoval, že Zuma je nejdůležitější/nejdražší náklad, jaký kdy SpaceX vyneslo. Pro porovnání, ceny běžných telekomunikačních satelitů se pohybují v řádu několika set milionů dolarů.
Na závěr bych rád upozornil, že i když se vyrojila spousta článků, z kterých to vypadá, že selhání je vinou SpaceX, pravda je nejspíš taková, že firma Elona Muska splnila své povinnosti a problém byl způsoben závadou na družici či adaptéru. Za oba tyto prvky však pravděpodobně zodpovídal Northrop Grumman. Nicméně vzhledem k utajení mise bude obtížné získat definitivní potvrzení událostí.
O případném dalším vývoji budu informovat na profilu mise Zuma.
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 6-70 - 1. 12. 2024
- Mise Starlink 9-14 - 29. 11. 2024
- Mise NROL-126 - 26. 11. 2024
Já si už od začátku myslím, že i ten odklad nebyl z důvodu závady na krytech, ale byl to jen uvedený důvod pro nějaký odklad způsobený kvůli družici.
Nyní bych si skoro i vsadil na to, že se náklad vynést podařilo, tvrzení o neúspěchu je pouze zástěrka. Už dlouho například přemýšlím, proč někdo nezkusil vypuštění “neviditelné” družice. U letadel to je velkou výhodou už dlouho.. že by nyní?
Tak přesně toto jsem chtěl napsat. Navíc se mi nezdá jedna věc, pokud by se družice neodpojila, tak by o tom XpaceX věděla a myslím si, že by zastavili deorbit burn a nechali lidem z NG čas, aby se o odpojení pokusili. Nezdá se mi, že by to nechali běžet a poslali šupem dolů do oceánu. Spíš si myslím, že je to pokus o neviditelnou družici a nyní vojáci čekají jestli ji někdo objeví a nebo jak brzy ji někdo objeví. 🙂
neviditelna druzica :):):)
a ano rusi, cinania alebo sam kim im prezradia ze tu ich neviditelnu druzicu nasli 🙂
Mám přesně ten samý názor. Na startu jeden z nejutajovanějších projektů a také hodně drahý. Jak zajistit, aby se o něm co nejdříve přestalo mluvit? Vydat oficiální stanovisko, že se nepodařilo odpojení a družice zanikla v atmosféře společně s druhým stupněm… Vzhledem k tomu, že adaptér je také od grumanů, let probíhal “nominálně”, tak to žádnou špínu na Elonův cirkus nehodí a nepoškodí je to… A nad námi létá něco, co může operativně měnit dráhu, může pracovat s různými formami neviditelnosti atd. atd, a i kdyby něco, nahoře je spousta bordelu, na který se dá cokoliv svést… Podle mého úplně ideální scénář 😉
Nesouhlasím, můžeš tímhle způsobem utajit něco před laickou veřejností, ale před kosmickými velmocemi nemáš šanci.
Výňatek z následujícího odkazu:
“Takové dalekozraké teleskopy snadno uvidí kouli o průměru 1 m ve výšce 40 000 kilometrů,” vysvětloval ruským novinářům velitel základny, podplukovník Alexej Kutuzov. “Podle těchto měřítek je to totéž, jako kdybyste viděli předmět velký 2,5 centimetrů ze vzdálenosti 1 000 kilometrů. Přitom ani 40 000 kilometrů není konečnou hranicí.”
Zdroj: https://technet.idnes.cz/ve-vesmiru-zacina-byt-tlacenice-jak-uhlidat-3-000-druzic-a-miliony-ulomku-smeti-1v8-/tec_vesmir.aspx?c=A090217_140054_tec_vesmir_mbo
A toto a lepší mají USA, jak je vidno Rusko, určitě I Čína. Budu hádat, že podobně se budou snažit I Japonci (v rámci sebeobrany), Indové a další státy, které něco na orbitě svedou. Samozřejmě ESA.
Dodatek: Američané mají United_States_Space_Surveillance_Network, ale tu nemá cenu v tomhle případě zmiňovat, sami sebe nenapráskají.
Nejsem si jistý, jestli s tím utajením není šance. Vemte si, jaké problémy mají ostatní velmoci se stealth letounama. I kdybychom brali za pravdu jen polovinu toho, co se dočteme, stále to dokazuje, že stealth je velice platná technologie, s jejímž odhalením mají protivníci hodně práce. Interceptnutá letadla ruska nad Sýrií, nutnost lítat s vysunutým podvozkem, když jsou na trénincích a podobně. Jak říkám, i kdyby jen polovina toho byla pravda.. A ve vesmíru dle mého laického pohledu může být stealth spíše snažší, nebo se mýlím? Ve viditelném spektru asi s utajením nebude problém – pokud to někdo náhodou nezachytí na pozadí něčeho co svítí/odráží světlo.. A el. mag spektrum, i v tom si umím představit odstíněný zdroj jako pohon družice a pak už se možnosti jen hrnou, čekající družice, která může pouze přijímat instrukce o tom kam manévrovat/ co dělat..
Technicky opravdu nevím, jestli to má neřešitelné překážky, nebo ne, nicméně zástěrka zničení družice (ještě navíc náhodou vybraná tak, aby nepoškodila SpaceX), mi k tomu jen hraje.
Zajímavé, zní to fakt hodně dobře. Tohle zní dle mého fakt rozumně. Ale přesto si myslím, že i za těchto okolností bude detekovatelná. Pokud teda není hodně malá. Za prvé je tu znám přibližný střelecký prostor – viz. mapy zakázané oblasti, tj. tuším že Dušan Majer v přenosu na základě analogie z NROL-76 odhadoval sklon dráhy cca 50°. Za druhé, z přistání na pevnině se dá odhadnout, že hmotnost byla cca do 10t, potom už by se muselo přistávat na plošině, pokud se tedy letělo na LEO (aspoň takhle to tuším zaznělo v zářijové přednášce E. Muska loni). A to víme jako laikové, vojáci jsou na tom s těmi odhady určitě lépe. A teď k detekční metodě. Součástí astronomických měření jsou často přechody těles sluneční soustavy přes hvězdné pozadí a tam z vývoje světelných křivek odhadují kde co. Čili, ikdyby těleso neodráželo světlo, tak zase lze celooblohovou přehlídkou (a odfiltrováním známých objektů) zjistit zastiňování hvězdného pozadí neznámým objektem, viz nedávné odhalení měsíce u tělesa MU69. A pokud toto umí astronomové u těles o velikosti řádu kilometrů na desítky AU, myslím, že vojáci to budou schopni odhalit na LEO určitě. Pokud se budu mýlit, rád si nasypám popel na hlavu a přiznám omyl.
Neviditelnost na pozadí je spíš jen technický problém. Vždyť ve světě se dělají pokusy s neviditelným pláštěm. Umístit na družici něco jako zastiňující LCD panel, kterým by byla orientovaná stále k Zemi a na druhé straně družice kamera co snímá hvězdné pozadí?! Ale identifikaci z jiných družic by to nezabránilo. Těch ale asi moc nebude…
Nejlépe detekovat satelity na ob.dráze umí astronomové. Jenže to nedělají porovnávací metodou při zákrytech, kterou používají k hledání exoplanet. Tady se spíš hodí postupy při hledání malých planetek (porovnávají se snímky úseků oblohy). Jenže i v těchto případech vědí kde přibližně mají hledat. A narážejí na zajímavý problém: některé asteroidy jsou tvořeny tak tmavou hmotou (uhlíkaté chondrity), že jde o prý nejtmavší přírodní materiál ve Sl. soustavě. Stalo se, že už vícekrát kolem Země proletěl asteroid, který jsme zaregistrovali až při odletu – přilétal od Slunce a byl tmavý.
Tak si myslím, že to bude asi docela dobrá inspirace pro výrobce utajovaných satelitů…
Napadla mě i teorie, zda i informace o střeleckém prostoru nebyla úmyslně vypuštěna. Tím myslím, že třeba byla oficiálně větší než ve skutečnosti (kvůli bezpečnosti) a tím pádem i sklon dráhy by mohl být jiný a tím by se stížila možnost nalezení.
Taky jsem si pohrával s myšlenkou oběžné dráhy. Nevím jistě, zda je to možné, ale čistě teoreticky bylo by možné vypustit malý náklad na geostacionární dráhu nebo přechodovou k ní a zároveň přistát na pevníně? To by stížilo hledání ještě mnohem více než sklon. Jen v tomto případě nevím jistě zda se i liší délky hoření prvního stupně (od toho by se dala tato teorie odvodit). Nicméně i tak to mohou “dohnat” delším hoření stupně druhého (stále uvažuji o velice lehkém nákladu). Je fakt, že s dráhami to je mnohem obtížnější u SpaceX zamaskovat než u kohokoli jiného (protože jediná přistává). Na druhou stranu, dráha, pokud si správně pamatuji, ani oficiálně potvrzena nebyla, šlo jen o odhady právě z přistání ne?
Přikláním se k názoru, že majitel (ať už to byl kdokoli) musel trvat vzhledem k ceně (v řádu miliard) na maximální bezpečnosti a zaručení vynesení nákladu, takže selhání, které čistě náhodou nepošpiní pověst SpaceX, je velice pochybné. Pokud opravdu došlo k selhání, nedivil bych se kdyby v Northrop Grumman padaly hlavy. I to by nám mohlo něco napovědět.
Ta prvni uvaha je podle me mimo, tohle se vydava proto, aby tam nic nevplulo (soukromnici) a nevletelo, tj. Ani aerolinky, ani soukromnici. A tezko po vzletu do volne oblasti oznamovat, zakazane pasmo. To by sis asi moc nepomohl, a jen by si to vsem ulehcoval.
Myslel jsem to tak, že úmyslně oznámili větší plochu než potřebovali. Právě kvůli bezpečnosti, aby se s ničím/nikým nesčuchli. A samozřejmě jsem měl na mysli střelecký prostor před letem. Za letu už to nikomu nepomůže. Počítám, že tohle se oznamuje hodně dopředu.
Takhle napsane mi to zni o dost rozumeji. Tady se omlouvam, predtim sem te nepochopil. Jako nevidel sem tolik startu tajnych druzic ani map zakazanych oblasti. Vychazim z porovnani mapky pro NROL-76 a pro Zumu, kde byla prakticky skoro totozna zakazana oblast.
A ta mala druzice mi proste nesedi s tou cenou silenou, s tou miliardou dolaru. Potvrzene a jiste neni nic krome mapy zakazane oblasti, dlouhe expozice startu vcetnenzazehu druheho stupne a informaci,ze to stavel NG. Plus informace, ze falcon odvedl dobre svou praci. Tady mas pravdu urcite.
A nebo druzice vesele leta a aby ji nikdo nehledal, tak oficialne selhala.
ano rusi, cinania a ini tomu tiez uveria 🙂
Družice bude odrážet světlo, dle své velikosti, tvaru a orbitě více či méně. Čili, bude detekovatelná. A řada států, jak píše Boris, má prostředky, jak detekovat satelity na oběžné dráze.
A že by si vojáci vypustili pasivní satelit? Pokud pomineme už nefunkční družice, tak jediné pasivní funkční družice, které mě napadají, jsou geodynamické, viz třeba Lageos atd. A ta zase perfektně odráží laserové paprsky, takže taky půjde dohledat.
Takze Rusko a Cina nyni nezavisle proveruji, zda-li skutecne satelit selhal. Prece nebudou verit prohlaseni USA.
Kdo ví jak to je doopravdy, uvidíme časem. Ale proč píšu, vždy mě zaujme cena armádních družic. Je to vlastně jen hra s čísly a s ochotou armády těžce platit za něco, co tu cenu vlastně nemá. Jsou to stejné hrátky jako u nás např. s cenami oblečení, kde se taky hraje na to jak je kdo ochotný přeplatit to, že je někde třeba nějaký nápis. Reálně si myslím, že skutečná výrobní cena bude velmi podobná případně jen o málo vyšší než standardní komunikační družice jen prostě to platí armáda a ta na nějakou tu miliardu nehledí.
To může platit právě jen u telekomunikační družice…
U průzkumných, třeba fotografických je to už trochu jinak.
Ovšem hodně peněz stojí i utajení- což mimo jiné znamená, že technologie použité při stavbě nejdou nějaký čas použít v ostatní výrobě.
Přesně jak píše kopapaka. Telekomunikační družice se slovy T. Přibyla sekají jako párky. Jsou předpřipravené ruzné platformy, standartizované díly, takže tam opravdu vyrobí stejné družice a jméno mají podle přání zákazníka – viz např. ABS-2A a Eutelsat 117 West B. Kupříkladu. Naproti tomu vědecké družice, pokud se nejedná o celou sérii, jsou unikáty, tvoříš je dle představ, každou jinak. Už jen z toho plyne, že ta cena bude jinde.
Plus mi to ještě připomíná, jak u startu tuším některého Sentinelu zmiňoval D. Majer, že pak je tam ještě problem z vývozem vojenských technologií mimo území daného státu, to když měl Sentinel startovat z Ruska.
Ohledně těch problémů s vývozem – to se týkalo ExoMarsu 2016, konkrétně kamery CaSSIS na orbiteru TGO. Katalogově totiž spadala mezi armádně citlivý materiál. Tak se před vývozem z tohoto katalogu vyškrtla, převezla se do Ruska a tam se do něj zase zařadila. 🙂
Vedecke nie su o nic lacnejsie a to su ani nie su utajovane.
Len taky drobny priklad:
James Webb -> 9mld
Hubble -> 3mld pri aktualnej inflacii
Solar Parker Probe -> 1,5mld
Taktiez sa hovori pri vojenkych misiach o pokrocilejsich systemoch ale realne porovnanie sa asi nedozvieme. Mozno za 50 rokov.
Tak doufejme že to nebyla chyba Spacex, počítám že pokud byla družice tak drahá, tak by to mohlo Sx zruinovat. Je škoda že tato mise se nezdařila 😢.
Tak na druhou stranu, starty se pojišťují, teda nevím jak je to v případě misí NROL a něčeho takového, ale mám pocit, že s vyjímkou Rusů to pojišťují všichni.
Komercne satelity poistuju bezne aj Rusi. Ohladne vojenskych viem, ze tam funguje iny princip. Jednoducho sa nepoistuju a to plati aj v pripade americkych.
Rovnako je to aj pri vedeckych misiach. Naklad sa poistuje preto, aby neohrozil existenciu firmy/plany do buducnosti.
Pri statnych misiach je to hlupo povedane jedno. Ak sa napr aj misia s teleskopom Jamesa Webba v 2019 za takmer 10 miliard nevydari tak ziadna krajina problem mat nebude. Ak sa podari tak usetria povedzme miliardu dolarov.
V zasade su totiz poistovne ziskove organizacie. Teda (1 / pravdepodobnost zlihania) * pripadna vyska poistneho plnenia musi byt mensia ako suma poistenia. Teda sa takyto naklad poistit neoplati.