ElonX

Mise Viasat-3 Americas

Autor · Publikováno · Aktualizováno

<< Informace Články Fotky Videa Aktuálně >>

Základní informace

  • Datum startu: 1. 5. 2023 02:26 SELČ
  • Startovní okno: 57 minut (01:29–02:26) (Co je to startovní okno)
  • Stav: Mise byla úspěšná
  • Statický zážeh: Proběhl 13. 4. 2023 v 18:00 SELČ (Co je to statický zážeh)
  • Primární náklad: Telekomunikační družice Viasat-3 Americas postavená na platformě BSS-702MP+ společností Boeing Satellite Systems
  • Sekundární náklad: Družice Arcturus (Aurora 4A) postavená na platformě MicroGEO firmou Astranis a cubesat G-Space 1
  • Hmotnost nákladu: Viasat-3 Americas 6400 kg (suchá hmotnost 4197 kg), Arcturus 300 kg, G-Space 1 má 22 kg
  • Raketa: Falcon Heavy Block 5 (boční stupně B1053.3 a B1052.8 a centrální stupeň B1068.1)
  • Cíl: Družice budou doručeny na geostacionární dráhu (GEO)
  • Výsledná dráha: 34 646 km x 34 569 km s inklinací 0,07°
  • Startovní rampa: LC-39A (Kennedyho vesmírné středisko, Merritt Island, Florida, USA)
  • Pokus o přistání stupně: Nedošlo k záchraně centrálního ani bočních stupňů
  • Press kit ke stažení zde

Podrobnosti a zajímavosti

  • Viasat je americká telekomunikační firma, která v současnosti provozuje na oběžné dráze čtyři družice. Ty zajišťují pro firemní zákazníky vysokorychlostní internet a pro vládní či armádní segment nabízí možnost zabezpečeného připojení.
  • V důsledku rostoucí poptávky po vysokorychlostním internetu se společnost Viasat rozhodla v únoru 2016 objednat u firmy Boeing Satellite Systems stavbu tří nových velkých družic, které dostaly souhrnné označení Viasat-3. Jednotlivé družice se nazývají podle oblastí, které jejich signál bude v budoucnu pokrývat. Oblast Amerik bude pokrývat družice Americas; Evropu, Afriku a Blízký východ dostane na starost družice EMEA a k pokrytí východní Asie a Pacifiku je určena družice APAC. Všechny tři budou postaveny na platformě BSS-702MP+ a budou vybaveny pouze elektrickým pohonným systémem.
  • Během dvou let po objednávce družic byly oznamovány i rakety, které je vynesou na oběžnou dráhu. Již v roce 2016 byla pro jednu z družic vybrána evropská Ariane 5, ale v roce 2019 byla změněna na Ariane 6 (z toho však později sešlo kvůli velkému zpoždění vývoje této rakety). V září 2018 bylo oznámeno, že druhou z družic Viasat-3 vynese Atlas V v konfiguraci 551. Nosič pro třetí z družic má za sebou také zajímavou historii. V únoru 2016 bylo totiž oznámeno, že družice Viasat-2 nebude vynesena plánovanou raketou Falcon Heavy, ale evropskou Ariane. Nicméně společnost Viasat nechtěla přijít o kontrakt s firmou SpaceX, proto si jej nechala v záloze s předpokladem, že tato dohoda bude použita pro Viasat-3. Oficiálně byl tento předpoklad smluvně stvrzen až v říjnu 2018 s tím, že ke startu mělo dojít mezi čtvrtým čtvrtletím roku 2020 a rokem 2022.
  • Družice Viasat-3 Americas nebyla vynesena na pouhou dráhu přechodovou ke geostacionární (GEO), jak bývá u tohoto typu družic běžné. Díky elektrickému pohonu by totiž dosažení cílového místa trvalo příliš dlouho. Firma si proto u SpaceX objednala doručení přímo na geostacionární dráhu (nebo téměř na geostacionární dráhu). To vyžaduje několik různých zážehů horního stupně s mnohahodinovými prodlevami, během kterých hrozí zamrzání nebo naopak odpařování pohonných látek. Horní stupeň rakety proto má speciální šedý pruh, který zlepšuje termální vlastnosti nádrží při dlouhodobém pobytu na oběžné dráze. Pruh byl poprvé testován při misi CRS-18.
  • Na svou cestu se družice nevydala sama a měla dva spolucestující. Tím prvním je přibližně 300 kg vážící družice Arcturus, známá také jako Aurora 4A, která bude zajišťovat rychlé internetové připojení pro oblast Aljašky. Vyrobila ji společnost Astranis, která vznikla v roce 2015 a jejím cílem je stavba malých družic určených k provozu na GEO. Malé družice v tomto kontextu znamenají, že v porovnání s klasickými několikatunovými družicemi plánuje Astranis stavět satelity s hmotností přibližně 350 kg. Firma zatím na GEO žádný satelit neprovozuje, tato mise tedy bude firemní premiérou.
  • Druhým spolucestujícím na této misi byl malý 22 kg vážící cubesat G-Space 1. Tato malá družice nesla náklad pro několik zákazníků. Asi nejzvláštnějším vybavením družice bude náklad pro indonéskou vládu s názvem Nusantara H-1A. Indonéská vláda své vybavení na cubesat umístila proto, aby si zachovala práva v pásmu Ka a Ku na geostacionární dráze. Původně měla být v této době na onom místě na oběžné dráze provozována nová indonéská družice, došlo však ke zpoždění při její přípravě a dočasným používáním cubesatu po dobu tří měsíců uvede Indonésie tuto orbitální pozici do provozu a umožní jí to prodloužení lhůty pro zahájení provozu skutečné družice.
  • Pro SpaceX šlo o šestý start Falcon Heavy celkově a druhý v letošním roce. Navíc toto je první mise, kterou firma uskutečnila pro Viasat.
  • Toto byla první mise Falconu Heavy, při které se ani jeden ze stupňů rakety nepokusil přistát. Důvodem je kombinace vysoké hmotnosti nákladu a náročné cílové orbity.
  • Centrální stupeň pro tuto misi, jak už tomu tradičně u rakety Falcon Heavy bývá, byl nově vyrobený a měl číslo B1068.1. Oba boční stupně byly již použité. Stupeň B1053.3 se nám poprvé představil při misi Arabsat-6A v dubnu 2019 a poté o dva měsíce později při misi STP-2. Jde tedy o stupeň, který sloužil výhradně při misích Falconu Heavy. Historie druhého stupně B1052.8 je bohatší. První dva starty má shodné se stupněm B1053. Poté však byl překonfigurován na normální Falcon 9 a v roce 2022 odlétal celkem pět misí. Šlo o mise CSG-2 a Danuri (KPLO), zbylé tři starty zajišťovaly vynášky družic Starlink. Následně byl znovu upraven pro roli bočního stupně Falconu Heavy.
  • SpaceX při této misi provedlo záchranu aerodynamických krytů. Loď Doug pro tyto účely byla umístěna v Atlantiku ve vzdálenosti 1950 km od rampy a kryty vylovila po jejich přistání do vody.
  • Aerodynamický kryt na této misi byl již použitý, ale SpaceX neupřesnilo kolikrát. Pro Falcon Heavy to byla první mise s již letěnými kryty.
  • Vývoj data startu: 2020 → 2021 → 1. čtvrtletí 2022 → jaro 2022 → 3. čtvrtletí 2022 → 15. srpna 2022 → 4. čtvrtletí 2022 → 27. prosince 2022 → 4. ledna 2023 → 24. března 2023 → 9. dubna 2023 → 19. dubna 2023 → 25. dubna 2023 → 27. dubna 2023 → 28. dubna 2023 → 29. dubna 2023 → 1. května 2023

Související články

Fotky

Vývoz a start

Družice

Raketa

Kryty

Videa

Záznam oficiálního přenosu ze startu:

Česky komentovaný přenos od Kosmonautix.cz:

Video o družicích Viasat-3:

Video o družici Arcturus:

Vývoj družice Arcturus:

Návrat aerodynamického krytu:

Aktuální informace

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!

Jiří Hadač
Latest posts by Jiří Hadač (see all)
Počet zobrazení článku: 5 725



Štítky:

Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

27 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Honza T

Dobry vecer,
je někde informace, co se poté děje s druhým stupněm?
Předpokládám, že není dostatek paliva na deorbit a shoření v atmosféře, na to je moc daleko.
napadlo mě, zda ještě jednou nezapnou motory a neposlou ji ještě o kousek dal.

0
0
Odpovědět
Pajuc

Poslední zbytky paliva určitě použili k deorbitaci. Nechat na oběžné dráze odpad by nebylo zodpovědné. A poslat ten stupeň dál na vyšší orbitu by znamenalo jen to, že by na oběžné dráze jako odpad zůstal o stovky let déle a ohrožoval by aktivní družice.

0
0
Odpovědět
Petr Melechin

To sice platí u většiny misí SpaceX, ale tahle byla geostacionární, což znamená, že druhý stupeň po vynesení nákladu už určitě neměl dostatek paliva na deorbitaci. V takových případech je druhý stupeň obvykle umístěn na tzv. hřbitovní dráhu nad GEO a zpasivněn (vypustí se všechno palivo z nádrží).

2
0
Odpovědět
Honza T

Dekuji, hrbitovni orbita nad GEO – to jsem nevedel ze existuje.

0
0
Odpovědět
Jirka Hadač

Doplním Petra a pro jistotu přidám odkaz na wiki. Na deorbitaci do atmosféry z GEO by potřebovali změnu rychlosti o 1500m/s, což určitě horní stupeň v nádržích již nemá, zatímco k přesunu na hřbitovní dráhu pouze 11 m/s. Prakticky to znamená navýšit dráhu o 300km nad geostacionární.

Naposledy upraveno před 1 rokem uživatelem Jiří Hadač
0
0
Odpovědět
Mr G

Zaujimavosti:

  • pri tomto starte boli znicene dva najstarsie funkcne stupne Blok 5 (B1052 a B1053)
  • pre oba stupne to bol 3. spolocny let (rekord pre FH)
  • stupen B1053 stanovil novy rekord v najdlhsej pauze medzi 2 startami a to 1406 dni
  • predchadzajuci rekord drzal stupen B1052 (952 dni)
3
0
Odpovědět
Petr Melechin

Díky za zajímavé doplnění. 🙂

0
0
Odpovědět
Honza

Všiml jsem si, že rychlost sestavy v infografice SpaceX při posledním zážehu klesla až na nějakých 400 km/h. Dovede někdo vysvětlit, čím to bylo? Jestli se nepletu, rychlost na GEO by měla být nějakých 11000 km/h.

0
0
Odpovědět
Petr Melechin

Jestli to dobře chápu, tak stream ukazuje rychlost vůči zemskému povrchu, takže v takovém případě by dávalo smysl, že při dosažení geostacionární dráhy se rychlost blíží nule (družice na geostacionární dráze obíhá stejně rychle jako se Země otáčí a je stále na stejném místě na obloze, takže vůči povrchu má nulovou rychlost).

7
0
Odpovědět
Honza

Jenže to by tato rychlost měla být dosažena už na vrcholu apoapsidy, tedy těsně před tím posledním zážehem. Nebo by spíš měla být v tomto okamžiku záporná (podle vašeho vysvětlení by zemský povrch měl v tomto okamžiku utíkat). Jenže rychlost od druhého zážehu druhého stupně vytrvale klesala z nějakých 35000 na 6000 před posledním zážehem. Kdyby to bylo podle Vašeho vysvětlení, musela by klesnout k nule a pak vystoupat do záporných čísel (přičemž mínus nemusí být na infografice zobrazované). Prostě se mi to nějak nezdá. Každopádně, prosím o ujištění: poslední zážeh na vrcholu apoapsidy, aby došlo k zakulacení dráhy, družici zrychlil? Nebyl to brzdicí zážeh, že ne?

0
0
Odpovědět
Honza

Taky by mě zajímalo, jestli Falcon měnil inklinaci dráhy. Předpokládám, že počáteční inklinace je víceméně daná polohou kosmodromu a asi není nulová, a že Viasat bude mít nakonec inklinaci asi blízkou nule. Tu změnu, jestli je tedy nutná, zařídí druhý stupeň nebo družice samotná?

0
0
Odpovědět
Petr

Dostal jsem se ke sledování videa až dnes (pustil jsem si jen zážehy :-)) a ten průběh rychlosti také nechápu. V každém případě rychlost družice na GEO musí být necelých 11.000 km/h a na zakulacení orbity při přechodu z eliptické dráhy je potřeba zrychlit. Co tedy zobrazovala grafika SpaceX je mi záhadou.
Pokud jde o inklinaci, tak poloha kosmodromu určuje minimální možnou počáteční inklinaci (start přímo podél rovnoběžky, typicky přímo na východ), vyšší lze dosáhnout vždy (pomineme-li střelecké sektory daného kosmodromu a omezení daná ochranou obyvatel). Dosažení nulové inklinace bude patrně až na GEO, podle infografiky druhý zážeh sice přišel cca nad rovníkem, ale i po něm je průmět pozice nad Madagaskarem, tj. na jižní polokouli. Poslední zážeh možná nuloval i inklinaci, ale to z grafiky patrné není, navíc je tam ta záhada s rychlostí.

0
0
Odpovědět
Ivo Janáček

Proč by se měl dostat do mínusu? To by přece musel být nad GEO nebo se pletu?

0
0
Odpovědět
Honza

Na eliptické dráze s nejvzdálenějším bodem na GEO, kde je tečna dráhy také rovnoběžná s tečnou GEO dráhy, je rychlost menší než rychlost tělesa na GEO. To znamená, že to těleso na té eliptické dráze nestojí nad jediným bodem na zemském povrchu, ale ten povrch jí “utíká”. Tedy z hlediska pozorovatele na zemském povrchu se to těleso pohybuje v opačném směru než v jakém byla vypuštěna raketa. Proto to znaménko minus. Ale to jen v případě, že by na infografice byla zobrazovaná rychlost vůči zemskému povrchu, jak píše Petr Melechin, nikoliv ta “absolutní”. Podotýkám, že se bavíme o okamžiku, kdy je to těleso ještě na eliptické dráze, nikoliv na GEO. Tedy těsně před posledním zážehem druhého stupně.

0
0
Odpovědět
Honza

Mimochodem, dovede někdo říct (spočítat), jaká by ta rychlost v tom okamžiku měla být? Ta absolutní i ta vůči povrchu Země. Jenom pro kontrolu… 🙂

0
0
Odpovědět
Invc

Pardon – vedle.

Naposledy upraveno před 1 rokem uživatelem Invc
0
0
Odpovědět
Ivo Janáček

Rozuměl jsem špatně anebo moderátorka celou dobu mylně tvrdila, že se snižuje tah postranních stupňů?

0
0
Odpovědět
Petr Melechin

Proč by to bylo mylné? Je to stejné, jako když F9 dočasně snižuje tah před max Q.

0
0
Odpovědět
Ivo Janáček

Ano, ale tady jde o to, že se snižuje tah centrálního stupně a naopak bočné by měly jet naplno. Tím se šetří palivo v centrálním stupni, aby po odpojení bočních stupňů mohl pokračovat v akceleraci po co nejdelší dobu. Pokud by naopak ubírali boční stupně, tak by došlo palivo v centrálním stupni dříve, než v bočních což je nesmysl.

0
0
Odpovědět
Petr Melechin

Pokud vím, tak centrální stupeň jede naplno jen zezačátku a pak je přiškrcen na minimální možný tah až do oddělení bočních stupňů (právě kvůli tomu šetření paliva). Ale i tak je potřeba před max Q snížit celkový tah ještě více, a proto musejí dočasně přiškrtit i boční stupně. Nebo alespoň tak to chápu.

0
0
Odpovědět
Ivo Janáček

Myslel jsem si, že s těmi novějšími Merliny co se dají škrtit až někam k 50% tahu by to mělo být takto. Ale asi to tak bude, protože centrální stupeň pracoval jen asi o minutu déle, že boční. Asi tam bude problém i s přetížením před oddělením.

0
0
Odpovědět
Invc

Vyloženě to tam říkají – že snižují tah i těch bočních stupňů pro snížení namáhání.

To druhé snížení tahu bočních stupňů – je kvůli přebytku tahu vůči hmotnosti sestavy – a podle simulace na flightclubu to vypadá, že limitují zrychlení někam na hodnotu kousek nad 3,5g

Podle jejich údajů to vypadá, že prostřední stupeň startuje na 60% a krátce po startu snižuje na 50% a na nějakých 95% se vrací až po oddělení bočních. Boční startují naplno, během max-Q snižují oba na 80% pak se vrací naplno a před koncem práce snižovali ve dvou skocích až na cca 85%. (Průběh zrychlení tomu tak nějak odpovídá).

2
0
Odpovědět
Petr

by mě docela zajímalo, zda ta družice, co byla vidět v záběru na letící centrální stupeň byla starlink? To by byla hezká náhoda.

1
0
Odpovědět
vencour

Má pravdu, předsedo. Opravdu jen 4 satelity má Viasat aktivní. A jeden dokonce od roku 2006 (WB-1). Taky hezké.

0
0
Odpovědět
PetrV

Zajimavá velikost nákladu.
Předpokládám, že to bude rozkládací.
https://space.skyrocket.de/doc_sdat/viasat-3.htm
Patrně anténa bude maxi velikost.

0
0
Odpovědět
stehno

Koukám na ten emblém mise (nebo jak se to jmenuje) a raketa na něm má kormidla i přistávací nohy. Kuriózní omyl.

3
0
Odpovědět
Petr Melechin

CTRL+C, CTRL-V 😀

1
0
Odpovědět
wpdiscuz   wpDiscuz