Mise Starlink v1-5
<< | Informace | Články | Aktuálně | Fotky | Videa | >> |
Základní informace
- Datum startu: 18. 3. 2020 13:16:39 SEČ
- Startovní okno: Okamžité (Co je to startovní okno)
- Stav: Mise byla úspěšná
- Statický zážeh: Proběhl 13. 3. 2020 ve 23:30 SEČ (Co je to statický zážeh)
- Primární náklad: Dalších 60 satelitů pro satelitní konstelaci Starlink
- Hmotnost nákladu: Každá z 60 družic má hmotnost 260 kg, takže celková hmotnost nákladu je minimálně 15 600 kg
- Raketa: Falcon 9 v1.2 Block 5 (první stupeň B1048.5)
- Cíl: Nízká oběžná dráha Země
- Výsledná orbita: 208 km x 367 km x 53°
- Startovní rampa: LC-39A (Kennedyho vesmírné středisko, Merritt Island, Florida)
- Pokus o přistání stupně: Neúspěšný, na mořské plošině OCISLY
- Pokus o zachycení krytu: Ano, obě poloviny netrefily síť, ale byly poté vyloveny z vody
- Press kit ke stažení zde
Podrobnosti a zajímavosti
- Šestá mise s družicemi pro konstelaci Starlink, která má nabídnout rychlé internetové připojení s globálním pokrytím.
- Každá družice má hmotnost 260 kg a obsahuje čtyři fázové antény a dvě parabolické. Konstrukce satelitů zajišťuje, že všechny komponenty při deorbitaci kompletně shoří. Pohon družic zajišťuje elektrický Hallův motor využívající krypton místo běžnějšího xenonu.
- Start proběhl z rampy LC-39A, i když všechny předchozí mise Starlinku startovaly z rampy SLC-40. Důvodem je nejspíš to, že start byl původně plánován na zhruba stejnou dobu jako CRS-20. Budoucí mise Starlinku mohou startovat z obou floridských ramp podle potřeby.
- Na této misi letěl první stupeň B1048.5. Bylo to vůbec poprvé, kdy se nějaký stupeň vydal na už pátou misi.
- Falcon 9 byl vybaven již použitými aerodynamickými kryty z mise Starlink-1. Kryty tehdy záměrně přistály v moři a poté byly vyloveny. Šlo o teprve druhou misi SpaceX s již použitým krytem.
- SpaceX se při této misi opět pokusilo o zachycení obou polovin aerodynamického krytu najednou. Lodě Ms. Chief a Ms. Tree se nacházely 704 km od startovní rampy. Obě poloviny krytu sice netrefily síť, ale po přistání byly rychle vyloveny z moře. Jedna z polovin však byla poškozená.
- Přistání prvního stupně Falconu 9 mělo proběhnout na plovoucí plošině Of Course I Still Love You ve vzdálenosti kolem 629 km od místa startu. Přistání se však nezdařilo, jelikož ještě před oddělením stupňů došlo k selhání a předčasnému vypnutí jednoho z motorů Merlin 1D na prvním stupni. Stupeň i přesto poté pokračoval v přípravách na přistání a dokonce provedl vstupní zážeh, ale přistání nakonec bylo neúspěšné. Elon Musk vysvětlil, že příčinou selhání motoru během této mise bylo malé množství čistícího isopropylalkoholu, který zůstal uvězněný v trubičce se senzorem a během letu se vznítil.
- V rámci první fáze budování sítě Starlink má být umístěno 1584 satelitů na orbitu ve výšce 550 km se sklonem 53°. Bude tedy potřeba přibližně 25 startů raket Falcon 9. Celkově bude výslednou konstelaci tvořit 11 943 satelitů. Polovinu z nich musí SpaceX vynést do roku 2024 a zbytek do listopadu 2027, jinak bude moci provozovat pouze ty, které se do té doby podařilo do vesmíru vynést.
- SpaceX uvádí, že bude moci začít nabízet služby Starlinku v oblasti severních Spojených států a Kanady už po 6 startech. Téměř globální pokrytí pak má být možné po celkem 24 startech.
- Již vynesené satelity Starlink, jejich pozice na oběžné dráze a pokrytí zemského povrchu, si můžete zobrazit na webu stuffin.space
- Start byl původně v plánu na 15. 3. 2020, ale po zážehu motorů došlo k přerušení mise. SpaceX následně upřesnilo, že start byl automaticky přerušen kvůli abnormálním datům, která byla naměřena při kontrole napájení/výkonu motorů („engine power check“).
- Vývoj data startu: 29. února 2020 → 4. března 2020 → 11. března 2020 → 14. března 2020 → 15. března 2020 → 18. března 2020
Související články
- Falconu 9 poprvé od roku 2012 selhal motor za letu, mise byla i přesto úspěšná
- Vše o konstelaci Starlink
- Návod, jak snadno sledovat družice konstelace Starlink na noční obloze
- Proč bylo možné přerušit start mise Starlink v1-5 i po zážehu motorů Merlin?
- Vše o záchraně aerodynamických krytů
- Proč jsou satelity Starlinku na obloze tak výrazné a kolik jich SpaceX vyrobí denně?
- Elonovinky #90: SpaceX to se Starlinkem myslí vážně
- Internetovou konstelaci Starlink nakonec bude tvořit o desítky tisíc satelitů více
- Elon Musk reaguje na obavy astronomů a astrofotografů ohledně projektu Starlink
- Vejde se na oběžnou dráhu 12 000 satelitů pro Starlink?
Aktuální informace
Fotky
Videa
Záznam živého přenosu SpaceX:
Česky komentovaný přenos od Kosmonautix.cz:
Záznam přenosu z odloženého pokusu o start:
Statický zážeh:
- Mise Starlink 6-76 - 23. 11. 2024
- Mise Starlink 12-1 - 20. 11. 2024
- Mise Starlink 9-13 - 19. 11. 2024
Jenom bych podotknul, že na obloze dnes 18.3. v 19:50 skrz Plejády od západu přelétával jasně viditelný rozestoupený “vlak” z mise 1-3 (29.1.2020)
Zítra 19.3. poletí o hodinu dříve dle HAbove…
(vlak s velkou odchylkou jako poslední následoval nějaký rotující objekt, silně pulsoval – blikal na obloze, nevíte někdo co to bylo?)
Teoreticky by to mohol byt druhý stupeň ? Ak nasledoval stejnú dráhu pred deorbitom.
Chytání do sítě se, dle mě, zlepší mírně. Většinu krytů budou, jak jsme již predikoval dříve, stále lovit z moře. Ale když to udělají rychle a umí je i potom použít, tak to zase nebude takové mínus. Pořád lepší než vyrábět stále nové.
Souhlas, ale ty chycene do site by sly mozna pak pouzit opakovane i pro cizi. Ale pro me je ta znovupouzitelnost krytu spis o tom, ze pro vlastni potreby si nemusi vyrabet nove. Dobre ze si zminil kryty, vsichni resi motor, ale opakovane uspesne pouziti krytu rozhodne stoji za zminku.
Začínam nadobúdať dojem, že 10xnásobné znovupoužitie bude ozaj skôr papierové – udaný miľník.
Taktiež zaujímavý údaj zverejnený je ten, že kontrola a príprava leteného stupňa na daľší štart zabere 80 dní (myslím že spomínali toľko).
Nejrychlejší znovupoužití prvního stupně: 62 dnů (Kacific-1 / Starlink v1-4)
Tak v priamom prenose zaznelo ze Starship chcu pustat 3x za den, a aj ked im fandim, 3x za den mi pride uplna utopia.
Krásné rozloučení s tímto stupněm:
.
Srovnal jsem si videa z mise Starlink v1-4 a v1-5 a dá se říct, že je tam asi sekunda rozdíl v momentě MECO a co je zajímavé, tak u u rychlostí je to 7860km/h vs. 7920km/h ve prospěch mise v1-5. To by mohlo znamenat, že systém řízení kompenzoval ztrátu jednoho motoru o něco delším hořením těch ostatních a asi i jejich vyšším tahem. Nakonec tedy možná jen došlo palivo a pak došlo na RUD.
Přesně tak
Podľa: https://twitter.com/elonmusk/status/1240262636547100672
Musk priznal, že došlo k zlyhaniu Merlin na prvom stupni… bude nutné to prešetriť pred ďalším štartom…
+
https://twitter.com/elonmusk/status/1240277125023719424?s=20
Nevylúčil možnosť, že to bolo spôsobené tým istým motorom, ktorý bol dôvodom abortu pri pokuse o štart.
Ať tak nebo tak, chybami se člověk učí a v případě SpaceX to platí dvojnásob.
Kacírska otázka: Ak vydrží prvý stupeň 5 použití ako je to s 5násobným použitím Merlin…
To je dobrá otázka, jelikož nevíme co se děje s motory mezi starty, tak na ni těžko někdo bude umět odpovědět.
Možná se ukáže,že KEROLOX motory s tím zanášením sazemi mají u Merlinu větší problém než se předpokládalo a bez větší generálky 10 použítí prostě nedají. Nelze se divit, že tak tlačí, i z tohoto důvodu, do Raptorů, kde je tento problém mnohem menší.
Nemyslím, že by byl problém zrovna v typu paliva. SpaceX s Merliny provádělo stovky zkušebních zážehů, takže nejspíš vědí, jestli zanášení představuje problém, případně jak jej dlouhodobě řešit. Pravděpodobnější se mi jeví prostě selhání následkem únavy materiálu nebo nějakého menšího mechanického poškození následkem aerodynamického nebo tepelného náporu, kterému jsou motory vystaveny při každém přistání.
Ta pricna nestabilita po ukoceni entry burn je opravdu nezvykla, i kdyz pak to chvili vypada klidne (T+7:20).
Otazecka – pokud motor nefungoval spravne, je mozne ze se prvni stupen dostal do pozice co vylucovala pristani na plosine (proste moc daleko) a byl znicen?
Dokazete nekdo rozpoznat jestli to kam stupen padá je jen husta vrstva oblacnosti nebo nejake pohori? Vypada to tak sedive na to ze by tam melo byt more.
Jako že by v místě přistání v oceánu najednou vyrostly hory? Kde by se tam vzaly?
K posunu místa “přistání” po delším zážehu jako kompenzaci vysazení jednoho z motorů se také přikláním.
Záleží na tom, jaký motor to byl. Jestli prostřední, tak je to jasné …
Docela by mě zajímalo, jestli to má souvislost s tím přerušením startu při prvním pokusu. Docela se to nabízí…
Je to dost možné.
V čase T +6:39 minulo cosi velkého první stupeň. Zajímavé!
foto